archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Frank LASOGGA Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'Notfallseelsorger in der BRD: Die Zusammenarbeit mit anderen Berufsgruppen und mit Notfallopfern'
Language:
Sprache:
Nyelv:
German
Deutsch
Német
Received:
Erhalten:
Érkezett:
19. Mai 2009
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
9. September 2009
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 5 (2010) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
3–24
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.1556/EJMH.5.2010.1.1
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
16. Juni 2010
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Frank LASOGGA
Technische Universität Institut für Psychologie
Emil-Figge-Straße 50
D-44221 Dortmund
Deutschland
frank.lasogga@tu-dortmund.de
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Emergency Counsellors in Germany: Since the mid-90s, emergency counsellors in Germany have often assumed the support of persons that are more severely affected by an emergency and require emergency counselling. This group of people who need further emergency support includes people who are directly affected by the emergency, but also persons that are affected indirectly, affiliated, eye-witnesses and causers. Within the framework of these chores, emergency counsellors deliver for example in cooperation with the local police death notices or support parents whose child has died unexpectedly. The support of the direct and indirect emergency victims is basically carried out in their own homes. This requires particular sensitivity of the emergency counsellors, since they are welcomed as guests, but at the same time have to conduct the setting. Emergency counsellors are summoned in emergencies that record dead and dying persons. The central offices of the fire brigade alert the emergency counsellors, but the task forces in situ may also request emergency counsellors. The cooperation of emergency counsellors and other task forces such as police or rescue services is established to a large extent. However, the cooperation is not performed very easily, which is due to various reasons such as the heterogeneous organisational structures of the individual task forces. A catastrophe constitutes a particular challenge to emergency counsellors as decisions have to be undertaken under time pressure and with a lack of resources. Victims of emergencies may be exposed to extreme stress, which can be distinguished into physiological stress like pain and psychological stress such as loss of control. The consequences resulting from the experienced stress are determined by biological, sociographic and psychological facilitating variables, which may function in a reinforcing or relieving fashion. The assigned jobs of task forces and the behaviour of emergency counsellors further influence the consequences of emergencies. Thus, the reactions and consequences of emergencies may vary to a large extent. The support of people affected by emergencies comprises usually one session, which may vary in length. If required, contacts to professionals should be established. The work of emergency counsellors is characterised by the activation of the emergency victim’s inner and outer resources. A further important step is the education in psychological matters for directly and indirectly affected people. The prerequisite for a professional course of action is a good training for emergency counsellors. In the future the goal is to have a uniform nationwide training. Quality checks and evaluations should be carried out for the work of emergency counsellors. In addition, the alerting of emergency counsellors should be embedded into emergency schemes.

KEYWORDS
