How do People in Eastern and Central Europe Feel? What Values do They Follow? Fragments from Sociological Values Research: The post-socialist countries in Eastern and Central Europe carried different firmly ingrained habits, traditions and social mechanisms into the era following the political turn in 1989. These differences have slowed down the spiritual coalescence of the Old Continent. The study describes the various emotional attitudes and value conceptions with the help of sociological values research and relevant literature. Its aim is to show how the political relations that evolved in the eastern regions of Europe in the decades following World War II have been affecting the relationship of citizens to the state and each other ever since. Of the challenges related to the need for modernisation and facing the new democracies in the region, the analysis emphasises the great weight of the agricultural sector, the underdevelopment of industry and the poor economic performance on the one hand and the tumbling of the former social order as well as the immaturity of civil society on the other. Then it goes on to show how individualism and retreat into the private sphere (patterns that were fostered by communist party politics) are still influencing social life today. At the same time, in the society of wealth and excess the attribute of highest good is assigned to such ‘post-material’ values as freedom, the environment, human rights and equality. Finally, the study discusses the different political opinions and value conceptions resulting from an unusual course of development, the feeling of nostalgia towards communism, social differentiation and the prestige loss of the ‘working class’.

KEYWORDS
values, research results, post-socialist countries, survey, society, changes, priorities

Wie fühlen sich die Menschen in Ost- und Ostmittel-Europa? Welche Werte verfolgen sie? Fragmente aus der sozialwissenschaftlichen Werteforschung: Unterschiedliche Prägungen, Traditionen und gesellschaftliche Mechanismen wurden von den ehemaligen sozialistischen Ländern Ost- und Mitteleuropas in die neue Ära nach der politischen Wende im Jahre 1989 mitgebracht. Diese Verschiedenheiten verzögern das seelische Zusammenwachsen auf dem alten Kontinent. Der Beitrag zeigt diese unterschiedlichen emotionellen und Wertevorstellungen anhand der Erkenntnisse der sozial-wissenschaftlichen Werteforschung und der einschlägigen Fachliteratur, um deutlich zu machen, dass die Folgen aus den politischen Verhältnissen in der östlichen Region Europas in den Jahrzehnten nach dem 2. Weltkrieg die Einstellung der Bevölkerung gegenüber dem Staat und den Mitmenschen bis heute bestimmen. Unter den Herausforderungen eines Modernisierungszwanges, die die neuen Demokratien zu meistern haben, werden die große Bedeutung des Agrarsektors, die unterentwickelte Industrie und eine schwache Wirtschaftsleistung einerseits, die Zerrüttung der ehemaligen gesellschaftlichen Ordnung und die Unterentwicklung der Zivilgesellschaft andererseits erörtert. Sodann wird deutlich gemacht, dass der durch die frühere kommunistische Parteipolitik gespeiste Individualismus und der Rückzug in das Private das Gesellschaftsleben bis heute beeinflussen. Statt materiell ausgerichteter Werte werden in der Wohlstands- und Überflussgesellschaft „postmaterielle“ Werte wie Freiheit, Umwelt, Menschenrechte, Gleichheit und ähnliche als höchstes Gut angesehen. Schließlich werden die sich aus den besonderen Entwicklungswegen ergebenden politischen Meinungs- und Wertebildungen, die Kommunismusnostalgie, die soziale Differenzierung und der Nimbusverlust der „Arbeiterklasse“ behandelt.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Werte, Forschungsergebnis, postsozialistische Länder, Erhebung, Gesellschaft, Änderungen, Prioritäten

