archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Bernadett KOVÁCS Contact / Kontakt / Kapcsolat
Anikó KÉZDY
Title:
Titel:
Cím:
'Religious Belief and Burnout'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
11 February 2008
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
25 June 2008
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 3 (2008) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
253–265
Section:
Rubrik:
Rovat:
Short Communication
Kurzmitteilung
Rövid közlemény
DOI: 10.1556/EJMH.3.2008.2.5
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
2 December 2008
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Bernadett KOVÁCS
Doctoral School for Interdisciplinary Social Sciences
University of Debrecen
Egyetem tér 1
H-4010 Debrecen
Hungary
kovacs.bernadett@vaciegyhazmegye.hu
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Religious Belief and Burnout: The aim of the study was to explore the connection between religious belief and burnout in a sample of hospital nurses in Hungary. There is a growing body of evidence that religion can influence physical and mental health in many positive ways. However, despite the large number of studies in the field of religion and mental health, as well as in the field of burnout, the relationship between religion and burnout, to the authors’ best knowledge, has not been studied yet. The authors’ primary aim was to investigate if any link can be proved on empirical bases between these two fields. The sample consisted of 94 nurses, who had been working beside sick-bed for at least 5 years. The measures for religiosity were frequency of church attendance, subjective religiosity, and the Post-Critical Belief Scale (PCBS) distinguishing four types of religious attitudes along the two dimensions of inclusion vs. exclusion of transcendence and symbolic vs. literal interpretation. Burnout was assessed by the Maslach Burnout Inventory (MBI). Results showed no significant connection between burnout and either age or with the number of years spent at work. On the other hand, data from all the three measures of religiosity provided evidence for significant linear negative relationship between religiosity and burnout: there was a statistically significant negative relationship between subjective importance of religiosity and burnout, as well as between the frequency of church attendance and burnout. Regarding religious attitudes measured by PCBS, the two attitude types characterised by the inclusion of transcendence were negatively linked to burnout scores. These results suggest that religiosity might play an important role as a protective factor against burnout with hospital nurses.

KEYWORDS
religious belief, burnout, helping professions

Glaube und Burnout-Syndrom: Ziel der Untersuchung war die Aufdeckung eines Zusammenhanges zwischen Religiosität und Burnout bei Krankenschwestern. In der Fachliteratur finden sich zunehmend Beweise dafür, dass sich Religiosität auf viele verschiedene Weisen positiv auf die körperliche wie seelische Gesundheit auswirken kann. Doch obwohl zahlreiche Arbeiten den Zusammenhang zwischen Religiosität und seelischer Gesundheit sowie das Thema Burnout untersuchen, gibt es unseres Wissens bislang keine Studien über den Zusammenhang zwischen Religiosität und Burnout-Syndrom. Unser vorrangiges Ziel war es, nachzuprüfen, ob sich mit wissenschaftlichen Methoden ein Zusammenhang zwischen diesen Bereichen nachweisen lässt. Die Stichprobe bestand aus 94 Krankenschwestern, die seit über fünf Jahren am Krankenbett tätig sind. Die Religiosität maßen wir an der Häufigkeit des Gottesdienstbesuches, der subjektiven Bedeutung der Religiosität und mithilfe der Post-Critical Belief Scale (PCBS). Dieser Fragebogen unterscheidet vier religiöse Einstellungen auf Grundlage der Einbeziehung bzw. Ausgrenzung von Transzendenz sowie der Dimensionen von symbolischer bzw. wörtlicher Interpretation. Den Ergebnissen zufolge bestand kein Zusammenhang zwischen Alter bzw. Berufsjahren und dem Grad des Burnout. Hingegen zeigte sich eine signifikant negative Korrelation zwischen allen drei gemessenen Aspekten von Religiosität und Burnout: Wir stellten einen statistisch signifikanten negativen Zusammenhang zwischen der subjektiven Bedeutung von Religiosität und Burnout sowie zwischen Häufigkeit des Gottesdienstbesuches und Burnout fest. Von den mit dem PCBS gemessenen religiösen Einstellungen standen die als „Einbeziehung von Transzendenz“ zu charakterisierenden Einstellungsformen ebenfalls in negativem Zusammenhang mit dem Grad des Burnout. Diese Ergebnisse lassen darauf schließen, dass Religiosität bei Krankenschwestern einen wichtigen protektiven Faktor gegen Burnout darstellt.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Glaube, Burnout, helfende Beruf