emergency counsellor, people affected by emergencies, stress, facilitating variables, emergency counselling, support, death, cooperation, resources, education in psychological matters, training

Notfallseelsorger in der BRD: In Deutschland übernehmen seit Mitte der 90er Jahre Notfallseelsorger häufig die Betreuung von Personen, die durch einen Notfall stärker beeinträchtigt sind und psychosoziale Notfallhilfe benötigen. Zu diesen Notfallopfern gehören die direkten Notfallopfer, aber auch indirekte Notfallopfer wie Angehörige, Augenzeugen und Verursacher. Im Rahmen dieser Aufgabe überbringen Notfallseelsorger beispielsweise gemeinsam mit der Polizei eine Todesnachricht oder betreuen Eltern, deren Kind plötzlich verstorben ist. Diese Betreuung der direkten und indirekten Notfallopfer erfolgt überwiegend in der Wohnung der Betroffenen. Dies erfordert eine besondere Sensibilität der Notfallseelsorger, da sie einerseits als Gast kommen, andererseits die Führung in diesem Setting übernehmen müssen. Notfallseelsorger werden insbesondere häufig zu Notfällen gerufen, bei denen Tote oder Sterbende zu verzeichnen sind. Die Alarmierung erfolgt meist über die Leitstelle der Feuerwehren, aber auch die Einsatzkräfte vor Ort können Notfallseelsorger nachalarmieren. Die Zusammenarbeit von Notfallseelsorgern mit anderen Helfergruppen wie Polizei, Rettungsdienste etc. ist inzwischen weitgehend etabliert, allerdings gestaltet sie sich aus diversen Gründen, wie etwa einer unterschiedlichen Organisationskultur nicht immer ganz einfach. Als extrem schwierig stellt sich die Arbeit von Notfallseelsorgern im Großschadensfall dar, da unter großem Zeitdruck und mit zunächst mangelnden Ressourcen schnell weit reichende Entscheidungen gefällt werden müssen. Notfallopfer können sehr starken Belastungen ausgesetzt sein, wobei zwischen physiologischen Belastungen wie Schmerzen und psychologischen Belastungen wie Kontrollverlust zu unterscheiden ist. Mitentscheidend für die Folgen sind neben den Belastungen biologische, soziographische und psychologische Moderatorvariablen, die die Belastungen mildern, aber auch verstärken können. Auch die Arbeit der Helfergruppen und damit das Verhalten von Notfallseelsorgern hat einen wesentlichen Einfluss auf die Folgen von Notfällen. Dementsprechend fallen auch die Reaktionen und Folgen von Notfällen völlig unterschiedlich aus. Die Betreuung von Notfallopfern besteht in der Regel aus einem einmaligen Kontakt, allerdings mit sehr unterschiedlicher Dauer. Dann sollte, falls notwendig, eine Weiterverweisung an Fachkräfte oder Gemeindeseelsorger erfolgen. Die Arbeit von Notfallseelsorgern sieht so aus, dass sie beispielsweise die inneren und äußeren Ressourcen von Notfallopfern aktivieren. Außerdem spielt die Psychoedukation bei direkten und indirekten Notfallopfern eine sehr wichtige Rolle. Notwendig für eine professionelle Arbeit ist eine gute Ausbildung, die auch zukünftig bundesweit einheitlich erfolgen sollte. Auch sollte eine Qualitätskontrolle und Evaluierung der Arbeit von Notfallseelsorgern erfolgen, und sie sollten verbindlich in Alarmierungspläne eingebunden werden.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Notfallseelsorger, Notfallopfer, Belastungen, Moderatorvariablen, Folgen, psychosoziale Notfallhilfe, Betreuung, Tod, Zusammenarbeit, Ressourcen, Psychoedukation, Ausbildung

