Case Studies of Family Expressed Emotion for Persons Living with Schizophrenia in Delta State of Nigeria: This study is aimed at assessing family expressed emotions as a predictor of health status of family members living with schizophrenia as well as identifying some characteristics for high or low emotions of family members towards a ‘sick’ member. There were thirty-one families with members suffering from schizophrenia as diagnosed by psychiatrists (using DSM-IV-TR) in government owned hospitals. They were judgmentally sampled with the assistance of social workers. The instrument for gathering data was a validated modified Camberwell Family Interview (CFI) schedule reflecting three major areas: Hostility, Critical comments, and Over-involvement of expressed emotions of family members. The procedure was using trained research assistants from the area to conduct these interactive sessions in their lingua franca. The data generated was subjected to qualitative analysis which shows that out of the 31 families studied, 25 or 80.65% had high expressed emotions while six families or 19.35% had low expressed emotions. However, only five ‘sick’ members had not experienced a relapse since the first treatment and discharge. Seven ‘sick’ members were vagrant of the 25 high expressed emotion families. The study revealed that expressed emotions significantly determine the number of relapses of the member living with schizophrenia; that the gender of a ‘sick’ member does in fact determine the level of expressed emotion from family members. The study also revealed that the poverty of families or shame for families from low and high socio-economic backgrounds respectively are motives for emotions expressed. A model of family therapy was proffered.

KEYWORDS
Nigeria, Camberwell Family Interview, expressed emotions, family care, predictor, relapse, schizophrenia

Fallstudien zu von Familienmitgliedern geäußerten Gefühlen bei Menschen mit Schizophrenie im nigerianischen Bundesstaat Delta: Ziel der Studie ist es, zu untersuchen, inwieweit von Familienmitgliedern geäußerte Gefühle als Prädiktoren für den Gesundheitszustand ihrer mit Schizophrenie lebenden Familienangehörigen geeignet sind. Eine weitere Zielsetzung ist es, bestimmte Charakteristika von starken bzw. schwachen Gefühlen zu bestimmen, die die Familienmitglieder ihrem „kranken“ Familienangehörigen gegenüber äußern. Die Untersuchung umfasst einunddreißig Familien, bei denen in staatlichen Krankenhäusern tätige Psychiater (unter Verwendung der DSM-IV-TR-Diagnostik) an Schizophrenie leidende Familienmitglieder registriert haben. Die theoretisch begründete Auswahl der Stichprobe wurde unter Einbeziehung von Sozialarbeitern durchgeführt. Für die Datenerhebung wurde ein kontrollierter und modifizierter Camberwell Family Interview (CFI) Fragebogen verwendet, der auf drei Hauptbereiche fokussiert: feindselige Gefühle der Familienmitglieder, kritische Bemerkungen und die Äußerung von extreme Beteiligung verratenden Gefühlen. Während der Durchführung wurden die interaktiven Treffen von aus dem jeweiligen Gebiet stammenden ausgebildeten Forschungsassistenten in ihrer gemeinsamen Sprache geleitet. Die erhobenen Daten wurden einer qualitativen Analyse unterzogen. Diese zeigte, dass für 25 (80,65%) der einbezogenen 31 Familien die Äußerung starker Gefühle und für die übrigen sechs Familien (19,35%) die Äußerung schwacher Gefühle kennzeichnend war. Gleichzeitig gab es nur fünf „kranke“ Familienmitglieder, bei denen nach der ersten Behandlung bzw. der Entlassung kein Rückfall (relapse) erfolgt wäre. Sieben „kranke“ Familienmitglieder haben ihre durch die Äußerung starker Gefühle gekennzeichnete Familie verlassen. Die Untersuchung machte deutlich, dass die geäußerten Gefühle in großem Maße das Rückfallrisiko der Familienangehörigen mit Schizophrenie bestimmen und dass das Geschlecht die Intensität der von den Familienangehörigen geäußerten Gefühle bestimmt. Die Studie zeigte auch, dass bei Familien mit einem gering geachteten gesellschaftlichen bzw. wirtschaftlichen Hintergrund Armut die Grundlage für die geäußerten Gefühle bildet, bei Familien mit einem hoch geachteten Hintergrund jedoch Beschämung. Die Studie bietet ein Familientherapie-Modell an.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Nigeria, Camberwell Family Interview, geäußerte Gefühle, Familienhilfe, Prädiktor, Relapse, Schizophrenie

