archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Siamak KHODARAHIMI Contact / Kontakt / Kapcsolat
Haydar DEGHANI
Mohammadhadi NIKPOURIAN
Title:
Titel:
Cím:
'Mental Health and Coping Styles of Rural Residents Affected by Drinking Water Shortage in Fars Province: An Ecopsychological Perspective'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
20 September 2012
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
2 January 2013
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 9 (2014) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
68-86
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.5708/EJMH.9.2014.1.5
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15 June 2014.
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Siamak Khodarahimi
Faculty Member, Eghlid Branch
Islamic Azad University,
Eghlid, Iran
khodarahimi@yahoo.com
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Mentalna higijena i nacini soladavanja oskudice pitke vode u provinciji Fars: Ekopsiholoski pogled: Jedan od ciljeva istraživanja bio je da na jednom iranskom uzorku ispita djelovanje oskudice pitke vode na mentalnu higijenu i način svladavanja problema stanovništva u provinciji, nadalje da razjasni da li spol, mjesto prebivališta, obiteljsko stanje, radno mjesto i studije utječu na to. Istraživanje je obuhvatilo 1198 stanovnika provincije u okolini iranskih gradova Darab i Eghlid. Pri ispitivanju su se koristili demografskim upitnikom, upitnikom općeg zdravlja (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) i skalom metoda svladavanja problema nedostatka pitke vode (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS). CSDW skala se proteže na sljedeća četiri čimbenika: (1) metode koje imaju za cilj optimaliziranje potrošnje vode, (2) technologije bez vode i društvene promjene, (3) uporaba vrhunskih technologija u ekonomičnoj potrošnji vode, odnosno (4) načini svladavanja problema temeljeni na osjećajnom fokusu. Oni stanovnici provincije, koji nisu pogođeni oskudicom pitke vode, primjenili su puno racionalnije načine svladavanja problema na višoj razini, bio im je niži psihopatološki pokazatelj, manje su bili skloni načinima svladavanja problema temeljenih na osjećajnom fokusu, nego oni stanovnici provincije koji su pogođeni oskudicom pitke vode. Uzorak je potvrdio djelovanje mjesta prebivališta, obiteljskog stanja, studija i radnog mjesta na načine svladavanja problema i mentalnu higijenu.

KLJUČNE RIJEČI
oskudica vode, načini svladavanja problema, mentalna higijena, demografski podaci

Mentální hygiena a mechanismy zvládání obyvatelstva trpícího nedostatkem pitné vody v pásmu Fars: Ekopsychologický výhled: Cílem studie bylo prozkoumat vliv nedostatku pitné vody na duševní zdraví a copingové strategie venkovského obyvatelstva v Iránu, a prozkoumat vliv pohlaví, bydliště, rodinného stavu, zaměstnání, úrovně vzdělání apod. Výzkum sledoval 1198 venkovských obyvatel v blízkosti íránských měst Darab a Eghlid. K výzkumu se využil demografický dotazník, Všeobecný zdravotní dotazník (General Health Questionnaire 28, GHQ-2) a škála vztahující se na způsoby překonávání nedostatku pitné vody (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS). Multidimenzionální škála CSDW se vztahuje na následující čtyři faktory: (1) metody pro optimalizaci spotřeby vody, (2) bezvodé technologie a sociální změny v životě, (3) využití špičkové technologie v úspoře vody, a (4) vyhýbavé zvládání zaměřené na emoce. Ti venkovští obyvatelé, kteří netrpěli nedostatkem pitné vody, využívali mnohem vyšší úroveň racionálních mechanismů zvládání, jejich psychopatologické ukazatele byly nižší a byly méně náchylní na vyhýbavé zvládání zaměřené na emoce, než venkovští obyvatelé trpící nedostatkem pitné vody. Ve vzorce se potvrdil vliv místa bydliště, rodinného stavu, úrovně vzdělání a zaměstnání na copingové strategie a duševní zdraví.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
nedostatek pitné vody, copingové strategie, duševní zdraví, demografické údaje

