The Effect of Changes in Perception of Time on Demographic Processes: The paper first analyses the new changes of demographic processes that have taken place in the past decades, next a point of consideration, namely changes in the perception of time, is presented with the help of which one may get closer to an explanation of this social phenomenon threatening the future of industrially developed countries. The present paper studies what effects are produced by the difference in the perception of time on the number of births and on the struggle for extending life, and, finally, how this difference influences the shape of the population pyramid and the future of the entire society. After having presented the newest research results it is worth calling attention to the fact that the consideration of time as finite has acquired a ‘dominant’ position in the majority of industrially developed countries, the expression used by T. Kuhn in his work on the change of paradigm. This worldview primarily based on rationality has had a significant role in that the number of births declined in these countries, for as D.A. Coleman put it in his keynote speech at the European Congress on Demography in 1998, ‘it is not so obvious why rational and educated people should have children’. Research results dealing with this issue show that as a result of pushing sacral considerations into the background the stability of marriages (and partnerships) decreases and the number of children also declines. For people accepting and following a finite perception of time death will be more terrible. This fear of death is a strong incentive for pushing the limits of narrowed time as far as possible. This is why the struggle for lengthening life has such an important role in scientific research, in medical practice as well as in the life of modern people. Medical science tries to meet this strong social expectation, which, besides several other factors, contributes to the growth of life expectancy at birth and, as a result, the number of births is declining. The consequences of the change of paradigm in perceiving time have modified the shape of the population pyramid: its upper part has become ‘stronger’, the lower part has been significantly ‘weakened’, and its long-term stability has been continuously weakening. And if these efforts become general, this threatens the future of the entire society.

KEYWORDS
demography, sacrality, perception of time, life extending, birth rate, society, future

Auswirkungen der veränderten Zeitvorstellung auf Bevölkerungsprozesse: In unserer Studie stellen wir nach der Analyse der in den vergangenen Jahrzehnten erfolgten Veränderungen in den Bevölkerungsprozessen ein Kriterium vor – die veränderte Zeitvorstellung –, mit dessen Hilfe wir uns einer Erklärung dieser gesellschaftlichen Erscheinung – die eine Bedrohung für die Zukunft der Industrieländer darstellt – annähern können. In unserer Studie untersuchen wir, welche Auswirkungen Unterschiede in der Zeitvorstellung auf die Zahl der Geburten und auf den Kampf für eine Lebensverlängerung haben sowie die Frage, wie diese Unterschiede die Form der Alterspyramide und die Zukunft der gesamten Gesellschaft beeinflussen. In den meisten Industrieländern hat die Vorstellung von der Endlichkeit der Zeit eine – wie es T. Kuhn in seinem Werk über den Paradigmenwechsel ausdrückt – „dominante“, „beherrschende“ Position erlangt. Diese Art der Weltanschauung ist von großer Bedeutung dafür, ob in den betreffenden Ländern die Zahl der Geburten sinkt, denn, wie es D.A. Coleman im Hauptreferat des europäischen Demographie-Kongresses 1998 formulierte, „es ist nicht so offensichtlich, warum rationale, gebildete Menschen eigentlich ein Kind bekommen sollen“. Die Ergebnisse von Untersuchungen zu dieser Frage zeigen, dass, wenn religiöse Gesichtspunkte in den Hintergrund gedrängt werden, die Stabilität von Ehen (Paarbeziehungen) und auch die Zahl der Kinder sinkt. Für Menschen, die von der Endlichkeit der Zeit ausgehen und sich entsprechend verhalten, ist der Tod beängstigender als für andere. Diese Todesfurcht kann ein überaus starker Anreiz sein, die Grenzen der reduzierten Zeitspanne möglichst weit auszudehnen. Daher spielt in der wissenschaftlichen Forschung, in der medizinischen Praxis und auch im Leben des modernen Menschen der Kampf um eine Lebensverlängerung eine so große Rolle. Dieser ausgeprägten gesellschaftlichen Erwartung versucht die Medizin zu entsprechen, was – neben mehreren weiteren Faktoren – dazu beiträgt, dass die Lebenserwartung bei der Geburt steigt, die Zahl der Geburten jedoch als Folge hiervon sinkt. Die Folgen des bezüglich der Zeitvorstellung erfolgten Paradigmenwechsels haben die Form der Alterspyramide verändert: Der obere Teil wurde breiter, der untere Teil wesentlich schmäler, und die langfristige Stabilität nimmt fortlaufend ab. Wenn sich hieraus allgemeine Tendenzen entwickeln, dann kann das die Zukunft der gesamten Gesellschaft bedrohen.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Demographie, Religiosität, Zeitvorstellung, Lebensverlängerung, Geburtenzahl, Gesellschaft, Zukunft

