archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Dina GUGLIELMI Contact / Kontakt / Kapcsolat
Chiara PANARI
Silvia SIMBULA
Title:
Titel:
Cím:
'The Determinants of Teachers’ Well-Being: The Mediating Role of Mental Fatigue'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
1 August 2011
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
22 February 2012
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 7 (2012) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
204–220
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.5708/EJMH.7.2012.2.3
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15 December 2012
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Dina GUGLIELMI
Department of Education Sciences ‘Giovanni Maria Bertin’
Faculty of Psychology, University of Bologna
Via Filippo Re 6
I-40126 Bologna, Italy
dina.guglielmi@unibo.it
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Odrednice blagostanja učitelja: Posrednička uloga intelektualnog umora: Proteklih godina veliki broj studija bavio se odlučujućim čimbenicima i posljedicama stresa koji pogađa učitelje. Jedan od najnovijih teorijskih modela vezanih za stres je model zahtjeva i resursa na radnom mjestu (JD-R, Job Demands-Resources). Ova studija ispituje jedini proces – poimence proces energije,– pretpostavljajući kako visoki zahtjevi na radnom mjestu iscrpljuju sve intelektualne i fi zičke resurse zaposlenih, oštećujući njihovo zdravlje. Studija i pobliže ispituje posredničku ulogu intelektualnog umora prema trima zahtjevima postavljenim prema učiteljima na radnom mjestu (radna opterećenost, nejednakosti, odnosno sukob između posla i obitelji) i trima posljedicama stresa (psihički i fi zički simptomi, kao i zadovoljstvo poslom). Talijansku verziju upitnog lista PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress), koji se popunjavao samostalno, ispunilo je 697 slučajno odabranih učitelja predstavljajući 17 obrazovnih udruga. Rezultati pokazuju kako intelektualni umor ima posredničku ulogu u konfl iktu između posla i obitelji, odnosno između triju ispitivanih posljedica, to jest između psihičkih i fi zičkih simptoma, kao i između zadovoljstva na radnom mjestu. Studija donosi važne zaključke u svezi sa strategijom uplitanja, pošto je intelektualni umor jedno takvo prenapeto stanje, koje se javlja prije nego bilo koji intenzivniji pojavni oblik, primjerice bolesti koje se mogu dovesti u vezu sa stresom. Rano otkrivanje takvog stanja omogućava prevenciju od posljedica stresa.

KLJUČNE RIJEČI
učitelji, stres, intelektualni umor, modeli zahtjeva i resursa na radnom mjestu, zdravlje

Faktory psychického a fyzického zdraví učitelů: Zprostředkovací role duševní únavy: V posledních letech se mnohé studie věnovali hlavním faktorem a následkem stresu, který postihuje učitele. Jeden z nejnovějších teoretických modelů stresu je model zdrojů a pracovních požadavků (JD-R, Job Demands-Resources). Tato studie zkoumá jediný proces – jmenovitě energetický proces – s předpokladem, že vysoké pracovní požadavky vyčerpávají všechny duševní a fyzické zdroje zaměstnanců a tím poškozují jejich zdraví. Studie podrobně zkoumá zprostředkovací roli duševní únavy v souvislosti se třemi pracovními požadavkami učitelů (pracovní zátěž, nerovnost, konfl ikt práce a rodiny) a tří následků stresu (duševní a fyzické příznaky, nespokojenost na pracovišti). Italskou verzi dotazníku PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) vyplnilo 697 náhodně vybraných učitelů zastupujících 17 vzdělávacích institucí. Výsledky ukazují, že duševní únava hraje zprostředkovací roli v konfl iktu práce a rodiny, resp. tří zkoumaných následků (spokojenosti na pracovišti, duševních a fyzických příznaků). Ze studie vyplývají důležité důsledky pro oblast prevence. Nakolik je duševní únava vyčerpaností, která se projeví dříve než jiné symptomy, jako například onemocnění spojité se stresem, je včasné rozpoznání tohoto stavu neodmyslitelné v prevenci důsledků stresu.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
učitelé, stres, duševní únava, model zdrojů a pracovních požadavků, zdraví

