archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Robert J. BIEL Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'Die Atheisierung der Kultur im kommunistischen Polen'
Language:
Sprache:
Nyelv:
German
Deutsch
Német
Received:
Erhalten:
Érkezett:
27. August 2012
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
5. Dezember 2012
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 8 (2013) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
212-231
Section:
Rubrik:
Rovat:
Common Past
Gemeinsame Vergangenheit
Közös Múltunk
DOI: 10.5708/EJMH.8.2013.2.3
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15. Dezember 2013
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Robert BIEL
33-100 Tarnów
ul. Urszulańska 9/8.
Polen
rbiel@diecezja.tarnow.pl
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Ateizacija kulture u komunističkoj Poljskoj i njezine posljedice na sadašnjost: S prosvjetiteljstvom je u Europi započela kritika vjere u modernom smislu. Mnoge ateističke misli nastale u to vrijeme očuvale su utjecaj do naših dana, te utječu na život i kulturu mnogih naraštaja. Taj je proces u komunističkim zemljama doveo do ateizacije kulture, koja se prilično zamjetno pojavila u Narodnoj Republici Poljskoj. Poljska crkva već je prije nekoliko stoljeća preuzela na sebe ulogu zaštitnice kulture, što je bilo posebno važno u razdoblju takve političke ovisnosti kao što je podjela i okupacija zemlje. Preuzimanje vlasti od strane komunista dovelo je do stavljanja kulture pod skrbništvo i njezino podvrgavanje, i to prema strukturalnim i političkim načelima komunističke partije. Zbog toga je glavni poziv kulture bio u službi komunizma. Marginaliziranje kulture prema namjerama komunističke vlasti sve više dovodilo je do getoizacije kršćanske kulture i umjetnosti. Posebno od uvođenja izvanrednog stanja u Poljskoj (1981) rezultiralo je takozvanom unutarnjom emigracijom umjetnika i bojkotom poljskog radija i televizije. Posljedicom toga procesa može se smatrati nastanak neslužbenog sustava kulture, čime je ublažena potreba velikog dijela stanovništva. Neslužbeni sustav kulture činili su oni stvaratelji i nosioci kulture, koji nisu bili pdložnici državnih vlasti, a ako i jesu, onda su uživali takav autoritet i slobodu, da su mogli prenositi vrijednosti, norme i oblike ponašanja, koji su se razlikovali od postojećeg sustava kulture. Tako su crkve i prostorije župnih ureda poslužile i za mjesto kazališnih i drugih predstava. Neslužbeni sustav kulture značajno je doprinjeo integraciji društva i pomagao očuvanje nacionalnog identiteta. Stanje društva koje je nastupilo nakon preokreta poticalo je crkvu na to da ponovo odredi svoj položaj na slobodnom tržištu etičkih, kulturnih i vjerskih vrijednosti i da doprinese ukidanju ponora između evanđelja i moderne kulture. Prodorno ispreplitanje crkve i kulture uslijed duhovnog i kulturnog naslijeđa prošlih stoljeća kršćani u Poljskoj ne mogu i ne žele se odreći onoga što čini nepromjenjivi dio nacionalnog i vjerskog identiteta. Kršćani, koji su tijekom više stoljeća obilježili oblik duhovne kulture, i danas na ravnopravan način s drugim europljanima žele posredovati u oblikovanju nove europske stvarnosti.

KLJUČNE RIJEČI
država i crkva, Poljska, komunizam, državni socijalizam, povijest, diktatura, osvrt, ateistička ideologija, crkva, politički preokret, kultura

