archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Bettina F. PIKÓ Contact / Kontakt / Kapcsolat
László BRASSAI
Kevin M. FITZPATRICK
Title:
Titel:
Cím:
'Social Inequalities in Self-Percieved Health:
Comparing Hungarian and Ethnic Minority Adolescents
from Transylvania, Rumania'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
5 February 2012
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
25 April 2012
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 8 (2013) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
29–45
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.5708/EJMH.8.2013.1.2
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15 June 2013.
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Bettina PIKÓ
Faculty of Medicine
University of Szeged
H-6722 Szeged
Szentháromság u. 5.
Hungary
pikobettina@gmail.com
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Društvene nejednakosti u samovrednovanju zdravlja: Usporedba pubertetlija koji žive u Mađarskoj i u manjini u Transilvaniji (Rumunjska): Cilj našega ispitivanja je (objektivni i subjektivni) društveni položaj roditelja, kao i analiza samovrednovanog zdravlja prema dvjema istočnoeuropskim uzorcima pubertetlija, i otkrivanje spolnih razlika koji se pokazuju u pozadinskim podacima. Podaci potječu iz dva presječna ispitivanja, dijelom iz južne regije Mađarske (Szeged i okolica, N = 881, prosjek godina 16,6, raspršenost = 1,3 godine) i iz srednje Transilvanije, Rumunjske (Sfântu Gheorghe/Sepsiszentgyörgy i okolica, N = 1977, prosjek godina = 16,8, raspršenost = 1,0 godina). Pri ispitivanju uzet je u obzir i objektivni, i subjektivni društveni položaj. Samopoštovanje društvenog položaja se pokazalo prediktorom koji djeluje jako, univerzalno i stupnjevito u pogledu samovrednovanja zdravstvenog stanja pubertetlija. Najveća razlika među uzorcima bila je ta da je status nezaposlenih roditelja igrao veću ulogu u zdravstvenom stanju pubertetlija u Transilvaniji. U slučaju djevojaka uloga društveno-gospodarskih podataka bila je uočljivija. U samovrednovanju zdravlja u krugu pubertetlija pokazuju se društvene nejednakosti, ali drukčije nego u krugu odraslih.

KLJUČNE RIJEČI
subjektivni društveni položaj, nejednakosti u zdravlju, kultura, nezaposlenost, obiteljska struktura, samovrednovano zdravlje, pubertet, roditelji

Vliv sociálního postavení na hodnocení vlastního zdraví: Porovnání maďarských a v Sedmihradsku (Rumunsko) v menšině žijících dospívajících: Cílem našeho výzkumu byla analýza sociálního postavení rodičů (tak objektivní, jak subjektivní) a vlastního vyhodnocení zdraví na dvou vzorcích dospívajících z východní Evropy a odhalení rozdílů při druhotných ukazatelích podle pohlaví. Údaje pocházejí ze dvou průřezových studií, částečně z jižní oblasti Maďarska (Szeged a jeho okolí, N = 881, průměrný věk = 16,6 let, rozptyl = 1,3 roky) a ze středního Sedmihradska, Rumunska (Sfântu Gheorghe/Sepsiszentgyörgy a v jeho okolí, N = 1977, průměrný věk = 16,8 let, rozptyl = 1,0 roky). Objektivní a subjektivní sociální postavení bylo taky zahrnuto do průzkumu. Vnímání vlastního sociálního postavení se ukázalo jako silný, univerzální a postupně působící indikátor z hlediska hodnocení vlastního zdravotního stavu dospívajících. Největším rozdílem ve vzorcích bylo to, že nezaměstnanost rodičů hrála větší roli ve zdravotním stavu mladistvých v Sedmihradsku. V případě dívek úloha socioekonomických proměnných byla výraznější. Při vlastním hodnocení zdraví se projevují společenské rozdíly u dospívajících, avšak jiným způsobem, než u dospělých.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
subjektivní sociální postavení, nerovnosti v oblasti zdraví, kultury, nezaměstnanost, struktura rodiny, hodnocení vlastního zdraví, věk dospívání, rodiče