Studije o izraženim osjećajima s strane članova obitelji u svezi s oboljelima od šizofrenije u državi Delta u Nigeriji: Cilj je ogleda ustanoviti u kojoj mjeri su izraženi osjećaji članova obitelji sposobni prognozirati (služiti kao prediktor) zdravstveno stanje članova obitelji oboljelih od šizofrenije. Pored toga autor je postavio za cilj ustanoviti izvjesne karakteristike jakih i slabih osjećaja članova obitelji prema „bolesnom“ članu obitelji. Istraživanje obuhvata trideset jednu obitelj, u kojoj su psihijatri državnih bolnica zabilježili (koristeći DSM-IV-TR dijagnostiku) oboljele od šizofrenije članove obitelji. Uzimanje uzorka, koje je bilo motivirano teorijskim razmišljanjima, je organizovano uključivanjem socijalnih radnika. Sredstvo prikupljanja podataka je bilo provjereni i modificirani obrazac za obiteljski intervju Camberwella (Camberwell Family Interview – CFI), koji se fokusirao na tri osnovna polja: na neprijateljske osjećaje članova obitelji, na njihove kritičke primjedbe, odnosno na izražene osjećaje, koji govore o pretjeranoj vezanosti za dotični problem. U toku postupka kvalificirani istraživački asistenti, koji su stručni u datoj oblasti, provodili su interaktivne sastanke na općekorišćenom jeziku. Dobijeni rezultati su podvrgnuti kvalitativnoj analizi. Ova je pokazala da je od 31 obitelji, koju je obuhvatilo istraživanje, za 25 obitelji (80.65%) su karakteristični jaki izraženi osjećaji, dok za preostalih šest (19.35%) slabi izraženi osjećaji. Istodobno je bilo samo pet takvih „oboljelih“ članova obitelji, kod kojih poslije prvog tretmana, odnosno otpuštanja nije došlo do nazatka (relapsa). 7 „oboljelih“ članova obitelji su napustili neku od 25 obitelji za koje su bili karakteristični jaki izraženi osjećaji. Studija je rasvijetlila činjenicu da izraženi osjećaji u značajnoj mjeri opredjeljuju šansu za nazadak tih članova obitelji, koji su oboljeli od šizofrenije, odnosno da spol „oboljelog“ člana obitelji opredjeljuje razinu izraženih osjećaja članova obitelji. Studija je isto tako ukazala na to da kod obitelji, koje su na niskom društvenom položaju, odnosno imaju slabu ekonomsku podlogu, izražene osjećaje izaziva siromaštvo, a kod obitelji, koje su na visokom društvenom položaju, sramoćenje. Studija nudi terapijski model za obitelj.

KLJUČNE RIJEČI
Nigerija, obiteljski intervju Camberwella, izraženi osjećaji, obiteljska pomoć, prediktor, relaps, šizofrenija

Případová studie, zabývající se citovými vazbami rodinných příslušníků, žijících se schizofreniky v členském státu Delta v Nigerii: Cílem stude je zjistit, zda jsou citové projevy, vyjadřované rodinnými příslušníky, vhodnými prostředky k předpovědi vývoje zdravotního stavu schizofrenického člena rodiny. Zároveň si za cíl klade i stanovení některých charakteristik silných resp. slabých citových vazeb rodinných příslušníků vůči „nemocnému“ členu rodiny. Výzkum zahrnoval jednatřicet takových rodin, v nichž psychiatři, pracující v nemocnicích vlastněných státem, evidovali (za využití diagnostiky DSM-IV-TR) rodinné příslušníky trpící schizofrenií. Výběr vzorku, vycházející z teoretických úvah, byl proveden za účasti sociálních pracovníků. Nástrojem sběru dat byl kontrolovaný a adaptovaný dotazník Camberwell pro rodinné interview, který je zaměřený na tři oblasti: na protikladné city rodinných příslušníků, na jejich kritické připomínky resp. na citové projevy, prozrazující přílišnou dotčenost. Interaktivní setkání byla moderována v jazyce všem dostupném, školenými výzkumnými asistenty, pocházejícími z dané oblasti. Získaná data byla podrobena kvalitativní analýze. Ta prokázala, že z 31 rodin, zapojených do výzkumu, byly silné citové projevy charakteristické pro 25 (tj. 80.65%), zatímco zbývajících 6 rodin (19.35%) charakterizovaly slabé citové projevy. Zároveň bylo zjištěno pouze pět takových „nemocných” rodinných příslušníků, u kterých se po prvním ošetření resp. po propuštění nenastalo zhoršení stavu (relaps). 7 „nemocných” členů rodiny opustilo jednu z 25 rodin, charakterizovaných silnými citovými projevy. Studie osvětlila, že vyjadřované city ve významné míře determinují šanci členů rodiny trpících schizofrenií na návrat, respektive, že pohlaví „nemocného” člena rodiny určuje míru vyjadřovaných citů rodinných příslušníků. Studie také poukázala na skutečnost, že u rodin s nízkou společenskou prestiží a ekonomickým postavením stojí v pozadí projevovaných citů chudoba. Naopak u rodin s vysokou prestiží je to zahanbení. Studie předkládá model rodinné terapie.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
Nigérie, Camberwell rodinné interview, vyjadřované city, podpora rodiny, predikce, relaps, schizofrenie