Ateizace kultury v komunistickém Polsku a její důsledky pro současnost: Osvícenstvím v Evropě začala kritika náboženství v moderním slova smyslu. Mnoho ateistických myšlenek, vytvořených v té době, ovlivňuje život a kulturu mnoha generací. Tento proces vedl v komunistických zemích k ateizaci kultury, což bylo v Polské lidové republice dobře vidět. Polská církev byla po staletí mecenášem kultury, což bylo zvláště důležité v dobách politické závislosti, například v době rozdělení či okupace země. Komunistický převrat přinesl poručnictví a podřízení kultury stukturálním a politickým principem komunistické strany. V důsledku toho bylo hlavním posláním kultury sloužit komunismu. Záměrná marginalizace křesťanské kultury stále více vedla k izolaci křesťanské kultury a umění. Obzvlášť po zavedení výjimečného stavu v Polsku (1981) byly vytvořeny nepříznivé podmínky pro křesťanskou kulturu, což způsobilo tzv. vnitřní exil umělců a bojkot polského rozhlasu a televize. Za výsledek tohoto procesu můžeme považovat vznik neofi - ciálního systému kultury, který mohl uspokojit požadavky značné části obyvatelstva. Neofi ciální systém kultury tvořily ti tvůrci a nositelé kultury, kteří nebyli podřízení státní moci, nebo pokud ano, tak měli takovou autoritu a svobodu, že byli schopni předat hodnoty, normy a způsoby chování, které se lišily od stávajícího kulturního systému. Prostory kostelů a farností se tak staly místem divadelních a jiných představení. Neofi ciální systém kultury značně přispěl k integraci společnosti a pomohl v zachování národní identity. Společenská situace po převratu vedla polskou církev k tomu, aby znovu defi novala svou pozici na volném trhu etických, kulturních a náboženských hodnot a přispěla k odstranění propasti mezi evangeliem a moderní společností. Křesťané, vědomi si staletí prolínání duchovního a kulturního dědictví se nemohou a nechtějí vzdát nezměnitelné součásti své národní a náboženské identity. Křesťané v průběhu staletí vytvářeli obraz nehmotné kultury a budou pokračovat ve snaze dosáhnout pozici rovnocenných a plnohodnotných partnerů při vytváření nové evropské reality.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
stát a církev, Polsko, komunismus, státní socialismus, dějiny, diktatura, retrospektiva, ateistická ideologie, církev, politický zvrat, kultura

The Atheisation of Culture in Communist Poland and Its Present-Day Repercussions: The Age of Enl ightenment marked the beginning of modern religious criticism in Europe. Several atheistic ideas born at that time have maintained their infl uence and affected the life and culture of many generations. This process, which clearly manifested itself in the People’s Republic of Poland as well, led to the atheisation of culture. The church in Poland has been acting as the patron of culture for centuries and this role was especially important at times of political dependence such as the division or the occupation of the country. Under the Communist rule culture was given a subordinate status based on the structural and political principles of the Communist Party. Consequently, culture was primarily expected to serve communism. The intention of authorities to marginalise Christian culture and art resulted in its increasing ghettoisation. Following the declaration of a state of emergency (1981) the ghetto conditions created for Christian culture contributed to the so-called internal emigration of artists and the boycott of the Polish radio and television. This process generated an unoffi cial system of culture, which could cater to the needs of the majority of citizens. This unoffi cial system comprised actors and trustees of culture who were not subservient to state power or had more authority and freedom to represent different values, norms or forms of behaviour than those of the dominant cultural system. For example, churches or parish community rooms hosted theatre shows and other performances as well. The unoffi cial system of culture contributed to social integration in a signifi cant way and helped to preserve national identity. The social status quo following the political turn compelled the Polish church to re-defi ne its position on the free market of ethical, cultural and religious values and played a role in eliminating the gulf between the Christian message and modern society. Since church and culture have been deeply intertwined and Christians are conscious of their centuries-long spiritual and cultural heritage, they cannot and do not want to give up this unalterable element of national and religious identity. Christians have been forming the image of intangible culture for centuries and they will continue to strive for a position as equal and full partners in constructing the new European reality.

KEYWORDS
state and church, Poland, communism, state socialism, history, dictatorship, retrospection, atheist ideology, church, political turn, culture

