archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Bence TAKÁCS Contact / Kontakt / Kapcsolat
Zoltán KMETTY
Title:
Titel:
Cím:
'Sport as a 'Tool' of Socialisation'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
17 September 2012
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
20 December 2012
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 9 (2014) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
34-53
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.5708/EJMH.9.2014.1.3
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15 June 2014.
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Bence TAKÁCS
Department of Social Sciences,
Faculty of Physical Education and Sport Sciences,
Semmelweis University,
H-1123 Budapest,
Alkotás u. 44.
Hungary
ex.t.f.bence@gmail.com
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Šport kao socijalizacijsko „sredstvo”: Korelacija između sudjelovanja u radu civilnih udruga i bavljenja športom u krugu mladih 15–18 godina: Na pozitivno djelovanje društvenog kapitala ukazao je velik broj studija u proteklih 10–20 godina, ali s manjm naglaskom na nastajanje društvenog kapitala. Najviše autora iza stvaranja društvenog kapitala na inplicitan način pretpostavlja socijalizacijsko djelovanje. To potvrđuju i one studije koje su, koristeći se podacima panel istraživanja, pokazale značajnu povezanost između civilne aktivnosti u mlado i rano odraslo doba i između razine općeg povjerenja. U našoj studiji ispitujemo na koji način utječe bavljenje športom u krugu mladih (15–18 godina) na jedan od važnih indikatora društvenog kapitala, na članstvo civilne udruge. Prema dvama uzorcima podataka (Istraživanje mladeži 2000, 2008.) mladi koji se bave športom s većom vjerojatnošću sudjeluju u radu civilne udruge. Štoviše u našim modelima šport se pokazao važnijim pozadinskim čimbenikom od dostupnosti gospodarskih ili kulturnih resursa. Iako to djelomično ima i strukturalne razloge, mišljenja smo kako je u pogledu društvenog kapitala važan čimbenik prije svega sudjelovanje u zajednici, odnosno mreža veza koja iz toga nastaje. Tome pak dobar temelj može biti bavljenje športom u mlado doba.

KLJUČNE RIJEČI
društveni kapital, slobodno vrijeme, dobna skupina 15–18 godina, bavljenje športom, članstvo u civilnoj udruzi

Sport jako „nástroj“ socializace: Korelace mezi sportem a účastí v práci v občanských sdruženích ve věkové kategorii 15 až 18 ročních: Na pozitivní vliv sociálního kapitálu poukázala v posledních 10–20 letech řada studií, na jeho vývin byl ale kladen menší důraz. Většina autorů za vznikem sociálního kapitálu předpokládá implicitně socializační vliv. To potvrzují i studie, které využitím panelových výzkumů poukázaly na výrazné spojitosti mezi občanskou aktivitou mládeže a mladých dospělých a obecnou úrovní jejich důvěry. V naší studii zkoumáme, jak ovlivňuje sportovní aktivita (15–18 letých) mladých lidí jedno z nejdůležitějších indikátorů sociálního kapitálu – členství v občanských sdruženích. Podle dvou sběrů dat (Ifjúságkutatás 2000, 2008) mladí sportovci se s větší pravděpodobností podílejí na práci občanských sdružení. V našich modelech se sport ukázal důležitější proměnnou v pozadí, než přístup k ekonomickým nebo kulturním zdrojům. Ačkoli částečně to má i strukturální příčiny, jsme toho názoru, že z hlediska sociálního kapitálu důležitým činitelem je především zapojení se v komunitě, resp. v důsledku toho se formující síti vztahů. Dobrým základem pro to může být sportování v mladém věku.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
sociální kapitál, volný čas, věková skupina 15–18 let, sportování, členství v občanském sdružení

Sport as a ‘Tool’ of Socialisation: Correlations between Civil Organisation Activity and Sporting Activity in the 15–18 Age Cohort: Several studies pointed out the positive effects of social capital in the last 10 to 20 years. Nevertheless, only minor emphasis was put on the formation of social capital. Most authors implicitly presume an effect of socialisation in the background of the formation of social capital. This is also confirmed by studies, using data of panel research, which have demonstrated significant connections between the civil activity of young people and adults and their general level of trust. In our study we examine how membership in civil organisations – which we consider an important indicator of social capital – is influenced by sporting activity in the age range of 15–18. The two surveys examined (Ifjúságkutatás 2000, 2008) show that young people practising sports are more likely to participate in the work of civil organisations, moreover, sport proved to be a more important background variable in our models than the access to economic and cultural resources. Although this is also due to structural reasons, we are convinced that the most important factors for social capital are the participation in a community and the social net deriving from it. And juvenile sporting activity can serve as a good basis for this.