Osobe za psihološko savjetovanje u slučaju nezgoda u Saveznoj Republici Njemačkoj: U Njemačkoj, od sredine devedesetih godina, osobe za psihološko savjetovanje u slučaju nezgoda često učestvuju u zbrinjavanju tih ljudi koji su nakon kriznih događaja dospjeli u stanje jake psihičke oduzetosti te zahtijevaju psihološku prvu pomoć. U ovu kategoriju žrtava kriznih događaja spadaju izravne žrtve kriznog događaja (nezgode), ili neizravne žrtve, kao naprimjer članovi obitelji, očevici i sami počinitelji nezgoda. U okviru zadaće osobe za psihološko savjetovanje – zajedno s policijom – naprimjer, učestvuju u obavještavanju rođaka, ili brinu o roditeljima čije je dijete iznenada umrlo. U većini slučajeva zbrinjavanje izravnih ili neizravnih žrtava se obavlja u stanu dotičnih. Ova činjenica zahtijeva posebnu osjetljivost od strane osobe za psihološko savjetovanje, s jedne strane zbog toga, što se ona nalazi u ulozi gosta, a s druge strane zbog toga, što ona u ovom slučaju mora preuzeti na sebe i rukovođenje situacijom. Veoma često zovu osobe za psihološko savjetovanje u situacijama, kada su u pitanju smrtni slu- čajevi ili umirući ljudi. Uzbuna u većini slučajeva se vrši preko centralne uprave vatrogasne zajednice, ali patrola koja dolazi na teren, isto može neposredno obavijestiti osobu za psihološko savjetovanje. Suradnja osobe za psihološko savjetovanje s drugim spasilačkim jedinicama, kao što su policija, hitna pomoć itd. danas je već uveliko izgrađena, mada ona, iz raznih razloga, kao naprimjer različita organizacijska kultura, nije uvijek sasvim jednostavna. Rad osoba za psihološko savjetovanje nailazi na teškoće osobito u slučaju težih nezgoda, kada oni za izuzetno kratko vrijeme, djelimično na osnovu nepotpunih informacija moraju donijeti hitna i dugoročna rješenja. Može se desiti da su žrtve nezgode izložene izuzetno jakom opterećenju, gdje treba uočiti razliku između fizičkih bolova, odnosno mentalnog, psihološkog opterećenja, kao naprimjer gubitak samokontrole. Na prihvaćanje posljedica nesreće mogu utjecati razne druge činjenice, kao što su biološke, sociografske i psihološke varijable, koje mogu ublažiti opterećenje, ali ga mogu i pojačati. Rad grupa, koje pružaju prvu pomoć, odnosno ponašanje osobe za psihološko savjetovanje, u znatnoj mjeri utječu na posljedice krizne situacije. Shodno tome reakcije i posljedice poslije nezgode mogu biti potpuno različite. Obično se zbrinjavanje žrtava nezgode sastoji od uspostavljanja veze, čije trajanje, međutim, može biti različite dužine. Poslije ovoga, dotična osoba, po potrebi, može biti upućena specijalistima ili svećeniku. Rad osobe za psihološko savjetovanje sastoji se u tome da aktivira unutarnje i vanjske izvore snage. Povrh toga, kod izravnih i neizravnih žrtava isto tako veliku ulogu ima psihičko vaspitanje. Za profesionalni rad je neophodna dobra stručna naobrazba, koja i ubuduće mora biti jedinstvena za cijelu zemlju. Kontrola kvalitete i analiza rada osobe za psihološko savjetovanje u slučaju nezgoda je vrlo važna zadaća, te je njihova obavezna ugradnja u planove alarmiranja neizbježna.

KLJUČNE RIJEČI
osoba za psihološko savjetovanje u slučaju nezgoda, žrtva nezgode, opterećenja, promijenjive varijable, posljedice, psihološka prva pomoć, zbrinjavanje, smrt, suradnja, izvori, psihološko vaspitanje, naobrazba

Duševní pečovatelé v Německé spolkové republice: V Německu od poloviny devadesátých let se podílejí úrazoví duševní pečovatelé na péči těch osob, kteří se v důsledku nouzové situace ocitli v silně bezmocném stavu a potřebují psychologickou ambulantní péči. K takovým lidem v nouzi patří přímé oběti nouzové situace (havárie), dále pak zprostředkovaně postižení jako např. příbuzní, očití svědkové a také viníci havárie. V rámci úkolů například havarijní duševní pečovatelé spolu s policií se účastní vyrozumění pozůstalých zesnulého nebo se starají o rodiče, jejichž dítě náhle zahynulo. Péče o přímé či nepřímé oběti se ve většině případů odehrává v bytech dotčených. Tento fakt vyžaduje obzvlášť citlivý přístup ze strany duševního pečovatele, jednak proto, že je tam jako host, dále pak proto, že v této situaci musí na sebe vzít i úlohu řízení. Velmi často jsou na pomoc povoláváni duševní pečovatelé v takových případech, u kterých došlo k případu úmrtí nebo