archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Antal KOVÁTS Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'Das Bild ungarischer Schüler über die deutschsprachigen Länder und die Deutschen'
Language:
Sprache:
Nyelv:
German
Deutsch
Német
Received:
Erhalten:
Érkezett:
17. Februar 2010
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
14. Juni 2010
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 5 (2010) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
205–237
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.1556/EJMH.5.2010.2.3
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
20. Dezember 2010
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Antal KOVÁTS
Institute of Mental Health
Semmelweis University
Nagyvárad tér 4., 19.em.
H-1089 Budapest
Hungary
talford@t-online.hu
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

The View Hungarian School Children Have of Germans and German-Speaking Countries: The paper presents the results of a follow-up study to a survey carried out 25 years earlier, which looked at the view of Germans held by Hungarian 8 th grade primary school children. In addition to determining how children at the end of their primary school studies viewed German-speaking countries and people, the purpose of the study was also to examine the degree to which their sources of information e.g., school, family, media and people they know influenced this picture. The assessment that was carried out also provided feedback to education policymakers regarding the efficiency of the transfer of knowledge to children via various subjects and other information sources, and about how this knowledge is incorporated into their larger set of knowledge. Besides the political changes of 1989–1990, the time is right to revisit the topic because of the amount of changes in the sources of information that influence the views held of Germans over this quarter of a century. In general, the influence of the media has become stronger, the social environment has changed, and there are also new points of emphasis in teaching. In part, the study served as an assessment of the current situation concerning the view school children have of Germans and German-speaking countries, while on the other hand, the aim was to compare these with the results from 25 years ago. After introducing the problem and the preparations for conducting the survey, the paper presents the considerations for selecting respondents, the questions and their purpose, the principles employed in evaluating the completed questionnaires, and the statistical results. Following a comparison of the results from 1980 and 2005, the stereotypical opinion of school children is compared to other similar results from Hungary and abroad. In closing, a review of relevant textbooks used by schools is presented in light of the questions posed. This was done in order to determine to what extent these might have contributed to the knowledge or lack thereof identified in relation to the questions examined. Differences between the questions used in the two questionnaires were minimised, in order to ensure that the responses could be compared. Some of the questions were not related to knowledge gained within the curriculum, in the fields of geography, history, and general knowledge, but rather focused on the emotions of school children regarding the issue.

KEYWORDS
knowledge, stereotypes, efficiency of teaching, emotions, synthesizing learning, school children, Germans, German-speaking countries, survey

