archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Adrienn K. SZILÁGYI Contact / Kontakt / Kapcsolat
Csaba DIÓSZEGHY
Lilla BENCZÚR
Katalin VARGA
Title:
Titel:
Cím:
'Effectiveness of psychological support based on positive suggestion with the ventilated patient'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
4 June 2007
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
5 September 2007
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 2 (2007) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
149–170
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.1556/EJMH.2.2007.2.2
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
4 January 2008
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Adrienn K. SZILÁGYI
Jahn Ferenc Hospital
Köves u. 1
H-1204 Budapest
Hungary
szilidri@yahoo.com
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Effectiveness of Psychological Support Based on Positive Suggestion with the Ventilated Patient: The purpose of intensive care is recovery from the critical state with the best possible quality of life. Lengthy therapy with its physical and psychological complications and iatrogen effect may spoil the expected outcome. The positive effect of the psychological support of the patient that can be proven empirically has been applied and examined in the present study. In the present prospective, randomised, controlled study the patients – mechanically ventilated for more than 48 hours – of two intensive care units of Budapest have been examined. In the study they were given psychological support based on positive suggestions (PSBPS) using their susceptibility induced by the situation, complementing their somatic treatment. Altogether 60 persons have been examined (27 in the control, 33 in the suggestion group). The result showed a statistically significant 2.5 day shorter ventilation period (p < 0.04). The length of stay (LOS) in the intensive care unit (ICU) was also reduced by 4 days in the group who received suggestions. If the patient was treated by the same psychologist during at least 50% of the ICU stay, both parameters were reduced by 3.5 days at a significance level of p < 0.01. In the case of those patients with the same psychologist who died during the study, it was mainly their age and state that contributed to their death. Their dying was 4.5 days shorter or they left the ICU sooner than the control group members, in whose case lengthy ventilation was typical.

KEYWORDS
intensive care unit, quality of life, outcome, length of stay, length of mechanical ventilation, mortality, suggestive communication, psychological support, basic needs, post traumatic stress disorder, post traumatic growth

Die Wirksamkeit psychischer Unterstützung auf der Grundlage positiver Suggestionen bei beatmeten Patienten: Das Ziel einer Intensivtherapie ist die Überwindung eines kritischen Zustandes bei gleichzeitig möglichst hoher Lebensqualität. Eine sich hinziehende Behandlung mit physischen und psychischen Komplikationen kann iatrogen das zu erwartende Behandlungsergebnis beeinträchtigen. Die vorliegende Studie belegt die empirisch zu beweisende positive Wirkung der psychischen Unterstützung der Patienten. In unserer prospektiven, randomisierten und kontrollierten Untersuchung ließen wir auf zwei Budapester Intensivstationen länger als 48 Stunden lang beatmeten Patienten – unter Ausnutzung der aufgrund der Situation erhöhten Empfänglichkeit für Suggestionen – als Ergänzung der somatischen Behandlung eine auf positiver Suggestion basierende Unterstützung zukommen. Es wurden insgesamt 60 Personen untersucht (27 Kontrollpersonen, 33 mit Suggestion Behandelte); bei der zusätzlich mit Suggestion behandelten Gruppe ergab sich statistisch signifikant (p < 0,04) eine mehr als 2,5 Tage kürzere Beatmungszeit und eine 4 Tage kürzere Verweildauer auf der Station. Wenn sich während mindestens 50% der auf der Station verbrachten Zeit der gleiche Psychologe mit dem Patienten beschäftigte, reduzierten sich beide Parameter bei einem Signifikanzniveau von p < 0,01 um 3,5 Tage. Bei den stets vom gleichen Psychologen behandelten Patienten trat während der Untersuchung der Tod vor allem aufgrund hohen Alters oder eines schwerwiegenden Krankheitszustandes ein. Die terminale Phase verkürzte sich jedoch um 4,5 Tage oder die Patienten konnten die Station früher verlassen als die der Kontrollgruppe, in der die Sterbenden zumeist längerfristig beatmet wurden.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Intensivtherapie, Lebensqualität, Behandlungsergebnis, Dauer der Beatmung, Verweildauer auf der Station, maschinelle Beatmung, terminale Phase, suggestive Kommunikation, psychische Patientenführung, Grundbedürfnisse, posttraumatisches Stresssyndrom (PTSD), posttraumatisches Wachstum