Mental Health and Coping Styles of Rural Residents Affected by Drinking Water Shortage in Fars Province: An Ecopsychological Perspective: The purpose of this study was to examine, in an Iranian sample, the effect of drinking water shortage on the rural residents’ mental health and their coping styles, and to investigate the influences of gender, location of residence, marital status, job and the level of education on these constructs. Participants included 1198 rural residents around the Iranian cities of Darab and Eghlid. A demographic questionnaire, the General Health Questionnaire 28 (GHQ-28), and the Coping Styles with Drinking Water Crisis Scale (CSDWS) were used in this study. The CSDWS is a multidimensional construct with four factors including: (1) optimising water consumption methods, (2) water-free technologies and social changes in life, (3) usage of high-quality technologies in water saving, and (4) emotion-focused avoidant coping styles. Rural residents who had suffered no drinking water shortage had a significantly higher performance of rational coping styles and had a lower psychopathology indicator and a lower performance of emotion-focused avoidant coping styles than rural residents who had experienced drinking water shortage. The effect of location of residence, marital status, level of education and occupation on coping styles and mental health was affirmed in this sample.

KEYWORDS
drinking water shortage, coping styles, mental health, demographics

Mentalhygiene und Bewältigungsstrategien bei von Trinkwassermangel betroffener Landbevölkerung in der Provinz Fars: Die Ökopsychologische Perspektive: Die Rolle der lokalen Ressourcenwirtschaft: Eines der Ziele der Untersuchung bestand darin, an einer Stichprobe aus dem Iran die Auswirkungen von Trinkwassermangel auf die Mentalhygiene der ländlichen Bevölkerung und auf ihre Bewältigungsstrategien zu untersuchen und im Weiteren zu klären, inwieweit diese von Geschlecht, Wohnort, Familienstand, Arbeitsplatz und Bildungsstand beeinflusst werden. In der Untersuchung wurden 1198 Bewohner der ländlichen Umgebung der Städte Darab und Eghlid im Iran erfasst. Hierfür wurden ein demografischer Fragebogen, der Fragebogen zum allgemeinen Gesundheitszustand (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) und die Skala Bewältigungsmethoden bei Trinkwassermangel (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS) verwendet. Die CSDW-Skala umfasst die folgenden vier Faktoren: 1. Methoden zur Optimierung des Wasserverbrauchs, 2. wasserfreie Technologien und gesellschaftliche Veränderungen, 3. Einsatz von Spitzentechnologien bei Wassersparmaßnahmen und 4. emotionsorientiertes Coping und Vermeidung. Diejenigen auf dem Land lebenden Personen, die nicht unter Wassermangel litten, waren signifikant erfolgreicher in der Nutzung rationaler Bewältigungsmethoden, wiesen niedrigere psychopathologische Werte auf und neigten weniger zu emotionsorientiertem Coping und Vermeidung als solche, die unter Trinkwassermangel litten. Anhand der Stichprobe konnten die Auswirkungen von Wohnort, Familienstand, Bildungsstand und Arbeitsplatz auf die Bewältigungsmethoden und auf die Mentalhygiene nachgewiesen werden.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Trinkwassermangel, Bewältigungsmethoden, Mentalhygiene, demografische Daten

