The Influence of Psychological Games on Mental Health in Education: The percentage of those who have mental health problems is much higher in the group of people who chose supporting occupations (teachers, psychologists, etc.), than in the whole society. Teachers need personal development as psychotherapists do. In Rumania the realisation of such a project would involve many difficulties. Because of a misbelief (education is unidirectional) there is an expectation, indeed a very strong one, that teachers adopt the role of the Rescuer, somebody who tries to solve other people’s problems, even if the other refuses help. Experimental data confirm the tendency of teachers to adopt the role of the Rescuer. Adopting this role can have two negative consequences. 1) It negatively affects the maturation process of the child and 2) it becomes a source of psychological games in which participants make efforts both to suffer and to make others suffer. For prevention, an education for maturation is necessary, which is possible only in assertive conflict solving and in OK–OK life positions. Different psychological schools are analysed. This life position is adopted by humanist psychology and by transactional analysis. The promotion of humanistic psychology or transactional analysis-based pedagogy in Rumania can be helpful, but is not the only solution and is not the solution. The problem is that humanistic Gordon pedagogy is unknown, and there are no certified transactional analysis trainers in Rumania today.

KEYWORDS
mental health, school, transactional analysis, psychology, Gordon pedagogy, games, education, maturation, assertive, prevention, Rumania

Die Wirkung psychologischer Spiele auf die mentale Gesundheit in der Erziehung: Menschen, die mit mentalen Problemen zu kämpfen haben, entscheiden sich häufiger für einen helfenden Beruf (Lehrer, Psychologe etc.). Auch Lehrer benötigen Selbsterfahrung, wie sie für Psychotherapeuten vorgeschrieben ist. Deren Einführung in Rumänien stößt jedoch auf großen Widerstand. Aufgrund des Irrglaubens, Erziehung sei ein unidirektionaler Prozess, stehen die Lehrer unter Druck, die Rolle des Retters zu übernehmen. Ein Retter versucht, nach eigenen Maßstäben die Probleme eines anderen gegen dessen Widerstand zu lösen. Die Ergebnisse von Experimenten bestätigen die Tendenz von Lehrern, als „Retter“ zu handeln. Die Rolle des Retters hat zwei negative Konsequenzen: Sie bremst die Reifung des Kindes und fördert die Entstehung von psychologischen Spielen. Bei diesen Spielen bemühen sich die Partner darum, selbst zu leiden bzw. den Partner leiden zu lassen, daher bedeuten diese eine ernsthafte Gefährdung der mentalen Gesundheit der Schule. Als Vorbeugung wird ein der Reifung des Kindes förderlicher Erziehungsstil verwendet, der nur mit Hilfe des assertiven Umgangs mit Konflikten und einer OK–OK-Haltung möglich ist. Der Autor kommt zu dem Schluss, dass diese Lebenseinstellung inbesondere von der humanistischen Psychologie und der Transaktionsanalyse vertreten wird. Die Einführung einer auf diesen psychologischen Schulen basierenden Pädagogik in Rumänien ist eine verlockende Möglichkeit, aber nicht die einzige und nicht die Möglichkeit. Die Schwierigkeit besteht darin, dass die Gordon-Pädagogik in der rumänischen Fachliteratur unbekannt ist, während die rumänische Transaktionsanalyse noch in den Kinderschuhen steckt.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
mentale Gesundheit, Schule, Transaktionsanalyse, Psychologie, GordonPädagogik, Spielereien, Erziehung, Reifung, assertiv, Prävention, Rumänien

