People’s Churches in Germany in the Midst of Social Changes: In times prior to the modern age church and society more or less formed a unit; however, with the advent of the modern age a process of shutting out the church from the public sphere started. In the flourishing modern age a differentiated society was formed, in which social subsystems coexisted. The church and religion lost their former power of interpretation, and traditional social environments close to the church also disappeared. The process of individualisation was also manifested in the setback to church membership. In the post-modern society the pluralisation of lifestyles further increased. The concept of experience society touches on the essence of post-modern society, in which aesthetics and lifestyles play an increasing role. Traditional points of view do not sufficiently take such complex social relations into consideration. In addition to socio-economic living conditions, models such as Sinus-Milieus also focus on value orientations, lifestyles and aesthetic preferences. Attachment to the dissolving traditional social environment is a danger to the future of churches in Western Europe. In order to have a future in a post-modern milieu society, mental health care professionals need to reflect, decide and experiment with how they want to address people with diverse backgrounds, following the example of Paul the Apostle (1 Cor 9:19–23), and how they can succeed in doing so. Discussions related to the milieus outlined here provide connection points for this.

KEYWORDS
church, society, modern age, individualisation, lifestyle, post-modern, pluralisation, experience society, milieu society, Sinus-Milieus, social milieus

Volkskirchen in Deutschland im gesellschaftlichen Wandel: Die Sinus-Milieus und andere soziologische Erklärungsversuche als Ansätze für eine neue pastorale Praxis: Kirche und Gesellschaft bildeten in der Vormoderne mehr oder weniger eine Einheit, während in der Frühmoderne ein Prozess der Verdrängung der Kirche aus dem öffentlichen Raum begann. In der entwickelten Moderne bildete sich eine differenzierte Gesellschaft aus, in der gesellschaftliche Subsysteme nebeneinander existieren. Kirche und Religion verloren ihre frühere Deutungsmacht und auch der Kirche nahe stehende traditionale soziale Milieus schwanden. Der Individualisierungsprozess schlug sich auch im Rückgang der Kirchenzugehörigkeit nieder. In der postmodernen Gesellschaft nahm die Pluralisierung von Lebensstilen weiter zu. Der Begriff Erlebnisgesellschaft trifft den Kern einer postmodernen Gesellschaft, in der Ästhetik und Lebensstile eine immer größere Rolle spielen. In den herkömmlichen Schichtkonzepten werden so komplexe gesellschaftliche Verhältnisse nicht ausreichend berücksichtigt. Modelle wie das der Sinus-Milieus orientieren sich neben den sozioökonomischen Lebensbedingungen auch an Wertorientierungen, Lebensstilen und ästhetischen Präferenzen. Die Bindung an in Auflösung begriffene traditionale soziale Milieus wird zur Gefahr für die Zukunftsfähigkeit der Kirchen in Westeuropa. Um in der postmodernen Milieugesellschaft zukunftsfähig zu werden, müssen Seelsorger reflektieren, entscheiden und erproben, wie sie Menschen aus verschiedenen Milieus nach dem Beispiel des Apostels Paulus (1 Kor 9:19–23) ansprechen wollen und wie das gelingen kann. Die Ausführungen zu den hier aufgeführten Milieus bieten dazu erste Anknüpfungspunkte.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Kirche, Gesellschaft, Moderne, Postmoderne, Individualisierung, Pluralisierung, Lebensstil, Erlebnisgesellschaft, Sinus-Milieus, Milieugesellschaft, soziale Milieus