A családtagok által kifejezett érzelmeket vizsgáló esettanulmányok a skizofréniával élőkkel kapcsolatban Nigéria Delta tagállamában: A tanulmány célja megállapítani, mennyire alkalmasak a családtagok által kifejezett érzelmek a skizofréniával élő családtagok egészségi állapotának előrejelzőjeként (prediktoraként). Emellett célkitűzése meghatározni a családtagok által egy „beteg” családtag irányában kifejezett erős, illetve gyenge érzelmek bizonyos jellegzetességeit. A vizsgálat harmincegy olyan családra terjedt ki, amelyekben állami tulajdonú kórházakban dolgozó pszichiáterek (DSM-IV-TR diagnosztikát használva) skizofréniában szenvedő családtagokat jegyeztek fel. Az elméleti indíttatású mintaválasztás szociális munkások bevonásával történt. Az adatgyűjtés eszköze egy ellenőrzött és módosított Camberwell családinterjú (Camberwell Family Interview – CFI) kérdőív volt, amely három fő területre fókuszált: a családtagok ellenséges érzelmeire, kritikai megjegyzéseire, illetve a túlzott érintettségről árulkodó, kifejezett érzelmekre. Az eljárás során az adott területről származó képzett kutatási asszisztensek vezették le a közösen beszélt nyelven az interaktív találkozókat. A kapott adatokat minőségi elemzésnek vetették alá. Ez kimutatta, hogy a vizsgálatba bevont 31 családból 25 (80,65%) családra erős kifejezett érzelmek, míg a fennmaradó hat családra (19,35%) gyenge kifejezett érzelmek voltak a jellemzők. Ugyanakkor csak öt olyan „beteg” családtag volt, akinél az első kezelést, illetve az elbocsátását követően ne következett volna be visszaesés (relapszus). 7 „beteg” családtag elhagyta az erős kifejezett érzelmekkel jellemzett 25 család valamelyikét. A tanulmány rávilágított, hogy a kifejezett érzelmek jelentős mértékben meghatározzák a skizofréniával élő családtagok esélyét a visszaesésre, illetve, hogy a „beteg” családtag neme meghatározza a családtagok kifejezett érzelmeinek szintjét. A tanulmány arra is rámutatott, hogy az alacsony megbecsülésű társadalmi, illetve gazdasági háttérrel rendelkező családok esetében a szegénység, míg a magas megbecsülésű háttérrel rendelkező családok esetében a megszégyenülés áll a kifejezett érzelmek hátterében. A tanulmány felkínál egy családterápiás modellt.

KULCSSZAVAK
Nigéria, Camberwell családinterjú, kifejezett érzelmek, családsegítés, prediktor, relapszus, skizofrénia