Kakvo je raspoloženje ljudi u Istočnoj i Srednjoj Europi? Kakve vrijednosti slijede? Ulomci istraživanja društvenih znanosti o vrijednostima: Nekadašnje socijalističke države Istočne i Srednje Europe sa sobom su donijele različite stalnosti, tradicije i društvene mehanizme u razdoblje koje je uslijedilo nakon političkog obrata 1989. godine. Te različitosti zadržavaju duhovno srastanje starog kontinenta. Ova studija uz pomoć istraživanja društvenih znanosti o vrijednostima te pripadajuće stručne literature prikazuje razna raspoloženja i zamisli o vrijednostima, kako bi ukazala: politički odnosi istočnoga područja Europe nastali u desetljećima nakon drugog svjetskog rata do danas određuju odnose stanovništva prema državi i jednih prema drugima. Od izazova prinudnog osuvremenjivanja, što nove demokracije moraju savladati, analiza izdvaja s jedne strane veliku ulogu sektora poljoprivrede, nerazvijenu industriju i slabi gospodarski učinak, s druge strane rastrojavanje nekadašnjeg društvenog uređenja i nerazvijenost civilnog društva. Nakon toga ukazuje na to, kako raniji individualizam hranjen komunističkom stranačkom politikom, povlačenjem u privatnost, do danas utječe na društveni život, dok u društvu blagostanja i viška najglavnijim dobrom smatra takve «postmaterijalne» vrijednosti , kao što je primjerice sloboda, okoliš, prava čovjeka i jednakost. Zaključno studija raspravlja o političkim mišljenjima i zamislima o vrijednostima, nostalgiji prema komunizmu, društvenom diferenciranju i gubljenju slave «radničke klase», proizašle iz osobitih razvojnih puteva.

KLJUČNE RIJEČI
vrijednosti, rezultati istraživanja, postsocijalističke države, ispitivanje, društvo, promjene, prioriteti

Jak se cítí lidé ve střední a východní Evropě? Jakými hodnotami se řídí? Úryvky z výzkumu společenských hodnot: Bývalé socialistické státy střední a východní Evropy zdědili různé tradice, fixace a sociální mechanismy z období před politickým převratem v roce 1989. Tyto mechanismy zpomalují vytvoření duchovní jednoty kontinentu. Studie nám pomocí výzkumu společenských hodnot a navazující odborné literatury ukazuje různé emocionální postoje a představu hodnot, aby poukázala na to, že politické poměry východní Evropy, které se vyvinuly v desetiletích po druhé světové válce, dodnes definují postoj obyvatelstva ke státu i k sobě. Z výzev nutkání modernizace, s nimiž si nové demokracie musí poradit, tento výzkum zdůrazňuje na jedné straně váhu zemědělského sektoru, nevyspělost průmyslu a slabý ekonomický výkon, na druhé straně rozvrácení bývalého sociálního řádu a nevyspělost občanské společnosti. Dále poukazuje na to, že individualismus podporovaný někdejší komunistickou stranickou politikou a ústup do soukromého života dodnes ovlivňují sociální život, přičemž ve společnosti blahobytu a nadbytku jsou považovány za nejdůležitější takové „post-materialistické“ hodnoty, jako například svoboda, životní prostředí, lidská práva a rovnocennost. Studie se na závěr zabývá politickými názory a představou hodnot, nostalgií po komunismu, diferenciací společnosti a ztrátou glorioly „dělnické třídy“.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
hodnoty, výsledek výzkumu, postsocialistické státy, průzkum, společnost, změny, priority

Milyen az emberek közérzete Kelet- és Közép-Európában? Milyen értékeket követnek? Töredékek a társadalomtudományi értékkutatásból: Kelet- és Közép-Európa egykori szocialista országai különféle rögzüléseket, hagyományokat és társadalmi mechanizmusokat hoztak magukkal az 1989-es politikai fordulatot követő korszakba. Ezek a különbözőségek késleltetik az öreg kontinens lelki összenövését. A tanulmány a társadalomtudományi értékkutatás és az idevágó szakirodalom segítségével mutatja be a különböző érzelmi beállítottságokat és értékelképzeléseket, hogy rámutasson: Európa keleti térségének a II. világháborút követő évtizedekben kialakult politikai viszonyai a lakosság államhoz és egymáshoz fűződő viszonyait mindmáig meghatározzák. A korszerűsödési kényszer kihívásai közül, amelyekkel az új demokráciáknak meg kell birkózniuk, az elemzés egyrészt a mezőgazdasági szektor nagy súlyát, a fejletlen ipart és a gyenge gazdasági teljesítményt, másrészt az egykori társadalmi rend szétzilálódását és a civil társadalom fejletlenségét emeli ki. Ezt követően rámutat, hogy a korábbi kommunista pártpolitika táplálta individualizmus, a magánéletbe való visszavonulás miként befolyásolja máig hatóan a társadalmi életet, miközben a jólét és fölösleg társadalmában olyan „posztmateriális” értékeket tekintetnek legfőbb jónak, mint például a szabadság, a környezet, az emberi jogok, az egyenlőség. A tanulmány végezetül a különös fejlődési utakból eredő politikai véleményeket és értékelképzéseket, a kommunizmus iránti nosztalgiát, a társadalmi differenciálódást és a „munkásosztály” nimbuszvesztését tárgyalja.