Religiozna vjera i sagorjevanje (burn-out): Cilj istraživanja bio je proučavanje veze između religioznosti i burn-out-a u krugu medicinskih sestara. U stručnoj literaturi je sve više dokaza o tome da religioznost može biti na mnogo načina od pozitivnog utjecaja kako na tjelesno, tako i na duševno zdravlje. Iako mnogo istraživanja ispituje povezanost između religioznosti i duševnog zdravlja, kao i pojavu burn-out-a, po našim saznanjima još nisu proučavali vezu između religioznosti i burn-out-a. Prvobitni cilj nam je bio da otkrijemo da li se može naučnim sredstvima dokazati veza između ove dvije oblasti. Uzorak se sastojao od 94 medicinske sestre, koje su radile pored bolesničkih kreveta više od pet godina. Religioznost smo mjerili učestalošću odlazaka u crkvu, subjektivnim sudom o važnosti religioznosti, kao i skalom religioznosti nakon kritike (PCBS). Ovaj upitnik ističe četiri religiozna stava prema uključivanju i isključivanju transcendenta, kao i prema dimenzijama simboličkog ili bukvalnog tumačenja. Prema rezultatima nije bilo povezanosti između dobi, odnosno radnog staža i mjere burn-out-a. S druge strane sva tri aspekta religioznosti su pokazala signifikantnu negativnu povezanost između religioznosti i burn-out-a: statistički značajnu negativnu povezanost smo našli između subjektivne važnosti religioznosti i burn-out-a, kao i između učestalosti odlazaka u crkvu i burn-out-a. Od religioznih stavova mjerenih PCBS skalom takođe su nađene negativne veze između oblika stavova koji uključuju transcendenta i mjere burn-out-a. Ovi rezultati ukazuju na to da religioznost može biti važan zaštitni faktor protiv sagorjevanja (burn-out-a) u slučaju medicinskih sestara.

KLJUČNE RIJEČI
religiozna vjera, sagorjevanje (burn-out), pomoćna zanimanja

Náboženství a deziluze: Cílem našeho výzkumu je objevit vztah mezi náboženstvím a deziluzí v profesi zdravotní sestry. Zjištění odborné literatury neustále potvrzují pozitivní dopad nábo- ženství na tělesné i duševní zdraví. Mnoho výzkumů sice zkoumalo vztah náboženství a duševního zdraví, avšak možné dopady nebo vztah mezi náboženstvím a deziluzí zatím prošetřeny nebyly. Naším prvotním cílem bylo objevit možné vztahy mezi těmito dvěma oblastmi vědeckým způsobem. Vzorkem byla skupina skládající se z 94 zdravotních sester, které alespoň 5 let pracovaly v přímém kontaktu s nemocnými. Měřítko intenzity, s jakou každá zúčastněná praktikuje víru, jsme se rozhodli stanovit na základě pravidelnosti jejich docházení do kostela, dle důležitosti subjektivního náboženství a použitím škály postkritického náboženského přesvědčení (PCBS). Zmíněná škála, která vlastně funguje jako dotazník, rozlišuje 4 náboženské postoje, a to dle převzetí nebo odmítání transcendence a s ohledem na symbolické nebo popisné vysvětlení entity. Na tomto základě se domníváme, že jsme vyloučili souvislost mezi deziluzí, věkovou hranicí a délkou praxe v oboru. Oproti tomu, všechny tři náboženské aspekty ukázaly signifikantní negativní souvislost mezi náboženstvím a deziluzí. Signifikantně negativní vztah jsme zaznamenali i mezi důležitostí subjektivního náboženství a deziluzí, pravidelností docházení do kostela a deziluzí. Náboženské postoje dle škály PCBS také ukázaly negativní souvislost mezi převzetím transcedence a mírou deziluze. Naše výsledky tedy potvrdily, že náboženství je při práci zdravotních sester důležitým faktorem v boji proti deziluzi.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
náboženská věrnost, rozčarování, pomocné služby