Narodne crkve u Njemačkoj usred društvenih promjena: Prije vremenskog razdoblja novog vijeka crkva i društvo manje-više je činilo jedinstvo, međutim u ranom novom vijeku je počeo tijek potiskivanja crkve iz javnog prostora. U zlatno doba novog vijeka je nastalo takvo diferencirano društvo u kojem su društveni podsustavi postojali jedan pored drugog. Crkva i vjera gubi svoju prijašnju vlast interpretiranja, te nestaju one socijalne okolnosti koje su tradicionalno bliskei crkvi. Postupak individualizacije pokazuje se i u padu pripadanja crkvi. U postmodernom društvu pluralizacija stilova života se dalje pojačava. Pojam društva doživljaja dotiče bit postmodernog društva u kojemu estetika i stilovi života imaju sve veću ulogu. Tradicionalni načini gledišta takve složene društvene odnose ne uzimaju u obzir do potrebne mjere. Modeli kao Sinus-Milieus pored socijalno-ekonomskih uvjeta života skoncentriraju se i na smjerove vrijednosti, stilove života i estetičke preferencije. Vezanost prema tradicionalnoj socijalnoj okolici se smanjuje i to čini opasnost za sposobnost poimanja budućnosti zapadnoeuropskih crkava. Radi toga da bi i u postmodernim društvima milijea bili sposobni dati odgovore za izazove budućnosti, dušebrižnici moraju reflektirati, donijeti odluke i isprobati kako žele po uzoru apostola Pavla (1Kor 9:19–23) oslovljavati ljude koji dolaze iz raznih okolina, i kako bi to moglo uspjeti. Ovdje nacrtana izlaganja o milijeima mogla bi dati pripojne točke.

KLJUČNE RIJEČI
crkva, društvo, novi vijek, individualizacija, stilovi života, postmoderna, pluralizacija, društvo doživljaja, društvo milijea, Sinus-Milieus, socijalni milijei

Úloha lidové církve při společenských změnách v Německu: V době předcházející novověku tvořily církev a společnost pevný celek, ale již na začátku novověku došlo k sekularizaci (či postupnému mizení náboženství a jeho vlivu z veřejného prostoru). V novověku se vytvořila diferencovaná společnost, ve které koexistují rozličné sociální subsystémy. Náboženství a církev ztratily svou předchozí moc (ohledně zastupitelství) a zmizela i sociální prostředí, která tradičně náležela církvi. Zmenšení počtu věřících také svědčí o procesu individualizace. V postmoderním společenství se projevuje pluralizace životních stylů. Pojem „společenství zážitků“ tvoří podstatu postmoderního společenství, ve kterém hrají estetika a životní styl významnou roli. Tradičné modely takovéto složité společenské vztahy neberou v úvahu. Model tzv. „Sinus-Milieus“ prozkoumává nejenom sociálně-ekonomické podmínky života, ale soustřeďuje se i na hodnotovou orientaci, životní styl a estetické preference. Závazek k rozpouštějícímu se tradicionálnímu sociálnímu prostředí je překážkou budoucího rozvoje západoevropské církve. Za účelem zajištění budoucnosti západoevropských církví v postmoderní společnosti, se musí duchovní vůdci rozhodnout, jakým způsobem chtějí oslovit lidi kolem sebe (dle příkladu působení apoštola Pavla 1 Kor. 9:19–23). Návrhy této studie poskytují informace v té oblasti.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
církev, společenství, novověk, individualizace, životní styl, postmodernizmus, pluralizmus, společenství zážitků, společenské „milieu“, Sinus-Milieus, sociální prostředí

Népegyházak Németországban a társadalmi változások közepette: Az egyház és a társadalom az újkor előtti időben többé-kevésbé egységet alkotott, a kora újkorban azonban megkezdődött az egyház köztérből való kiszorításának folyamata. A virágzó újkorban olyan differenciált társadalom alakult ki, amelyben a társadalmi alrendszerek egymás mellett léteznek. Az egyház és a vallás elveszíti korábbi értelmezési hatalmát, és az egyházhoz közel álló hagyományos szociális környezetek is eltűnnek. Az individualizálódási folyamat az egyházhoz tartozás visszaesésében is megmutatkozott. A posztmodern társadalomban az életstílusok pluralizálódása tovább fokozódott. Az élménytársadalom fogalma a posztmodern társadalom lényegét érinti, amelyben az esztétika és az életstílusok mind nagyobb szerepet játszanak. A hagyományos szemléletmódok az ilyen összetett társadalmi viszonyokat nem veszik kellően figyelembe. Az olyan modellek, mint a Sinus-Milieus a szociálökonómiai életfeltételek mellett az értékirányultságokra, életstílusokra és esztétikai preferenciákra is összpontosítanak. A feloldódóban lévő hagyományos szociális környezethez való kötődés veszélyt jelent a nyugat-európai egyházak jövőképessége számára. Ahhoz, hogy a posztmodern miliőtársadalomban jövőképesek legyenek, a lelkigondozóknak reflektálniuk, dönteniük kell, és ki kell próbálniuk, miként akarják a különböző környezetekből érkező embereket Pál apostol példája (1 Kor 9:19–23) nyomán megszólítani, és az hogyan sikerülhet. Az itt vázolt miliőkkel kapcsolatos fejtegetések kapcsolódási pontokat nyújtanak ehhez.

