archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Andrea MIDLING Contact / Kontakt / Kapcsolat
László CZIGÁNY
Title:
Titel:
Cím:
'„Rede-Spuren“: Untersuchung der Bindung von spirituellen Leitern in verschiedenen religiösen Gemeinschaften'
Language:
Sprache:
Nyelv:
German
Deutsch
Német
Received:
Erhalten:
Érkezett:
8. Juni 2007
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
23. April 2008
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 3 (2008) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
171–199
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.1556/EJMH.3.2008.2.1
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
2. Dezember 2008
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Andrea MIDLING
Institute of Mental Health
Semmelweis University
Institute of Mental Health
Semmelweis University
Nagyvárad tér 4., 19.em.
H-1089 Budapest
Hungary
midling@freemail.hu
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

‘Linguistic Traces’: Studying the Attachment of Spiritual Leaders in Different Religious Communities: In the past decade various academic disciplines also showed an increase of interterest towards religious phenomena. The diversity of religious phenomena requires us to carry out the scientific study of religion using various tools. The current study provides a glimpse at the research examining religious relationships that in the literature of psychology of religion are described as ‘mentor–student’ relationships. Adult Attachment Interviews (AAI) conducted with spiritual leaders of various religious communities formed the basis for the study. Childhood attachment processes determine how attachment happens in adult relationships. The degree to which attachment experiences have been processed, as well as the reflective and affective-cognitive flexibility of the individual can be assessed based on their linguistic manifestations. The conviction of the followers of attachment theory, according to which earlier attachment experiences influence the relationships of adult individuals, prompted researchers in the nineties to examine the attachment representation of adults. They recognised that the attachment style of adults may be determined through an analysis of the linguistic expression of attachment experiences. In order to examine and operationalise the linguistic structure of attachment-relevant statements, they developed the Adult Attachment Interview (AAI), an important evaluation consideration of which is linguistic coherence that is also relevant to our study. In accordance with the goal, during analysis of the verbatim transcription level it is not the contents of the story recalled that is of primary interest, but the so-called coherence, which reflects the relational experience. In analysing interviews, relevant communication rules, so-called conversation maxims – determined by the British philosopher of language Paul Grice – were used. Although during recording and processing interviews only one side of the mentor–student relationship (mentor) was examined, and therefore a comprehensive view of attachment could not be obtained, as a minimum it can be determined that with the help of the two methods (AAI and Grice’s maxims) used by the authors, mentor–student relationships and more precisely specific information related to the mentor and attachment of the mentor could be more directly accessed. Furthermore, based on the type of attachment, conclusions can be drawn about the nature of the mentor–student relationship and the method of follow-up.

KEYWORDS
psychology of religion, interdisciplinarity, mentor–student relationship, attachment, attachment theory, Adult Attachment Interview (AAI), spiritual leader, coherence, Grice’s maxims, biography narration