Vallásos hit és a kiégés: A vizsgálat célja a vallásosság és a kiégés kapcsolatának feltárása volt, ápolónők körében. A szakirodalomban egyre több bizonyíték van arról, hogy a vallásosság számos különböző módon lehet pozitív hatással mind a testi, mind a lelki egészségre. Azonban annak ellenére, hogy számos kutatás vizsgálja a vallásosság és lelki egészség összefüggéseit, valamint a kiégés témakörét, legjobb tudomásunk szerint a vallásosság és kiégés kapcsolatát ez idáig még nem tanulmányozták. Elsődleges célunk az volt, hogy feltárjuk, tudományos eszközökkel kimutatható-e összefüggés a két terület között. A minta 94 ápolónőből állt, akik mindnyájan több mint öt éve dolgoznak betegágy mellett. A vallásosságot a templomlátogatás gyakoriságával, a vallásosság szubjektív fontosságával, valamint a Kritika utáni vallásosság-skálával (PCBS) mértük. Ez utóbbi kérdőív négy vallásos attitűdöt különít el a transzcendens bevonása és kizárása, valamint a szimbolikus, illetve szó szerinti értelmezés dimenziói alapján. Az eredmények alapján nem állt fönn összefüggés az életkor, illetve a munkában eltöltött évek és a kiégés mértéke között. Ezzel szemben a vallásosság mindhárom mért aspektusa szignifikáns negatív összefüggést mutatott a vallásosság és a kiégés között: statisztikailag szignifikáns negatív összefüggést tapasztaltunk a vallásosság szubjektív fontossága és a kiégés, valamint a templomba járás gyakorisága és a kiégés között. A PCBS által mért vallásos attitűdök közül a transzcendens bevonásával jellemezhető attitűdformák szintén negatív kapcsolatban álltak a kiégés mértékével. Ezek az eredmények arra engednek következtetni, hogy az ápolónők esetében a vallásosság fontos védőfaktor lehet a kiégés ellen.

KULCSSZAVAK
vallásos hit, kiégés, segítő foglalkozások

Religijność i wypalenie zawodowe: Celem badania było odkrycie rodzajów powiąznia religijności z wypaleniem w zawodzie pielęgniarek. W literaturze fachowej znajdujemy coraz więcej dowódów na to, że religia ma pozytywny wpływ na zdrowie fizyczne i duchowe. Chociaż wiele badań zajmuje się studiowaniem wpływu religijności na zdrowie psychiczne, to jednak do tej pory jeszcze nikt nie podjął się badania związku między religijnością a występowania zawodowego wypalenia. Głównym celem naszych badań było wykazanie za pomocą środków naukowych, istnienia związku pomiedzy tymi dwoma zjawiskami. W tym celu zbadaliśmy grupę składającą się z 94 pielegniarek, pracujących przy łóżku chorego wiecej niż pięć lat. Poziom religijności mierzyliśmy trzema aspektami: poprzez badanie praktyk (częstotliwość) odwiedzania kościoła, subjektywnego poczucia znaczenia religii, jak również przy pomocy skali krytyki religijności (PCBS). Ankieta PCBS za pomocą transcendentnego przyłączania i wykluczania oraz oceny symbolicznej lub dosłownej interpretacji, rozróżnia cztery formy religijności. Uzyskane wyniki wykazały brak powiązań pomiędzy wiekiem, latami pracy i stopniem wypalenia zawodowego. Natomiast religijność mierzona we wszyskich trzech aspektach wykazała ujemne oddziaływanie religijności na zjawisko wypalenia zawodowego. Statystycznie możemy udowodnić, że subiektywne poczucie znaczenia religii i aktywny udział w życiu religijnym (chodzenie do kościoła) zmniejsza możliwości występowania syndromu wypalenia. Analiza ankiety PCBS wykazała, że wśród form religijności, ta która charakteryzuje się transcendentnym przyłączaniem ma również negatywny wpływ na rozwój wypalenia zawodowego. Wyniki badań dowodzą, że w przypadku pielęgniarek religijność jest bardzo ważnym czynnikiem ochronnym zapobiegającym wystąpieniu objawu wypalenia zawodowego.

SŁOWA-KLUCZE
religijność, wypalenie zawodowe, zawody służb społecznych

Credinţa religioasă şi burn-out-ul: Scopul studiului este de a cerceta legătura dintre credinţa religioasă şi burn-out, în rândul infirmierelor. În literatura de specialitate există multe date referitoare la efectul pozitiv al credinţei religioase asupra sănătăţii fizice şi mentale. Cu toate că multe studii se axează pe legătura dintre credinţa religioasă şi sănătatea mentală, nu s-au efectuat cercetări referitoare la legătura dintre credinţă şi burn-out. Scopul nostru primordial a fost să explorăm, cu ajutorul metodelor ştiinţifice, existenţa legăturii dintre aceste domenii. Populaţia studiată a fost alcătuită din 94 de infirmiere, care lucrează mai mult de cinci ani lângă bolnavi. Credinţa religioasă a fost măsurată cu frecvenţa vizitelor bisericeşti, cu importanţa subiectivă a credinţei religioase şi cu Scala PCBS. Această scală delimitează patru atitudini religioase pe baza implicării sau excluderii transcendenţei, cât şi pe baza dimensiunilor simbolice şi al interpretării concrete. Rezultatele primite ne arată că nu există legătură între vârstă, anii petrecuţi la locul de muncă şi nivelul burn-out-ului. În contradicţie, există o corelaţie negativă între credinţa religioasă şi burn-out în toate cele trei dimensiuni măsurate ale credinţei religioase. Există o legătură negativă, significant statistic, între importanţa subiectivă a credinţei religioase şi burn-out, cât şi între frecvenţa vizitelor bisericeşti şi nivelul burn-out-ului. Dintre atitudinile religioase, măsurate de Scala PCBS, atitudinea caracterizată de implicarea transcendentului se află într-o relaţie negativă cu nivelul burn-out-ului. Pe baza acestor rezultate putem afirma că, în rândul infirmierelor, religia reprezintă un factor protectiv împotriva burnout-ului.