Mentálhigiéné és megküzdési módok Fars tartomány ivóvízhiánytól sújtott lakosságának körében: Ökopszichológiai kitekintés: A kutatás egyik célja az volt, hogy egy iráni mintán megvizsgálja az ivóvíz hiányának hatását a vidéki lakosság mentálhigiénéjére és megküzdési módjaira, továbbá hogy tisztázza, vajon a nem, lakóhely, családi állapot, munkahely és tanulmányok befolyásolják-e ezeket. A kutatás az iráni Darab és Eghlid városok környékén élő 1198 vidéki lakosra terjedt ki. A vizsgálat során egy demográfiai kérdőívet, az Általános Egészségi Kérdőívet (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) és az ivóvíz hiányával való megküzdés módszereinek (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS) skáláját használták. A CSDW-skála az alábbi négy tényezőre terjed ki: (1) a vízfogyasztás optimalizálását célzó módszerek, (2) vízmentes technológiák és társadalmi változások, (3) csúcstechnológiák használata a víztakarékosságban, illetve (4) érzelemfókuszú-elkerülő megküzdési módok. Azok a vidéki lakosok, akik nem szenvedtek hiányt ivóvízben, sokkal magasabb szintű racionális megküzdési módokat alkalmaztak, alacsonyabb volt a pszichopatológiai mutatójuk, és kevésbé voltak hajlamosak érzelemfókuszú-elkerülő megküzdési módokra, mint az ivóvíz hiányától szenvedő vidéki lakosok. A mintán igazolódott a lakóhely, családi állapot, tanulmányok és munkahely hatása a megküzdési módokra és mentálhigiénére.

KULCSSZAVAK
ivóvízhiány, megküzdési módok, mentálhigiéné, demográfiai adatok

Zdrowie psychiczne i metody radzenia sobie wśród mieszkańców prowincji Fars dotkniętych brakiem wody pitnej: Perspektywa ekopsychologiczna: Jednym z celów badania było ustalenie, w oparciu o próbę dobieraną w Iranie, jaki wpływ wywiera niedobór wody na stan higieny mentalnej mieszkańców prowincji i na metody zwalczania tych trudności, oraz rozpoznanie, czy płeć, miejsce zamieszkania, stan cywilny, miejsce pracy i wykształcenie mają na to jakikolwiek wpływ. Badania zostały przeprowadzone na grupie liczącej 1198 osób, zamieszkałej w irańskich wioskach w pobliżu miast Darab i Eghlid. Badania odbyły się z wykorzystaniem ankiety demograficznej oraz w oparciu o Ogólny Kwestionariusz Stanu Zdrowia (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) i skalę metod zwalczania niedoboru wody pitnej (Coping Styles with Drinking Water Crisis CSDWS). Skala CSDW obejmuje cztery czynniki: (1) metody optymalizacji zużycia wody, (2) bezwodne technologie i zmiany społeczne, (3) wykorzystanie najnowszych technologii w oszczędzaniu wody oraz (4) emocjonalno-unikowe metody radzenia sobie z problemem. Mieszkańcy wsi, którzy nigdy nie odczuli dotkliwie niedostatku wody pitnej, stosowali znacznie bardziej racjonalne metody radzenia sobie z tym problemem, wykazywali niższy wskaźnik psychopatologii i mniejszą skłonność do uciekania się do metod emocjonalno-unikowych, niż mieszkańcy wsi cierpiący na niedobór wody pitnej. Badania na tej grupie ludności potwierdziły wpłw miejsca zamieszkania, stanu cywilnego, wykształcenia i miejsca pracy na metody zwalczania problemu i stan higieny mentalnej.

SŁOWA-KLUCZE
niedobór wody pitnej, metody zwalczania, higiena mentalna, dane demograficzne

Sănătate mentală şi moduri de a supravieţuire a locuitorilor din zonele rurale afectate de lipsa apei potabile din provincia Fars: O perspectivă eco-psihologică: Unul dintre scopurile studiului a fost să examineze pe un eșantion din Iran, efectul lipsei apei potabile asupra sănătății mentale şi modurilor de supravieţuire a populaţiei din mediul rural, respectiv să clarifice dacă genul, domiciliul, starea civilă, locul de muncă și studiile au vreo influenţă asupra acestora. Cercetarea s-a extins asupra celor 1198 de locuitori din mediu rural din împrejurările orașelor iraniene Darab și Eghlid. În timpul anchetei s-a folosit un chestionar demografic, Chestionarul de Sănătate General (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) și scala Metodelor de supraviețuire în cazul lipsei de apă potabilă (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS). Scala CSDW se extinde asupra următorilor patru factori: (1) metode de optimizare a consumului de apă, (2) tehnologii care nu necesită apă și schimbări sociale, (3) folosirea tehnologiilor de vârf în economisirea apei, respectiv (4) moduri de supraviețuire fără implicări sentimentale. Locuitorii din mediul rural care nu au suferit din cauza lipsei de apă potabilă, au aplicat metode mai raționale de nivel mult mai înalt, indicatorul lor psihopatologic a fost mai mic, aveau inclinații mai minimalizate înspre metode de supraviețuire focusate pe sentimente, decât persoanele din mediul rural care au suferit din cauza lipsei de apă potabilă. Pe eșantion s-a dovedit efectul domiciliului, stării civile, studiilor și locului de muncă asupra modalităţilor de supravieţuire și sănătății mentale.

