The Long-Term Effects of Denominational Secondary Schools: In the present study we examined the graduate students of higher educational institutions with Hungarian as the language of teaching in Hungary, Rumania and the Ukraine. We were interested in seeing whether divergences could be traced, years after graduation, among students coming from certain secondary school sectors. Our results revealed that the more advantageous situation of former denominational high school students could be detected especially in the attitude to one’s work, the work concept of serving the common good, and the consumption of intellectual high culture in the traditional sense. These achievements of former denominational school students could not be explained with their social status, since these young people, in many respects, are more disadvantaged than the average. However, their value system and relationship network, and most of all their religiosity have a characteristic aspect. In regression models, we matched the strength of the seemingly significant explanations in the two-variable analysis. On the basis of the matching, we found that minding the influence of other explanations, regarding the readiness of entering service, the work concept of seeking social utility, as well as time spent on reading, sector-effect (effect of school maintainer) carries a very remarkable weight. After the passing of denominational school-years the personal or small-community worship can also inspire the formation or observance of this type of work concept, the attendance of students’ extracurricular tasks and the classical intellectual leisure time habits.

KEYWORDS
social capital, religiosity, region, denominational school, entering the world of employment

Langfristige Einflüsse der konfessionellen Mittelschule: In vorliegender Studie untersuchten wir Absolventen von Hochschulen in Ungarn und in grenznahen ungarischsprachigen Gebieten in Rumänien und der Ukraine unter dem Gesichtspunkt, ob Jahre nach dem Abitur Unterschiede zwischen den Studenten aus verschiedenen Mittelschulsektoren festzustellen seien. Die Ergebnisse zeigten, dass sich der Vorsprung der ehemaligen Schüler der konfessionellen Schulen vor allem in der Einstellung zur Berufstätigkeit, einer dem Gemeinwohl verpflichteten Arbeitseinstellung und der Teilnahme am kulturellen Leben der im herkömmlichen Sinne Intellektuellen zeigt. Die Leistungen der einstigen Schüler der konfessionellen Schulen in diesen Bereichen lassen sich nicht durch den gesellschaftlichen Status der Studenten erklären, da diese Jugendlichen in vielerlei Hinsicht schlechter gestellt sind als der Durchschnitt; ihr Werte- und Beziehungssystem sowie ihre Religiosität besitzen jedoch eine charakteristische Ausprägung. Die Stichhaltigkeit der in der bivariablen Analyse signifikant erscheinenden Erklärungen untersuchten wir anhand regressiver Modelle. Auf dieser Grundlage stellten wir fest, dass dem Einfluss des Schulsektors bezüglich der Bereitschaft zur Berufstätigkeit, einer dem gesellschaftlichen Nutzen verpflichteten Arbeitseinstellung und der auf das Lesen verwendeten Zeit auch unter Berücksichtigung des Einflusses anderer möglicher Erklärungen ausgesprochen große Bedeutung beizumessen ist. Im Anschluss an die in der konfessionellen Schule verbrachte Zeit sorgen auch die individuelle und die in kleinen Gemeinschaften gelebte Glaubenspraxis für die Entwicklung bzw. Wahrung der obigen Arbeitsauffassung, der Beteiligung der Studenten an extracurriculären Aufgaben und der klassischen Freizeitgestaltung der Intellektuellen.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
gesellschaftliches Kapital, Religiosität, Region, konfessionelle Schule, Berufstätigkeit