Das Bild ungarischer Schüler von den deutschsprachigen Ländern und von den Deutschen: Die vorliegende Arbeit stellt die Ergebnisse der Fortsetzung einer vor 25 Jahren durchgeführten Untersuchung zum Thema Deutschbild der Schüler der 8. Grundschulklasse in Ungarn dar. Das Ziel der Untersuchung war festzustellen, was für ein Bild die Grundschulabsolventen von den deutschsprachigen Ländern und Menschen haben bzw. wie dieses Bild von ihren Informationsquellen wie Schule, Elternhaus, Medien und Bekannten beeinflusst wird. Die durchgeführte Erhebung bietet auch der Bildungspolitik Rückschlüsse darüber, wie die in den verschiedenen Fächern und anderen Informationsquellen vermittelten Kenntnisse herüberkommen bzw. wie sie von den Schülern synthetisiert in ihren Wissensstand aufgenommen werden. Das Thema ist aktuell geworden, da in diesem Vierteljahrhundert – nach der politischen Wende in den Jahren 1989–1990 – viele Veränderungen in den Informationsquellen, die das Bild über die Deutschen beeinflussen, eingetreten sind. Der Einfluss der Medien ist allgemein stärker geworden, das gesellschaftliche Umfeld hat sich geändert, und auch im schulischen Unterricht wurden neue Schwerpunkte gesetzt. Es ging bei dieser Untersuchung teilweise um eine Bestandsaufnahme davon, wie das Bild der Achtklässler über die Deutschen und die deutschsprachigen Ländern heute ist, andererseits aber auch um einen Vergleich gegenüber den vor 25 Jahren gewonnenen Ergebnissen. In diesem Beitrag werden nach der Problemstellung und der Darstellung der Vorbereitungen für die Erhebung die Überlegungen bei der Auswahl der Befragten, die Fragen und ihre Anliegen, die Prinzipien bei der Auswertung der ausgefüllten Fragebögen sowie die statistischen Ergebnisse erörtert. Nach einem Vergleich der Ergebnisse von 1980 mit denen im Jahre 2005 erfolgt eine Gegenüberstellung von erfassten Schülermeinungen, die auf Stereotypen hindeuten, und anderen, in Ungarn und in weiteren Ländern gewonnenen einschlä- gigen Erkenntnissen. Zum Schluss werden die in den Schulen verwendeten relevanten Lehrbü- cher im Spiegel der gestellten Fragen betrachtet, um zu sehen, wie weit diese zu Kenntnissen und Unkenntnissen in den untersuchten Fragen beitragen konnten. Die Fragen der zu den beiden Erhebungen benutzten Fragebögen wurden weitgehend gleichgehalten, um einen Vergleich zu ermöglichen. Die Fragen bezogen sich zum Teil nicht nur auf schulische Kenntnisse in Geographie, Geschichte und auf Themen der allgemeinen Bildung, sondern auch auf Emotionen der Schüler.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Kenntnisse, Stereotypen, Unterrichtseffektivität, Emotionen, synthetisierendes Lernen, Schüler, Deutsche, deutschsprachige Länder, Erhebung

Slika mađarskih učenika o zemljama njemačkog govornog područja i o Nijemcima: Ova studija prikazuje rezultat nastavka ankete od prije 25 godina, koja je ispitivala sliku o Nijemcima, sastavljenu među učenicima 8. razreda osnovne škole. Cilj istraživanja je bio utvrditi kakvu sliku predoče o zemljama njemačkog govornog područja i Nijemcima učenici koji završavaju osnovnu školu, odnosno na koji način utječu na formiranje ove slike njihovi izvori informacija, kao što su škola, roditeljski dom, mediji i poznanici. Izvršeno istraživanje nudi povratnu informaciju o tome, s kakvom učinkovitosti dospiju do učenika znanja, koja se prenose preko raznih nastavnih predmeta i drugih informacijskih izvora, odnosno kako se to ugrađuje u njihovu bazu znanja. Tema je postala aktuelna i zbog toga, što sem političkih promijena 1989– 1990. godine, tijekom posljednja četvrt stoljeća došlo je do značajnih promijena i u izvorima informacija koji utječu na formiranje slike o Nijemcima. Utjecaj medija u cjelini je postao snaž- niji, promijenilo se društveno okruženje te su se u školskom obrazovanju pojavili novi naglasci. Ova studija je djelimično poslužila kao analiza stanja toga, kakvu sliku imaju danas učenici o Nijemcima i zemljama njemačkog govornog područja, a s druge strane cilj joj je bio pore- đenje s rezultatima od prije 25 godina. Studija, poslije postavljanja problema i prikazivanja pripremanja ankete, upoznaje nas s razmišljanjima, koja su rukovodila u izboru ispitanika, pitanjima i njihovim ciljevima, principima, koji su bili primijenjeni tijekom procjenjivanja popunjenih anketa te statističkim rezultatima. Poslije usporedbe rezultata iz 1980. i 2005. slijedi uspore- đenje mišljenja učenika s drugim sličnim rezultatima u Mađarskoj i inozemstvu. Na kraju promatramo školske udžbenike, vezane za ovu tematiku, da bismo ustanovili, koliko su oni mogli doprinijeti znanjima odnosno nedostatku znanja, koja smo uočili u svezi postavljenih pitanja. Trudilo sam se da pitanja koja sam upotrijebilo u korišćenim anketama tijekom oba istraživanja budu što sličnija da bi se odgovori mogli usporediti. Djelimično pitanja su se odnosila ne samo na znanja dobijena u školi u oblasti zemljopisa, povijesti odnosno općeg obrazovanja, nego i na osjećanja učenika vezanih za temu.

