archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Constance E. PUTNAM Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'What Kind of a Right is the ‘Right to Die’?'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
7 March 2008
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
24 September 2008
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 4 (2009) 2
Pages:
Seiten:
Oldal:
165–180
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.1556/EJMH.4.2009.2.1
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15 December 2009
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Constance E. PUTNAM
Independent Scholar
Concord MA 01742
USA
cputconcord@hotmail.com
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

What Kind of a Right is the ‘Right to Die’?: Those who argue in favor of a putative right to die rarely look carefully at what kind of a right such a right might be. Yet deciding whether we have a particular right requires understanding what it means to have a right in the first place as well as what kinds of rights in fact exist. In this paper, I use philosopher Judith Jarvis Thomson’s discussion of the concept of a moral right and her analysis of rights as a basis for exploring a crucial question in doctor–patient relations when end-of-life care is at issue: If there is a right to die, what kind of a right is it? Thomson applies to the realm of moral rights the distinctions Wesley Newcomb Hohfeld made regarding legal rights. Briefly put, it turns out there are four different kinds of rights: claims, privileges, powers, and immunities. The task I have set myself is to see what emerges from using the Hohfeld–Thomson analysis of rights to evaluate common arguments put forward by those who support the idea of a ‘right to die’. I will consider three such arguments: the Argument from Law, the Argument from Autonomy, and the Argument for Assistance. Each of these arguments yields what Thomson calls a ‘cluster-right’. A right to die seems best supported by the Argument from Autonomy. Yet the Argument for Assistance is the one most people seem implicitly to rely on when they talk about having a right to die; I therefore focus my primary attention primarily on it. This argument remains unpromising, however, as a consequence of which it turns out that even if a right to die exists, it may be a fairly limited right after all. I conclude with a reminder that whether for a physician to give assistance in dying to a patient who invokes a right to die is the right thing to do can in any case not be deduced from a dying patient’s right to die.

KEYWORDS
right to die, kinds of rights, kinds of arguments, assisted dying, euthanasia

Um was für ein Recht handelt es sich bei dem Recht auf den Tod?: Diejenigen, die für ein vermeintlichtes Recht auf den Tod plädieren, untersuchen selten näher, um was für eine Art von Recht es sich dabei handeln könnte. Die Entscheidung darüber, ob wir über ein bestimmtes Recht verfügen, setzt aber voraus, dass wir uns darüber im Klaren sind, was es bedeutet, über ein Recht zu verfügen bzw. was für Arten von Recht es überhaupt gibt. Die Verfasserin untersucht auf der Grundlage der Analysen der Philosophin Judith Jarvis Thomson, die diese zum Begriff des moralischen Rechtes und zu den verschiedenen Rechten durchgeführt hat, eine grundlegende Frage der Arzt-Patienten-Beziehung bezüglich der Sterbebegleitung: Wenn es ein Recht auf den Tod gibt, was für eine Art von Recht ist das? Thomson verwendet für die Sphäre des moralischen Rechtes die gleichen Kategorien, wie sie Wesley Newcomb Hohfeld für gesetzliche Rechte benutzte. Kurz gesagt: Es scheint vier verschiedene Modalitäten von Recht zu geben: Ansprüche (claimright), Privilegien (privilege), Befugnis (power) und Freiheit von Verpflichtungen (immunity). Die Verfasserin hat sich zum Ziel gesetzt, festzustellen, welche Konsequenzen es hat, wenn man die analytische Rechtstheorie von Hohfeld–Thomson bei der Bewertung jener Argumente verwendet, die von den Verfechtern der These vom „Recht auf den Tod“ am häufigsten vorgebracht werden. Drei solcher Argumente werden untersucht: das Argument des Rechtes, das Argument der Autonomie sowie das Argument der Hilfeleistung. Jedes dieser Argumente führt in der Terminologie von Thomson zu einem „Mehrfach-Recht“. Man könnte annehmen, dass das Recht auf den Tod am ehesten durch das Argument der Autonomie zu begründen sei. Dennoch ist es das Argument der Hilfeleistung, auf das sich offenbar die meisten Menschen indirekt stützen, wenn sie über das Recht auf den Tod sprechen, so dass man vor allem diesem Aufmerksamkeit schenken sollte. Gleichzeitig stellt sich heraus, dass dieses Argument nicht allzu überzeugend ist, und so wird deutlich, dass, auch wenn es ein Recht auf den Tod geben sollte, dieses ein recht begrenztes Recht ist. Die Verfasserin erinnert daran, dass die Antwort auf die Frage, ob der Arzt richtig handelt, wenn er einem, sein Recht auf den Tod in Anspruch nehmenden Patienten zum Tod verhilft, in keinster Weise aus dem Recht des sterbenden Patienten auf den Tod resultiert.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Recht auf den Tod, Rechtsmodalitäten, Argumentationstypen, Sterbehilfe, Euthanasie