Učinkovitost psihičke podrške na osnovu pozitivnih sugestija kod bolesnika priključenih na aparat za umjetno disanje: Cilj tretmana intenzivne njege jest normalizacija nakon kritičkog stanja sa što boljim kvalitetom života. Otegnut tretman s fizičkim i psihičkim komplikacijama, iatrogenim utjecajem može da poremeti mogući ishod. U ovom istraživanju smo dokazali da se empirički može dokazati pozitivni efekt psihičke podrške bolesnika. U našem prospektivnom, randomiziranom, kontrolisanom istraživanju sprovedenom u dva budimpeštanska odjeljenja za intenzivnu njegu, ukazali smo psihičku podršku bolesnicima koji su dobijali umjetno disanje duže od 48 sati koristeći njihovu prijemčivost na sugestije koje inducira situacija, dopunjavajući somatički tretman. Ukupno smo radili su 60 osoba (27 u kontrolnoj grupi, 33 u sugestivnoj) i statistički signifikantno (p < 0,04) dobili za više od 2,5 dana kraće vrijeme davanja umjetnog disanja i za 4 dana kraći boravak na odjeljenju u grupi koja je imala i sugestije. U slučaju kada se u toku boravka na odjeljenju intenzivne njege bolesnikom u barem 50% vremena zanimao isti psiholog, to je na nivou signifikacije p < 0,01 za 3,5 dana smanjilo oba parametra. Kod bolesnika koji su za vrijeme istraživanja imali stabilnog psihologa smrt je ponajviše izazvana njihovom starosnom dobi i teškim stanjem. Ali se njihovo umiranje skratilo za 4,5 dana odnosno ranije su pušteni s odjeljenja, u odnosu na bolesnike u kontrolnoj grupi gdje se kod umirućih ljudi odužilo vrijeme provedeno na aparatu za umjetno disanje.

KLJUČNE RIJEČI
intenzivna terapija, kvalitet života, ishod, dužina davanja disanja, dužina boravka na odjeljenju, pomor, sugestivna komunikacija, psihičko rukovođenje bolesnika, elementarne potrebe, posttraumatski stresni sindrom (PTSD), posttraumatski prirast

Poskytnutí psychické podpory, která je založená na pozitivní sugesci, pacientům s umě- lou plicní ventilací: Cílem intenzivní péče je přispět k zvládnutí kritického stavu se zlepšením životních podmínek. Dlouhodobá zdravotní péče způsobuje fyzická a psychická onemocnění, a iatrogenní dopady zhoršují očekávané výsledky. Nynější výzkum empiricky potvrzuje pozitivní dopad metody psychické podpory. K dosažení vyššího účinku somatické léčby a vzhledem k citlivosti pacienta, jsme v rámci našeho prospektivního, nepravidelného a řízeného výzkumu poskytovali psychickou podporu (která je založená na pozitivní sugesci) pacientům, kteří byli intubovani k umělé ventilaci alespoň 48 hodin na dvou odděleních intenzívní péče v Budapešti. Po vyšetření 60 pacientů (27 v kontrolní skupině a 33 pacientů s podporou) jsme došli k závě- ru, že skupina pacientů napojených na umělou ventilaci, která prodělala pozitivní sugesci, strá- vila na přístroji v průměru o 2,5 dne méně (což je ze statistického hlediska významné (p < 0,04)) a jejich celková doba hospitalizace se snížila o 4 dny. Pokud měli pacienti k dispozici stejného psychologa alespoň na poloviční dobu jejich pobytu, ta se snížila o 3,5 dne (p < 0,01). Hlavní příčinou úmrtí pacientů v průběhu výzkumu, kteří byli v stabilní péči psychologa, byl zejména jejich vysoký věk a kritický zdravotní stav. V takových případech se doba umírání krátila o 4,5 dny nebo bylo pacientům umožněno pohybovat se mimo oddělení dříve. Pacienti v kontrolní skupině byli připojeni na umělou plicní ventilaci delší dobu.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
intenzivní terapie, kvalita života, výsledky, délka aplikace umělé plicní ventilace, doba pobytu, umělá plicní ventilace, úmrtí, sugestivní komunikace, psychická pomoc, základní potřeby, post-traumatický stresový syndrom (PTSD), posttraumatický rozvoj