KLJUČNE RIJEČI
znanja, stereotipije, učinkovitost obrazovanja, emocije, sintetiziranje u učenju, učenici, Nijemci, zemlje njemačkog govornog područja, anketa

Obraz maďarských školáků o německy mluvících zemích a Němcích: Předložená studie prezentuje výsledky pokračování průzkumu, realizovaného před 25 lety, v němž byl zkoumán obraz o Němcích, vytvořený žáky 8. tříd základních škol v Maďarsku. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaký obraz vytvářejí končící žáci základních škol o německy mluvících zemích a jejích obyvatelích, respektive jak tento obraz ovlivňují jejich informační zdroje, jako jsou škola, rodi- če, média a známí. Provedený průzkum přináší reference pro politiku vzdělávání také o tom, s jakou účinností se dostávají k žákům znalosti zprostředkovávané jednotlivými předměty a jinými informačními zdroji, a jak se tyto znalosti zabudovávají do jejich souboru vědomostí. Téma se stalo aktuálním i tím, že kromě politických změn v letech 1989–1990 se v posledním čtvrtstoletí došlo též k řadě změn v informačních zdrojích, ovlivňujících obraz vytvářený o Němcích. Vliv médií se obecně zesílil, změnilo se společenské prostředí a nové aspekty se objevily i ve školní výuce. Tento průzkum byl jednak záznamem aktuálního stavu dnešního obrazu žáků o Němcích a německy mluvících zemích, jednak si kladl za cíl porovnání s vý- sledky získanými před 25 lety. Studie se po úvodní definici problému a popisu přípravy průzkumu seznamuje s principy sledovanými při výběru dotazovaných, s otázkami a jejich zaměřením, s principy vyhodnocení vyplněných dotazníků a se statistickými výsledky. Po porovnání výsledků z roku 1980 a 2005 následuje komparace názorů žáků ukazujících na stereotypy, s jinými podobnými maďarskými a zahraničními výsledky. Nakonec podáváme přehled přísluš- ných ve školách používaných učebnic ve světle kladených otázek, který si za cíl klade zjistit, nakolik mohly přispět k znalosti či neznalosti, zjištěné u zkoumaných otázek. Snažil jsem se otázky dotazníků, používaných v obou anketách, formulovat stejně, aby se daly odpovědi porovnávat. Otázky se zčásti netýkaly jen znalostí, získávaných ve školách v předmětech země- pis, dějepis a všeobecného vzdělání, nýbrž odrážely i citový postoj žáků k danému tématu.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
vědomosti, stereotypy, účinnost výuky, city, syntetizující učení, žáci, Němci, německy mluvící země, průzkum