KULCSSZAVAK
egyház, társadalom, újkor, individualizálódás, életstílus, posztmodern, pluralizálódás, élménytársadalom, miliőtársadalom, Sinus-Milieus, szociális miliők

Kościoły narodowe w Niemczech na tle zmian społecznych: Kościół i społeczeństwo w okresie poprzedzającym czasy nowożytne w mniejszym lub większym stopniu tworzyły całość. Począwszy jednak od czasów nowożytnych rozpoczął się proces ograniczania wpływu Kościoła na życie publiczne. W krajach o wysokim stopniu rozwoju nastąpiło zróżnicowanie społeczeństwa, pojawiły się równoległe subsystemy społeczne. Kościół i wiara utraciły wcześniejszą rolę przewodnią, zanikły istniejące wokół niego tradycyjne instytucje socjalne. W wyniku procesu indywidualizacji zmniejszyła się liczba przynależących do Kościoła. W postmodernistycznym społeczeństwie nadal wzmacniała się pluralizacja stylu życia. Nowe pojęcie „społeczeństwa żądnego przeżyć” trafnie określa postmodernistyczną społeczność, w której coraz większą rolę odgrywają estetyka i nowe orientacje życiowe. W takich złożonych stosunkach społecznych znacznie mniejszą atrakcją są konserwatywne światopoglądy. Modele społeczne jak model Sinus-Milieu, obok socjalno-ekonomicznych warunków, preferują ważność głoszenia nowych wartości, nowych stylów bycia jak również nowej estetyki. Zanikające więzi przywiązania do tradycyjnych środowisk socjalnych stanowią poważne zagrożenie przyszłości Kościoła w krajach Zachodniej Europy. Duchowieństwo, aby zachować pozycję w postmoderistycznym społeczeństwie, musi rozpatrzyć i zadecydować, na wzór apostoła Pawła (1 Kor 9:12–23), sposób ponownego trafienia do ludzi, pochodzących z różnych warstw społecznych. Przedtawione rozważania związane z tymi środowiskami (milieu) mogą stanowić punkty powiązań.

SŁOWA-KLUCZE
Kościół, społeczeństwo, czasy nowożytne, indywidualizacja, styl życia, postmodernizm, pluralizm, społeczeństwo żądne przeżyć, milieu społeczeństwa, Sinus-Milieus, miliu socjalne

Bisericile populare din Germania în perioada transformărilor sociale: Biserica şi societatea înaintea epocii moderne forma, mai mult sau mai puţin, o unitate, însă în epoca nouă timpurie a început procesul de îndepărtare a bisericii din viaţa socială. În epoca nouă înfloritoare s-a format o societate diferenţiată în care coexistă toate substructurile sociale. Biserica şi religia îşi pierd autoritatea de înainte, iar structurile sociale apropiate de biserică se desfiinţează treptat. Procesul de individualizare se manifestă şi prin defavoarea aparteneţei religioase. În societatea postmodernă se intensifică în continuare pluralizarea stilurilor de viaţă. Noţiunea societăţii de revelaţie este esenţa societăţii postmoderne în care estetica şi stilul de viaţă dobândesc un rol important. Viziunile clasice tradiţionale nu acordă atenţie deosebită acestor raporturi sociale complexe. Modelele ca Sinus-Milieus, pe lângă condiţiile de viaţă social-economice, se concentrează şi pe valori sociale, stiluri de viaţă, şi preferenţe estetice. Ataşamentul bisericilor din ţările occidentale europene faţă de mediile sociale clasice tradiţionale, fiind în curs de dizolvare, prezintă pericol în ceea ce priveşte viitorul acestora. Pentru a corespunde cerinţelor unui mediu social postmodern, consilierii trebuie să reflecteze, să decidă şi să încerce apropierea faţă de oameni sosiţi din diferite medii sociale, după exemplul adus de apostolul Paul (1 Kor 9:19–23), şi să experimenteze în ce măsură s-ar reuşi acest lucru. Prezentările privind milieu-ul sus-amintit ar putea oferi un ajutor în acest sens