Kakvo je pravo, u stvari, pravo na smrt?: Ti, koji se zalažu za tobožnje pravo na smrt, rijetko se pozabave izbliza s tim problemom, o kojem tipu prava se ustvari radi. Istodobno, odlučiti o tome da li raspolažemo određenim pravom, pretpostavlja da nam je već unaprijed jasno, što zapravo znači raspolagati s nekim pravom i kakvih ustvari tipova prava ima. U ovoj studiji autor uzima kao osnovu tijek misli filozofa Judith Jarvis Thomson gdje se razmatra pojam moralnog prava, odnosno analizu datu u svezi s različitim pravima, u kontekstu istraživanja jednog od osnovnih pitanja odnosa liječnika i pacijenta, koje se postavlja vezano za njegu u završnom životnom periodu: Ako postoji pravo na smrt, kakvog je tipa prava ovo pravo? Thomson pravi iste razlike u svezi s skupom moralnih prava kao što je to radio Wesley Newcomb Hohfeld s zakonskim pravima. Ukratko: izgleda da postoje četiri različita tipa prava: zahtjevi, povlastice, ovlaštenja i imuniteti. Autor je postavio sebi zadaću ustvrditi kakav će biti rezultat ako primijeni Hohfeld–Thomsonov sistem pravne analize u svezi procjenjivanja tih argumenata, koje naj- češće navode pristalice misli „prava na smrt“. Analizirala su se tri takva argumenta: argument prava, argument autonomije te argument pomoći. Prema definiciji Thomson svaki od ovih argumenata rezultira „nagomilano pravo“. Mogli bismo pomisliti da se pravo na smrt najbolje može poduprijeti argumentom autonomije. Ipak, izgleda da je argument pomoći taj na koji se većina ljudi na indirektan način oslanja, kad govori o pravu na smrt, zbog čega pozornost vrijedi usmjeriti prvenstveno na njega. Istodobno se ispostavlja da ovaj argument nije baš ohrabrujući i kao posljedica toga postaje jasno da ako čak i postoji pravo na smrt, moguće da je ono, na kraju krajeva, jedno dosta ograničeno pravo. Na kraju autor ukazuje na to, čak i da je ispravan postupak, da liječnik pomaže umrijeti pacijentu koji koristi svoje pravo na smrt, to ni na koji način ne slijedi iz prava na smrt umirućeg pacijenta.

KLJUČNE RIJEČI
pravo na smrt, tipovi prava, tipovi argumenata, pomoć u umiranju, eutanazija