KEYWORDS
social capital, leisure time, 15–18 age range, sporting activity, civil organisation membership

Sport als „Mittel” der Sozialisation: Korrelation zwischen Mitarbeit in zivilgesellschaftlichen Organisationen und Sport bei 15- bis 18-jährigen Jugendlichen: In den vergangenen zehn bis zwanzig Jahren wurde in zahlreichen Studien auf die positive Wirkung von sozialem Kapital hingewiesen, jedoch wurde weniger thematisiert, wie dieses entsteht. Die meisten Autoren vermuten, dass sich soziales Kapital auf der Grundlage einer impliziten Wirkung der Sozialisation bildet. Dies wird auch durch Studien bestätigt, in denen auf der Basis von Daten aus Panelforschungen ein deutlicher Zusammenhang zwischen bürgerschaftlichem Engagement im Jugend- und jungen Erwachsenenalter und allgemeinem Vertrauen nachgewiesen konnte. Wir untersuchen in der Studie, inwieweit das Engagement in zivilgesellschaftlichen Organisationen – ein wichtiger Indikator für soziales Kapital – durch Sport beeinflusst wird. Zwei Datenerhebungen zufolge (Ifjúságkutatás 2000, 2008) engagieren sich Jugendliche, die Sport treiben, mit einer größeren Wahrscheinlichkeit in zivilgesellschaftlichen Organisationen. In unseren Modellen erwies sich Sport sogar als wichtigere Hintergrundvariable als der Zugang zu wirtschaftlichen oder kulturellen Ressourcen. Zum Teil ist dies zwar auf strukturelle Gründe zurückzuführen, wir vertreten aber dennoch die Ansicht, dass der wesentliche Faktor im Hinblick auf das soziale Kapital die Aktivitäten in der Gemeinschaft bzw. das sich dadurch herausbildende soziale Netzwerk ist. Sport im Jugendalter kann hierfür eine gute Grundlage sein.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
soziales Kapital, Freizeit, Altersgruppe zwischen 15 und 18 Jahren, Sport, Mitgliedschaft in zivilgesellschaftlichen Organisationen

Sport mint szocializációs „eszköz”: Civil szervezetek munkájában való részvétel és a sportolás közötti korreláció 15–18 évesek körében: A társadalmi tőke pozitív hatására számos tanulmány rámutatott az elmúlt 10–20 évben, azonban a társadalmi tőke keletkezésére kevesebb hangsúlyt fektettek. A legtöbb szerző a társadalmi tőke kialakulása mögött implicit módon szocializációs hatást feltételez. Ezt megerősítik azok a tanulmányok is, amelyek panel kutatások adatait felhasználva jelentős összefüggést mutattak ki a fiatal- és kora felnőttkori civil aktivitás és az általános bizalmi szint között. Tanulmányunkban azt vizsgáljuk, hogy a társadalmi tőke egyik fontos indikátorát, a civil szervezeti tagságot, milyen módon befolyásolja a fiatalok (15–18 évesek) körében a sportolás. Két adatfelvétel alapján (Ifjúságkutatás 2000, 2008) a sportoló fiatalok nagyobb valószínűséggel vesznek részt a civil szervezeti munkában. Sőt modelljeinkben a sport fontosabb háttérváltozónak bizonyult, mint a gazdasági vagy a kulturális erőforrásokhoz való hozzáférés. Bár ennek részben strukturális okai is vannak, azon a véleményen vagyunk, hogy a társadalmi tőke szempontjából elsősorban a közösségben való részvétel, illetve az ebből kialakuló kapcsolati háló a fontos tényező. Ennek pedig a fiatalkori sportolás jó alapja lehet.

KULCSSZAVAK
társadalmi tőke, szabadidő, 15–18 éves korosztály, sportolás, civil szervezeti tagság

Sport jako „narzędzie” socjalizacji: Korelacja pomiędzy aktywnością w działaniach organizacji cywilnych, a uprawianiem sportu u młodzieży w grupie wiekowej 15-18 lat: W ciągu minionych 10–20 lat wykazano w wielu opracowaniach, jak ważny jest kapitał społeczny, lecz mniej uwagi poświęcono sposobom jego powstawania. Większość autorów w sposób implicytny uznaje wpływ socjalizacji za tło kształtowania się kapitału społecznego. Poświadczają to prace, które w oparciu o dane badań panelowych wykazują istotną więź pomiędzy cywilną aktywnością młodzieży i wcześnie dorosłych, a ogólnym poziomem zaufania społecznego. W naszym studium badamy, w jaki sposób uprawianie sportu przez młodzież (15–18 lat) wzmacnia jeden z ważniejszych wskaźników kapitału społecznego, czyli członkostwo w organizacjach. Na podstawie danych pochodzących z dwóch badań (Badania młodzieży 2000, 2008) twierdzimy, że młodzież uprawiająca sport z większym prawdopodobieństwem udziela się aktywnie w organizacjach cywilnych. Co więcej, w naszych modelach sport okazał się ważniejszą zmienną, niż dostępu do zasobów gospodaczych lub kulturowych. Choć ten stan ma w pewnym stopniu również przyczyny strukturalne, jesteśmy zdania, że z punktu widzenia kapitału społecznego najważniejszym czynnikiem jest aktywność we wspólnotach oraz mocna więź sieci kontaktów, która skutkiem tej aktywności powstaje. A uprawiany w młodym wieku sport może stworzyć do tego dobrą podstawę.