Social Inequalities in Self-Perceived Health: Comparing Hungarian and Ethnic Minority Adolescents from Transylvania, Rumania: The aim of this study is to analyze the relationship between parental socioeconomic status (SES) (both objective and subjective) and perceived health in two samples of Eastern European adolescents and to detect gender differences in the background variables. The data used in this study were from two cross-sectional surveys of high school students’ health in Southern Hungary (Szeged and its metropolitan area, N = 881, mean age = 16.6 years, S.D. = 1.3 years) and Middle Transylvania, Rumania (Sfântu Gheorghe/Sepsiszentgyörgy and its metropolitan area, N = 1,977, mean age = 16.8 years, S.D. = 1.0 years). Both objective and subjective social status measures were utilized. SES self-assessment is a strong, universal and gradient-like predictor of adolescents’ self-perceived health. Objective socioeconomic variables are weaker and appear to have a nongradient-like relationship with self-perceived health. The greatest sample difference was that parents’ unemployment status played a greater role in self-perceived health among Transylvanian youth. The role of socioeconomic factors appears to be more salient in girls. Social inequalities in self-perceived health may be detected among adolescents but in seemingly different ways than among adults.

KEYWORDS
subjective SES, health inequalities, culture, unemployment, family structure, selfperceived health, adolescence, parents

Gesellschaftliche Ungleichheiten in der Selbsteinschätzung des Gesundheitszustandes: In Ungarn lebende und der ungarischen Minderheit in Siebenbürgen/Rumänien angehörende Pubertierende im Vergleich: Die Zielsetzung der Untersuchung bestand in der Erfassung der objektiven und der subjektiven sozialen Situation der Eltern und der Analyse der Selbsteinschätzung des Gesundheitszustandes an zwei Strichprobengruppen von Pubertierenden in Osteuropa sowie der Ermittlung von geschlechtsspezifi schen Unterschieden mit Hilfe von Hintergrundvariablen. Die Ergebnisse stammen aus zwei Querschnittsuntersuchungen, die in der Region Südungarn (Szeged und Umgebung, N = 881, Durchschnittsalter 16,6 Jahre, Streuung 1,3 Jahre) und aus im mittleren Siebenbürgen in Rumänien (Sfântu Gheorghe/Sepsiszentgyörgy und Umgebung, N = 1977, Durchschnittsalter 16,8 Jahre, Streuung 1,0 Jahre) durchgeführt worden sind. Gegenstand der Erhebung waren sowohl die objektive als auch die subjektive soziale Situation. Die Selbsteinschätzung der sozialen Situation erwies sich als starker universeller und sukzessiver Prädiktor für die Selbsteinschätzung des Gesundheitszustandes durch die Pubertierenden. Der größte Unterschied zwischen den Gruppen bestand darin, dass der Arbeitslosenstatus auf die Selbsteinschätzung des Gesundheitszustands durch Pubertierende in Siebenbürgen einen größeren Einfl uss hatte. Sozio-ökonomische Variablen spielten bei Mädchen eine wichtigere Rolle. Auch in der Selbsteinschätzung des Gesundheitszustandes bei Pubertierenden zeigen sich gesellschaftliche Ungleichheiten, jedoch anders als bei Erwachsenen.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
subjektive soziale Situation, Ungleichheiten im Gesundheitszustand, Kultur, Arbeitslosigkeit, Familienstruktur, selbst eingeschätzter Gesundheitszustand, Pubertät, Eltern

Társadalmi egyenlőtlenségek az egészség önértékelésében: Magyarországi és erdélyi (Románia) kisebbségben élő serdülők összehasonlítása: Vizsgálatunk célja a szülői (mind objektív, mind szubjektív) társadalmi helyzet, valamint az önértékelt egészség elemzése két kelet-európai serdülőkorú mintában és a háttérváltozókban mutatkozó nemi különbségek felderítése. Az adatok két keresztmetszeti vizsgálatból származnak, Magyarország déli régiójából (Szeged és környéke, N = 881, átlagéletkor = 16,6 év, szórás = 1,3 év) és Közép-Erdélyből, Romániából (Sepsiszentgyörgy/ Sfântu Gheorghe és környéke, N = 1977, átlagéletkor = 16,8 év, szórás = 1,0 év). Mind az objektív, mind a szubjektív társadalmi helyzet szerepelt a felmérésben. A társadalmi helyzet önbecslése erős, univerzális és lépcsőzetesen ható prediktornak bizonyult a serdülők önértékelt egészségi állapota szempontjából. A legnagyobb különbség a minták között az volt, hogy a szülők munkanélküli státusza az erdélyi serdülők egészségi állapotában nagyobb szerepet játszott. A lányok esetében a társadalmi-gazdasági változók szerepe szembeötlőbb volt. Az egészség önértékelésében megmutatkoznak társadalmi egyenlőtlenségek a serdülők körében, azonban máshogyan, mint a felnőttek körében.