Jaké právo je vlastně právo na smrt? Ti, kteří argumentují ve prospěch domnělého práva na smrt, se zřídkakdy blíže věnují otázce, jakého druhu by vlastně takové právo bylo? Přitom předpokladem rozhodování o tom, zda disponujeme určitým právem, je principiální objasnění otázky, co vůbec znamená disponovat nějakým právem, resp. jaké druhy práv ve skutečnosti existují. Autor vychází z myšlenek filozofky Judith Jarvis Thomsonové, pojednávajících o pojmu morálního práva, resp. z její obecné analýzy práva, a o ně opírá ve své studii rozbor jedné ze zásadních otázek vztahu mezi lékařem a pacientem, související s péčí na konci života: Existuje-li právo na smrt, jaký typ práva to je? Thomsonová používá pro okruh morálních práv táž kritéria, která aplikoval Wesley Newcomb Hohfeld na zákonná práva. Stručně řečeno: zdá se, že existují čtyři základní typy práv: nároky, výsady, moci a osvobození. Autor si za cíl kladl zjistit, jaké výsledky přinese aplikace Hohfeld–Thomsonovy metody právního rozboru při vyhodnocení nejčastěji užívaných argumentů těch, co podporují myšlenku „práva na smrt“. Analyzovány byly tři takové argumenty: argument práva, argument autonomie respektive argument pomoci. Všechny čtyři argumenty vedou podle terminologie Thomsona k „právu kumulovanému“. Na první pohled by se zdálo, že právo na smrt lze ještě nejlépe podpořit argumentem autonomie. Přesto se zatím jeví tak, že většina lidí se v hovoru o právu na smrt nepřímo opírá o argument pomoci, proto je třeba prioritně se věnovat jemu. Zároveň se ukazuje, že tento argument není příliš povzbudivý a v důsledku toho je zjevné, že pokud by existovalo právo na smrt, zřejmě se bude jednat v konečném důsledku o právo značně omezené. Autor nakonec připomí- ná, že otázka, zda jde o správné jednání, když lékař napomůže pacientovi v aplikaci jeho práva na smrt, v žádném případě nevyplývá z práva na smrt umírajícího pacienta.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
právo na smrt, typy práva, typy argumentů, nápomoc ke smrti, eutanázie

Milyen jog valójában a halálhoz való jog?: Azok, akik a halálhoz való vélt jog mellett érvelnek, ritkán vizsgálják meg közelebbről, milyen típusú jog is lenne egy ilyen jog. Azt eldönteni ugyanakkor, hogy rendelkezünk-e vajon egy adott joggal, föltételezi, hogy eleve tisztában vagyunk azzal, mit is jelent egy joggal rendelkezni, illetve, hogy milyen típusú jogok léteznek valójában. A szerző a tanulmányban Judith Jarvis Thomson filozófusnak a morális jog fogalmát taglaló gondolatmenetét, valamint a jogokkal kapcsolatban adott elemzését veszi alapul az orvos–beteg kapcsolat egyik alapvető kérdésének vizsgálatakor az életvégi gondozás vonatkozásában: Ha létezik a halálhoz való jog, milyen típusú jog az? Thomson az erkölcsi jogok köré- re ugyanazokat a megkülönböztetéseket alkalmazza, mint tette azt Wesley Newcomb Hohfeld a törvényes jogokkal. Röviden: úgy tűnik, hogy négy különféle jogtípus létezik: igények, kiváltságok, hatalmak és mentességek. A szerző azt a feladatot tűzte ki maga elé, hogy megállapítsa, milyen eredményekkel jár, ha a Hohfeld–Thomson jogelemzési módszert alkalmazza a „halálhoz való jog” gondolatát támogatók által leggyakrabban hangoztatott érvek értékelésére. Három ilyen érv vizsgálatára kerül sor: ezek a jog érve, az autonómia érve, valamint a segítség érve. Ezen érvek mindegyike Thomson elnevezése szerint „halmozott jogot” eredményez. Azt gondolhatnánk, hogy a halálhoz való jog leginkább az autonómia érvével támasztható alá. Mégis a segítség érve az, amelyre úgy tűnik, az emberek többsége közvetett módon támaszkodik, amikor a halálhoz való jogról beszél, ezért erre érdemes elsődlegesen figyelmet fordítani. Ugyanakkor kiderül, hogy ez az érv nem túl bíztató, ennek következtében pedig világossá válik, hogy még ha létezik is a halálhoz való jog, az lehet, hogy végső soron egy eléggé korlátozott jog. A szerző végül arra emlékeztet, hogy az, hogy az-e a helyes cselekedet, ha egy orvos a halálba segíti a halálhoz való jogát alkalmazó beteget, semmilyen módon nem következik a haldokló beteg halálhoz való jogából.

