The Situation of the Hungarian Minority’s Bilingual Education in Rumania: A Pedagogical and Psycholinguistic Approach: The study presents the situation of education policies concerning bilingual and minority bilingual education in Rumania, the bilingual models in education, as well as the legislation regulating the input of the second language (Rumanian). In the development of efficient pedagogical strategies within bilingual education there is need for understanding the social and linguistic environment of the pupils. In the case of the Hungarian community in Rumania this bilingualism is given due to the social and linguistic environment, but it is far from being uniform: the linguistic variation as well as its different regional variants produce a very differentiated linguistic situation both from the point of view of mother tongue usage as well as the learning of the Rumanian language. In this context, there are important improvements in the bilingual research conducted in Rumania, which – reflecting on results obtained by international studies – strives to diagnose the background of bilingual minority education as precisely as possible in an approach focusing on educational policies, sociolinguistics, linguistics and pedagogy. Taking into consideration the varied social and linguistic environment, the paper presents the most important result of a psycholinguistic research, which, through the contrastive survey of speech understanding and production of Hungarian-dominant Hungarian- Rumanian bilingual pupils, provides specific data in connection with the criteria which need to be taken into consideration during the understanding of the pupils as well as the conscious choice of pedagogical strategies.

KEYWORDS
Rumania, bilingualism, educational models, educational policies, legislation, input regulation, psycholinguistics, speech understanding, speech production, pedagogical strategies

Die Lage des zweisprachigen Unterrichts der ungarischen Minderheit in Rumänien: Ein pädagogischer und psycholinguistischer Ansatz: Die Studie erörtert die bildungspolitische Lage des zweisprachigen Unterrichts sowie des zweisprachigen Minderheitenunterrichts in Rumänien, die zur Geltung kommenden Zweisprachigkeitsmodelle und die rechtlichen Aufnahmeregelungen für die (rumänische) Zweitsprache. Für die Erarbeitung einer effektiven pädagogischen Strategie für den zweisprachigen Unterricht ist es unerlässlich, das besondere soziale und sprachliche Umfeld der Schüler kennen zu lernen. Die Zweisprachigkeit ist für die Ungarn in Rumänien ein gegebener sozialer und sprachlicher Lebensraum, sie ist aber nicht einheitlich: Aus der sprachlichen Vielfältigkeit und den voneinander abweichenden regionalen Varietäten resultieren sowohl für den Muttersprachgebrauch wie auch für die Aneignung der rumänischen Sprache unterschiedliche sprachliche Situationen. Einen wichtigen Fortschritt bedeuten daher die Zweisprachigkeitsforschungen, die auch Erkenntnisse internationaler Forschungen reflektieren, und darauf bestrebt sind, den Hintergrund des zweisprachigen Minderheitenunterrichts unter einem bildungspolitischen, soziolinguistischen, sprachwissenschaftlichen, pädagogischen Ansatz möglichst genau zu analysieren. Im Bewusstsein dieses wechselhaften sozialen und sprachlichen Milieus erörtert diese Studie aufgrund einer psycholinguistischen Forschungsarbeit die wichtigsten Ergebnisse, die Kriterien zum Kennenlernen der Schüler und einer bewussten Auswahl pädagogischer Strategien bieten.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Rumänien, Zweisprachigkeit, Unterrichtsmodelle, Rechtsvorschrift, Aufnahmeregelung, Psycholinguistik, Sprachverstehen, Sprachproduktion, pädagogische Strategien