KULCSSZAVAK
szubjektív társadalmi helyzet, egyenlőtlenségek az egészségben, kultúra, munkanélküliség, családszerkezet, önértékelt egészség, serdülőkor, szülők

Nierówności społeczne w kontekście samooceny stanu zdrowia: Porównanie wyników zebranych wśród młodzieży węgierskiej zamieszkałej na Węgrzech oraz stanowiącej mniejszość narodową w Siedmiogrodzie (Rumunia): Celem naszych badań była ocena (zarówno subiektywna, jak i obiektywna) statusu społecznego rodziców oraz analiza samooceny stanu zdrowia w dwóch wybranych grupach nastolatków z terenów Europy Wschodniej i prześledzenie różnic tendencji zachowań uwarunkowanych płcią. Dane pochodzą z dwóch badań przekrojowych, przeprowadzonych w południowym regionie Węgier (Szeged i okolice, N = 881, przeciętna wieku = 16,6 lat, rozrzut = 1,3 lat) i z regionu Środkowego Siedmiogrodu w Rumunii (Sfântu Gheorghe/Sepsziszentgyörgy i okolice, N = 1977, przeciętna wieku 16,8 lat, rozrzut = 1,0 rok). W pomiarach uwzględniono zarówno subiektywną, jak i obiektywną ocenę statusu społecznego. Oszacowanie własnego statusu społecznego z punktu widzenia samooceny zdrowia okazało się w obu grupach młodzieży mocnym, uniwersalnym i działającym stopniowo czynnikiem predykcyjnym. Największa różnica pomiędzy wybranymi grupami polegała na tym, że bezrobotny status rodziców odgrywał większą rolę w samoocenie zdrowia młodzieży siedmiogrodzkiej. W wypadku dziewcząt w większym stopniu uwidoczniła się rola zmiennych społeczno-gospodarczych. Nierówności społeczne znajdują odzwierciedlenie w samoocenie zdrowia młodzieży, ale ujawnia się to inaczej, niż wśród dorosłych.

SŁOWA-KLUCZE
subiektywny status społeczny, dysproporcje w stanie zdrowia, kultura, bezrobocie, struktura rodziny, samoocena stanu zdrowia, młodzież, rodzice

Inegalităţi sociale în sănătatea autopercepută: Analiză comparativă între adolescenţii din Ungaria şi adolescenţii de etnie maghiară din Transilvania: Scopul prezentului studiu este de a analiza relaţia dintre statutul socioeconomic al părinţilor (atât statutul obiectiv cât şi statutul subiectiv) şi sănătatea autopercepută la nivelul a două eşantioane de adolescenţi Est-Europeni, şi de a identifi ca diferenţele de gen manifestate la nivelul variabilelor luate în studiu. Datele analizate provin din două studii scross-secţionale care au cuprins elevii din sudul ciclul superior al învăţământului preuniversitar proveniţi din regiunea din sudul Ungariei (mai precis oraşul Szeged şi aria limitrofă, N = 881, media de vârstă = 16.6 ani, abaterea standard = 1.3 ani) respectiv din mijlocul Transilvaniei (oraşul Sfântu Gheorghe/Sepsiszentgyörgy din România şi aria limitrofă, N = 1977, media de vârstă = 16.8 ani, abaterea standard = 1.0 ani). Au fost măsuraţi atât indicatorii obiectivi cât şi indicatorii subiectivi ai statutului social. În urma analizelor efectuate, statutul socioeconomic autoperceput s-a remarcat ca fi ind un predictor puternic, universal şi gradual al sănătăţii autopercepute la adolescenţi. În schimb variabilele obiective ale statutului socioeconomic au demonstrat o relaţie mai slabă şi non-graduală cu sănătatea autopercepută. Cea mai semnifi cativă diferenţă observată între cele două eşantioane se remarcă la nivelul rolului îndeplinit de statutul ocupaţional al părinţilor în autopercepţia sănătăţii la adolescenţii din eşantionul transilvănean. Totodată rolul factorilor socioeconomici este mai remarcabil în cazul fetelor. În consecinţă putem aprecia faptul că, inegalităţile sociale în privinţa sănătăţii autopercepute apare şi la adolescenţi, manifestându-se însă diferit faţă de adulţi.