The Determinants of Teachers’ Well-Being: The Mediating Role of Mental Fatigue: In recent years, many studies have focused on the determinants and consequences of teacher stress. One of the most recent theoretical models concerning stress is the Job Demands-Resources (JDR) model. This study examines one process – namely the energetic process – which supposes that high job demands exhaust employees’ mental and physical resources and therefore cause ill health. Particularly, this study examines the mediating role of mental fatigue between three job demands of teachers (workload, inequity and work/family confl ict) and three consequences of stress: psychological and physical symptoms and work satisfaction. An Italian version of the selfreport Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress (PWSQ) was administered to 697 teachers belonging to a random sample of 17 school organizations. The results showed that mental fatigue has a mediating role in the relationship between work/family confl ict and the three outcomes considered, namely psychological and physical symptoms, and work satisfaction. This study has an important implication for intervention strategy because mental fatigue is a pre-strain condition which arises before more intense outcomes, such as stress-related diseases occur. Identifi cation of this condition allows prevention of the consequences of stress.

KEYWORDS
teachers, stress, mental fatigue, Job Demands-Resources model, health

Faktoren des Wohlbefi ndens von Lehrern: Die Vermittlerrolle mentaler Erschöpfung: In den vergangenen Jahren haben sich zahlreiche Studien damit befasst, welche Faktoren Stress bei Lehrern bedingen und welche Folgen dieser haben kann. Eines der neuesten theoretischen Modelle im Zusammenhang mit Stress stellt das Modell Anforderungen und Ressourcen am Arbeitsplatz (JD-R, Job Demands-Resources) dar. Dieser Artikel untersucht einen bestimmten Prozess – den Energie- Prozess –, ausgehend von der Annahme, dass durch die hohen Anforderungen am Arbeitsplatz alle mentalen und körperlichen Ressourcen von Angestellten ausgeschöpft werden, was negative Auswirkungen auf ihre Gesundheit hat. Die Studie untersucht insbesondere die Rolle, die mentale Erschöpfung als Mittlerin zwischen drei verschiedenen Anforderungen an Lehrer am Arbeitsplatz einerseits (Arbeitsbelastung, Ungleichheiten, Konfl ikt zwischen Arbeit und Familie) und drei unterschiedlichen Folgen von Stress (psychische und körperliche Symptome sowie Zufriedenheit am Arbeitsplatz) andererseits spielt. Die italienische Version des selbständig auszufüllenden Fragebogens PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) wurde von 697 zufällig ausgewählten Lehrern an 17 verschiedenen Bildungsinstitutionen beantwortet. Wie die Ergebnisse zeigen, spielt mentale Erschöpfung eine Vermittlerrolle zwischen dem Konfl ikt Arbeit/Familie und den drei untersuchten Folgen, d.h. den psychischen und körperlichen Symptomen sowie der Zufriedenheit am Arbeitsplatz. In der Studie wird eine wichtige Folgerung hinsichtlich einer Interventionsstrategie gezogen, da mentale Erschöpfung ein Zustand der Überreizung ist, der früher als alle anderen ausgeprägteren Erscheinungsformen (z.B. auf Stress zurückzuführende Krankheiten) auftritt. Eine Früherkennung dieses Zustands ermöglicht eine Prävention von Stressfolgen.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Lehrer, Stress, mentale Erschöpfung, Modell Anforderungen und Ressourcen am Arbeitsplatz, Gesundheit