Dugoročni utjecaj vjerske srednje škole: U ovom smo studiju promatrali završne studente pograničnih visokoškolskih ustanova s mađarskim nastavnim jezikom Mađarske, Rumunjske i Ukrajine s onog aspekta da li se mogu pokazati razlike između studenata koji dolaze iz pojedinih srednjoškolskih sektora nakon nekoliko godina poslije maturskog ispita. Rezultati su pokazali da poglavito na području odnosa prema početku rada, obuhvaćajući rada koji služi javno dobro i potrošnje intelektualne visoke kulture u tradicionalnom smislu se može pokazati prednost bivših srednjoškolaca vjerskih škola. Ovaj učinak učenika vjerskih škola ne može se objasniti s društvenim statusom studenata jer su ovi mladi u više pogleda nepovoljnijeg položaja od prosjeka međutim njihov red vrijednosti i sustav kontakata a poglavito religioznost ima karakterističan oblik. U analizi s dvije varijable snagu objašnjenja koje se čine signifikantnima uporedili smo u regresivnim modelima. Na temelju toga ustanovili smo da odnosu spremnosti početka rada, shvaćanja rada koji nastoji biti što korisniji za društvo te vremena koje se namjenjuje čitanju, uzimajući u obzir i utjecaj drugih objašnjenja izrazito velika je težina utjacaja sektora. Učenika vjerske škole i nakon više godina podstiče i vršenje vjerskih običaja osobno i u malim zajednicama da nastave shvaćanje rada takog tipa, učešće u ekstrakurikuralnim zadaćama studenata, nastanak ili održavanje klasičnih intelektualnih običaja provođenja slobodnog vremena.

KLJUČNE RIJEČI
Društveni kapital, religioznost, regija, vjerska škola, početak rada

Identifikace církevních škol: Charakterizace absolventů vysoké školy a university podle sektorů: Tento článek shrnuje analýzu absolventů z různých vzdělávacích institutů s maďarským vyučovacím jazykem v Maďarsku a pohraničních oblastech Rumunska a Ukrajiny. V rámci toho se studie zaměří na vyjádřené rozdíly vzniklé mezi absolventy vysokých škol z různých sektorů po několika letech od maturity. Výsledky ukazují přednosti bývalých studentů církevních středních škol zejména v oblastech pracovní morálky, dobrovolných aktivit, v rovině vysoké kultury a z hlediska tradiční intelektuality. Charakter bývalých studentů církevních škol se neopírá o společenské postavení, jelikož tito studenti jsou někdy ze sociálně slabší vrstvy, ale jde o charakteristický profil s ohledem na hodnoty, vztahy a zejména ve vztahu k náboženství. V regresních modelech jsme měřili sílu signifikantních vysvětlení prostřednictvím dvojfaktorové analýzy. Tato analýza dosvědčila, že mimo jiné je dopad sektoru významný v souvislosti s ochotou k práci ve společenské oblasti nebo ve vztahu k času věnovanému čtení. Koncem studia motivuje praxe víry v menším společenství (v malém kruhu) pracovní morálku a účast v extrakurikulárních aktivitách a také umožňuje vytvořit nebo uchovat si zvyky klasické kultury.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
společenský kapitál, náboženství, region, církevní škola, ochota k práci

A felekezeti középiskola hosszútávú hatása: Jelen tanulmányban Magyarország, Románia és Ukrajna határmenti, magyar tanítási nyelvű felsőoktatási intézményeinek végzős hallgatóit vizsgáltuk abból a szempontból, hogy kimutathatóak-e eltérések az egyes középiskolai szektorokból érkező hallgatók között évekkel az érettségi után. Az eredményeink azt mutatták, hogy főképpen a munkába álláshoz való viszony, a közjót szolgáló munkafelfogás és a hagyományos értelemben vett értelmiségi magaskultúra fogyasztása terén mutatható ki az egykori felekezeti középiskolások előnye. Az egykori felekezeti iskolások ezen teljesítménye nem magyarázható a hallgatók társadalmi státusával, hiszen ezek a fiatalok több vonatkozásban hátrányosabb helyzetűek az átlagnál, azonban karakteres arculata van az értékrendjüknek és a kapcsolatrendszerüknek, de leginkább a vallásosságuknak. A kétváltozós elemzésben szignifikánsnak tűnő magyarázatok erejét regressziós modellekben mértük össze. Ennek alapján megállapítottuk, hogy a munkába állási készség, a társadalmi hasznosságra törekvő munkafelfogás, valamint az olvasásra fordított idő vonatkozásában más magyarázatok befolyását is figyelembe véve kifejezetten jelentős súlya van a szektorhatásnak. A felekezeti iskolás évek elmúltával a személyes és a kisközösségi vallásgyakorlat is ösztönzi az ilyen típusú munkafelfogást, a hallgatói extrakurrikuláris feladatokban való részvételt és a klasszikus értelmiségi szabadidős szokások kialakulását, valamint mindezek megtartását is.