se jedná o umírajícího. K přivolání v nejvíce případech dochází skrze centrální dispečink hasičů, ale na místo přijíždějící jednotka může i sama bezprostředně kontaktovat duševní pečovatele. Dnes jsou již také plnohodnotně vybudovány formy spolupráce duševních pečovatelů s jinými záchranářskými útvary, jako např. s policií či se zdravotní záchrannou službou, a to přesto, že z různých důvodů, např. s ohledem na různorodou firemní kulturu, není to vždy zcela snadné. Práce úrazových duševních pečovatelů naráží na těžkosti zvláště u větších havárií, kdy musí přinášet rozhodnutí s dalekosáhlými účinky během velmi krátkého času a zčásti na základě velmi neúplných informací. Může se stát, že oběti nehody jsou vystaveni velmi silné zátěži, při které je třeba umět rozlišit mezi fyzickými bolestmi a duševním, psychologickým náporem, jako je např. ztráta sebekontroly. Následky spoluvytváří i řada dalších faktorů, jako jsou např. biologické, sociografické a psychologické veličiny, které mohou zatížení jak ulehčovat, tak i ještě více komplikovat. Výrazný vliv na následky mimořádných situací má i práce skupin poskytujících první pomoc a také chování du- ševních pečovatelů. Proto mohou být též reakce po havárii a její následky zcela rozličné. Péče o oběti nehod sestává zpravidla z navázání kontaktu, jehož délka může však být velmi různorodá. Poté je v případě potřeby nezbytné dotyčného směřovat dál k odborníkům nebo k duchovnímu sboru. Prací úrazového duševního pečovatele je například i aktivace vnitřních a vnějších zdrojů síly oběti nehody. Dále pak velmi důležitou roli hraje i psychická výchova přímých i nepřímých obětí. Pro odvádění profesionálního výkonu je nezbytná kvalitní odborná průprava, která bude muset být i v budoucnu jednotná pro území celého státu. Kontrola kvality práce úrazových duševních pečovatelů a vyhodnocování jejích výsledků je významným úkolem a je také nezbytné jejich povinné zabudování do poplašných plánů.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
úrazový duševní pečovatel, oběť nehody, zatížení, proměnné veličiny, důsledky, psychologická první pomoc, péče, úmrtí, spolupráce, zdroje, psychologická výchova, výcvik

Baleseti lelki gondozók a Német Szövetségi Köztársaságban: Németországban a kilencvenes évek közepe óta baleseti lelki gondozók gyakran részt vállalnak olyan személyek gondozásában, akik szükségállapotban erősen cselekvésképtelen állapotba kerültek és pszichológiai elsősegélyre szorulnak. Ezekhez a szükségállapotban lévőkhöz tartoznak a szükségállapot (baleset) közvetlen áldozatai vagy a közvetett áldozatok, mint a hozzátartozók, szemtanúk és a baleset okozói is. A feladat keretei között a baleseti lelki gondozók – a rendőrséggel közösen – például részt vesznek az elhunyt hozzátartozóinak értesítésében, vagy gondoskodnak azokról a szülőkről, akiknek gyermeke hirtelen meghalt. A közvetlen vagy közvetett áldozatok ellátása a legtöbb esetben az érintettek lakásán történik. Ez a tény különleges érzékenységet követel a lelki gondozótól, egyrészt, mert vendégként van jelen, másrészt, mert ebben a helyzetben az irányítást is magára kell vállalnia. Különösen gyakran hívnak segítségül baleseti lelki gondozókat olyan esetekhez, amelyeknél halálesetről vagy haldoklókról van szó. A riasztás legtöbb esetben a tűzoltóság központi irányítóállomásán keresztül történik, de a helyszínre érkező alakulat közvetlenül is értesítheti a lelki gondozót. A lelki gondozók együttműködése az egyéb mentőalakulattal, mint a rendőrséggel, mentőkkel stb. ma már messzemenően kialakult, bár különböző okokból, mint pl. az eltérő szervezeti kultúra, nem minden esetben egészen egyszerű. A baleseti lelki gondozók munkája különösen nagyobb baleseteknél ütközik nehézségekbe, amikor is rendkívül rövid idő alatt, részben hiányos források segítségével