CUVINTE CHEIE
biserică, societate, epoca nouă, individualizare, stil de viaţă, postmodern, pluralizare, societate de revelaţie, mediu social, Sinus-Milieus, societate milieu

Народные церкви в Германии в обстановке общественных изменений: Церковь и общество во времена до новой истории в той или иной степени образовывали единство, но в ранний период новой истории начался процесс вытеснения церкви из обществен- ного пространства. В процветающие новые века образовывается настолько расслоенное общество, в котором общественные подсистемы существуют рядом друг с другом, но не пересекаются. Церковь и религия теряют свою прежнюю толковательную, объяснитель- ную власть, и кроме этого исчезает близкое к церкви традиционное социальное окруже- ние. Процесс индивидуализации проявился и в спаде принадлежности к церкви. В пост- модерновом обществе плюрализация стилей жизни продолжала усиливаться. Понятие общества, живущего ради впечатлений, задевает суть постмодернового общества, в ко- тором все большую роль играют эстетика и стили жизни. Традиционный взгляд на этот вопрос не принимает должным образом во внимание эти комплексные, сложные обще- ственные отношения. Такие модели, как модель Синус-Милиеус (Sinus-Milieus) сосредо- точены не только на социально-экономических условиях жизни, но и на выборе цен- ностей, стиле жизни и эстетических предпочтениях. Все больше растворяющаяся привя- занность к традиционному социальному окружению грозит опасностью для будущего западно-европейских церквей. Для того, чтобы они имели будущее в модерновом об- ществе, основанном на социальной среде, духовным наставникам нужно рефлектиро- вать, принимать решения и пробовать, как они могут, следуя примеру Апостола Павла (1Кор 9:19-23) , обратиться к людям из разной социальной среды и как добиться в этом успеха. Очерченные здесь рассуждения, связанные с различной социальной средой, представляют необходимые для этого точки соприкосновения.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
церковь, общество, новая история, индивидуализация, стиль жизни, постмодернизм, плюрализация, общество живущее ради впечатлений, общество основан- ное на социальной среде, Синус-Милиеус, социальная среда

Situácia ľudových cirkví v Nemecku počas spoločenských zmien: V dobe predchádzajúcej novoveku cirkev a spoločnosť tvorili do istej miery jednotu, ale už na začiatku novoveku začal proces vytláčania cirkvi z verejného priestoru. Počas novoveku sa vytvorila diferencovaná spoločnosť, v ktorej existujú rozličné sociálne subsystémy vedľa seba. Cirkev a náboženstvo stratilo svoju predchádzajúcu moc formovania vedomia a tradičné sociálne prostredia spojené s cirkvou tiež zmizli. Proces individualizácie sa ukázal aj v poklese účasti v cirkvi. V postmodernej spoločnosti sa pluralizácia životných štýlov ďalej zrýchľovala. K podstate postmodernej spoločnosti patrí pojem „zážitkovej spoločnosti“, v ktorej estetika a životný štýl hrajú stále významnejšiu rolu. Tradičné modely neberú dostatočne do úvahy takéto zložité spoločenské vzťahy. Modely ako napr. Sinus-Milieus sa popri sociálno-ekonomických životných podmienkach zameriava aj na hodnotovú orientáciu, životný štýl a estetické preferencie. Naviazanosť na rozpadávajúce sa tradičné sociálne prostredie znamená hrozbu pre životaschopnosť západoeurópskych cirkví. V záujme toho, aby boli životaschopné v prostredí postmodernej spoločnosti, duchovní lídri by mali reflektovať a rozhodnúť sa, i experimentovať, pri hľadaní, akým spôsobom chcú osloviť ľudí z rôznych spoločenských prostredí a zároveň byť pri tom úspešní (nasledujúc príklad Apoštola Pavla v 1 Kor 9,19–23). Informácie k tejto téme poskytnú rozbory týkajúce sa tu načrtnutých životných prostredí.

KĽÚČOVÉ POJMY
cirkev, spoločnosť, novovek, individualizácia, životný štýl, postmodernizmus, pluralizácia, zážitková spoločnosť, prostredie spoločnosti, Sinus-Milieus, sociálne prostredie