Magyar iskolai tanulók képe a német nyelvű országokról és a németekről: Jelen dolgozat egy 25 évvel korábban elvégzett felmérés folytatásának eredményeit mutatja be, amely magyarországi 8. osztályos általános iskolai tanulók németekről alkotott képét vizsgálta. A vizsgálat célja annak megállapítása volt, milyen képet alkotnak a végzős általános iskolások a német nyelvű országokról és emberekről, illetve miként befolyásolják ezt a képet információforrásaik, az iskola, a szülői ház, a média és az ismerősök. Az elvégzett felmérés az oktatáspolitika szá- mára is kínál visszajelzést, hogy milyen hatékonysággal jutnak el a tanulókhoz a különféle tantárgyak és más információs források által közvetített ismeretek, illetve miként épülnek be tudás- állományukba. A téma azáltal is időszerűvé vált, hogy az 1989–1990-es politikai változásokon túl eme negyed évszázadban sok változás ment végbe a németekről alkotott képet befolyásoló információforrásokban. A média befolyása általánosságban erőteljesebbé vált, megváltozott a társadalmi környezet, és új hangsúlyok jelentek meg az iskolai oktatásban is. Ez a vizsgálat részben helyzetfelmérés volt, hogy milyen ma a tanulók németekről és a német nyelvű országokról alkotott képe, másrészről viszont a 25 évvel korábbi eredményekkel való összevetést célozta. A tanulmány a problémafelvetés és a felmérés előkészítésének bemutatása után ismerteti a megkérdezettek kiválasztásánál követett megfontolásokat, a kérdéseket és céljukat, a kitöltött kérdő- ívek értékelésénél alkalmazott elveket és a statisztikai eredményeket. Az 1980-as és 2005-ös eredmények összehasonlítása után a sztereotípiákra utaló tanulói vélemények összevetése kö- vetkezik más hasonló magyarországi és külföldi eredményekkel. Végezetül az iskolákban használt idevágó tankönyveket tekintem át a feltett kérdések tükrében, annak megállapítására, hogy ezek mennyiben járulhattak hozzá a vizsgált kérdések kapcsán tapasztalt ismeretekhez, illetve ismerthiányokhoz. A két felmérésnél alkalmazott kérdőívek kérdéseit igyekeztem minél inkább azonosnak megtartani, hogy a válaszokat össze lehessen hasonlítani. A kérdések részben nemcsak iskolában szerzett ismeretekre vonatkoztak a földrajz, történelem és az általános műveltség terén, hanem a tanulók érzelmeire is a témával kapcsolatban.

KULCSSZAVAK
ismeretek, sztereotípiák, oktatáshatékonyság, érzelmek, szintetizáló tanulás, tanulók, németek, német nyelvű országok, felmérés

Wizerunek węgierskich uczniów o państwach niemieckojęzycznych i Niemcach: Niniejsza praca jest kontynuacją badania przeprowadzonego 25 lat wcześniej, przedstawia wyniki analizy przeprowadzonej wśród uczniów węgierskich szkół podstawowych na temat wizerunku ukształ- towanego o Niemcach. Badanie miało na celu określić ogólny obraz absolwentów szkół podstawowych o państwach niemieckojęzycznych i ludziach, oraz jak na kształtowanie tego wizerunku wpływają źródła informacji, takie jak szkoła, rodzina, media i znajomi. Przeprowadzone badanie jest również informacją zwrotną dla polityki oświaty na temat skuteczności przekazywanej wiedzy uczniom, w ramach różnych przedmiotów nauczania i poprzez inne źródła informacji, oraz w jaki sposób wpływają one na stan wiedzy uczniów. Temat stał się aktualny również dlatego, że poza zmianami politycznymi lat 1989-1990 na przestrzeni całego ćwierć- wiecza zaszło wiele zmian w źródłach informacji kształtujących wizerunek Niemców. Nastąpił niezwykły rozwój i ogólny wpływ mediów, zmieniło się środowisko społeczne i pojawiły się nowe akcenty w programach nauczania szkół. Badanie to było po części analizą sytuacji dotyczącej aktualnego wizerunku Niemców i państw niemieckojęzycznych wśród uczniów, z drugiej strony celem badania było porównanie wyników uzyskanych 25 lat wcześniej. Studium po przybliżeniu zagadnienia i sposobu przygotowania badań opisuje rozważania przy dokonaniu wyboru respondentów, przedstawia pytania ankiet i ich cel, jak również zasady oceny wypeł- nionych ankiet oraz referuje uzyskane wyniki statystyczne. Po zestawieniu wyników z roku 1980 oraz 2005 następuje porównanie opinii uczniów wskazujących na stereotypie z podobnymi wynikami uzyskanymi na Węgrzech i za granicą. W zakończeniu następuje przegląd stosowanych podręczników szkolnych w świetle zadawanych pytań, w celu stwierdzenia w jakim stopniu, używane podręczniki rzutują na wiedzę, względnie jej braki w badanym zagadnieniu. W obydwu ankietach starałem się utrzymać analogię zadawanych pytań, żeby uzyskane odpowiedzi mogły być porównywalne. Pytania odnosiły się nie tylko do ogólnej wiedzy zdobytej w szkole na lekcjach geografii czy historii, dotyczyły również emocji doznanych przez uczniów w związku z poruszanym tematem.