A tanárok jóllétének meghatározói: A szellemi fáradtság közvetítő szerepe: Az elmúlt években számos tanulmány foglalkozott a tanárokat sújtó stressz meghatározó tényezőivel és következményeivel. A stresszel kapcsolatos legújabb elméleti modellek egyike a munkahelyi követelmények és erőforrások (JD-R, Job Demands-Resources) modellje. A jelen tanulmány egyetlen folyamatot vizsgál, – nevezetesen az energia-folyamatot – feltételezve, hogy a magas munkahelyi követelmények kimerítik az alkalmazottak minden szellemi és fi zikai erőforrását, károsítva ezzel az egészségüket. A tanulmány közelebbről is megvizsgálja a szellemi fáradtság közvetítő szerepét a tanárokkal szemben támasztott háromféle munkahelyi követelmény (a munkateher, az egyenlőtlenség, illetve a munka és a család közötti konfl iktus) és a stressz három következménye (a pszichés és fi zikai tünetek, valamint a munkahelyi elégedettség) között. A PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) önkitöltős kérdőív olasz változatát 17 oktatási szervezetet képviselő 697 véletlenszerűen kiválasztott tanár válaszolta meg. Az eredmények azt mutatják, hogy a szellemi fáradtságnak közvetítő szerepe van a munka és a család közötti konfliktus, illetve a három vizsgált következmény, azaz a pszichés és fi zikai tünetek, valamint a munkahelyi elégedettség között. A tanulmány fontos következtetést von le a beavatkozási stratégiára vonatkozóan, mivel a szellemi fáradtság egy olyan túlfeszített állapot, amely előbb jelentkezik, mint bármilyen intenzívebb megjelenési forma, például a stresszel kapcsolatba hozható betegségek. Ezen állapot korai felismerése lehetővé teszi a stressz következményeinek megelőzését.

KULCSSZAVAK
tanárok, stressz, szellemi fáradtság, munkahelyi követelmények és erőforrások modellje, egészség

Wyznaczniki dobrostanu pedagogów: Pośrednicząca rola zmęczenia psychicznego: W ostatnich latach wiele prac naukowych omawiało czynniki wywołujące stres u nauczycieli i jego konsekwencje. Jednym z najnowszych modeli teoretycznych dotyczących stresu jest model wymogów miejsca pracy i zasobów (JD-R, Job Demands-Resources). Niniejsze studium bada tylko jedno kryterium – konkretnie proces energii – zakładając, że wysokie wymogi miejsca pracy wyczerpują wszelkie umysłowe i fi zyczne zasoby pracowników, co niekorzystnie wpływa na ich zdrowie. Studium analizuje dogłębnie pośredniczącą rolę zmęczenia psychicznego pomiędzy trzema wymogami miejsca pracy (nakład pracy, dysproporcje oraz konfl ikt między miejscem pracy a rodziną) a trzema skutkami stresu (objawy fi zyczne i psychiczne oraz zadowolenie z pracy). Włoską wersję samokontrolnego testu PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) wypełniło 697 przypadkowo wybranych nauczycieli z 17 placówek edukacyjnych. Wyniki testu dowodzą, że zmęczenie umysłowe posiada rolę pośredniczącą na konfl ikt pomiędzy miejscem pracy a rodziną, oraz istnieje współzależność pomiędzy trzema badanymi czynnikami, to znaczy objawami fi zycznymi, psychicznymi i zadowoleniem z pracy. Studium wyciąga ważny wniosek dotyczący strategii interwencyjnej, ponieważ zmęczenie umysłowe jest stanem wielkiego napięcia, który pojawia się wcześniej od jakiejkolwiek bardziej intensywnej formy objawu, na przykład chorób powiązanych ze stresem. Wczesne rozpoznanie tego stanu umożliwia zapobieganie negatywnym skutkom stresu.

SŁOWA-KLUCZE
nauczyciele, stres, zmęczenie psychiczne, wymogi miejsca pracy i model zasobów, zdrowie

Factorii determinanţi ai bunăstării profesorilor: Rolul intermediar al oboselii psihice: În ultimii ani numeroase studii s-au ocupat de factorii şi urmările determinante ale stresului în cazul profesorilor. Una dintre cele mai noi modele teoretice ale stresului este modelul cerinţelor şi resurselor la locul de muncă (JD-R, Job Demands-Resources). Studiul de faţă abordează doar un singur proces – şi anume procesul de energie –, presupunând că cerinţele exigente la locurile de muncă epuizează toate resursele fi zice şi psihice ale angajaţilor, deteriorând sănătatea acestora. Studiul cercetează îndeaproape rolul intermediar al oboselii psihice a profesorilor între cele trei cerinţe ale locului de muncă (volumul de muncă, inegalitatea, respectiv confl ictul dintre familie şi loc de muncă) şi cele trei urmări ale stresului (simptomele psihice şi fi zice, precum satisfacţiile la locul de muncă). Varianta italiană a chestionarului autoevaluativ realizat de PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) a fost completată de 697 de profesori aleatoriu aleşi, reprezentanţi ai 17 instituţii de învăţământ. Rezultatele arată că, oboseala fi zică are un rol intermediar între confl ictele dintre familie şi locul de muncă şi cele trei urmări studiate, adică simptome fi zice şi psihice, respectiv satisfacţii la locul de muncă. Prin acest studiu s-a ajuns la o concluzie importantă referitoare la strategia de intervenţie, deoarece oboseala psihică este o stare încordată, care apare înaintea oricărei forme intensive a bolilor cauzate de stres. Recunoaşterea timpurie a acestei stări ajută la prevenirea problemelor cauzate de urmările stresului.