„Rede-Spuren“: Untersuchung der Bindung von spirituellen Leitern in verschiedenen religiösen Gemeinschaften: Im vergangenen Jahrzehnt ist das Interesse an religiösen Phänomenen auch in den verschiedenen akademischen Disziplinen immer größer geworden. Die Pluralität der religiösen Phänomene erfordert, zur wissenschaftlichen Untersuchung von Religion differenzierte Instrumente einzusetzen. Die vorliegende Studie steckt sich zum Ziel, in die Forschung zu den religiösen Beziehungen, die in der einschlägigen Fachliteratur als „MeisterSchüler-Beziehung“ bezeichnet werden, einen Einblick zu geben. Zu diesem Zweck wurden AAI Interviews mit spirituellen Leitern verschiedener religiöser Gemeinschaften aufgenommen. Die Bindungsprozesse in der Kindheit bilden die Grundlage dafür, wie sich die Bindung später in den Erwachsenenbeziehungen ausprägt. Der Verarbeitungsgrad von Bindungserfahrungen und die emotional-kognitive und reflexive Flexibilität der befragten Person können aufgrund ihrer sprachlichen Äußerungen beurteilt werden. Die Erkenntnis der Bindungstheoretiker, dass sich vorangegangene Bindungserfahrungen auf die Beziehungsgestaltung des Erwachsenen auswirken, regte die Forscher in den 90er Jahren dazu an, die Bindungsrepräsentation der Erwachsenen zu untersuchen. Es wurde erkannt, dass auch die Bindungsrepräsentation von Erwachsenen eingeschätzt und gemessen werden kann, und zwar über die Analyse von sprachlichen Beschreibungen der Bindungserfahrungen. Um die sprachliche Organisation von bindungsrelevanten Aussagen identifizieren und operationalisieren zu können, wurde das semistrukturierte Bindungsinterview „Adult Attachment Interview (AAI)“ entwickelt. Als wichtiges Auswertungskriterium des AAI gilt die – auch für unsere Untersuchung relevante – sprachliche Kohä- renz. Daher steht in der Auswertung der Interviews auf wörtlicher Transkriptebene nicht der Inhalt der erinnerten Geschichte im Fokus, sondern die sog. Kohärenz, in welcher die Beziehungserfahrung dargestellt wird. Zur Auswertung der Interviews wurden die vom englischen Sprachphilosophen Paul Grice festgelegten relevanten Kommunikationsregeln, die sog. Konversationsmaximen herangezogen. Obwohl bei der Aufnahme und Bearbeitung der Interviews nur die eine Seite der Meister-Schüler-Beziehung (Meister) untersucht und die andere (Schüler) ausgeblendet wurde und daher kein vollständiges Bild von dieser Bindungsbeziehung gewonnen werden konnte, war festzustellen, dass die eingesetzten Methoden (AAI und die Maximen von Grice) konkrete Informationen über die Meister-Schüler-Beziehung und den Bindungsstil des jeweiligen Meisters auf unmittelbarere Weise zugänglich machen. Aus dem Bindungstyp kann weiters auf den Charakter der Meister-Schüler-Beziehung bzw. auf die Art und Weise der Begleitung geschlossen werden.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Religionspsychologie, Interdisziplinarität, Meister-Schüler-Beziehung, Bindung, Bindungstheorie, Erwachsenen-Bindungsinterview (AAI), spirituelle Leiter, Kohärenz, Gricesche Maximen, autobiographische Erzählung

„Govorni tragovi“: Proučavanje vezivanja duhovnih vodja u raznim vjerskim zajednicama: U protekloj deceniji se pojačalo interesovanje za religioznim pojavama u raznim akademskim disciplinama. Raznolikost religioznih pojava zahtijeva da naučno proučavanje religije vršimo raznim metodama. Ovaj naučni rad daje uvid u istraživanje koje proučava one religiozne veze, koje vjerska psihološka stručna literatura opisuje kao veza „vođa-sljedbenik“. Osnovu istraživanja čine intervjui obavljeni sa duhovnim vođama raznih vjerskih zajednica, koji proučavaju vezivanja odraslih (AAI). Procesi vezivanja u djetinjstvu čine temelj načina vezivanja u odrasloj dobi. Mjeru obrađenosti iskustva vezivanja i refleksivnu, kao i afektivno-kognitivnu fleksibilnost pojedinca možemo procijeniti na osnovu verbalnog izražavanja. Uvjerenost sljedbenika teorije vezivanja, po čemu ranija iskustva vezivanja utječu na veze odrasle individue, podstakla je istraživače 90-tih godina da ispituju predstave vezivanja odraslih. Spoznali su da se analizom verbalnih izražavanja vezivnih iskustava može utvrditi stil vezivanja odraslih. Za proučavanje i operacionalizovanje verbalne strukture vezivno relevantnih izjava izradili su intervju vezivanja odraslih (AAI), čiji je jedan od važnih aspekata procjenjivanja verbalna kohezija, koja je relevantna i za naše istraživanje. Za vrijeme vrednovanja, shodno cilju, na nivou doslovne prepiske nije sadržaj prisjećanja od prvenstvenog značaja, već takozvana kohezija, u kojoj se doživljaj vezivanja pojavljuje. Za vrednovanje intervjua koristili smo relevantna komunikaciona pravila, tzv. konverzacione maksime, utvrđene od strane engleskog jezičkog filozofa Paula Gricea. Iako smo prilikom obavljanja i obrađivanja intervjua proučavali samo jedan aspekt veze vođa-sljedbenik (vođu), prema tome nismo mogli dobiti cjelovitu sliku vezivanja, svakako možemo utvrditi da pomoću dviju metoda koje smo koristili (AAI i Grice maksime) na neposredniji način možemo doći do veze vođa-sljedbenik, odnosno bliže doći do konkretnih informacija o vođi i vezivanju vođe. Osim toga, na osnovu tipa vezivanja možemo da dođemo do zaključaka o prirodi veze vođe-sljedbenik, odnosno o metodi praćenja.