kell gyorsan és hoszszú időre kiható döntéseket hozniuk. Előfordulhat, hogy egy baleset áldozatai rendkívül erős terhelésnek vannak kitéve, amelyeknél különbséget kell tenni a fizikai fájdalmak, valamint a lelki, pszichológiai terhelés, mint pl. az önkontroll elvesztése között. A következményekhez különböző egyéb tényezők is hozzájárulhatnak, mint biológiai, szociográfiai és pszichológiai változók, amelyek a terhelést enyhíthetik, de erősíthetik is. Az elsősegélyt ellátó csoportok munkája, valamint a lelki gondozók viselkedése is jelentős befolyással van a szükséghelyzet következményeire. Ennek megfelelően a balesetek utáni reakciók és a következmények is teljesen kü- lönbözők lehetnek. A baleset áldozatairól való gondoskodás rendszerint a kapcsolatteremtésből áll, amelynek időtartama azonban igen különböző hosszúságú lehet. Ezután, szükség esetén, szakemberek vagy a gyülekezeti lelkész felé kell továbbítani az illetőt. A baleseti lelki gondozó munkája például abból áll, hogy aktiválja a baleset áldozatának belső és külső erő- forrásait. Ezen túlmenően azonban a közvetlen és közvetett áldozatoknál a pszichés nevelés is nagyon fontos szerepet játszik. A professzionális munkához elkerülhetetlen a jó szakmai kiképzés, aminek az elkövetkező időben is az egész országra nézve egységesnek kell lennie. A baleseti lelki gondozók munkájának minőségi ellenőrzése és kiértékelése fontos feladat, és ezeknek a riasztási tervekbe történő kötelező jellegű beépítése elkerülhetetlen.

KULCSSZAVAK
baleseti lelki gondozó, a baleset áldozata, terhelések, módosító változók, következmények, pszichológiai elsősegély, gondozás, halál, együttműködés, források, pszichológiai nevelés, kiképzés

Powypadkowa opieka psychologiczna w Republice Federalnej Niemiec: W Niemczech od połowy lat dziewięćdziesiątych specjaliści powypadkowej opieki psychologicznej często zobowiązują się do udzielania pomocy osobom, które w sytuacji kryzysowej nie są w pełni zdolni do podejmowania jakichkolwiek działań i wymagają doraźnej pomocy psychologicznej. Pomoc udzielana w kryzysowej sytuacji obejmuje bezpośrednie ofiary wypadku oraz pośrednio poszkodowanych – rodzinę, świadków, a także sprawców wypadku. Do zakresu zadań specjalistów powypadkowej opieki psychologicznej należy przekazanie wiadomości – razem z funkcjonariuszem policji – o śmierci bliskiej osoby lub opieka nad rodzicami, których dziecko zginęło śmiercią tragiczną. Do pierwszego kontaktu z bezpośrednim lub pośrednim poszkodowanym wypadku dochodzi najczęściej w środowisku domowym. Fakt ten wymaga od opiekuna szczególnej wrażliwości, ponieważ przebywając w roli gościa w zaistniałej sytuacji musi przejąć ster nad tokiem wydarzeń. Specjaliści powypadkowej opieki psychologicznej wzywani są szczególnie często w przypadkach śmiertelnych lub w stanach agonii. Wezwanie pomocy specjalisty odbywa się w większości przypadków przez centralną stację straży pożarnej, niemniej jednak może nastąpić również bezpośrednio przez jednostki ratownicze z miejsca wypadku. Współpraca opieki psychologicznej z innymi służbami ratownictwa, jak policja, pogotowie itp. jest wysoko zorganizowana, ale z różnych przyczyn np. różnic w kulturze organizacji, nie zawsze jest łatwa. Praca opiekunów jest trudna zwłaszcza przy większych wypadkach, gdy w niezwykle krótkim czasie, przy braku środków pomocy muszą podjąć szybko decyzje z długotrwałymi konsekwencjami. Zdarza się, że ofiary wypadku znajdują się w stanie niezwykle silnego szoku, gdzie należy dostrzec różnicę między silnym bólem fizycznym a obciążeniem psychologicznym, mentalnym, np. utratą samokontroli. Do tgo stanu przyczyniają się również inne czynniki, określane jako zmienne biologiczne, socjograficzne i psychologiczne, które mogą zarówno łagodzić, jak również potęgować zaistniałe obciążenie. Praca