CUVINTE CHEIE
profesori, stres, oboseală psihică, modelul cerinţelor locurilor de muncă şi resurselor, sănătate

Определяющие факторы благосостояния преподавателей: Посредническая роль умственной усталости: В последние годы многочисленные статьи были посвящены основ- ным факторам и последствиям стресса, которому подвергаются преподаватели. Одной из новейших теоретических моделей, занимающихся стрессом, является модель требования работы – ресурсы работы (JD-R, Job Demands-Resources). Настоящая статья изучает единственный процесс, а именно – энергетический процесс, предполагая, что высокие требования на работе истощают все духовные и физические ресурсы служащих, тем самим вредя их здоровью. В статье подробно рассматривается посредническая роль умственной усталости между тремя рабочими требованиями, которым должны соответствовать преподаватели (нагрузка, неравенство и конфликт работы и семьи) и тремя последствиями стресса (психологические и физические симптомы и также удовлетворенность трудом). Итальянская версия самостоятельно заполняемой анкеты (PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) заполнили 697 случайно выбранных преподавателей, представляющих 17 образовательных организаций. Результаты показывают, что умственная усталость играет посредническую роль в конфликте работы и семьи и между тремя исследуемыми последствиями, то есть между психическими и физическими симптомами и удовлетворённостью трудом. В статье делаются важные выводы касательно стратегии вмешательства, поскольку умственная усталость является напряженным состоянием, которое проявляется раньше, чем любая более интенсивная форма проявления, как например заболевания, связанные со стрессом. Раннее осознание этого состояния способствует профилактике последствий стресса.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
преподаватели, стресс, духовная усталость, модель требования работы – ресурсы работы, здоровье

Faktory duševného a psychického zdravia učiteľov: Sprostredkovacia rola duševnej únavy: V posledných rokoch sa mnohé štúdie venovali hlavným faktorom a následkom stresu, ktorý postihuje učiteľov. Jeden z najnovších teoretických modelov stresu je model zdrojov a pracovných požiadaviek (JD-R, Job Demands-Resources). Táto štúdia skúma jediný proces – konkrétne energetický proces – s predpokladom, že vysoké pracovné požiadavky vyčerpávajú všetky duševné a fyzické zdroje zamestnancov a tým poškodzujú ich zdravie. Štúdia podrobne skúma sprostredkovaciu úlohu duševnej únavy spomedzi troch pracovných požiadaviek na učiteľa (pracovná záťaž, nerovnosť, konfl ikt práce a rodiny) a troch následkov stresu (duševné a fyzické príznaky, nespokojnosť na pracovisku). Talianskú verziu dotazníku PWSQ (Questionnaire for Psychosocial Work Environment and Stress) vyplnilo 697 náhodne vybraných učiteľov zastupujúcich 17 vzdelávacích inštitúcií. Výsledky ukazujú, že duševná únava hrá dôležitú úlohu pri konfl ikte práce a rodiny, resp. troch skúmaných následkov (spokojnosti na pracovisku, duševných a fyzických príznakov). Zo štúdie vyplývajú dôležité dôsledky pre oblasť prevencie. Duševná únava je totiž vyčerpanosťou, ktorá sa prejaví skôr, než iné symptómy, ako napríklad ochorenia zapríčinené stresom. Včasné rozpoznanie tohto stavu umožní prevenciu ďalších následkov stresu.

KĽÚČOVÉ POJMY
učitelia, stres, duševná únava, model zdrojov a pracovných požiadavkov, zdravie