KULCSSZAVAK
társadalmi tőke, vallásosság, régió, felekezeti iskola, munkábaállás

Długoletnie oddziaływanie szkoły średniej wyznaniowej: W niniejszym studium przeprowadziliśmy badania wśród absolwentów ostatniego roku węgierskojęzycznych instytucji szkolnictwa wyższego, znajdujących się na Węgrzech oraz na przygranicznych terenach, w Rumunii i na Ukrainie. Celem przeprowadzonych badań była analiza, czy istnieją znaczące różnice (kilka lat po egzaminie maturalnym) pomiędzy studentami rekrutowanymi z poszczególnych sektorów szkół średnich. Wyniki badań wskazują na to, że korzystny wpływ szkoły średniej wyznaniowej przejawia się szczególnie w zagadnieniach ustosunkowania do podjęcia pracy, w przekonaniu, że praca służy dobru publicznemu, a także uwidacznia się w wysokiej kulturze konsumpcji, charakterystycznej dla warstwy inteligenckiej w tradycyjnym tego słowa znaczeniu. Niniejszych osiągnięć byłych uczniów szkół wyznaniowych nie można tłumaczyć statusem społecznym studentów, bowiem z wielu względów ich usytuowanie jest mniej korzystne od przeciętnego, natomiast charakterystyczny wizerunek posiada ich hierarchia wartości, system kontaktów towarzyskich, a zwłaszcza religijność. W analizie z dwiema zmiennymi siłę sygnifikacyjnej interpretacji porównaliśmy w modelach regresyjnych. Na podstawie analizy, biorąc pod uwagę również wpływ innych interpretacji, stwierdziliśmy, że oddziaływanie sektora ma doniosłe znaczenie w aspekcie gotowości do podjęcia pracy, w kształtowaniu poglądu o społecznym pożytku pracy, a także odnośnie czasu przeznaczonego na lekturę. Indywidualne praktyki religijne uczniów lub praktyki religijne środowiska szkoły wyznaniowej nawet po upływie wielu lat skłaniają jej absolwentów do tworzenia poprawnej koncepcji pracy, motywują do podejmowania zadań pozaszkolnych (extracurricularne), a także kształcą klasycznie intelektualne zwyczaje spędzania wolnego czasu.

SŁOWA-KLUCZE
kapitał społeczny, religijność, region, szkoła wyznaniowa, podejmowanie pracy

Efectele pe termen lung ale educaţiei religioase din cadrul învăţământul universitar: În prezentul studiu examinăm absolvenţii învăţământului universitar de predare în limba maghiară din România, Ucraina şi din Ungaria. Suntem interesaţi ce diferenţe prezintă studenţii, care provin din diferite sectoare liceale, cu ani în urma bacalureatului. Rezultatele obţinute ne arată că în principal, în abordarea locului de muncă, în atitudinea faţă de societate sau pe plan cultural se ivesc diferenţe în favoarea celor care au terminat într-un sector de învăţământ confesional. Performanţa absolvenţilor care provin dintr-un astfel de învăţământ nu se explică prin statutul social al studenţilor, deoarece aceşti tineri sunt dezavantajaţi din mai multe puncte de vedere faţă de populaţia medie, însă au un sistem de valori şi un sistem de relaţii cu caracter, ceea ce se referă şi la abordarea religioasă. În cadrul analizei cuprinzând doi variabili, am comparat rezultatele significative printr-un model de regresie. În urma acestor analize am constatat că deprinderea obţinerii unui loc de muncă, atitudinea faţă de munca utilă în societate cât şi în privinţa timpului acordat cititului, luând în seamă şi alte explicaţii, efectul de mediu are o influenţă considerabilă. În urma trecerii anilor, după un astfel de învăţământ religios, concepţia faţă de muncă, implicarea în sarcini extracuriculare şi formarea obiceiurilor intelectuale clasice sau păstrarea acestora sunt promovate totodată şi de obiceiul religios personal şi comunitar.