A pozitív szuggesztiókra alapozott pszichés támogatás hatékonysága lélegeztetett betegeknél: Az intenzívterápiás kezelés célja a kritikus állapot helyreállítása minél jobb életminőséggel. Az elnyúló kezelés fizikai és pszichés szövődményekkel, iatrogén hatással ronthatja a várható kimenetelt. A betegek pszichés támogatásának empirikusan igazolható pozitív hatását jelen kutatásban igazoltuk. Prospektív, randomizált, kontrollált vizsgálatunkban két budapesti intenzívterápiás osztályon 48 óránál hosszabb ideig lélegeztetett betegeket – a helyzet indukálta szuggesztiókra való fogékonyságukat kihasználva – pozitív szuggesztiókon alapuló pszichés támogatásban részesítettünk, kiegészítve a szomatikus kezelésüket. Összesen 60 személyt vizsgáltunk (27 kontroll, 33 szuggesztiós), és statisztikailag szignifikánsan (p < 0,04) több mint 2,5 nappal rövidebb lélegeztetési időt – és 4 nappal rövidebb osztályos tartózkodást – kaptunk a szuggesztiókban is részesülő csoportnál. Ha az osztályon töltött idő legalább 50%-ában ugyanaz a pszichológus foglalkozott a beteggel, az p < 0,01 szignifikancia szinten 3,5 nappal csökkentette mindkét paramétert. A stabil pszichológussal rendelkező betegeknek a vizsgálat idején történt halála legfőképp idős koruk és súlyos állapotuk miatt következett be. Haldoklásuk azonban 4,5 nappal lerövidült, vagy hamarabb az osztályon kívülre kerülhettek, a kontrollcsoportban levő társaikhoz képest, akiknél a meghalók között az elnyúló lélegeztetés volt a jellemző.

KULCSSZAVAK
intenzív terápia, életminőség, kimenetel, lélegeztetés hossza, osztályos tartózkodás hossza, gépi lélegeztetés, halálozás, szuggesztív kommunikáció, pszichés betegvezetés, alapvető szükségletek, poszttraumás stressz zavar (PTSD), poszttraumás növekedés