jednostek pierwszej pomocy i zachowanie opiekunów mają znaczący wpływ na konsekwencje zaistniałej sytuacji kryzysowej. W związku z tym powypadkowe reakcje i konsekwencje mogą być zupełnie odmienne. Opieka nad ofiarami wypadku polega zazwyczaj na nawiązaniu z nimi kontaktu, którego czas trwania jest jednak bardzo różny. Następnie, jeżeli sytuacja tego wymaga, opiekę nad osobą należy przekazać specjalistom lub osobom duchownym. Praca opiekunów polega na wyzwoleniu u poszkodowanego wewnętrznych i zewnętrznych zasobów energii. Oprócz tego niezmiernie ważną rolę odgrywa również kształtowanie psychiczne bezpośrednich i pośrednich ofiar wypadku. Profesjonalne wykonanie zadań wymaga dobrze przygotowanego zaplecza szkoleniowego, które powinno mieć jednolity charakter na skalę krajową. Kontrola i ocena jakości pracy specjalistów powypadkowej opieki psychologicznej należy do bardzo istotnych zadań, konieczna jest ich obowiązkowa integracja w systemie alarmowania.

SŁOWA-KLUCZE
specjalista powypadkowej opieki psychologicznej, ofiara wypadku, obciążenia, zmienne modyfikujące, konsekwencje, doraźna pomoc psychologiczna, opieka, śmierć, współpraca, zasoby, kształcenie psychiczne, szkolenie

Asistenţii sociali în cazul accidentelor în Republica Federală Germană: Începând din anii '90 asistenţii sociali din Germania în cazul accidentelor au asistat la îngrijirea acelor persoane care au rămas inactivi şi au avut nevoie de prim-ajutor psihologic. Acestora aparţin nu numai victimele accidentelor ci şi victimele indirecte, rudele, martorii oculari şi cei care au cauzat acidentul. Asistenţii sociali – împreună cu poliţia – se implică în uştinţarea rudelor decedatului sau au grijă de acei părinţi care şi-au pierdut brusc copii. Îngrijirea victimelor directe şi indirecte are loc în locuinţa celor din cauză. Acest fapt necesită o sensibilitate particulară din partea asistenţilor sociali, deoarece este într-un fel un musafir, iar pe de altă parte, trebuie să coordoneze situaţia. Este chemat deseori în acele cazuri unde este vorba despre deces sau agonizare. Alarmarea se face prin intermediul sediului central al pompierilor, dar asistentul social poate fi anunţat direct şi de către formaţiile care ajung la faţa locului. Cooperarea asistenţilor cu formaţiunile de salvare, ca poliţia şi serviciul mobil de urgenţă este deja formată, dar datorită unor factori, ca diferenţa de cultură organizaţională, acesta nu este deloc uşoară. Activitatea asistenţilor întâmpină greutăţi în cazul accidentelor grave, când într-o perioadă extrem de scurtă, cu resurse limitate trebuie să aducă decizii, care sunt importante în viitor. Se poate întâmpla ca victimele accidentelor să fie suprasolicitate, de aceea trebuie să facem diferenţa între durerile fizice şi psihice, ca de exemplu pierderea controlului. Variabilele biologice, sociografice şi psihologice pot diminua sau pot amplifica solicitarea în acest caz. Grupurile care oferă prim-ajutor şi comportamentul asistenţilor sociali au un efect considerabil asupra consecinţelor în situaţii de criză. Datorită acesteia, reacţiile după accident şi consecinţele acestuia pot fi total diferite. Îngrijirea victimelor de accidente constă în stabilirea relaţiei, durata căreia poate varia. După aceea, persoana respectivă trebuie direcţionată spre un ajutor de specialitate sau spre preot. Asistentul social are rolul de a activa resursele interioare şi exterioare ale victimelor. În afară de acest lucru, în cazul victimelor directe şi indirecte educaţia psihică are un rol considerabil. Pentru o muncă profesională este inevitabilă o formare adecvată, ceea ce trebuie să fie unică pe plan naţional. Controlul calitativ şi evaluarea muncii asistenţilor sociali este o sarcină importantă şi este inevitabilă implementarea obligatorie în planurile de criză.