KULCSSZAVAK
a halálhoz való jog, jogtípusok, érvtípusok, halálba segítés, eutanázia

Jakim prawem jest prawo człowieka do decydowania o własnej śmierci?: Zwolennicy domniemanego prawa do śmierci tylko sporadycznie badają wnikliwie do jakiego rodzaju prawa można byłoby zakwalifikować powyższe prawo. Decyzja rozstrzygnięcia czy posiadamy dane prawo zakłada teoretycznie, że jesteśmy w pełni świadomi, co oznacza fakt posiadania prawa oraz znamy istniejące rodzaje praw. Autor studium w badaniu jednego z podstawowych zagadnień, kontaktów lekarz – pacjent na etapie opieki u kresu życia, opiera się na analizie toku myślenia związanego z określeniem pojęcia prawa moralnego przez filozofa Judith Jarvis Thomson’a oraz opracowaną przez niego ogólną analizę prawa: Jeżeli istnieje prawo do śmierci, to do jakiego rodzaju prawa możemy je zakwalifikować? Thomson stosuje takie same formy zróżnicowania w zakresie praw moralnych, jak Wesley Newcomb Hohfeld w prawach ustawowych. W skrócie: wydaje się, że istnieją cztery róże typy prawa: wymagania, przywileje, wpływy i zwolnienia. Autor stosując metodę analizy prawa Hohfeld–Thomson’a wytyczył cel zbadania wyników oceny najczęściej podkreślanych przez zwolenników argumentów „prawa do śmierci”. Badania dotyczyły trzech argumentów: argumentu prawa, argumentu autonomii, argumentu pomocy. Wszystkie powyższe argumenty, według nazewnictwa Thomson’a, tworzą „prawo zbiorowe”. Wydawałoby się, że prawo do śmierci znajduje największe uzasadnienie argumentem autonomii. Jednak argument pomocy okazuje się argumentem, na który w rozmowach o prawie do śmierci bezpośrednio powołuje się większość osób, dlatego też, na ten czynnik należy zwró- cić szczególną uwagę. Jednocześnie okazuje się, że argument ten nie napawa zbytnim optymizmem, w związku z tym staje się jednoznaczne, że jeżeli nawet istnieje prawo do śmierci, moż- liwe, że jest to prawo dość ograniczone. W zakończeniu autor podkreśla, że stwierdzenie, że pomoc lekarza w umieraniu choremu korzystającemu z prawa do godnej śmierci, jest działaniem właściwym w żadnym przypadku nie wynika z prawa do śmierci umierającego pacjenta.

SŁOWA-KLUCZE
prawo do śmierci, rodzaje prawa, rodzaje argumentów, pomoc w umieraniu, eutanazja

Ce fel de drept este dreptul la moarte?: Cei care argumentează lângă presupusul drept la moarte, rareori analizează detaliat cel fel de drept ar fi dreptul la moarte. Totodată, să decidem dacă dispunem sau nu de un drept anume, presupune că ştim ce înseamnă să avem sau nu un drept şi ce drepturi există în realitate. În acest studiu autorul preia analiza filozofului Judith Jarvis Thomson despre dreptul moral pentru a cerceta o problemă de bază în relaţia medic-pacient: îngrijirea la sfârşitul vieţii. Dacă există dreptul la moarte, ce fel de drept este acesta? Thomson în cazul dreptului moral utilizează aceeaşi delimitare ca şi Wesley Newcomb Hohfeld în cazul drepturilor legale. Pe scurt, există patru tipuri de drepturi: exigenţă, privilegiu, putere şi imunitate. Autorul are ca scop să stabilească care sunt rezultatele metodei de analiză a drepturilor Hohfeld–Thomson pentru evaluarea argumentelor cele mai frecvente legate de „dreptul la moarte”. În cadrul articolului sunt analizate trei argumente: argumentul dreptului, al autonomiei şi al ajutorării. Fiecare argument, pe baza denumirii lui Thomson, are ca şi rezultat „drepturile acumulate”. Am putea presupune că dreptul la moarte poate fi susţinut cu argumentul autonomiei. Totuşi, argumentul ajutorării este cel la care majoritatea persoanelor fac referire când discută despre dreptul la moarte, de aceea merită să-i acordăm atenţie deosebită. Totuşi, iese la iveală faptul că, chiar dacă există dreptul la moarte, este un drept foarte limitat. Autorul ne aminteşte, dacă medicul îl ajută pe pacient să moară, acest fapt nu rezultă din dreptul bolnavului care agonizează.