CUVINTE CHEIE
credinţa religioasă, burn-out, profesii de ajutorare

Религиозная вера и выгорание: Целью иследования было выявление связи между религиозностью и (эмоциональным) выгоранием в среде медицинских сестёр. В научной литературе существует все больше доказательств того, что религиозность самыми разнообразными способами может положительно влиять как на физическое, так и на душевное здоровье. Однако, вопреки тому, что множество исследований занимаются вопросами взаимосвязи религозности и душевного здоровья, а также темой выгорания, связь между религиозностью и выгоранием, насколько нам известно, еще не изучалась. Нашей основной целью было выяснить, возможно ли научными средствами выявление связи между двумя этими областями. Для опыта были отобраны 94 медсестры, каждая из которых более пяти лет работает у постели больных. Уровень религиозности измерялся нами частотой посещения церкви, степенью субъективной важности религиозности, а также шкалой «Религиозности после критики» (PCBS). Эта анкета выделяет четыре религиозные установки на основе трансцендентного вовлечения и исключения, а также на основе измерения символических и дословных толкований. На основе результатов не обнаружено связи между возрастом, количеством проработанных лет и мерой выгорания. Зато, все три аспекта религиозности показывают значительную отрицательную связь между религиозностью и выгоранием: статистически мы выявили существенную отрицательную взаимосвязь между субъективной важностью религиозности и выгоранием, а также между частотой посещения церкви и выгоранием. Среди религиозных установок, измеряемых при помощи PCBS, формы установок, характеризуемые трансцендентным вовлечением тоже имели негативную взаимосвязь с уровнем выгорания. Эти результаты позволяют нам сделать заключение, что в случае с медицинскими сёстрами религиозность может быть важным защитным фактором против выгорания.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
религиозная вера, выгорание, вспомогательные занятия

Náboženská viera a syndróm vyhorenia: Cieľom prieskumu bolo odhalenie vzťahu medzi nábožnosťou a syndrómom vyhorenia v profesii ošetrovateliek. V odbornej literatúre sa objavuje stále viac dôkazov o tom, že náboženská viera má pozitívny vplyv na telesné i duševné zdravie. Avšak, napriek tomu, že početné štúdie skúmajú vzájomné vzťahy nábožnosti a duchovného zdravia a aj tematický okruh syndrómu vyhorenia, vzťahy medzi nábožnosťou a syndrómom vyhorenia, podľa našich poznatkov, doteraz neboli skúmané. Naším prvotným cieľom bolo objaviť možné vzťahy medzi týmito dvoma oblasťami vedeckým spôsobom. Vzorkou bola skupina pozostávajúca z 94 ošetrovateliek, ktoré pracovali minimálne 5 rokov v priamom kontakte s chorými. Nábožnosť bola meraná na základe častosti chodenia do kostola, subjektívnej dôležitosti viery a prostredníctvom škály postkritického náboženského presvedčenia (PCBS). Tento posledný dotazník diferencuje 4 postoje k náboženstvu na základe zapojenia alebo vylúčenia transcendencie a na základe symbolických alebo doslovných dimenzií výkladu. Na základe tohoto sa domnievame, že sme vylúčili súvislosť medzi syndrómom vyhorenia, vekom a dĺžkou praxe v odbore. Oproti tomu, všetky tri merané aspekty nábožnosti ukázali štatisticky signifikantnú negatívnu súvislosť medzi nábožnosťou a syndrómom vyhorenia: štatisticky signifikantná negatívna súvislosť sa našla medzi subjektívnou dôležitosťou náboženskej viery a vyhorením a medzi častosťou chodenia do kostola a syndrómom vyhorenia. Spomedzi postojov k náboženstvu meraných prostredníctvom škály PCBS typy postojov charakterizovaných podľa zapojenia transcendencie boli tiež v negatívnej súvislosti s mierou vyhorenia. Na základe týchto výsledkov teda možno povedať, že náboženská viera v prípade ošetrovateliek môže byť dôležitým ochranným faktorom proti vyhoreniu.

KĽÚČOVÉ POJMY
náboženská viera, syndróm vyhorenia, pomáhajúce povolania