CUVINTE CHEIE
asistent social în cazul accidentelor, victima accidentelor, eforturi, parametrii variabli, consecinţe, prim-ajutor psihologic, îngrijire, cooperare, surse, educaţie psihologică, formare.

Специалисты по психологической помощи после несчастных случаев в Федеративной Республике Германии: В Германии с середины девяностых годов специалисты службы психологической помощи часто берут на себя заботу о таких лицах, которые в результате бедствия стали недееспособными и нуждаются в оказании им первой психологической помощи. К таким лицам, находящимся в бедствии, относятся непосредственные жертвы бедствия (несчастного случая) или косвенно пострадавшие, как например, близкие пострадавшего, свидетели и виновники несчастного случая. В рамках своих обязанностей специалисты службы психологической помощи, совместно с полицией, участвуют в извещении близких покойного или заботятся о тех родителях, чьи дети скоропостижно скончались. Обслуживание непосредственных и косвенных пострадавших в большинстве случаев осуществляется у них на дому. Этот факт требует от работника службы особой чуткости, с одной стороны, потому что он является гостем, с другой стороны, потому что в этой ситуации ему приходится брать ведущую роль на себя. Особенно часто зовут на помощь таких специалистов в тех случаях, когда речь идёт об умерших или об умирающих. Сигнал тревоги в большинстве случаев поступает через центральный пункт пожарной связи, но команда, прибывшая на место происшествия может и непосредственно оповестить специалиста по психологической помощи. Сотрудничество специалистов службы психологической помощи с другими спасательными службами, такими как полиция, Скорая помощь и т.д. сегодня уже довольно широко распространено, хотя по разным причинам, например, из-за несхожей организационной культуры, не в каждом случае просто. Специалисты по психологической помощи в своей работе сталкиваются с трудностями особенно во время несчастных случаев большего масштаба, когда за чрезвычайно короткое время, при помощи недостаточных средств им нужно выносить быстрые и долгосрочные решения. Случается, что жертвы несчастного случая подвергаются крайне большому напряжению, и здесь необходимо отличать физическую боль от душевного, психологического напряжения, такого, как например, потеря самоконтроля. На последствия могут влиять и прочие разные факторы (биологические, социографические и психологические переменные), которые способны как облегчить, так и усилить напряжение. Работа групп первой помощи, как и поведение специалистов по психологической помощи, тоже оказывают значительное влияние на последствия чрезвычайной ситуации. В соответствии с этим, реакция после несчастного случая, как и последствия, могут быть совершенно различными. Забота о пострадавших от несчастного случая обычно состоит в том, чтобы установить с ними контакт; продолжительность времени, которое уходит на это, может быть разной. После этого, по мере необходимости, человека надо передать специалистам или приходскому священнику. Задача специалиста по психологической помощи, например, состоит в том, чтобы активизировать внутренние и внешние силы пострадавшего от несчастного случая. Помимо этого, однако, очень важную роль играет и психическое воспитание непосредственных и косвенных жертв происшествия. Профессиональная работа невозможна без хорошей специальной подготовки, которая должна стать в предстоящее время единой по всей стране. Контроль и оценка качества работы специалистов службы психологической помощи после несчастных случаев является важной задачей, включение контроля и оценки в план тревоги в обязательном порядке неизбежно.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