Utjecaj psiholoških igara na mentalnu higijenu u odgoju: Osobe koje se suočavaju s problemima mentalne higijene u većem postotku od prosječnog biraju poziv spasioca (profesora, psihologa itd.). Profesorima je isto tako neophodno posebno usavršavanje kao što je to propisano i psihoterapeutima. Ali uvođenje ovog u Rumunjskoj nailazi na ozbiljne poteškoće. Zbog pogrešnog uvjerenja da je „odgoj jednosmjeran tok“, na profesorima je veliki pritisak da oni preuzmu ulogu Spasioca. Spasilac pokušava riješiti probleme druge osobe na osnovu svojih gledišta, bez obzira što ta osoba ne prihvata nametnuto rješenje. Podaci pokusa potkrijepljuju tendencije profesora da budu „spasioci“. Uloga Spasioca ima dvije negativne posljedice: koči maturizaciju djeteta i inducira razvoj psiholoških igara. U ovim igrama učesnici čine napore da trpe i da budu trpljeni od strane svojih partnera, što predstavlja ozbiljnu opasnost za mentalnu higijenu u školama. Prestizanje čini vaspitanje za maturizaciju koje je moguće samo u slučaju asertivnog rješavanja konflikta i iz „ja sam OK-ti si OK“ životne pozicije. Autor dolazi do zaključka da ovu životnu poziciju zauzimaju prvenstveno humanistička psihologija i transakciona analiza. Uvođenje pedagogije koja je utemeljena na ovim psihološkim školama u Rumunjskoj je primamljiva mogućnost ali nije jedina i nije isključiva mogućnost. Teškoće proističu iz toga što je Gordonova pedagogija nepoznata u rumunjskoj stručnoj literaturi, dok se rumunjska transakciona analiza nalazi u fazi formiranja.

KLJUČNE RIJEČI
mentalna higijena, škola, transakciona analiza, psihologija, Gordonova pedagogija, igre, vaspitanje, maturizacija, asertivan, prestizanje, Rumunjska

Dopad psychologické konfrontace na duševní hygienu v oblasti výchovy: Ti, kteří čelí problémům duševní hygieny, si častěji vybírají povolání v pomocné oblasti (učitel nebo psycholog). Psychoterapeutové ale tvrdí, že učitelé také potřebují podporu v oblasti rozvoje osobnosti. Avšak uvedení tohoto programu se setkává s překážkami v Rumunsku. Falešná představa, že učení je jednosměrný proces, staví učitele omylem do role „záchrance“. Tzv. „záchrance“ se snaží řešit problémy jiných lidí ze svého pohledu a někdy i proti jejich vůli. Výsledky různých výzkumů tuto tendenci potvrdily. U této tendence si lze všimnout dvou negativních vlivů projevů, jednak staví překážky duševnímu rozvoji dítětemu a také je příčinou vzniků psychologických konfrontačních situací. Při takovýchto psychologických konfrontacích trpí člověk sám nebo působí psychologickou újmu ostatním, což je významný problém v oblasti duševní hygieny ve školách. Efektivní možností prevence je příprava na dospělost prostřednictvím asertivního řízení konfliktu, a z hlediska „OK životní pozice“. V souhrnu autor tvrdí, že tato hlediska lze najít pouze v oblasti humanitní psychologie a transakční analýzy. Zavedení pedagogických metod vycházejících z těchto psychologických škol je v Rumunsku jednou z možnosti, i když ne jedinou. Gordonova psychologická metoda není přijatá v rumunské vědecké literatuře a transakční analýza je v rané fázi, což je stále hlavní překážkou rozvoje.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
duševní hygiena, škola, transakční analýza, psychologie, Gordonova pedagogická metoda, hry, dospělost, výchova, asertivita, prevence, Rumunsko

A pszichológiai játszmák hatása a mentálhigiénére a nevelésben: A mentálhigiénés problémákkal küszködők az átlagnál nagyobb arányban választanak segítő (tanári, pszichológusi stb.) életpályát. A tanároknak is szükségük lenne személyiségfejlesztésre, ahogy ezt a pszichoterapeutáknak előírják. Ám ennek bevezetése Romániában komoly nehézségekbe ütközik. A „nevelés egyirányú folyamat” tévhit következtében a tanárokra nyomás nehezedik, hogy átvegyék a Megmentő szerepét. A Megmentő saját szempontjai szerint próbálja megoldani egy másik személy problémáját annak ellenállása ellenére. Kísérleti adatok támasztják alá a tanárok „megmentő” tendenciáit. A Megmentő szerepnek két negatív következménye van: fékezi a gyermek maturizációját és indukálja a pszichológiai játszmák kialakulását. E játszmákban a részvevők arra tesznek erőfeszítést, hogy szenvedjenek, illetve, hogy partnerüknek szenvedést okozzanak, és komoly veszélyt jelentenek az iskolai mentálhigiénére. A megelőzést a maturizációra való nevelés jelenti, ami csak asszertív konfliktuskezelés esetén és OK–OK életpozícióból lehetséges. A szerző arra a következtetésre jut, hogy ezt az életpozíciót elsősorban a humanista pszichológia és a tranzakcióanalízis vállalja fel. E pszichológiai iskolákon alapuló pedagógiának bevezetése Romániában kecsegtető lehetőség, de nem az egyetlen és nem a lehetőség. A nehézséget az okozza, hogy a Gordon-pedagógia ismeretlen a román szakirodalomban, míg a román tranzakcióanalízis gyerekcipőben jár még.