CUVINTE CHEIE
lipsa de apă potabilă, moduri de supraviețuire, sănătate mentală, date demografice

Психическое здоровье и методы преодоления стресса сельского населения, испытывающего нехватку питьевой воды в провинции Фарс: Экопсихологоческая перспектива: Одна из целей исследования – анализ влияния нехватки питьевой воды на психическое здоровье провинциального населения и на его методы преодоления стресса на иранской выборке, а также выяснить, модифицируются ли они полом, местом жительства, семейным положением, местом работы и образованием. Было исследовано 1198 провинциальных жителей, живущих в Иране в окрестностях городов Дараба и Эглида. В ходе исследования были использованы демографическая анкета, «Опросник общего состояния здроровья» (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) и «Шкала методов преодоления стресса кризиса питьевой воды» (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS). Шкала CSDWS распространяется на следующие четыре стратегии: (1) методы оптимализации потребления воды, (2) технологии без воды и изменения в обществе, (3) использование высокой технологии в экономии воды, а также (4) способы копинга «фокус на эмоциях, отстранение». Провинциальные жители, не испытывающие нехватку питьевой воды, использовали рациональные способы копинга намного более высокого уровня, показатель психопатологических нарушений у них был более низким, и они оказались менее склонными к способам копинга «фокус на эмоциях, отстранение», чем провинциальные жители, испытывающие нехватку питьевой воды. На выборке подтвердилось влияние места жительства, семейного положения, образования и места работы на способы копинга и на психическое здоровье.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
нехватка питьевой воды, способы копинга, психическое здоровье, демографические данные

Mentálna hygiena a mechanizmy zvládania obyvateľstva trpiaceho nedostatkom pitnej vody v pásme Fars: Ekopsychologický pohľad: Cieľom štúdie bolo preskúmať vplyv nedostatku pitnej vody na duševné zdravie a copingové stratégie u vidieckeho obyvateľstva v Iráne, a preskúmať vplyv pohlavia, bydliska, rodinného stavu, zamestnania, úrovne vzdelania a pod. Výskumu sa zúčastnilo 1198 vidieckych obyvateľov žijúcich v blízkosti iránskych miest Darab a Eghlid. V štúdii boli využité: demografický dotazník, Všeobecný zdravotný dotazník (General Health Questionnaire 28, GHQ-28) a škála vzťahujúca sa na spôsoby zvládania nedostatku pitnej vody (Coping Styles with Drinking Water Crisis, CSDWS). Multidimenzionálna škála CSDW sleduje štyri faktory: (1) metódy pre optimalizáciu spotreby vody, (2) bezvodé technológie a sociálne zmeny v živote, (3) využitie špičkovej technológie v úspore vody, a (4) vyhýbavé zvládanie zamerané na emócie. Tí vidiecki obyvatelia, ktorí netrpeli nedostatkom pitnej vody, využívali omnoho vyššiu úroveň racionálnych zvládacích mechanizmov, ich psychopatologické ukazovatele boli nižšie a boli menej náchylní na vyhýbavé zvládanie zamerané na emócie, než vidiecki obyvatelia trpiaci nedostatkom pitnej vody. Výskum potvrdil vplyv miesta bydliska, rodinného stavu, úrovne vzdelania a zamestnania na copingové stratégie a duševné zdravie.

KĽÚČOVÉ POJMY
nedostatok pitnej vody, copingové stratégie, duševné zdravie, demografické údaje