KULCSSZAVAK
értékek, kutatási eredmény, posztszocialista országok, felmérés, társadalom, változások, prioritások

Jakie jest samopoczucie ludzi w Europie Środkowej i Wschodniej? Jakie wyznają wartości? Dane z badań społecznych nad wartościami: byłe kraje socjalistyczne Europy Środkowej i Wschodniej wniosły różnorodne obyczaje, tradycje i mechanizmy społeczne w okres, który nastąpił po przewrocie politycznym 1989 roku. Różnice te opóźniają asymilację mentalną starego kontynentu. Sięgając do badań społecznych nad wartościami i literatury przedmiotu, praca przedstawia rozmaite postawy emocjonalne i wyobrażenia dotyczące wartości, by dojść do konkluzji: stosunki polityczne, jakie ukształtowały się w dziesięcioleciach następujących po II wojnie światowej we wschodniej części Europy, po dziś dzień determinują stosunek ludności do państwa i typ więzi społecznych. Spośród wyzwań przymusu modernizacyjnego, z którymi muszą się zmierzyć młode demokracje, analiza podkreśla z jednej strony dużą wagę sektora rolniczego, słaby rozwój przemysłu i niską wydajność gospodarczą, z drugiej strony rozbicie dawnego porządku społecznego i zacofanie społeczeństwa cywilnego. Następnie wskazuje, w jaki sposób wspierany przez politykę partii komunistycznej indywidualizm i wycofanie się w prywatność wpływa po dziś dzień na zachowania społeczne, podczas gdy w społeczeństwie dobrobytu i zbytku za największe dobro uważane są takie wartości „postmaterialne” jak wolność, środowisko, prawa jednostki i równouprawnienie. W części ostatniej praca przedstawia wynikające ze specyficznych dróg rozwoju społecznego poglądy polityczne i hierarchie wartości, przyczyny nostalgii za komunizmem, zróżnicowanie społeczne i zanik nimbu „klasy robotniczej”.

SŁOWA-KLUCZE
wartość, wyniki badania, kraje postsocjalistyczne, pomiary, społeczeństwo, zmiany, priorytety

Cum este starea generală a oamenilor în Europa de Est- şi Centrală? Ce fel de valori se urmăresc? Fragmente din ştiinţele sociale ale cercetării de valoare: În fostele ţări socialiste din Europa de Est- şi Centrală, au adus cu diverse precizări, tradiţii şi mecanisme sociale, în epoca după revoluţia politică din 1989. Aceste diferenţe întârzie adeziunile mintale ale vechiului continent. Studiul cercetării de valoare cu ajutorul ştiinţei sociale şi literaturii de specialitate relevantă, prezintă diferite atitudini emoţionale şi concepte de valoare, ca să arată: în regiunea Est-Europeană, după deceniile următoare celui de al doilea război mondial, dezvoltarea relaţiei politice până acum determină relaţia populaţiei cu statul. Dintre provocările forţei modernizării, cu care noile democraţii trebuie să se confrunte, analizează pe de o parte prestigiul sectorului agricol, înapoierea industriei şi slaba performanţă economică, pe de altă parte subliniază vechea ordine socială tulburată şi societatea civilă înapoiată. Apoi se arată cum influenţează viaţa socială până în prezent individualismul hrănit de către politica partidului comunist anterior şi retragerea în viaţa privată, în timp ce excedenţa şi asemenea valori „postmateriale” în bunăstarea societăţii privează binele suprem, ca de exemplu libertate, mediu, drepturile omului, egalitate. În cele din urmă studiul dezbate opiniile politice pornite din deosebite dezvoltări de căi şi ideile de valori, nostalgia după comunism, diferenţierea socială şi pierderea rolului conducător al „clasei muncitoare”.