Utjecaj promjene shvaćanja vremena na demografske tijekove: U našoj studiji nakon analize novih demografskih tijekova do kojih promjena je došlo zadnjih desetljeća, prikazujemo jedno takvo gledište – promjenu shvaćanja vremena – pomoću kojeg možemo doći bliže objašnjenjima društvenih pojava koje prijete budućnosti industrijsko razvijenih zemalja. U našem studiju ispitujemo da različitost vremenskog shvaćanja kakav utjecaj ima na broj rođenja i borbu za produživanje života, te na kraju ova razlika kako utječe na oblik stabla starosti i buduć- nost cijeloga društva. U većini industrijsko razvijenih zemalja pogled na vrijeme kao nešto konačno, – koristeći izraz koji primjenjuje T. Kuhn u svom djelu o promjeni paradigme – dospio je u „dominantan“, „vladajući“ položaj. Ovaj pogled na svijet, koji se prvenstveno gradi na racionalnosti, ima bitnu ulogu u tomu da se v ovim zemljama smanjuje broj rođenja, jer kao što je to D.A. Coleman 1998. godine u svom glavnom referatu na kongresu europske demografije rekao „nije toliko evidentno zašto da racionalni, obrazovani ljudi uopće imaju djecu“. Rezultati istraživanja koji se zanimaju s tim pitanjem, pokazuju da kao posljedica toga da se sakralni momenti postaju manje važni, smanjuje se stabilnost brakova (parnih odnosa) pa i broj djece. Za one ljude koji prihvaćaju i slijede shvaćanje vremena konačnoga karaktera smrt postaje strahovitija. Ovo strahovanje od smrti daje njima jak podsticaj da bi granice skraćenog vremenskog perioda što više produžili. Zato ima toliko važnu ulogu u znanstvenim istraživanjima, lječničkoj praksi, životu modernih ljudi borba za produživanje života. Ovom jakom društvenom očekivanju pokušava odgovarati i medicina, što – osim drugih čimbenika – pridonosi tomu da se povećava predviđena dužina života pri rođenju, a broj rođenja zahvaljujući tomu pak opada. Posljedice promjene paradigme koje su nastale zbog promjene shvaćanja vremena su preobličili oblik stabla starosti, gornji se dio „pojačao“, a donji pak znatno „oslabio“, a njegova dugoročna stabilnost neprekidno slabi. Ukoliko takve težnje postaju općeniti to će ugroziti budućnost cijelog društva.

KLJUČNE RIJEČI
demografija, sakralnost, gledište vremena, produživanje života, broj rođenja, društvo, budućnost

Dopad měnícího se vnímání pojmu „času“ na demografický proces: Předmětem této studie je především hodnocení demografické změny, které se projevuje v posledních deseti letech a dopadu měnícího se vnímání času, jenž by mohlo pomoci přiblížit a pochopit tento společenský jev, který by se v budoucnu mohl negativně projevit. Studie zkoumá dopad měnícího se vnímání času na počet porodů, boj za prodlužování života a dokonce způsob, jakým měnící se vnímání ovlivňuje „strom věku“ a zároveň budoucnost celého společenství. Ve většině průmyslově vyspělých zemí se nové vnímání času dostalo do „dominantní“ a „vládnoucí“ pozice (dle Thomase Kuhna v jeho díle o změně paradigmatu). Tento aspekt má přímý vliv na snížení počtu porodů jak uvedl ve své hlavní přednášce na Evropském demografickém kongresu v r. 1998 i D.A. Coleman: „Není jasné, proč by vzdělaní lidé měli chtít mít děti.“ Výzkumné výsledky v této oblasti prokázaly, že se následkem potlačení významu sakrálních aspektů snižuje stabilita manželství (spolužití) i počet porodů. Mentalita, která připouští, že „lidský čas na zemi je omezený“ vede k strachu ze smrti, což ještě posiluje boj za prodloužený života. Proto má prodlužování života zásadní roli v lékařství a i v životě moderního člověka. Lékařství se snaží plně reagovat na společenské požadavky a přispívá, mimo jiné, k prodloužení života, ale zároveň k snižování počtu porodů. Takže se následkem změny paradigmatu vnímání času změnil i tvar „stromu věku“, jehož koruna rozrostla, kým ve spodní části došlo k zmenšení. Budeli tato tendence pokračovat, bude ohrožena budoucnost celé společnosti.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
demografie, sakrální aspekty, vnímání času, prodloužení života, počet porodů, společenství, budoucnost