Studium przypadku w państwie członkowskim Delta Nigeria na temat badania ujawnianych uczuć w rodzinie dotkniętej schizofrenią: Celem przeprowadzonych badań było stwierdzenie w jakim stopniu uczucia ujawnione przez członków rodziny mogą być wykorzystane jako wstępny symptom (predyktor) stanu zdrowia chorego na schizofrenię. Równoległym celem badań było określenie specyfiki wyrażania przez członków rodziny intensywnych i słabych uczuć wobec „chorego”. Badanie obejmowało trzydzieści jeden rodzin, w których lekarze psychiatrzy ze szpitali państwowych rejestrowali członków rodzin dotkniętych schizofrenią (wykorzystując diagnostykę DSM-IV-TR). Dobór próby o celach naukowych odbył się z udziałem pracowników socjalnych. Zbieranie danych polegało na wypełnieniu sprawdzonej i przystosowanej ankiety wywiadu rodzinnego Camberwell (Camberwell Family Interview – CFI), która skupiała się na trzech głównych tematykach: wrogich uczuciach członków rodziny, krytycznych uwagach, a także na ujawnionych uczuciach świadczących o nadmiernym przywiązaniu. Podczas prac badawczych kwalifikowani asystenci naukowi, pochodzący z danego regionu przeprowadzili interaktywne spotkania w języku przystępnym dla ankietowanych. Otrzymane wyniki poddano analizie jakościowej, która wykazała, że spośród 31 badanych rodzin 26 rodzin (80.65%) charakteryzowało intensywne ujawnianie uczuć, natomast pozostałe 7 rodzin (19.35%) przejawiało słabe uczucia wobec „chorego”. Jednocześnie stwierdzono tylko 5 przypadków, gdzie po pierwszym zabiegu, bądź też opuszczeniu szpitala nie nastąpił nawrót choroby (relapse). 7 „chorych” członków rodziny opuściło którąś z 25 rodzin, w których dominowało intensywne ujawnianie uczuć. Wyniki badań pozwalają wysunąć wnioski, że uzewnętrznienie uczuć w znacznym stopniu wpływa na ewentualny nawrót choroby członka rodziny dotkniętego schizofrenią. Stwierdzono również, że płeć „chorego” członka rodziny rzutuje na poziom uczuć okazywanych przez jego najbliższą rodzinę. Wyniki badań wskazują również na to, że w kontekście uzewnętrznianych uczuć kryje się bieda w przypadku rodzin o niskim statusie społecznym i ekonomicznym oraz zażenowanie w przypadku rodzin posiadających wyższą rangę spo- łeczną. Studium poleca również model terapii rodzinnej.

SŁOWA-KLUCZE
Nigeria, wywiad rodzinny Camberwell, ujawnianie uczuć, wsparcie rodziny, prediktor, relapse, schizofrenia

Studii de caz referitoare la exprimarea sentimentelor faţă de schizofrenici în Nigeria statul Delta: Scopul acestui studiu este de a stabili cât sunt de potrivite sentimentele exprimate de familie, ca şi predictori ai sănătăţii, în cazul membrilor schizofrenici ai familiei. Lângă acesta are ca şi scop determinarea caracteristicilor sentimentelor familiei faţă de un membru bolnav al familiei. Cercetarea este extinsă pe 31 de familii în care psihiatrii din spitale aflate în proprietatea statului (utilizând diagnostica DSM-IV-TR) au luat în evidenţă bolnavi schizofrenici. Eşantionarea teoretică a fost efectuată cu ajutorul asistenţilor sociali. Instrumentul colectării datelor a fost un chestionar de familie (Camberwell Family Interview – CFI) verificat şi modificat, care a focusat pe trei domenii: sentimentele duşmănoase, observaţii critice şi sentimente legate de afectiune exagerată. Pe parcursul procedurii întâlnirile interactive au fost conduse de asistenţi specializaţi în acest domeniu. Datele obţinute au fost prelucrate cvalitativ. S-a demonstrat faptul că din 31 de familii care au participat, pentru 25 (80.65%) de familii au fost caracteristice sentimentele exprimate puternic, iar pentru cele 6 familii rămase (19.35%) au fost caracteristice sentimentele exprimate slab. Totodată au fost numai cinci membrii de familie „bolnavi”, la cei care după primul tratament şi după externare nu s-a produs recidivă. 7 membrii de familie „bolnavi” au părăsit cele 25 de familii caracterizate cu sentimente puternice. Studiul a luminat faptul că sentimentele exprimate determină întrun mod însemnat posibilitatea spre recidivă ai membrilor de familie care trăiesc cu schizofrenie şi nivelul sentimentelor exprimate este determinat de sexul membrului de familie „bolnav”. Studiul ne prezintă şi faptul că în familiile care au un nivel de apreciere socială şi fundal economic scăzut, sărăcia este ceea ce stă în spatele sentimentelor exprimate, în cazul familiilor cu apreciere socială ridicată acest sentiment este ruşinea. Studiul ne oferă un model de terapia familiei.