CUVINTE CHEIE
capital social, religie, regiune, învăţământ confesional, angajare în câmpul muncii

Долгосрочное влияние конфессиональных средних школ: В данном труде мы иссле- довали выпускников высших учебных заведений с преподаванием на венгерском языке в Венгрии, Румынии и приграничных территориях Украины. Нас интересовало, насколь- ко можно установить расхождения – по прошествии нескольких лет после окончания школы – между студентами, пришедшими в ВУЗ из определенных секторов средних школ. Наши результаты показали, что в отношении к работе, в понимании важности служения на пользу общества, а также в области традиционных понятий о высокой ин- теллектуальной культуре проявляется наиболее выгодное положение бывших выпускни- ков конфессиональных (религиозных) школ. Причем эти достижения бывших выпускни- ков конфессиональных школ не могут быть объяснены их социальным статусом, т.к. эти молодые люди во многих отношениях находятся в более неблагоприятном положении. Тем не менее, их система ценностей и система отношений, а еще в большей степени их религиозность имеют характерные черты. Мы противопоставили в регрессивной модели кажущиеся существенными разъяснения в двух различных анализах. На основании этого противопоставления мы обнаружили, что, принимая во внимание влияние таких поня- тий, как готовность приступить к работе, стремление к концепции общественно-полез- ной работы, а также время, проведенное за чтением, эффект школьного сектора имеет ярковыраженный характер. По прошествии многих лет со дня окончания конфессио- нальных школ, религиознсть отдельной личности или небольшого коллектива может также способствовать стремлению бывших выпускников к формированию или соблюде- нию концепции такого типа работы, равно как и к посещению дополнительных курсов обучения, выполнению различных заданий сверх программы, а также в их стремлении к классическим формам интеллектуального досуга.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
общественный капитал, религиозность, регион, конфессиональная школа, приступить к службе

Dlhodobé vplyvy cirkevných stredných škôl: V tejto štúdii sme skúmali na základe prieskumu vykonaného medzi študentmi posledného ročníka pohraničných vysokoškolských inštitúcií s vyučovacím jazykom maďarským v Maďarsku, Rumunsku a Ukrajine to, či sú preukázateľné rozdiely medzi študentmi z rôznych stredoškolských sektorov viac rokov po maturite. Naše výsledky ukázali prednosti bývalých študentov cirkevných stredných škôl hlavne v oblasti pracovnej morálky, pracovného prístupu v prospech verejného blaha, v rovine kultúrneho vyžitia na intelektuálnej úrovni tradične chápanej ako vysoká. Tieto kvality bývalých študentov cirkevných škôl nemožno vysvetliť na základe ich sociálneho statusu, pretože títo mladí ľudia sú v mnohých ohľadoch znevýhodnení. Ide o charakteristický profil s ohľadom na hodnotový systém, vzájomné vzťahy a hlavne vzťah k náboženstvu. V regresných modeloch sme merali silu signifikantných vysvetlení prostredníctvom dvojfaktorovej analýzy. Na základe tohto porovnávania sme zistili, že okrem iného je vplyv sektoru významný v súvislosti s ochotou k práci v spoločenskej oblasti alebo vo vzťahu k času venovanému čítaniu. Koncom štúdia v cirkevnej inštitúci praktizovanie viery samostatne alebo v malej komunite podnecuje pracovnú morálku a účasť v extrakurikulárnych aktivitách a tiež umožňuje vytvorenie alebo zachovávanie klasických intelektuálnych voľnočasových zvykov.

KĽÚČOVÉ POJMY
spoločenský kapitál, nábožnosť, región, cirkevná škola, nastúpenie do práce