KLJUČNE RIJEČI
vjerska psihologija, interdisciplinarnost, veza vođa-sljedbenik, vezivanje, teorija vezivanja, intervju vezivanja kod odraslih (AAI), duhovni vođa, kohezija, Grice maksime, prepričavanje zivotopisa

Zkoumání citových vazeb u duchovních vůdců v různých náboženských komunitách: V posledních letech roste zájem o náboženské fenomény i v oblasti různých akademických disciplin. Rozmanitost náboženských fenoménů vyžaduje při snaze o vědecké pojetí využití různých výzkumných metod. Při našem výzkumu jsme využili metod dřívějších studií, které se zaobírají vztahem „mistr-žák“. Základem prvního výzkumu, na kterém jsme stavěli, byly rozhovory AAI, pomocí nichž byly posuzovány citové vazby (v dospělosti) duchovních vůdců různých náboženských komunit. Základním teoretickým předpokladem této metody je, že citové vazby navázané v dětství slouží jako základ při tvorbě/formování citových vazeb v dospělosti. Zážitky a zkušenosti jedinců, jejich schopnost je reflektovat stejně jako jejich afektivní kognitivní flexibilitu lze vyhodnotit na základě slovního líčení dotazovaných osob. Tato metoda (citové vazby raného dětství ovlivní vazby v dospělosti) umožnila další výzkum v 90-tých letech, který se zabýval citovými vazbami v dospělosti. V rámci těchto výzkumů bylo zjištěno, že způsob jazykového vyjádření zkoumaných osob odráží typ citové vazby, což umožňuje bližší hodnocení těchto vazeb. Právě tyto aspekty jsou zkoumány prostřednictvím metody AAI, které zkoumá struktury výrazů/pojmů relevantních pro popis citových vazeb a jazykovou koherenci rozhovoru, který je přepsán do písemné formy, v níž je sledována jazyková koherence, nikoliv obsah dílčích příběhů. Při vyhodnocování takto získaných rozhovorů se využívají tzv. „konverzační maxima“ anglického lingvisty Paule Griceho a jeho pravidla relevantní komunikace. V rámci našeho výzkumu jsme se, na rozdíl od předchozích výzkumů, soustředili pouze na roli „mistra“, čímž jsme nepostihli celý rozsah citové vazby, ale věříme, že jsme získali důležité a konkrétní informace prostřednictvím metody AAI a maxim Paule Griceho. Popsání typů citové vazby (mistr-žák) nám umožnilo pochopení jednoho důležitého a velmi typického vztahu.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
náboženská psychologie, interdisiplinarita, vztah mistra a žáka, vazba, citová vazba, AAI – Interview o citové vazbě v dospělosti, spirituální lídr, griceová maxima, povídání