Die Atheisierung der Kultur im kommunistischen Polen und ihre Konsequenzen für die Gegenwart: Mit der Aufklärung hat in Europa die Religionskritik im modernen Si nn eingesetzt. Viele der damals entwickelten atheistischen Gedanken haben ihre Wirkung bis in die Gegenwart behalten und beeinfl ussen bis heute das Leben und die Kultur vieler Generationen. Dieser Prozess führte in den kommunistischen Ländern zur Atheisierung der Kultur, was sich in der VR Polen deutlich zeigte. Die Kirche in Polen übernahm bereits vor Jahrhunderten die Rolle eines Mäzens der Kultur, was besonders in den Perioden der politischen Abhängigkeit, also bei Teilungen oder Besetzungen, von Bedeutung war. Die Machtübernahme durch die Kommunisten führte zur Bevormundung der Kultur und ihre Unterordnung unter die strukturellen und politischen Prinzipien der kommunistischen Partei. Forthin galt es als höchste Berufung der Kultur, im Dienste des Kommunismus zu stehen. Die von den kommunistischen Behörden geplante Marginalisierung der christlichen Kultur führte nach und nach zur Entstehung eines Ghettos der christlichen Kultur und Kunst. Besonders seit der Verhängung des Kriegsrechts in Polen (1981) führten diese für die christliche Kultur geschaffenen Ghetto-Verhältnisse zur sog. inneren Emigration der Künstler und zum Boykott des polnischen Rundfunks und Fernsehens. Als Konsequenz hieraus entstand ein inoffi zielles Kultursystem, das die diesbezüglichen Bedürfnisse des größten Teils der Bevölkerung stillte. Das inoffi zielle Kultursystem bildeten jene Kulturschaffenden, die im Bereich des Kulturlebens nicht der Staatsmacht unterstanden, oder ihr zwar unterstanden, aber so viel Autorität und Freiheit genossen, dass sie Werte, Normen und Verhaltensweisen überliefen konnten, die nicht mit dem geltenden sozialistischen Kultursystem übereinstimmten. In Kirchen und Gemeinderäumen wurden Theatervorstellungen und Vorlesungen durchgeführt. Das inoffi zielle Kultursystem trug wesentlich zur gesellschaftlichen Integration bei und half die nationale Identität zu bewahren. Die neue gesellschaftliche Lage nach der Wende zwang die Kirche in Polen zu neuen Positionsbestimmungen auf dem freien Markt der ethischen, kulturellen und religiösen Werte und zur Überwindung der Spaltung, die zwischen dem Evangelium und der modernen Kultur erfolgt war. Aufgrund der tiefen Verbundenheit zwischen Kirche und Kultur und des Bewusstseins des geistigen und kulturellen Erbes der vergangenen Jahrhunderte können und wollen die Christen in Polen nicht auf das verzichten, was einen unveräußerlichen Teil der nationalen und religiösen Identität darstellt. Die Christen, die das Antlitz der geistigen Kultur über Jahrhunderte geprägt haben, wollen auch heute an der neuen europäischen Wirklichkeit gleichberechtigt mit anderen Europäern mitwirken.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Staat und Kirche, Polen, Kommunismus, Staatssozialismus, Diktatur, Geschichte, Rückblick, atheistische Ideologie, Kirche, Wendezeit, Kultur

A kultúra ateizálódása a kommunista Lengyelországban és ennek következményei a jelenre: A felvilágosodással kezdetét vette Európában a modern értelemben vett valláskritika. Sok annakidején kialakult ateista gondolat a jelenkorig megőrizte hatását, és befolyásolja sok nemzedék életét és kultúráját. Ez a folyamat a kommunista országokban a kultúra ateizálásához vezetett, ami a Lengyel Népköztársaságban jól észrevehetően jelent meg. A lengyelországi egyház má r évszázadokkal ezelőtt magára vállalta a kultúra pártfogójának szerepét, ami különösen fontos volt a politikai függőség olyan időszakaiban, mint az ország felosztása vagy megszállása. A kommunisták hatalomátvétele a kultúra gyámkodás alá helyezéséhez és alárendeléséhez vezetett, mégpedig a kommunista párt strukturális és politikai elvei alapján. Ebből következően a kultúra fő hivatásának a kommunizmus szolgálata számított. A keresztény kultúrának a kommunista hatóságok szándéka szerinti marginalizálása egyre inkább a keresztény kultúra és művészet gettósodásához vezetett. Különösen a lengyelországi szükségállapot bevezetése (1981) óta a keresztény kultúra számára teremtett gettóviszonyok a művészek úgynevezett belső emigrációját és a lengyel rádió és televízió bojkottját eredményezték. E folyamat következményének tekinthető a kultúra nem hivatalos rendszerének létrejötte, amely csillapította a lakosság nagy részének igényeit. A kultúra nem hivatalos rendszerét a kultúra azon alkotói és hordozói képezték, amelyek nem voltak az államhatalom alárendeltjei, vagy ha mégis, olyan autoritást és szabadságot élveztek, hogy képesek voltak értékeket, normákat és magatartásmódokat átadni, amelyek különböztek a fennálló kulturális rendszertől. Így a templomok és plébánia helyiségek színházi és egyéb előadások helyszínéül is szolgáltak. A kultúra nem hivatalos rendszere jelentősen hozzájárult a társadalom integrációjához és segítette a nemzeti identitás megőrzését. A fordulat után beállott társadalmi helyzet arra késztette a lengyelországi egyházat, hogy újra határozza meg helyzetét az etikai, kulturális és vallási értékek szabad piacán és járuljon hozzá az evangélium és a modern kultúra közötti szakadék felszámolásáhot. Az egyház és a kultúra mélyreható összefonódása, az elmúlt évszázadok szellemi és kulturális örökségének tudata következtében a lengyelországi keresztények nem tudnak és akarnak lemondani arról, ami a nemzeti és vallási identitás megváltoztathatatlan résztét alkotja. A keresztények, akik évszázadokon keresztül a szellemi kultúra arculatát meghatározták, ma is, más európaiakkal egyenrangú módon, közre akarnak működni az új európai valóság alakításában.