SŁOWA-KLUCZE
wiedza, stereotypie, skuteczność oświaty, uczucia, nauka syntetyzująca, uczniowie, Niemcy, państwa niemieckojęzyczne, badanie

Imaginea elevilor maghiari despre ţările germane şi despre germani: Studiul ne prezintă continuarea unei cercetări efectuate acum 25 de ani, care se referă la analiza imaginii despre germani ai elevilor din clasa a VIII-a. Scopul cercetării a fost studierea imaginii elevilor din şcoala generală despre ţările germane şi despre germani, şi cum este influenţată această informaţie de alte surse de informaţie ca şcoala, casa părintească, media şi cunoscuţii. Cercetarea efectuată oferă feed-back pentru politica educaţională, cât de eficient ajung cunoştinţele din cadrul unor materii şi din alte surse informaţionale la elevi şi cum sunt acestea construite în baza lor de cunoştinţe. Actualitatea temei este oferită de faptul că pe lângă evenimentele politice între anii 1989-1990 în acest sfert de deceniu s-au produs multe schimbări în acele surse de informaţii care influenţează imaginea despre germani. Influenţa mediei a devenit puternică, s-a schimbat contextul social şi au apărut accente noi în educaţia şcolară. Această cercetare a fost pe deoparte o investigaţie despre faptul care este azi imaginea elevilor despre germani şi despre ţările germane, cât şi comparea acestora cu rezultatele de acum 25 de ani. După prezentarea problemei şi a pregătirii studiului articolul focusează asupra modului de selectare a populaţiei, asupra problemelor cercetate şi scopul acestora, principiile utilizate în evaluarea chestionarelor şi analiza datelor statistice. După compararea rezultatelor din 1980 şi 2005 urmează comparea acelor rezultate care se referă la stereotipii cu alte rezultate similare din Ungaria şi din străină- tate. În cele din urmă se face analiza manualelor din prisma temei de cercetare, în ce mod au contribuit acestea la cunoştinţe sau la lipsa acestora. Întrebările din cele două cercetări au fost aproape similare, pentru a le putea compara. Acestea s-au referit nu numai la cunoştinţele dobândite în şcoală la materiile geografie, istorie şi de cultură generală ci şi la sentimentele elevilor faţă de această temă.

CUVINTE CHEIE
cunoştinţe, stereotipii, eficienţa educaţiei, emoţii, învăţarea sintetică, elevi, germani, ţări germane, studiu

Представления венгерских школьников о немецкоговорящих странах и о немцах: Настоящий труд демонстрирует результаты продолжения исследования, проведённого 25 лет назад и анализировавшего представления учащихся восьмого (выпускного) класса венгерских общеобразовательных школ о немцах. Целью исследования было определить, каково представление выпускников общеобразовательных школ о немецкоговорящих странах и о людях, как влияют на это представление такие источники информации, как школа, родительский дом, пресса и знакомые. Проведённый анализ является показате- лeм и для системы образования, давая оценку тому, с какой эффективностью доходят до учащихся различные предметы и знания, получаемые из других источников информа- ции, как они усваиваются ими. Эта тема стала актуальной ещё и потому, что спустя чет- верть века после политических перемен 1989-1990-х годов произошло много изменений в источниках информации, влияющих на представление о немцах. Влияние прессы в об- щем стало более ощутимым, изменилась общественная среда и переместились акценты и в школьном образовании. Это исследование явилось отчасти анализом ситуации – ка- ково сегодня представление школьников о немцах и немецкоговорящих странах, с другой стороны, поставило своей целью сопоставление с результатами 25-летней давности. Дан- ный труд, после постановки проблемы и показа подготовки к анализу, излагает сообра- жения, по которым выбирались опрашиваемые, вопросы и их цель, принципы, приме- няемые при оценке заполненных анкет и статистические результаты. После сравнения результатов 1980-го и 2005-го годов следует сопоставление мнений школьников, указы- вающее на стереотипы, дополненное другими схожими венгерскими и иностранными результатами. В заключение в свете поставленных вопросов рассматриваются относя- щиеся сюда учебники для определения их вклада в обнаруженные знания по рассматри- ваемым вопросам или их влияния на нехватку таких знаний. Я старался как можно боль- ше сохранить идентичность вопросов в анкетах, использованных в обоих исследова- ниях, чтобы можно было сравнить ответы. Часть вопросов касалась не только знаний, полученных в школе в рамках географии, истории и общей эрудиции, но и темы, связан- ной с чувствами учащихся.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
знания, стереотипы, эффективность обучения, чувства, синтезирован- ное обучение, учащиеся, немцы, немецкоговорящие страны, анализ