Az időszemlélet változásának hatása a népesedési folyamatokra: Tanulmányunkban a népesedési folyamatok új, az elmúlt évtizedekben bekövetkezett változásainak elemzése után bemutatunk egy olyan szempontot – az időszemlélet változását –, amelynek segítségével ennek – az iparilag fejlett országok jövőjét fenyegető – társadalmi jelenségnek a magyarázatához közelebb juthatunk. Tanulmányunkban azt vizsgáljuk meg, hogy az időszemlélet különbsége milyen hatást gyakorol a születések számára és az élet meghosszabbításáért folytatott küzdelemre, és végül azt, hogy ez a különbség hogyan befolyásolja a korfa alakját és az egész társadalom jövőjét. Az iparilag fejlett országok többségében az idő véges szemlélete – a T. Kuhn paradigmaváltásról szóló művében alkalmazott kifejezéseket használva – „domináns”, „uralkodó” helyzetbe került. Ennek – az elsősorban a racionalitásra épülő – világnézetnek jelentős szerepe van abban, hogy ezekben az országokban csökken a születések száma, hiszen mint azt D.A. Coleman az európai demográfiai kongresszus főreferátumában 1998-ban megfogalmazta, „nem olyan nyilvánvaló, hogy racionális, művelt embereknek egyáltalán miért legyen gyerekük”. Az e kérdéssel foglalkozó kutatási eredmények azt mutatják, hogy a szakrális szempontok háttérbe szorulásának következményeként csökken a házasságok (párkapcsolatok) stabilitása, és csökken a gyermekek száma is. A véges időszemléletet elfogadó és követő emberek számára félelmetesebb lesz a halál. Ez a halálfélelem igen erős ösztönzést jelent arra, hogy a leszűkített időtáv határait minél messzebbre kinyújtsák. Ezért tölt be olyan fontos szerepet a tudományos kutatásokban, az orvosi gyakorlatban és a modern emberek életében is az élet meghosszabbításáért folytatott küzdelem. Ennek az erős társadalmi elvárásnak az orvostudomány igyekszik megfelelni, ami – több más tényező mellett – hozzájárul ahhoz, hogy a születéskor várható élettartam emelkedik, a születések száma pedig ennek következtében csökken. Az időszemléletben bekövetkezett paradigmaváltás következményei megváltoztatták a korfa formáját: a felső része „megerősödött”, az alsó része jelentősen „meggyengült”, a hosszú távú stabilitása pedig folyamatosan gyengül. Ha az ilyen irányú törekvések általánossá válnak, akkor ez az egész társadalom jövőjét fenyegeti.

KULCSSZAVAK
demográfia, szakralitás, időszemlélet, életmeghosszabbítás, születésszám, társadalom, jövő