„Beszéd-nyomok”: A spirituális vezetők kötődésének vizsgálata különböző vallási közösségekben: Az elmúlt évtizedben a különböző akadémiai diszciplínák körében is felerősödött a vallásos jelenségek iránti érdeklődés. A vallásos jelenségek sokszínűsége megköveteli, hogy a vallás tudományos vizsgálatát különböző eszközökkel végezzük. A jelenlegi tanulmány betekintést nyújt abba a kutatásba, amely azokat a vallásos kapcsolatokat vizsgálja, amelyeket a valláslélektani szakirodalom „mester–tanítvány” kapcsolatként ír le. A kutatás alapjául különböző vallási közösségek spirituális vezetőivel készült, felnőtt kötődést vizsgáló interjúk (AAI) szolgáltak. A gyermekkori kötődési folyamatok alapozzák meg azt, ahogyan a felnőtt kapcsolatokban a kötődés megvalósul. A kötődéstapasztalatok feldolgozottsági fokát és az egyén reflektáló és affektív-kognitív flexibilitását meg tudjuk ítélni a nyelvi megnyilvánulásai alapján. A kötődéselmélet követőinek azon meggyőződése, hogy a korábbi kötődési tapasztalatok kihatnak a felnőtt individuum kapcsolataira, arra ösztönözte a 90-es években a kutatókat, hogy a felnőttek kötődési reprenzentációját kutassák. Felismerték, hogy a felnőttek kötődési stílusát a kötődési tapasztalatok nyelvi kifejezésének elemezésével meg lehet állapítani. A kötődésreleváns kijelentések nyelvi szerkezetének vizsgálatára és operacionalizálására kidolgozták a felnőtt kötődésinterjút (AAI), amelynek egyik fontos értékelési szempontja a – vizsgálatunk számára is releváns – nyelvi koherencia. A célnak megfelelően a kiértékelés során a szó szerinti transzkripciós szinten nem a felidézett történet tartalma az elsődleges, hanem az úgynevezett koherencia, amelyben a kapcsolati élmény megjelenik. Az interjúk kiértékeléséhez az angol nyelvfilozófus Paul Grice által megállapított releváns kommunikációs szabályokat, az ún. konverzációs maximákat használtuk. Bár az interjúk felvétele és feldolgozása során a mester–tanítvány kapcsolatnak csak az egyik oldalát (mester) vizsgáltuk, ezért a kötődésre nézve sem kaphattunk teljes képet, annyi mindenképp megállapítható, hogy az általunk használt két módszer (AAI és Grice maximái) segítségével közvetlenebb módon férhetünk hozzá a mester–tanítvány kapcsolatokhoz, illetve közelebbről a mester és a mester kötődését érintő konkrét információkhoz. Továbbá a kötődési típus alapján következtetéseket vonhatunk le a mester–tanítvány kapcsolat jellegére, illetve a kísérés módjára.

KULCSSZAVAK
valláslélektan, interdiszciplinaritás, mester–tanítvány kapcsolat, kötődés, kötő- déselmélet, felnőtt kötődés interjú (AAI), spirituális vezető, koherencia, grice-i maximák, életrajzi elbeszélés

„Ślady w mowie”: Badania więzi duchowych przywódców różnych religii: W ostatnich latach w wielu dyscyplinach naukowych wzrosło zainteresowanie zjawiskami religijnymi. Analiza tych zjawisk, ze względu na ich rozmaitość i różnorodność, wymaga stosowania różnych metod badawczych. Niniejsza praca przedstawia badania duchowych więzi religijnych, nazywanych w literaturze fachowej relacją między mistrzem a uczniem. Za pomocą wywiadów o przywiązaniach emocjonalnych u dorosłych (AAI) badaliśmy przywódców duchowych róż- nych zgromadzeń religijnych. Na kształtowanie się stylu przywiązania dorosłego z dorosłym w pierwszym rzędzie mają wpływ więzi emocjonalne z okresu dzieciństwa. Poprzez wypowiedzi słowne potrafimy określić stopień przeżycia doświadczeń związanych z przywiązaniem oraz emocjonalno-poznawczą fleksybilność badanej jednostki. Wyznawcy teorii przywiązania przekonani są, że wcześniejsze doświadczenia rzutują na kontakty dorosłych i w latach 90-tych przeprowadzili szereg badań wśród dorosłych. Odkryli, że formy więzi uczuciowych u doros- łych można określić poprzez analizę słownych wypowiedzi, opisujących doświadczenia zdobyte w emocjonalnych związkach. Opracowali schemat wywiadu (testu) o przywiązaniach emocjonalnych wśród dorosłych (AAI), którego interpretacja opiera się głównie na koherencji językowej. W naszych badaniach w ocenie wypowiedzi na poziomie transkrypcji słowa w pierwszym rzędzie badaliśmy stan emocjalny związany z tym wydarzeniem, a nie jego opis. Jako metodę interpretacji używaliśmy relewantych maksym konwersacyjnych, opracowanych przez Paula Grice’a, angielskiego filozofa języka. W badaniu więzi duchowych między mistrzem a uczniem badaliśmy tylko przewodników duchowych i przez to uzyskaliśmy jednostronny obraz z punktu widzenia mistrza, to jednak dzięki stosowanym metodom badawczym (test AAI, reguły Grice’a) udało się nam w znacznym stopniu zbliżyć do poznania stosunków mistrza z uczniem, jak również uzyskać konkretne informacje odnośnie przywiązań uczuciowych mistrza. Poza tym w oparciu o określony styl przywiązania możemy wywnioskować typ więzi pomiędzy mistrzem a uczniem.