KULCSSZAVAK
állam és egyház, Lengyelország, kommunizmus, államszocializmus, történelem, diktatúra, visszatekintés, ateista ideológia, egyház, politikai fordulat, kultúra

Ateizowanie kultury w komunistycznej Polsce i jej konsekwencje dla współczesności: Oświecenie było w pewnym sensie okresem narodzin krytyki religii w Europie, we współczesnym tego słowa znaczeniu. Wiele zainicjowanych wówczas ateistycznych poglądów zachowało swoją aktualność i wpływ na życie i kształtowanie kultury kolejnych pokoleń. Proces ten w krajach komunistycznych prowadził do ateizowania kultury, co było wyraźnie zauważalne zwłaszcza w Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej. W Polsce Kościół od wieków pełnił rolę mecenasa kultury, co było szczególnie ważne w okresach politycznego zniewolenia jak choćby w czasie rozbiorów lub okupacji. Przejęcie władzy przez komunistów prowadziło do stopniowego podporządkowania kultury ideologicznym i strukturalnym zasadom partii komunistycznej. Zatem najważniejszym zadaniem stawianym przed twórcami kultury tamtych czasów była służba na rzecz rozpowszechniania idei komunizmu. Zaplanowana i propagowana przez władze komunistyczne marginalizacja chrześcijańskiej kultury doprowadziła do powstania swoistego getta kultury i sztuki chrześcijańskiej. Takie działania władz – szczególnie w okresie wprowadzonego w 1981 roku stanu wojennego – sprawiły, że wielu twórców kultury zdecydowało się na tzw. wewnętrzną emigrację i bojkot publicznego radia i telewizji. Proces ten doprowadził z kolei do powstania nieformalnego, niezależnego od komunistycznych władz systemu kultury, który zaspokajał potrzeby znaczącej części chrześcijańskiego społeczeństwa. Nieformalny system kultury kreowali twórcy i artyści, którzy nie podporządkowali się aktualnej władzy państwowej lub cieszyli się autorytetem i poczuciem wolności pozwalającym na przekazywanie wartości, norm i wzorców zachowania różniących się od istniejącego systemu kulturowego. Szczególnie pomocny okazał się w tym Kościół udostępniając swoje parafi e do celów propagowania kultury. Nieformalny system kultury przyczynił się znacznie do integracji społecznej i zachowania tożsamości narodowej. Nowa sytuacja społeczna zaistniała po przełomie politycznym skłoniła polski Kościół do ponownego zdefi niowania swojej pozycji na wolnym rynku moralnych, religijnych i kulturowych wartości oraz do podjęcia starań o zlikwidowanie próżni powstałej między Ewangelią a nowoczesną kulturą. Głęboka więź między Kościołem a kulturą, świadomość duchowego i kulturowego dziedzictwa minionych wieków sprawiają, że polscy chrześcijanie nie potrafi ą i nie chcą zrezygnować z tego, co od wieków stanowi nierozłączną część ich religijnej i narodowej tożsamości. Dlatego chrześcijanie, którzy przez stulecia kształtowali oblicze kultury duchowej, dziś także, na równi z innymi Europejczykami, chcą mieć prawo do tworzenia nowej europejskiej rzeczywistości.