Wpływ zmian pojęcia czasu na procesy przyrostu naturalnego: W przeprowadzonych przez nas badaniach, po analizie najnowszych przemian, które nastąpiły w ostatnich latach w procesach przyrosu naturalnego, zajmujemy się jednym z jego aspektów – zmianą pojęcia czasu – na podstawie którego spróbujemy wytłumaczyć zjawiska społeczne, grożące w przyszłości krajom wysoko rozwiniętym. Badamy oddziaływanie różnic pojęć czasu na liczbę urodzin oraz na próby przedłużenia długości życia, jak również wpływy tych różnic na kształtowanie się piramidy wieku oraz przyszłości całego społeczeństwa. W krajach wysoko rozwiniętych pojęcie skończoności w odniesieniu do czasu - używając wyrażeń występujących w dziele Tomasa Kuhna o paradygmacie – stało się „dominujące” i „panujące”. Ten wymiar czasu, oparty na racjonalnym światopoglądzie odgrywa szczególną rolę w zmniejszaniu się liczby urodzin. Potwierdzają to słowa wypowiedziane przez D.A. Colemana w 1998 roku na europejskiej konferencji demografii: „nie jest wcale oczywiste, że racjonalni, wykształceni ludzie muszą mieć dzieci”. Wyniki badań zajmujących się tym problemem wykazują, że odsunięcie przekonań religijnych na dalszy plan spowodowało destabilizację małżeństw (stosunków par) oraz zmniejszenie liczby dzieci. U osób przekonanych o skończoności natury czasu, zwiększyła się obawa przed śmiercią. Dlatego też lęk przed śmiercią stanowi bardzo mocną motywację działań zmierzających do wydłużenia granic zawężonego dystansu czasu. W naukach badawczych, w praktyce lekarskiej jak również w życiu współczesnego człowieka ważna stała się walka o przedłużenie życia. Nauki medyczne, spełniając wymagania społeczeństwa, przyczyniają się obok innych czynników do tego, że w momencie urodzin wydłuża się oczekiwana długość życia, a zmniejsza się liczba urodzeń. Na skutek zmian paradygmatu pojęcia czasu zmienił się kształt piramidy wieku, górna część uległa „wzmocnieniu”, dolna natomiast znacznie „osłabła”, co stopniowo prowadzi do zmniejszenia stabilizacji demograficznej. Upowszechnienie tych idei stanowi zagrożenie przyszłości całego społeczeństwa.

SŁOWA-KLUCZE
demografia, sakralność, pojęcie czasu, przedłużenie życia, liczba urodzin, społeczeństwo, przyszłość

Influenţa schimbării concepţiei timpului asupra procesului demografic: În studiul nostru, după analiza schimbărilor proceselor demografice din ultimele decenii, prezentăm un punct de vedere – schimbarea concepţiei timpului – cu ajutorul căreia ne familiarizăm cu acel fenomen social, care ameninţă viitorul ţărilor dezvoltate. În prezenta lucrare examinăm influenţa diferenţelor despre concepţia timpului asupra natalităţii şi asupra luptei pentru prelungirea vieţii, de asemenea influenţa deosebirilor asupra „arborelor vieţii” şi a viitorului societăţii. În majoritatea ţărilor dezvoltate, viziunea finită a timpului – aplicând termenele folosite de T. Kuhn în opera sa despre schimbarea paradigmelor – s-a impus într-un mod „dominant”, „stăpânitor”. Această viziune mondială – bazată pe raţionalism – are un rol important în scăderea natalităţii, formulat de către D.A. Coleman în referatul său principal la Congresul Demografic European din 1998: „nu este aşa de evident de ce să aibă copii oamenii raţionali, cu cultură”. Rezultatele ştiinţifice din acest domeniu arată că aspectele sacrale rămân în fundal, scade stabilitatea căsniciilor (concubinajelor) şi totodată numărul copiilor. Pentru oamenii care urmăresc şi acceptă concepţia finită a timpului, moartea va fi mai îngrozitoare. Această frică de moarte este o îndemnare puternică la prelungirea, întinderea extremităţilor vieţii şi aşa scurte. Din această cauză motivarea privind prelungirea vieţii are un rol important în cercetările ştiinţifice, în medicină şi în viaţa omului modern. Ştiinţele medicinei încearcă să corespundă acestei cerinţe sociale puternice, care – pe lângă alţi factori – contribuie la ridicarea termenului de viaţă din naştere şi în consecinţă la scăderea natalităţii. În urma schimbării paradigmei privind concepţia asupra timpului s-a modificat forma „arborelui vieţii”: partea de sus s-a „întărit” şi partea de jos s-a „şubrezit”, iar stabilitatea pe termen lung se atenuează treptat. Dacă străduinţele în acest sens se generalizează, viitorul întregii societăţi este ameninţat.