SŁOWA-KLUCZE
psychologia religii, interdyscyplinarność, więź między mistrzem a uczniem, teoria przywiązania, test badający więzi dorosłych (AAI), przywódca duchowy, koherencja, maksymy konwersacyjne Grice’a, powieść bibliograficzna

„Urme de limbaj“: Analiza attachmentului liderilor spirituali în diferite comunităţi religioase: În ultimele decenii s-a intensificat interesul faţă de fenomenele religioase în cadrul diferitelor discipline academice. Diversitatea fenomenelor religioase impune studierea acestora cu diferite instrumente. Studiul actual ne prezintă cercetarea, care examinează legăturile religioase, fiind descrise în literatura de specialitate, ca şi relaţia „maistru – ucenic”. La baza cercetării stau acele interviuri, care studiază attachmentul la adulţi (AAI), care a fost efectuat cu liderii diferitelor confesiuni religioase. Legăturile adulte se bazează pe procesul de attachment din copilărie. Nivelul de prelucrare al experienţelor de attachment şi flexibilitatea afectiv – cognitivă şi reflectivă a individului poate fi judecat pe baza manifestărilor lingvistice. Pornind de la convingerea, că experienţele anterioare privind attachmentul personal influenţează relaţiile individului adult, specialiştii în anii ’90 au cercetat attachmentul adulţilor. Au constatat, că stilul de attachment la adulţi poate fi determinat cu ajutorul analizei expresiilor lingvistice. Pentru examinarea şi operaţionalizarea structurii expresiilor relevante din prisma attachmentului, au dezvoltat interviul de attachment la adulţi (AAI), care are ca şi scop evaluarea coerenţei lingvistice, ceea ce este relevant şi din prisma studiului actual. Conform scopului, la nivelul transcripţiei „mot à mot“, în cadrul evaluării are prioritate coerenţa, în care apar şi trăirile emoţionale, şi nu conţinutul naraţiunii reamintite. Cu toate că, în efectuarea şi evalurea interviului s-a analizat numai o latură a relaţiei maistru – discipol (maistru), nu am primit o viziune complexă despre attachment, dar putem afirma că prin metodele utilizate (AAI şi maximele Grice) putem aborda mai uşor relaţiile dintre maistru – discipol şi informaţiile concrete despre maistru şi attachmentul maistrului. Pe baza tipului de attachment se pot trage concluzii despre calitatea relaţiei maistru – discipol şi despre modul de urmărire.

CUVINTE CHEIE
psihologia credinţei, interdisciplinaritate, relaţie maistru – discipol, attachment, teorii attachment, interviu de attachment la adulţi, (AAI), conducător spiritual, coerenţă, maxima Grice, narative despre viaţă

«По следам высказываний» Анализ привязанностей спиритуальных лидеров в раз- личных религиозных общинах: В последнее десятилетие и в сфере академических дисциплин усилился интерес к религиозным проявлениям. Их разнообразие заставляет проводить научный анализ религии самыми различными способами. Настоящая статья позволяет заглянуть в исследование, рассматривающее те религиозные отношения, кото- рые в психологии религии описываются как отношения «учителя и ученика». Основой для исследования послужили интервью, имеющие целью проанализировать взрослые привязанности (AAI) и взятые у духовных лидеров различных религиозных сообществ. Возникновение привязанностей, формирующихся в детстве, закладывает основу того, как они впоследствии осуществляются вo взрослых отношениях. Степень переживания цело- го ряда привязанностей, а также рефлекторную и аффектно-когнитивную податливость индивидуума можно определить языковыми проявлениями. Убеждение сторонников тео- рии привязанности в том, что опыт ранних привязанностей оказывает воздействие на отношения взрослого индивидуума, подтолкнула исследователей 90-х годов на изучение репрезентации привязанностей взрослых. Они определили, что тип привязанностей взро- слых можно установить с помощью анализирования языковых средств выражения. Для исследования языковой конструкции высказываний и её операционализации было раз- работано интервью привязанности взрослых (AAI), главным принципом оценки которой – важной и для нашего исследования – является языковая когеренция. В соответствии с целью, в процессе оценки на дословном транскрипционном уровне важно не содержание прозвучавшего рассказа, а так называемая когеренция, в которой проявляется пережива- ние взаимоотношений. Для оценки результатов интервью мы пользовались релевантны- ми коммуникационными постулатами, так называемыми «конверсационными максима- ми», составленными Полем Грайсом (Paul Grice), английским лингвистом-философом. Хотя во время записи и обработки интервью мы исследовали только одного участника отношений «учитель-ученик» – учителя, и поэтому и о привязанности не смогли соста- вить полное представление, тем не менее можно установить, что с помощью двух мето- дов, используемых нами (AAI и максимы Грайса) мы непосредственным образом смогли приблизиться к типу отношениий «учитель-ученик», а также к конкретным сведениям о самом «учителе» и его привязанностях. Кроме того, на основе типа привязанности мы смогли сделать заключения о характере отношений «учителя-последователя» и о мето- дике учения.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
психология религии, интердисциплина, учитель-ученик, отношения, привязанность, теория привязанностей, интервью привязанности взрослых (AAI), спири- туальный лидер, когеренция, максимы Грайса, биографический рассказ