SŁOWA-KLUCZE
państwo i kościoł, Polska, komunizm, państwowy socjalizm, dyktatura, historia, przegląd historyczny, ateistyczna ideologia, kościół, czas przełomu, kultura

Ateizarea culturii în Polonia comunistă şi consecinţele acesteia pentru prezent: În Europa odată cu apariţia iluminismului a apărut şi critica religiei interpretat în sens modern. Multe dogme ateiste din aceea perioadă au repercusiuni până în prezent, şi au infl uenţat viaţa şi cultura generaţiilor de-a lungul timpului. Acest proces în ţările comuniste a dus la ateizarea culturii, iar acest fenomen în Polonia a apărut în mod foarte vizibil. Biserica poloneză cu secole în urmă a acceptat rolul de protector al culturii, ceea ce a fost deosebit de important în perioadele dependenţei politice, ca şi dezmembrarea sau asuprirea ţării. Preluarea puterii de către regimul comunist a atras după sine preluarea sub tutelă şi asuprirea culturii, toate acestea în concordanţă cu principiile structurale şi politice ale partidului comunist. Drept urmare, menirea principală a culturii a fost deservirea comunismului. Marginalizarea culturii creştine conform planului autorităţilor comuniste a condus din ce în ce mai mult la ghetoizarea culturii şi artei creştine. Îndeosebi după instalarea stării de urgenţă în Polonia (1981), condiţiile de ghetou create pentru cultura creştină au avut ca rezultat emigraţia internă a artiştilor şi boicotarea radioului şi televiziunii poloneze. Datorit acestui proces s-a înfi inţat sistemul neofi cial al culturii, care a ameliorat setea de cultură a majorităţii populaţiei. Sistemul neofi cial al culturii a fost realizat de către creatorii şi purtătorii culturii care nu au fost subordonaţi puterii de stat, sau dacă totuşi erau, s-au bucurat de o autoritate şi libertate, prin care au fost în stare să transmită valori, norme şi moduri de conduită diferite de cele dictate de sistemul cultural existent. Astfel bisericile şi parohiile au asigurat loc şi pentru spectacole de teatru şi alte spectacole. Sistemul neofi cial al culturii a contribuit în mod însemnat la integrarea naţiunii şi a promovat păstrarea identităţii naţionale. După schimbarea regimului politic, noul statut social a determinat biserica poloneză să-şi stabilească din nou poziţia pe piaţa liberă a valorilor etice, culturale şi confesionale, şi să contribuie la eliminarea prăpastiei dintre evanghelie şi cultura modernă. Drept urmare a împletirii profunde dintre biserică şi cultură, a cunoştinţei moştenirii spirituale şi culturale a secolelor trecute, creştinii din Polonia nu ştiu şi nu doresc să renunţe la ceea ce constituie parte neschimbabilă a identităţii naţionale şi confesionale. Creştinii, care de-a lungul secolelor au determinat imaginea culturii spirituale, doresc şi astăzi să colaboreze cu alţi europeni, ca parteneri egali, în formarea realităţii europene noi.

CUVINTE CHEIE
stat şi biserică, Polonia, comunism, socialism statal, istorie, dictatură, retrospectivă, ideologie ateistă, biserică, schimbare politică, cultură