Položaj dvojezičnog mađarskog manjinskog školstva u Rumunjskoj: Pedagoški i psiholingvistički pristup: Studija prikazuje obrazovno-politički položaj rumunjske dvojezične, kao i dvojezične manjinske nastave, modele dvojezičnosti koji se ostvaruju, pravne propise u svezi s reguliranjem ulaska drugog jezika (rumunjskog). Za izradu djelotvorne dvojezične pedagoške strategije neophodno je upoznavanje osobitosti socijalnog i jezičnog okruženja. Za Mađare u Rumunjskoj dvojezičnosti je dan socijalni i jezični životni prostor, ali nije jedinstven: jezično šarenilo i njegove odvojene regionalne varijante s gledišta rabljenja materinskog i usvajanja rumunjskog jezika rezultiraju diferenciranim jezičnim stanjima. Važni pomak znače dakle ona istraživanja dvojezičnosti, koja reflektirajući i na spoznanja međunarodnih istraživanja nastoje da obrazovno-političkim, sociolingvističkim, jezičnim, pedagoškim pristupom što preciznije postave dijagnozu pozadine dvojezičnog manjinskog obrazovanja. U saznanju ovog raznovrsnog socijalnog i jezičnog okruženja, studija na osnovu psiholingvističkog istraživanja iznosi one bitnije rezultate koji poredbenim proučavanjem razumijevanja govora i govorne produkcije učenika u jednojezičnoj nastavi na mađarskom i mađarsko-rumunjskoj dvojezičnoj nastavi s dominacijom mađarskog jezika mogu ponuditi stanovišta za upoznavanje učenika i za svjestan odabir pedagoških strategija.

KLJUČNE RIJEČI
Rumunjska, dvojezičnost, modeli obrazovanja, pravni propisi, ulazna regulacija, psiholingvistika, razumijevanje govora, govorna produkcija, pedagoške strategije

Situace bilingvní výuky maďarské menšiny v Rumunsku z pedagogického a psycholingvistického pohledu: Studie uvádí situaci v oblasti bilingvního, resp. bilingvního menšinového vzdělávání a vzdělávací politiky, uplatňování bilingvních modelů a právní předpisy související se vstupní regulací sekundárního (rumunského) jazyka. Při vypracování účinné pedagogické strategie bilingvní edukace je nezbytné poznání specifického sociálního a jazykového prostředí žáků. Pro Maďary žijící v Rumunsku je dvojjazyčnost daným sociálním a jazykovým prostorem, avšak nejednotným: jazyková mnohobarevnost a její od sebe se odlišující regionální varianty vytvářejí z hlediska používání mateřského jazyka a osvojení si rumunštiny diferencované jazykové situace. Významným krokem vpřed jsou tedy ty výzkumy bilingvnosti, které se reflektováním na zkušenosti zahraničních výzkumů snaží o to, aby se z pohledu vzdělávací politiky, sociolingvistiky, jazykovědy a pedagogiky čím přesněji diagnostikovalo pozadí menšinové bilingvní edukace. Ve vědomí tohoto mnohotvárného sociálního a jazykového prostředí článek uvádí (na základě výsledků jednoho sociolingvistického výzkumu) nejvýznamnější výsledky srovnávací studie v oblasti chápání řeči a schopnosti produkce řeči u žáků vyučovaných jednojazyčně v maďarštině anebo dvojjazyčně při dominanci maďarštiny, maďarsko-rumunsky, které jsou potřebné pro poznávání žáků a pro vědomý výběr pedagogické strategie.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
Rumunsko, dvojjazyčnost, vyučovací modely, právní předpisy, vstupní regulace, psycholingvistika, chápání řeči, produkce řeči, pedagogické strategie

A romániai magyar kétnyelvű kisebbségi oktatás helyzete: Pedagógiai és pszicholingvisztikai megközelítésben: A tanulmány a romániai kétnyelvű, valamint a kétnyelvű kisebbségi oktatás oktatáspolitikai helyzetét, az érvényesülő kétnyelvűségi modelleket, a másodnyelv (román) bemeneti szabályozásával kapcsolatos jogszabályokat ismerteti. A kétnyelvű oktatás hatékony pedagógiai stratégiájának kidolgozásában nélkülözhetetlen a tanulók sajátos szociális és nyelvi közegének a megismerése. A romániai magyarság számára a kétnyelvűség adott szociális és nyelvi élettér, de nem egységes: a nyelvi sokszínűség és ennek egymástól elkülönülő regionális változatai az anyanyelvhasználat és a román nyelv elsajátítása szempontjából is differenciált nyelvi helyzeteket eredményeznek. Fontos előrelépést jelentenek tehát azok a kétnyelvűségi kutatások, amelyek a nemzetközi kutatási tapasztalatok felismeréseire is reflektálva arra törekednek, hogy oktatáspolitikai, szociolingvisztikai, nyelvészeti, pedagógiai megközelítésben minél pontosabban diagnosztizálják a kétnyelvű kisebbségi oktatás hátterét. Ennek a változatos szociális és nyelvi közegnek a tudatában a tanulmány egy pszicholingvisztikai kutatás alapján ismerteti azokat a lényegesebb eredményeket, amelyek magyar egynyelvű és magyar dominanciájú magyar-román kétnyelvű tanulók beszédértésének és beszéd-produkciójának összehasonlító vizsgálatával szempontokat kínálhatnak a tanulók megismeréséhez és a pedagógiai stratégiák tudatos megválasztásához.