Skuteczność pomocy psychicznej w oparciu o pozytywne sugestie u pacjentów poddanych sztucznej wentylacji: Celem stosowania intensywnej terapii jest opanowanie sytuacji stanu krytycznego pacjenta, przy utrzymaniu jak najwyższego poziomu jakości życia. Przewlekłe leczenie z powikłaniami fizycznymi i psychicznymi oraz jatrogennymi skutkami może pogorszyć przewidywane wyniki. Empirycznie udowodnione pozytywne oddziaływanie pomocy psychicznej udzielanej pacjentom potwierdzamy poniższym badaniem. W naszym prospektywnym, randomizowanym i kontrolowanym badaniu przeprowadziliśmy terapię pomocy psychicznej w oparciu o pozytywną sugestię wśród pacjentów przebywających na dwóch oddziałach intensywnej terapii w Budapeszcie, poddanych sztucznej wentylacji przez okres dłuższy niż 48 godzin, uzupełniającą zabiegi somatyczne. Przeprowadziliśmy badania w grupie 60 osób (27 osób grupa kontrolna, 33 osoby poddane sugestii) i na podstawie danych, statystycznie sygnifikacyjnie (p < 0,04) o ponad 2,5 doby skrócił się czas sztucznej wentylacji oraz o 4 doby został skrócony okres pobytu na oddziale, wśród pacjentów poddanych sugestii. Jeżeli przez okres conajmniej 50% czasu spędzonego na oddziale pacjentem zajmował się ten sam psycholog, spowodowało to na poziomie sygnifikacji p < 0,01 obniżenie obydwu parametrów o 3,5 doby. Śmierć pacjentów pod opieką stabilnego psychologa nastąpiła w głównej mierze z powodu podeszłego wieku i ciężkiego stanu. Proces agonii pacjentów skrócił się o 4,5 doby, inni pacjenci natomiast szybciej mogli opuścić oddział intensywny w stosunku do grupy kontrolnej, w której wśród umierających charakterystyczne było przedłużone stosowanie sztucznej wentylacji.

SŁOWA-KLUCZE
intensywna terapia, jakość życia, rokowanie, czas stosowania sztucznej wentylacji, czas pobytu na oddziale, sztuczna wentylacja, śmiertelność, sugestywna komunikacja, psychiczny nadzór nad pacjentem, podstawowe potrzeby, stres posttraumatyczny (PTSD), posttraumatyczne objawy

Efectul suportului psihic bazat pe sugestii pozitive la pacienţii trataţi cu aparate respiratorice: Scopul terapiei intensive este restabilirea situaţiei critice cu o mai bună calitate a vieţii. Tratamentul lung cu complicaţii psihice şi fizice poate strica prognoza pacientului cu efect iatrogen. Efectul pozitiv a supertului psihologic asupra pacienţilor poate fi dovedit empiric, ceea ce este prezentat în această cercetare. În această analiză prospectivă, randomizată, controlată în două secţii de terapie intensivă din Budapesta, prin completarea tratamentului somatic, am oferit pacienţilor trataţi cu aparate respiratorice mai mult de 48 ore, profitând de susceptibilitatea lor inducată de situaţie, suport psihic bazat pe sugestii pozitive. Am analizat 60 de persoane (27 din grupa de control, 33 din grupa cu sugestii) obţinând rezultate statistic significative (p < 0,04) la grupa cu sugestii: cu 2,5 de zile mai puţin în cazul tratamentului cu aparat respiratoric şi cu 4 zile mai puţin în cazul spitalizării. Dacă în jumătatea timpului petrecut la secţii s-a ocupat acelaşi psiholog de pacienţi, ambii parametrii au scăzut cu 3,5 zile, la nivel de significanţă de p < 0,01. În cazul pacienţilor cu psihologi stabili, pe parcursul cercetării decesul a intervenit datorită vârstei înaintate şi stării grave. În cazul lor agonia s-a redus cu 4,5 zile sau alti pacienţi au putut părăsi secţia de terapie intensivă mai repede, comparativ cu bolnavii din grupul de control, unde tratamentul cu aparatele respiratorice a fost mai îndelungat.

CUVINTE CHEIE
terapia intensivă, calitatea vieţii, prognoza, durata perioadei petrecute la terapia intensivă, durata tratamentului cu aparatul respiratoric, tratament cu aparat respiratoric, deces, comunicarea sugestivă, necesităţi de bază, suport psihic pentru bolnavi, stres post-traumatic (PTSD), creştere post-traumatică.