CUVINTE CHEIE
Nigeria, interviu familial Camberwell, sentimente exprimate, ajutarea familiei, predictor, recidivă, schizofrenie

Исследование, анализирующее эмоции, выраженные членами семей, живущими с шизофрениками в штате Дельта в Нигерии: цель исследования – установить, насколько способны эмоциональные проявления членов семьи служить параметром (предиктором), характеризующим состояние члена семьи, больного шизофренией. Другая целевая установка – определить некоторые характерные черты сильных, или наоборот, слабых эмоций, выраженных членами семьи «больного» по отношению к нему. Исследование затронуло 31 семью, в которой психиатры государственных больниц зафиксировали (используя диагностику DSM-IV-TR) больных шизофренией. Выбор прототипа на теоретической основе производился путём привлечения социальных работников. Средством сбора данных было проверенное и видоизменённое семейное интервью-тест типа «Camberwell» (Camberwell Family Interview – CFI), который имел три основных направления: враждебные эмоции членов семьи, критические замечания и выраженные эмоции, которые свидетельствуют о чрезмерной мнительности. В течение исследования специально подготовленные в одной конкретной области научные ассистенты проводили интерактивные встречи на общем для них языке. Полученные данные подвергли тщательному анализу. Он показал, что из 31 семьи, участвующей в исследовании для 25-ти (80.65%) были характерны сильно выраженные эмоции, а для остальных шести семей (19.35%) – слабо выраженные. В то же время было только пять «больных» членов семейств, у которых после первой терапии и выписки не произошло рецидива (релапс). Семеро (7) «больных» оставили свои семьи из тех 25-ти, для которых были характерны сильно выраженные эмоции. Исследование ясно показало, что выраженные эмоции в значительной степени определяют шансы рецидива у больных шизофренией, а также что пол «больного» определяет уровень выраженных эмоций остальных членов семьи. Исследование выявило также и то, что за выраженными эмоциями у семей с низкой общественной или материальной оценкой стоит бедность, тогда как у семей с высокими оценками – ощущение позора, чувство стыда. Исследование предлагает модель семейной терапии.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
Нигерия, семейное интервью типа Camberwell, выраженные эмоции, семейная помощь, предиктор, релапс, шизофрения

Prípadová štúdia skúmajúca citové prejavy rodinných príslušníkov osôb žijúcich so schizofréniou v členskom štáte Delta v Nigérii: Cieľom tejto štúdie je určiť, do akej miery sú city vyjadrované rodinnými členmi použiteľné ako prognostické ukazovatele (prediktory) na určenie zdravotného stavu člena rodiny žijúceho so schizofréniou. Ďalším cieľom je identifikovať určité charakteristické črty silných, ako aj slabých citových prejavov vyjadrených rodinnými členmi smerom k „pacientovi“. Tento prieskum zahŕňal 31 rodín, v ktorých boli zaznamenaní rodinní členovia trpiaci schizofréniou psychiatrami pracujúcimi v štátnych nemocniciach (používaním diagnostiky DSM-IV-TR). Výber vzoriek na teoretické ciele bol vykonaný zapojením sociálnych pracovníkov. Prostriedkom zberu dát bol overený a upravený dotazník rodinného interview „Camberwell“ (Camberwell Family Interview – CFI), ktorý sa zameral na tri hlavné oblasti: nepriateľské city rodinných členov, ich kritické poznámky a vyjadrené city odzrkadľujúce ich prepiatu osobnú dotknutosť. Interaktívne stretnutia počas výskumu boli riadené v spoločnom jazyku skúsenými výskumnými asistentmi špecializovanými na danú oblasť. Získané údaje boli spracované kvalitatívnou analýzou. V tejto sa ukázalo, že z 31 rodín zapojených do prieskumu boli silné citové prejavy typické v prípade 25 rodín (80.65%), zatiaľ čo ostatných 6 rodín (19.35%) charakterizovali slabé citové prejavy. Pritom bolo iba 5 „chorých“ rodinných členov, v prípade ktorých nedošlo k recidíve (relapsus) po prvej liečbe alebo ich prepustení. 7 „chorých“ rodinných členov opustilo svoju rodinu z 25 rodín charakterizovaných silnými citovými prejavmi. Štúdia ukázala, že vyjadrovanie citov vo významnej miere ovplyvňujú mož- nosť recidívy rodinných členov trpiacich schizofréniou a že pohlavie „chorého“ rodinného člena určuje mieru vyjadrených citov rodinných členov. Štúdia poukázala aj na to, že v prípade rodín s nízkou spoločenskou prestížou alebo ekonomickým postavením stojí za vyjadrenými citmi chudoba, naopak u rodín s vysokou spoločenskou prestížou je to zahanbenie. Štúdia predstavuje model rodinnej terapie.

KĽÚČOVÉ POJMY
Nigéria, rodinný interview typu „Camberwell“, citové prejavy, pomoc rodinám, prediktor, relapsus, schizofrénia