CUVINTE CHEIE
statutul socioeconomic subiectiv, inegalităţi sociale în privinţa sănătăţii, sănătatea autopercepută

Социальное неравенство в самооценке здоровья: Сопоставление венгерских подрост- ков живущих в Венгрии и в национальном меньшинстве в Трансильвании (Румыния): Цель нашего исследования – анализ общественного положения родителей (как объективного так и субъективного) и самооценки здоровья двух восточно-европейских выборок подростко- вого возраста и выявление половых различий в переменных второго плана. Данные получены из двух исследований поперечного сечения, частью из южного региона Венгрии (г. Сегед и его окрестность, N = 881, средний возраст = 16,6 лет, дисперсия = 1,3 года) и из Средней Трансильвании, из Румынии (г. Сфынту-Георге/Шепшисентдёрдй и его окрестность, N = 1977, средний возраст = 16,8 лет, дисперсия = 1,0 год). В исследование включено как объек- тивное, так и субъективное социальное положение. Самооценка социального положения ока- залась сильным, универсальным предиктором, оказывающим влияние ступенчатым образом с точки зрения самооценки состояния здоровья подростков. Самая большая разница между выборками проявилась в том, что безработное положение родителей играло более значитель- ную роль в состоянии здоровья трансильванских подростков. Среди девушек роль обществен- ных и экономических переменных была более очевидной. У поростков в самооценке здоровья проявляются общественные неравенства, однако по другому, чем у взрослых.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
субъективное общественное положение, неравенства в здоровье, куль- тура, безработица, структура семьи, самооценка здоровья, подростковый возраст, родители

Vplyv sociálneho postavenia na hodnotenie vlastného zdravia: Porovnanie maďarských adolescentov a adolescentov žijúcich v menšine v Sedmohradsku (Rumunsko): Cieľom nášho výskumu bola analýza sociálneho postavenia rodičov (tak objektívne, ako aj subjektívne) a vlastného vyhodnotenia zdravia na dvoch vzorkách adolescentov z východnej Európy a odhalenie rozdielov pri druhotných ukazovateľoch podľa pohľavia. Údaje pochádzajú z dvoch prierezových štúdií, čiastočne z južnej oblasti Maďarska (Szeged a jeho okolie, N = 881, priemerný vek = 16,6 rokov, rozptyl = 1,3 roky) a v strednom Sedmohradsku, Rumunsko (Sfântu Gheorghe/Sepsiszentgyörgy a v jeho okolí, N = 1977, priemerný vek = 16,8 rokov, rozptyl = 1,0 roky). Sociálne postavenie bolo zahrnuté do prieskumu tak objektívne ako aj subjektívne. Vnímanie vlastného sociálneho postavenia sa ukázalo byť silným, univerzálne a postupne pôsobiacim indikátorom hodnotenia vlastného zdravotného stavu dospievajúcich. Najväčším rozdielom vo vzorkách bolo to, že nezamestnanosť rodičov hrala väčšiu rolu v hodnotení zdravotného stavu mladistvých v Sedmohradsku. V prípade dievčat bola úloha sociálno-ekonomických premenných výraznejšia než u chlapcov. Pri vlastnom hodnotení zdravia sa prejavujú spoločenské rozdiely u dospievajúcich, avšak iným spôsobom, ako u dospelých.

KĽÚČOVÉ POJMY
subjektívne sociálne postavenie, rozdiely v oblasti zdravia, kultúry, nezamestnanosť, štruktúra rodiny, hodnotenie vlastného zdravia, vek dospievania, rodičia