„Stopy reči“: Skúmanie vzťahov duchovných vedúcich v rôznych cirkevných komunitách: V minulom desaťročí sa aj v oblasti akademických disciplín zosilnil záujem o náboženské javy. Pestrofarebnosť náboženských javov požaduje, aby boli pri vedeckom skúmaní náboženstva použité rôzne výskumné metódy. Štúdia poskytne nahliadnutie do výskumu, ktorý sa zaoberá náboženskými vzťahmi, ktoré odborná literatúra náboženskej psychológie opisuje ako vzťahovú väzbu „majster–žiak“. Tento výskum je založený na rozhovoroch tzv. „semištrukturovaných interview“ (AAI) s duchovnými vedúcimi rôznych náboženských komunít. Procesy vzťahových väzieb v detstve tvoria základ spôsobu, ktorým sa väzba uskutoční vo vzťahoch v dospelom veku. Úroveň spracovania vzťahových skúseností a emocionálna a poznávacia schopnosť a schopnosť reakcie jednotlivca sa môžu zhodnotiť na základe jeho jazykových prejavov. Ná- zor stúpencov teórie vzťahovej väzby, podľa ktorého rané vzťahové skúsenosti ovplyvňujú vzťahy dospelých jednotlivcov, inšpiroval odborníkov v 90-ych rokoch, aby skúmali realizáciu vzťahovej väzby pri dospelých. Konštatovali, že štýl vzťahovej väzby dospelých môže byť určený analýzou jazykových prejavov vzťahových skúseností. S cieľom analýzy a operacionalizá- cie jazykovej štruktúry prejavov týkajúcich sa vzťahovej väzby bola vypracovaná metóda tzv. „semištrukturované interview“ (AAI), ktorého hodnotiacim kontextom, vhodným aj pre náš výskum, je jazyková koherencia. V súlade s určeným cieľom počas vyhodnotenia, na úrovni doslova transkripcie, namiesto obsahu spomenutého príbehu prvotným je koherencia, v ktorej sa objaví vzťahová skúsenosť. Pre vyhodnotenie rozhovorov sme používali relevantné komunikačné pravidlá, tzv. konverzačné maximy, ktoré boli určené anglickým jazykovým filozofom Paulom Griceom. Následkom toho, že počas vykonania a spracovania rozhovorov bola skúmaná iba jedna strana vzťahu „majster – žiak“ (majster), nemohli sme získať úplný obraz o vzťahovej väzbe, ale možno konštatovať bezpodmienečne, že pomocou dvoch uvedených používaných metód (AAI a Griceove konverzačné maximy) môžeme bezprostrednejšie pozorovať vzťahy „majster – žiak“ a ľahšie získať konkrétne informácie týkajúce sa majstra a vzťahovej väzby majstra. Okrem toho, na základe typu vzťahovej väzby môžeme vyvodiť konzekvencie voči charakteru vzťahu „majster – žiak“ a aj spôsobu sprevádzania.

KĽÚČOVÉ POJMY
náboženská psychológia, interdisciplinarita, vzťah „majster – žiak“, vzťahová väzba, teória vzťahovej väzby, „semištrukturované interview“ (AAI), duchovný vodca, koherencia, Griceove maximy, životopisné rozprávanie