Obraz maďarských žiakov o nemecky hovoriacich krajinách a Nemcoch: Predkladaná štú- dia prezentuje výsledky pokračovania výskumu vykonaného pred 25 rokmi, ktorý skúmal obraz žiakov 8. ročníka základných škôl v Maďarsku o Nemcoch. Cieľom výskumu bolo zistiť, aký obraz majú žiaci posledného ročníka základnej školy o nemecky hovoriacich krajinách a ľuďoch a ako je tento obraz ovplyvnený informačnými zdrojmi ako sú škola, rodičia, médiá a kamaráti. Vykonaný výskum ponúka tiež spätnú väzbu pre vzdelávaciu politiku tým, že ukazuje, s akou účinnosťou sa dostávajú k žiakom poznatky sprostredkované rôznymi odbornými predmetmi a inými informačnými zdrojmi a akým spôsobom sa integrujú tieto poznatky do sú- boru vedomostí žiakov. Táto téma sa stala o to aktuálnejšou, že okrem politických zmien v rokoch 1989 – 1990 došlo v tomto poslednom štvrťstoročí tiež k mnohým zmenám aj v oblasti informačných zdrojov, ktoré ovplyvňujú aj obraz o Nemcoch. Vplyv médií vo všeobecnosti zosilnel, spoločenské prostredie sa zmenilo a objavili sa nové dôrazy aj v školskom vzdelávaní. Tento výskum na jednej strane prezentuje hodnotenie aktuálnej situácie, aký je dnešný obraz žiakov o Nemcoch a nemecky hovoriacich krajinách a na druhej strane porovnáva aktuálne vý- sledky s výsledkami spred 25 rokov. Štúdia predstavuje po vymedzení problému a opise prí- pravy výskumu zásady uplatnené pri výbere respondentov, otázky a ich cieľ, zásady uplatnené počas hodnotenia vyplnených dotazníkov a štatistické výsledky. Po porovnaní výsledkov z r. 1980 a z r. 2005 nasleduje porovnanie tých názorov žiakov, ktoré vyjadrujú určité stereotypy, s inými maďarskými a zahraničnými výsledkami. Na záver podávame prehľad na školách používaných učebníc v súvislosti s nami skúmanými otázkami s cieľom zistiť, do akej miery mohli prispieť k získaným poznatkom, ako aj k nedostatku poznatkov, zistených výskumom. Počas realizovania oboch výskumov som sa snažil v čo najväčšej miere uchovať totožnosť otázok v dotazníkoch, aby boli odpovede porovnateľné. Otázky nie sú obmedzené na poznatky získané v škole v oblasti zemepisu, dejín a všeobecného vzdelania, ale odrážajú aj citový postoj žiakov k danej téme.

KĽÚČOVÉ POJMY
vedomosti, stereotypy, účinnosť vzdelávania, city, syntetizujúce učenie sa, žiaci, Nemci, nemecky hovoriace krajiny, výskum