KULCSSZAVAK
Románia, kétnyelvűség, oktatási modellek, jogszabályok, bemeneti szabályozás, pszicholingvisztika, beszédértés, beszédprodukció, pedagógiai stratégiák

Sytuacja szkolnictwa dwujęzycznej mniejszości węgierskiej w Rumunii w aspekcie pedagogicznym i psycholingwistycznym: praca przedstawia sytuację i koncepcję polityki oświatowej dotyczącą nauczania dwujęzycznego w Rumunii i w szkolnictwie tamtejszej mniejszości węgierskiej, funkcjonujące modele nauczania dwujęzycznego oraz ustawodawstwo w sprawie regulacji wprowadzania drugiego języka (rumuńskiego). Dla wypracowania efektywnej strategii pedagogicznej nauczania dwujęzycznego koniczne jest poznanie specyficznego środowiska socjalnego i językowego uczniów. Dla węgierskiej mniejszości w Rumunii dwujęzyczność stanowi naturalną przestrzeń socjalną i językową, lecz nie jest to przestrzeń jednolita: różnorodność językowa i jej różnorodne regionalne warianty określają zróżnicowane sytuacje posługiwania się językiem ojczystym i przyswajania języka rumuńskiego. Ważnym krokiem do przodu są prace nad dwujęzycznością, które bazując również na międzynarodowych doświadczeniach badawczych, stawiają sobie za cel gruntowne rozpoznanie edukacyjnego zaplecza dwujęzycznego nauczania w aspekcie polityki oświatowej, socjolingwistyki, językoznawstwa i pedagogiki. Uwzględniając owe różnorodne pod względem językowym i socjalnym środowiska oraz wyniki badania psycholingwistycznego, praca przedstawia najważniejsze osiągnięcia, które dzięki przeprowadzonym wśród węgierskich uczniów posługujących się tylko językiem węgierskim oraz węgierskich uczniów dwujęzycznych badaniom porównawczym formułowania wypowiedzi i rozumienia mowy, mogą stanowić pomoc w stosowaniu odpowiedniego podejścia do uczniów oraz stworzyć podstawy świadomego wyboru strategii pedagogicznej.

SŁOWA-KLUCZE
Rumunia, dwujęzyczność, modele oświatowe, ustawodawstwo, regulacja, psycholingwistyka, rozumienie mowy, mowa, strategie pedagogiczne

Situaţia educaţiei bilingve a minorităţilor maghiare din România: Abordare pedagogică şi psiholingvistică: Studiul prezintă pe scurt situaţia politicii educaţionale bilingve şi politica educaţională bilingvă din perspectiva minorităţilor din România, respectiv reglementările privind modelul bilingv aplicat în predarea limbii române ca a doua limbă. În vederea dezvoltării unei strategii educaţionale eficiente este necesară cunoaşterea anturajului social şi lingvistic al elevilor. În cazul maghiarilor din România bilingvismul este asigurat de anturajul social şi lingvistic specific regiunii, dar care nici pe departe nu se prezintă în mod unitar: variaţiile regionale şi diferitele situaţii lingvistice şi sociale duc la multiple situaţii în vederea utilizării limbii materne şi a limbii române, situaţii care pun amprenta şi asupra însuşirii limbii române. Studiile efectuate asupra bilingvismului din România reprezintă un progres: aceste studii, bazându-se pe rezultatele studiilor internaţionale, au ca scop determinarea problemelor învăţământului minoritar într-un context sociolingvistic, lingvistic, pedagogic şi educaţional. Având ca punct de plecare anturajul social şi lingvistic, acest studiu prezintă cele mai importante rezultate referitoare la evaluarea comparativă a înţelegerii şi reproducerii vorbirii (limbajului) la elevii monolingvi maghiari şi bilingvi maghiari-români cu dominanţa limbii maghiare.