CUVINTE CHEIE
dreptul la moarte, tipuri de drepturi, tipuri de argumente, ajutarea în moarte, eutanazie

Что значит в действительности право на смерть?: Те, кто выступают за то, что назы- вается правом на смерть, редко разбирают подробнее, каким же видом права оно явля- ется. В то же время решить, располагаем ли мы данным правом, это значит в первую очередь отдавать себе отчёт в том, какие виды права существуют в действительности. Автор исследования, философ Юдит Ярвис Томсон (Judith Jarvis Thomson), при анализе одного из основных вопросов отношений врача-пациента, касающегося ухода за умираю- щими берёт за основу ход суждений, истолковывающий понятие морального права – если существует право на смерть, какого вида это право? Томпсон к сфере нравственного пра- ва применяет те же различия, которые Везли Ньюкомб Хофельд (Wesley Newcomb Hohfeld) применял к законным правам. Выражаясь кратко, похоже, что существует четыре различных вида права: потребность, привелегия, власть и освобождение (напр. от обязан- ностей). Автор поставил перед собой задачу определить, какими будут результаты, если использовать приёмы правового анализа Хофельда-Томсона для оценки аргументов, ча- ще всего приводимых теми, кто поддерживает мысль о «праве на смерть». Три таких ар- гумента подвергаются анализу: аргумент права, аргумент анатомии и аргумент помо- щи. Каждый из этих аргументов приводит, согласно Томсону, к «совокупности прав». Возможно кто-то подумает, что право на смерть поддерживается прежде всего анато- мическим аргументом. И тем не менее, похоже, именно на аргумент помощи, опирается большинство людей, когда разговор косвенно касается права на смерть, поэтому стоит обратить внимание в первую очередь на это. В то же время выясняется, что это не слиш- ком обнадёживающий аргумент, и вследствие этого становится ясным, что даже если и существует право на смерть, возможно в конечном итоге, это довольно ограниченное право. В заключении, автор напоминает, что вывод – тот ли поступок врача правилен, когда он помогает умереть больному, пользующемуся правом на смерть – ни коим обра- зом не следует из самого права умирающего больного на смерть.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
право на смерть, виды права, типы аргументов, помочь умереть, эвта- назия.

Aké právo je právo na smrť?: Tí, ktorí argumentujú za predpokladané právo na smrť, iba zriedkavo skúmajú podrobnejšie, akým typom práva by bolo také právo. Pre posúdenie, či má- me alebo nemáme určité právo, sa predpokladá porozumenie, čo znamená disponovať určitým právom a aké typy práv existujú v skutočnosti. Autor vo svojej štúdii vychádza z myšlienok filozofky Judith Jarvis Thomson opisujúcich pojem „morálne právo“, resp. z jej všeobecnej analýzy práva a opiera sa o ne pri skúmaní základnej otázky vzťahu medzi lekárom a pacientom v súvislosti so starostlivosťou na konci života: Ak existuje právo na smrť, akým typom práva je? Thomsonová používa na okruh morálnych práv tie isté diferenciácie ako Wesley Newcomb Hohfeld v súvislosti so zákonnými právami. Stručne: zdá sa, že existujú 4 rôzne typy práv: nároky, výsady, moci a výnimky. Autor si dal za úlohu určiť, aké výsledky sa objavujú v prípade uplat- ňovania metodiky právneho rozboru Thomsonovej a Hohfelda na hodnotenie najčastejších argumentov tých, ktorí podporujú ideu „právo na smrť“. Skúmajú sa 3 takéto argumenty: argument práva, argument autonómie a argument pomoci. Výsledkom každého z týchto argumentov podľa Thomsona bude tzv. „kumulatívne právo“. Dalo by sa predpokladať, že právo na smrť môže byť dokladané predovšetkým argumentom autonómie. Zdá sa však, že väčšina ľudí si vyberie argument pomoci ako nepriamy podklad, keď ide o právo na smrť, preto najmä tomu je potrebné venovať pozornosť. Pritom sa ukáže, že tento argument nie je veľmi dôkladný a v dô- sledku toho je zjavné, že aj keby existovalo právo na smrť, toto právo je v skutočnosti značne obmedzené. Nakoniec nás upozorní autor na to, že dilema lekára, či môže pomáhať so smrťou pacientovi uplatňujúcemu svoje právo na smrť, nijakým spôsobom nevyplýva z práva zomierajúceho pacienta na smrť.

KĽÚČOVÉ POJMY
právo na smrť, typy práv, typy argumentov, pomáhať so smrťou, eutanázia