Эффективность психологической поддержки, основанной на позитивном внушении у пациентов с искусственным дыханием: Целью интенсивной терапии является восстановление больного после критического состояния с возвратом максимально хорошего качества жизни. Долгое лечение со своими физическими и психологическими осложнениями и неправильно выбранный метод применяемой терапии могут испортить ожидаемый результат. В данном труде применялся и исследовался доказуемый эмперически позитивный эффект психологической помощи пациенту. В нашем нацеленном на будущее, выборочном, проверенном исследовании мы изучали пациентов, подключенных более, чем на 48 часов к аппарату искусственного дыхания в двух блоках интенсивной терапии Будапешта. Дополняя соматическое лечение этих больных, им была оказана психологическая помощь, основанная на позитивном внушении, используя вызванную ситуацией восприимчивость и впечатлительность пациентов. В общей сложности было исследовано 60 больных (27 в контрольной, 33 в суггестивной группе), и мы получили результат, согласно которому в суггестивной (получающей помощь, основанную на внушении) группе период необходимости подключения к аппарату искусственного дыхания был короче более, чем на 2,5 дня, чем в другой группе, а также на 4 дня был сокращен их срок пребывания в интенсивном отделении. Если в период пребывания в блоке интенсивной терапии хотя бы 50% времени пациентом занимался один и тот же психолог, то разница также составила 3,5 дня по обоим параметрам. У больных, располагавших постоянным писхологом во время исследования, смерть наступала главным образом по причине их очень пожилого возраста и тяжелого состояния. Но их агония сократилась на 4,5 дня, или же они раньше переводились из интенсивного отделения (реанимация), чем больные из контрольной группы, где среди умирающих характерным было очень затяжное подключение к аппарату искусственного дыхания.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
интенсивная терапия, качество жизни, исход, время подключения к аппарату искусственного дыхания, время пребывания в отделении, подключение к аппарату искусственного дыхания, смертность, суггестивная коммуникация, психологическая помощь, основные нужды, посттравматическое нервное расстройство, посттравматический рост

Účinnosť psychologickej podpory založenej na pozitívnych sugesciách v prípade pacientov napojených na dýchací prístroj: Cieľom intenzívnej starostlivosti je upravenie kritického stavu so zachovaním čo najvyššej kvality života. Dlhodobá liečba môže zhoršiť očakávané výsledky fyzickými a psychologickými komplikáciami a iatrogenným syndrómom. V tomto výskume sme dokázali kladné vplyvy psychologickej podpory pacientov, ktoré môžu byť empiricky pozorovateľné. V rámci prospektívneho randomizovaného a kontrolovaného výskumu, vykonaného na 2 oddeleniach intenzívnej starostlivosti v Budapešti, sme pacientom, ktorí boli napojení na dýchací prístroj viac ako 48 hodín, poskytli vzhľadom k ich citlivosti psychologickú podporu založenú na pozitívnych sugesciách doplňujúc tak ich somatickú liečbu. Skúmali sme celkovo 60 osôb (27 pacientov v kontrolnej skupine, 33 so sugestívnou podporou) a zistili sme, že v prípade skupín so sugestívnou podporou sa objavili výsledky ukazujúce s významnou hodnotou štatistickej signifikancie (p < 0,04) viac ako o 2,5 dni kratšiu dobu umelého dýchania – a o 4 dni kratší pobyt na oddelení. Ak mali pacienti k dispozícii toho istého psychológa aspoň počas 50 % doby ich pobytu na oddelení, oba parametre boli znížené o 3,5 dňa na úroveň signifikancie p < 0,01. Dôvodom smrti pacientov so stálym psychológom počas trvania výskumu bol najmä ich vysoký vek a kritický zdravotný stav. Avšak, ich zomieranie bolo o 4,5 dni kratšie alebo sa dostali mimo oddelenie intenzívnej starostlivosti skôr než pacienti v kontrolnej skupine, v prípade ktorých bolo príznačné dlhodobé umelé dýchanie.

KĽÚČOVÉ POJMY
intenzívna starostlivosť, kvalita života, následok, trvanie umelého dýchania, doba pobytu na oddelení, umelé dýchanie, úmrtie, sugestívna komunikácia, psychologická liečba, základné potreby, posttraumatická stresová porucha, posttraumatické záťažové reakcie