Атеизация культуры в коммунистической Польше и её последствия на настоящее: Критика религии в современном смысле в Европе началась с просвещения. Множество атеистических идей, сформировавшихся в те времена, сохранило своё влияние и до наших дней и оказывает воздействие на жизнь и культуру многих поколений. Этот процесс в коммунистических странах привел к атеизации культуры, что в Польской Народной Республике проявилось очень заметным образом. Польская церковь взяла на себя роль покровителя культуры уже много столетий тому назад, что имело особое значение при такой политической зависимости, как разделение или оккупация страны. Приход к власти коммунистов привел к взятию культуры под опекунство и к её подчинению структурным и политическим принципам коммунистической партии. Вследствие этого, главным предназначением культуры считалась служба коммунизму. Маргинализация христианской культуры по намерениям коммунистических властей всё больше приводила к геттоизации христианской культуры и искусства. Особенно с момента введения чрезвычайного положения (1981) условия гетто, созданные для христианской культуры обусловили так называемую внутреннюю эмиграцию художников и бойкот польского радио и телевидения. Возникновение системы неофициальной культуры, утоляющей запрос большинтва населения, можно считать последствием этого процесса. Неофициальную систему культуры составляли авторы и носители культуры, которые не являлись подчиненными государственной власти, а если и были таковыми, то пользовались столько авторитета и свободы, что они были способными передавать ценности, нормы и способы поведения, отличающиеся от господствующей культурной системы. Таким образом церкви и помещения приходов стали местом театральных и других представлений. Неофициальная система культуры в значительной степени способствовала интеграции общества и помогла сохранить национальную идентичность. Общественное положение, возникшее после переворота, вынудило польскую церковь заново определить свою позицию на свободном рынке нравственных, культурных и религиозных ценностей, и способствовать ликвидации разрыва между евангелием и современной культурой. В результате глубочайшего переплетения церкви и культуры и осознания духовного и культурного наследия прошедших столетий, христианам в Польше невозможно и неохотно отказаться от того, что составляет неизменимую часть национальной и религиозной идентичности. Христиане, столетиями определяющие облик духовной культуры, и в наши дни желают участвовать в формировании новой европейской действительности на равных правах с другими европейцами.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
государство и церковь, Польша, коммунизм, государственный социа- лизм, история, диктатура, ретроспекция, атеистическая идеология, церковь, политический поворот, культура

Ateizácia kultúry v komunistickom Poľsku a jej dôsledky pre súčasnosť: Osvietenstvom sa v Európe začala kritika náboženstva v modernom zmysle slova. Mnoho ateistických myšlienok, vytvorených v tej dobe, si udržalo svoj vplyv a ovplyvňuje život a kultúru mnohých generácií. Tento proces, ktorý sa jasne manifestoval v Poľskej ľudovej republike, viedol k ateizácii kultúry. Poľská cirkev bola po stáročia mecenášom kultúry, čo bolo obzvlášť dôležité v dobách politickej závislosti, napríklad v časoch rozdelenia či okupácie krajiny. Komunistický prevrat priniesol poručníctvo a podriadenie kultúry štukturálnym a politickým princípom komunistickej strany. V dôsledku toho sa od kultúry očakávalo, že bude slúžiť komunizmu. Zámerná marginalizácia kresťanskej kultúry viedla k izolácii kresťanskej kultúry a umenia. Nepriaznivé podmienky pre kresťanskú kultúru, vytvorené obzvlášť po zavedení výnimočného stavu v Poľsku (1981), spôsobili tzv. vnútorný exil umelcov a bojkot poľského rozhlasu a televízie. Tento proces vygeneroval neofi ciálny systém kultúry, ktorý mohol uspokojiť požiadavky väčšiny občanov. Neofi ciálny systém kultúry tvorili tí tvorcovia a nositelia kultúry, ktorí buď neboli podriadení štátnej moci, alebo mali takú autoritu a slobodu, že boli schopní odovzdať hodnoty, normy a spôsoby správania, ktoré sa líšili od existujúceho kultúrneho systému. Priestory kostolov a farností sa tak stali miestom divadelných a iných predstavení. Neofi ciálny systém kultúry značne prispel k integrácii spoločnosti a pomohol pri zachovaní národnej identity. Spoločenská situácia po prevrate viedla poľskú cirkev k tomu, aby znovu defi novala svoju pozíciu na voľnom trhu etických, kultúrnych a náboženských hodnôt a prispela k odstráneniu priepasti medzi evanjeliom a modernou spoločnosťou. Kresťania, vedomí si stáročí prelínaného duchovného a kultúrneho dedičstva, sa nemôžu a nechcú vzdať nezmeniteľnej súčasti svojej národnej a náboženskej identity. Kresťania v priebehu stáročí vytvárali obraz nehmotnej kultúry a budú pokračovať v snahe dosiahnuť pozíciu rovnocenných a plnohodnotných partnerov pri vytváraní novej európskej reality.

KĽÚČOVÉ POJMY
štát a cirkev, Poľsko, komunizmus, štátny socializmus, dejiny, diktatúra, retrospekcia, ateistická ideológia, cirkev, politický zvrat, kultúra