CUVINTE CHEIE
valori, rezultatul cercetării, ţările post-socialiste, sondaj, societate, schimbări, priorităţi

Какое самочувствие у людей в Центральной и Восточной Европе? Каких ценностей они придерживаются? Фрагменты, представляющие поиск ценностей в рамках общественных наук: Бывшие социалистические страны Центральной и Восточной Европы принесли с собой в эпоху, последующую за политическими переменами 1989-го года различные шаблоны, традиции и общественные механизмы. Эта разнородность задерживает духовное сращивание старого континента. Данная работа демонстрирует различные чувственные установки и представления о ценностях с помощью поиска ценностей общественными науками и относящейся к этой теме специальной литературы, чтобы указать на следующее: политические отношения, сложившиеся в восточном регионе Европы в десятилетия после второй мировой войны до сих пор определяют отношение населения к государству и друг к другу. Среди трудностей, продиктованных необходимостью модернизации, с которыми должны справляться новые демократические общества, данный анализ выделяет преобладение сельскохозяйственного сектора, неразвитую промышленность и слабые экономические результаты с одной стороны, и разрушение прежнего общественного порядка и примитивность гражданского общества с другой стороны. Далее показывает, каким образом оказывают влияние на жизнь общества до сего времени идивидуализм и уход в личную жизнь, вскормленные коммунистической партийной политикой, пока в обществе благосостояния и изобилия главными «постматериальными» ценностями считаются свобода, окружающая среда, права человека и равенство. В заключении, в работе обсуждаются политические мнения и представления о ценностях, вытекающие из особенных путей развития, ностальгия по коммунизму, дифференциация общества и потеря ореола «рабочего класса».

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
ценности, результат исследования, постсоциалистические страны, исследование, общество, изменения, приоритеты

Ako sa cítia ľudia v strednej a východnej Európe? Akými hodnotami sa riadia? Úryvky z výskumu spoločenských hodnôt: Bývalé socialistické štáty strednej a východnej Európy zdedili rôzne tradície, fixácie a sociálne mechanizmy z obdobia pred politickým prevratom v roku 1989. Tieto mechanizmy spomaľujú vytvorenie duchovnej jednoty kontinentu. Štúdia pomocou výskumu spoločenských hodnôt a nadväzujúcej odbornej literatúry ukazuje rôzne emocionálne postoje a predstavu hodnôt, aby poukázala na to, že politické pomery východnej Európy, ktoré sa vyvinuli v desaťročiach po druhej svetovej vojne, dodnes definujú postoj obyvateľstva k štátu aj k sebe. Z výziev nutkania modernizácie, s ktorými si nové demokracie musia poradiť, tento výskum zdôrazňuje na jednej strane váhu poľnohospodárskeho sektoru, nevyspelosť priemyslu a slabý ekonomický výkon, na druhej strane rozvrátenie bývalého sociálneho poriadku a nevyspelosť občianskej spoločnosti. Ďalej poukazuje na to, že individualizmus podporovaný niekdajšou komunistickou straníckou politikou a ústup do súkromného života dodnes ovplyvňuje sociálny život, pričom v spoločnosti blahobytu a nadbytku sú považované za najdôležitejšie také „post-materialistické“ hodnoty, ako napríklad sloboda, životné prostredie, ľudské práva a rovnocennosť. Štúdia sa na záver zaoberá politickými názormi a predstavou hodnôt, nostalgiou po komunizme, diferenciáciou spoločnosti a stratou glorioly „robotníckej triedy“.

KĽÚČOVÉ POJMY
hodnoty, výsledok výskumu, postsocialistické štáty, prieskum, spoločnosť, zmeny, priority