SŁOWA-KLUCZE
kapitał społeczny, czas wolny, grupa wiekowa 15–18, uprawianie sportu, członkostwo w organizacjach cywilnych

Sportul, ca „mijloc” de socializare: Corelația dintre participarea tinerilor de 15–18 ani în activitatea organizațiilor civile și sport: În ultimii 10–20 de ani nenumărate studii au fost scrise despre beneficiile capitalului social, însă s-a pus accent mai mic pe producerea acestuia. Cei mai mulți autori presupun că în spatele formării capitalului social în mod implicit se află influența socială. Această ipoteză confirmă și studiile, care, utilizând datele unor cercetări panel, au arătat că există o corelație însemnată între activitățile civile ale tinerilor şi adulţilor tineri și nivelul general de încredere. În acest studiu cercetăm, în ce mod influenţează sportul în cadrul adolescenților de vârstă cuprinsă între 15–18 ani, unul dintre indicatorii principali importanţi ai capitalului social, apartenența unei organizații civile. În baza a două înregistrări de date (Anchetă în cazul tineretului, 2000, 2008) tinerii care practică sport, participă mai degrabă în activitățile organizațiilor civile. Chiar în cazul modelelor noastre, sportul joacă un rol mai important decât accesarea fondurilor economice sau culturale. Deși acest fenomen are și cauze structurale, după părerea noastră, din punctul de vedere al capitalului social, cel mai important factor constituie participarea în activități comunitare, respectiv reţeaua relaţională formată din aceasta. Baza acestui factor poate fi chiar sportul practicat în timpul tinereţii.

CUVINTE CHEIE
capital social, timp liber, generația de 15–18 ani, practicarea unui sport, apartenenţă într-o organizație civilă

Спорт, как «средство» социализации: Корреляция между участием в работе гражданских организаций и спортивной деятельностью среди 15–18-летних: На положительный эффект общественного капитала указывалось во множестве научных статей в последние 10–20 лет, однако меньше внимания уделялось возникновению общественного капитала. Большинство авторов причиной возникновения общественного капитала считает имплицитное влияние социализации. Это подтверждается и исследованиями, обнаружившими значительное взаимоотношение между гражданской активностью людей молодого и раннего взрослого возраста и общим уровнем доверия с помощью использования данных панельных исследований. В настоящей статье нами исследуется влияние спортивной деятельности в кругу молодых (15–18-летних) на один из важных индикаторов общественного капитала – членство в общественных организациях. Согласно двум опросам (Исследование молодёжи 2000, 2008), молодые люди, занимающиеся спортом, по большей вероятности участвуют в работе гражданских организаций. Более того, в наших моделях занятие спортом оказалось более значительным фоновым переменным, чем доступ к экономическим или культурным ресурсам. Хотя это частично имеет и структурные причины, мы придерживаемся мнения, что с точки зрения общественного капитала в первую очередь участие в работе коллектива и построение сети контактов в ходе этого является очень важным фактором. Занятие спортом в молодом возрасте может заложить хорошие основы для этого.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
общественный капитал, свободное время, 15–18-летний возраст, занятие спортом, членство в гражданских организациях

Šport ako „nástroj“ socializácie: Korelácia medzi športom a aktivitou v občianskych združeniach vo vekovej kategórii 15 až 18 ročných: Na pozitívny vplyv sociálneho kapitálu poukázalo v posledných 10–20 rokoch množstvo štúdií, na vývin sociálneho kapitálu bol ale kladený menší dôraz. Väčšina autorov za vznikom spoločenského kapitálu predpokladá implicitne socializačný vplyv. To potvrdzujú aj štúdie, ktoré využitím panelových výskumov poukázali na výrazné spojitosti medzi občianskou aktivitou mládeže a mladých dospelých a všeobecnou úrovňou ich dôvery. V našej štúdii skúmame, ako vplýva športová aktivita (15–18 ročných) mladých ľudí na jeden z najdôležitejších indikátorov sociálneho kapitálu – členstvo v občianskych združeniach. Podľa dvoch zberov údajov (Ifjúságkutatás 2000, 2008) mladí športovci sa s väčšou pravdepodobnosťou podieľajú na práci občianskych združení. Dokonca v našich modeloch sa šport ukázal dôležitejšou premennou v pozadí, než prístup k ekonomickým alebo kultúrnym zdrojom. Hoci čiastočne to má aj štrukturálne príčiny, sme toho názoru, že z hľadiska sociálneho kapitálu dôležitým činiteľom je predovšetkým zapojenie sa v komunite, resp. v dôsledku toho sa formujúcej sieti vzťahov. Dobrým základom pre to môže byť športovanie v mladom veku.

KĽÚČOVÉ POJMY
sociálny kapitál, voľný čas, veková skupina 15–18 rokov, športovanie, členstvo v občianskom združení