CUVINTE CHEIE
România, bilingvism, modele educaţionale, politica educaţională, legi, reglementări curriculare, psiholingvistică, înţelegerea vorbirii, producerea vorbirii, strategii pedagogice

Положение двуязычного образования венгерского национального меньшинства на территории Румынии: В педагогическом и психолингвистическом подходе: Данное исследование даёт представление о ситуации с политикой двуязычного образования, а также двуязычного образования национальных меньшинств в Румынии, о преобладающих моделях двуязычия, о правовых нормах, связанных с регулированием введения второго (румынского) языка. При разработке эффективной педагогической стратегии двуязычного обучения необходимо знакомство со специфической социальной и языковой средой учащихся. Для венгров в Румынии двуязычие – естественная социальная и языковая среда обитания, но она не целостная: многокрасочность языка и его разрозненные региональные разновидности приводят к дифференцированным языковым ситуациям с точки зрения использования родного языка и овладения румынским языком. Таким образом, означают важный шаг вперёд те исследования о двуязычии, которые и в ответ на результаты международного исследовательского опыта стремятся к тому, чтобы как можно точнее распознавать двуязычный фон обучения национального меньшинства в аспекте образовательной политики, социолингвистики, языковедения, педагогики. Разобравшись в особенностях этой разнообразной социальной и языковой среды, данная работа показывает по одному психолингвистическому исследованию наиболее важные результаты, которые, при помощи сравнительного анализа восприятия и производства речи учениками с одним венгерским и двуязычными учениками с доминирующим венгерским, предлагают точки зрения для того, чтобы узнать учащихся и сознательно выбрать педагогические стратегии.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
Румыния, двуязычие, модели образования, правовые нормы, регулиро- вание введения, психолингвистика, восприятие речи, производство речи, педагогические стратегии

Situácia dvojjazyčnej výuky maďarskej menšiny v Rumunsku z pedagogického a psycholingvisticikého pohľadu: Štúdia uvádza situáciu v oblasti dvojjazyčného, resp. dvojjazyčného menšinového vzdelávania a vzdelávacej politiky, uplatňovanie dvojjazyčných modelov a právne predpisy súvisiace so vstupnou reguláciou sekundárneho (rumunského) jazyka. Pri vypracovávaní účinnej pedagogickej stratégie dvojjazyčnej edukácie je nevyhnutné poznanie špecifického sociálneho a jazykového prostredia žiakov. Pre Maďarov žijúcich v Rumunsku je dvojjazyčnosť daným sociálnym a jazykovým priestorom, avšak nejednotným: jazyková mnohofarebnosť a jej od seba sa odlišujúce regionálne varianty vytvárajú z hľadiska používania materinského jazyka a osvojenia si rumunského jazyka diferencované jazykové situácie. Významným krokom vpred sú teda tie výskumy dvojjazyčnosti, ktoré sa reflektovaním na skúsenosti zahraničných výskumov snažia o to, aby sa z pohľadu vzdelávacej politiky, sociolingvistiky, jazykovedy a pedagogiky čím presnejšie diagnostikovalo pozadie menšinovej dvojjazyčnej edukácie. Vo vedomí tohto mnohotvárneho sociálneho a jazykového prostredia článok uvádza (na základe výsledkov jedného sociolingvistického výskumu) najvýznamnejšie výsledky porovnávacej štúdie v oblasti chápania reči a schopnosti produkcie reči u žiakov vyučovaných jednojazyčne v maďarčine a pri maďarskej dominancii dvojjazyčne, maďarsko-rumunsky, ktoré sú potrebné pre poznávanie žiakov a pre vedomý výber pedagogickej stratégie.

KĽÚČOVÉ POJMY
Rumunsko, dvojjazyčnosť, vyučovacie modely, právne predpisy, vstupná regulácia, psycholingvistika, chápanie reči, produkcia reči, pedagogické stratégie