специалист службы/по психологической помощи после несчастных случаев, жертва несчастного случая, напряжение, модифицирующие переменные, последствия, первая психологическая помощь, забота, смерть, сотрудничество, силы, пси- хологическое воспитание, подготовка

Duchovní poradcovia na havarijné prípady v Nemeckej spolkovej republike: Od polovice deväťdesiatych rokov sa poradcovia pre krízové situácie v Nemecku podieľajú na starostlivosti o osoby, ktoré boli významne postihnuté núdzovými situáciami a potrebujú psychologickú prvú pomoc. K týmto postihnutým patria priame obete núdzovej situácie (havárie) či nepriame obete, ako sú rodinní príslušníci, očití svedkovia vinníci nehody. V rámci úlohy sa duchovní poradcovia v krízových situáciách zúčastňujú – v spolupráci s políciou – informovania rodinných príslušníkov alebo sa starajú o rodičov, ktorý náhle umrelo dieťa. Starostlivosť o priame a nepriame obete sa koná najmä v bydliskách dotyčných. Toto požaduje zvláštnu citlivosť duchovného poradcu, na jednej strane preto, že je prítomný ako hosť, na druhej strane preto, že má na starosti v tejto situácii aj vedenie. Duchovní poradcovia v krízových situáciách sú veľmi často zavolaní na pomoc v takých prípadoch, keď ide o úmrtie alebo umierajúcich. Alarmovanie sa vo väčšine prípadov realizuje prostredníctvom centrálnej stanice požiarnej ochrannej služby, ale jednotka prichádzajúca na miesto môže tiež priamo upovedomiť duchovného poradcu. Spolupráca duchovných poradcov s inými záchrannými zbormi, ako sú napr. polícia, záchranná služba atď., je dneska už zavedená vo veľkom rozsahu. Avšak z rôznych dôvodov, ako napríklad kvôli odlišnej organizačnej kultúre, nie je vždy jednoduchá. Práca duchovných poradcov v krízových situáciách narazí na ťažkosti hlavne v prípade väčších nehôd, keď musia rýchlo, vo veľmi krátkom čase robiť rozhodnutia s dlhodobým vplyvom a na základe neúplných informácií. V niektorých prípadoch sú obete nehody vystavené veľmi silnému zaťaženiu, pri ktorom je potrebné robiť rozdiel medzi fyzickými bolesťami a duševným a psychologickým tlakom, ako je napríklad strata sebakontroly. K následkom môžu prispievať aj rôzne ďalšie faktory, ako napríklad biologické, sociografické a psychologické premenné, ktoré môžu znížiť a tiež posilniť zaťaženie. Práca skupín prvej pomoci, ako aj správanie duchovných poradcov významne ovplyvňuje následky núdzovej situácie. Kvôli tomu môžu byť reakcie po nehode a aj následky úplne odlišné. Starostlivosť o obete nehody alebo havárie pozostáva predovšetkým z nadviazania kontaktu, ktorého doba sa však môže významne líšiť. Následne po týchto udalostiach by mala obeť v prípade potreby kontaktovať odborníkov alebo duchovného pastiera. Práca duchovného poradcu v krízových situáciách je napríklad aktivizácia vnútorných a vonkajších zdrojov, ako napríklad aktivizácia vnútorných a vonkajších zdrojov sily obetí havárie. Okrem toho má aj psychická príprava veľmi dôležitú funkciu v prípade priamych a nepriamych obetí. Pre profesionálnu prácu je nevyhnutná odborná príprava, ktorá by mala byť aj v budúcnosti jednotná v celej krajine. Kontrola kvality a vyhodnotenie práce duchovných poradcov v krízových situáciách majú dôležitú úlohu a ich povinná integrácia do alarmových plá- nov je nevyhnutná.

KĽÚČOVÉ POJMY
duchovný poradca v krízových situáciách, obeť nehody alebo havárie, zaťa- ženie, ovplyvňujúce premenné, následky, psychologická prvá pomoc, starostlivosť, smrť, spolupráca, zdroje, psychologická príprava, odborná príprava