CUVINTE CHEIE
demografie, sacralitate, concepţia timpului, prelungirea vieţii, natalitate, societate, viitor

Влияние изменения духа времени на процессы рождаемости: В нашей статье после анализа произошедших за последние десятилетия изменений процессов рождаемости мы представляем позицию,основанную на изменении духа времени, с помощью которой мы можем приблизиться к объяснению общественных явлений, угрожающих будущему промышленно-развитых стран. В нашей статье мы изучаем, какое влияние оказывает различие духа времени на рождаемость и на борьбу за увеличение продолжительности жизни. Кроме этого мы рассматриваем, как эта разница влияет на возрастной ценз и на будущее всего общества. В большинстве промышленно-развитых стран – пользуясь терминологией, используемой в труде Т. Куна (T.Kuhn) о перемене парадигмы – чувство ограниченности, конечности времени заняло «доминирующее», «господствующее» место. Этому строящемуся в первую очередь на рационализме мировоззрению принадлежит значительная роль в том, что в этих странах снижается рождаемость, ведь, как пишет в 1998 г. Д.А. Колеман (D.A. Coleman) в главном реферате европейского конгресса по демографии «не настолько очевидно, зачем рациональным, образованным людям вообще нужны дети». Результаты исследований, занимающихся этим вопросом, показывают, что следствием отхода на задний план сакральных ценностей стало снижение стабильности семей и сокращение количества детей. Люди, следующие воззрению о конечности времени, намного больше боятся смерти. Этот страх перед смертью является очень сильным стимулом для того, чтобы люди попытались как можно шире раздвинуть рамки этого ограниченного временного пространства. Именно по этой причине борьба за увеличение продолжительности жизни занимает такое важное место в научных исследованиях, в медицинской практике и вообще в жизни современных людей. Медицинская наука старается соотвествовать этому общественному требованию, что – наряду с другими факторами – приводит к тому, что продолжительность жизни, ожидаемая в момент рождения, увеличивается, а рождаемость в связи с этим падает. Последствия перемены парадигмы, произошедшей во взгляде на время, изменили состояние возрастного ценза: верхняя его часть «окрепла», нижняя часть значительно «ослабла», а его длительная стабильность постоянно ослабевает. Если устремления такого характера станут общепринятыми, это будет предоставлять опасность для будущего всего общества.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
демография, сакральность, дух времени, увеличение продолжитель- ности жизни, рождаемость, общество, будущее

Vplyv zmeny vnímania pojmu času na demografický proces: V našej štúdii po analýze demografických zmien, ktoré prebiehali počas posledných desaťročí, predstavíme aspekt – zmeny vnímania času – pomocou ktorého sa môžeme priblížiť k vysvetleniu tohto spoločenského javu, ohrozujúceho budúcnosť priemyselne vyspelých krajín. V našej štúdii preskúmame, aký vplyv má zmena vnímania času na počet pôrodov, boj za predlžovanie života, a napokon, ako tento rozdiel ovplyvňuje podobu stromu života a budúcnosť celej spoločnosti. Vo väčšine priemyselne vyspelých krajín sa hľadisko časovej ohraničenosti stalo dominantným a vládnucím – podľa T. Kuhna v jeho diele o zmene paradigmy –. Tento svetonázor, založený predovšetkým na racionalite, hrá významnú rolu pri znižovaní počtu pôrodov, ako uviedol aj D.A. Coleman vo svojej hlavnej prednáške na Európskom demografickom kongrese v r. 1998: „Vôbec nie je evidentné, že racionálni a vzdelaní ľudia musia mať deti“.Výskumné výsledky týkajúce sa tejto otázky ukazujú, že následkom toho, že sa náboženské aspekty dostali do úzadia, stabilita manželstiev (partnerských vzťahov) slabne a počet detí sa tiež znížil. Mentalita pripúšťajúca ohraničenosť ľudského času na zemi vedie k strachu zo smrti, čo ešte posilňuje boj za predĺženie života. Lekárska veda sa snaží vyhovieť tomuto silnému spoločenskému očakávaniu a takto prispieva, okrem iného, k predĺženiu života, ale zároveň k znižovaniu počtu pôrodov. Následkom zmeny paradigmy vnímania času sa zmenila podoba stromu života: jeho horná časť sa posilnila, ale dolná časť významne slabla a jej dlhodobá stabilita tak postupne slabne. Ak bude táto tendencia pokračovať, budúcnosť celej spoločnosti je ohrozená.

KĽÚČOVÉ POJMY
demografia, náboženstvo, časové hľadisko, predĺženie života, počet narodení, spoločnosť, budúcnosť