KULCSSZAVAK
mentálhigiéné, iskola, tranzakcióanalízis, pszichológia, Gordon-pedagógia, játszmák, nevelés, maturizáció, asszertív, megelőzés, Románia

Wpływ gry psychologicznej na higienę mentalną w wychowaniu: Osoby pragnące zająć się problemami higieny mentalnej w stopniu wyższym niż przeciętnie, wybierają zawód polegający na udzielaniu wsparcia (nauczyciele, psycholodzy itp.). Dlatego też pedagodzy również potrzebują rozwoju swojej osobowości, podobnie jak jest to wskazane dla psychoterapeutów. Wprowadzenie tego w Rumunii napotyka jednakże na duże trudności. „Wychowanie jest procesem jednokierunkowym” – w wyniku tak błędnych przekonań na pedagogach spoczywa presja przejęcia roli Wybawiciela. Wybawiciel próbuje rozwiązać problemy drugiej osoby z własnego punktu widzenia, wbrew jej woli. Badania potwierdzają tendencję „wybawicielską” pedagogów. Rola Wybawiciela ma dwa negatywne następstwa: hamuje maturyzację dzieci oraz generuje powstanie gry psychologicznej. Uczestnicy tej gry dokładają wszelkich starań by cierpieć , a także sprawiać cierpienie swoim partnerom i przez to stwarzają duże zagrożenie dla higieny mentalnej w środowisku szkolnym. Działaniem zapobiegawczym jest wychowanie w duchu maturyzacji, przy spełnieniu warunku zachowania asertywności w rozwiązywaniu konfliktów i pozycji zdrowia psychicznego OK–OK. Autor wysuwa wnioski, że zagadnienie pozycji życiowej przejmuje przede wszystkim psychologia humanistyczna i analiza transakcyjna. W Rumunii wprowadzenie pedagogiki w oparciu o tę szkołę psychologii wydaje się obiecującą możliwością, lecz nie jest to możliwość wyłączna i jedyna. Trudności wywodzą się z faktu,że pedagogika Gordona jest nieznana literaturze fachowej, a rumuńska analiza transakcyjna jest nadal w powijakach.

SŁOWA-KLUCZE
higiena mentalna, szkoła, analiza transakcyjna, psychologia, pedagogika Gordona, gry, wychowanie, maturyzacja, asertywny, prewencja, Rumunia

Efectul „jocurilor” psihologice asupra igienei mentale în educaţie: Cei care se confruntă cu probleme de igienă mentală au tendinţa de a alege mai des profesiuni de suport (profesor, psiholog). Profesorii au nevoie la rândul lor de dezvoltarea personalităţii, aşa cum acest fapt este prescris şi pentru terapeuţi. Introducerea acestui lucru în România întâmpină mari dificultăţi. Prin credinţa greşită „procesul de educaţie este unidirecţională”, asupra profesorilor se exercită presiunea de a prelua rolul de „Salvator”. „Salvator”-ul încearcă să rezolve din propria perspectivă problemele unei alte persoane, în ciuda oponenţei acestuia din urmă. Date de cercetare susţin tendinţele profesoriar de a deveni „Salvator”. Rolul de „Salvator” are două consecinţe negative: încetineşte maturizarea copilului şi contribuie la dezvoltarea „jocurilor” psihologice. În aceste „jocuri” psihologice participanţii depun efort pentru a suferi şi pentru a provoca suferinţă pentru partener, acest lucru constituind un pericol real în igiena mentală a şcolii. Prevenţia înseamnă educarea pentru maturitate, care se poate înfăptui numai prin asertivitate şi din pozi- ţia de viaţă OK–OK. Autorul ajunge la concluzia că această poziţie este reprezentată de psihologia umanistică şi cea tranzacţională. Pedagogia bazată pe aceste şcoli psihologice ar fi o posibilitate promiţătoare în România, dar nu şi singura. Greutăţile se datorează faptului că pedagogia Gordon şi analiza tranzacţională din România sunt numai la început.

CUVINTE CHEIE
igiena mentală, analiza tranzacţională, psihologie, pedagogia Gordon, „jocuri” psihologice, educaţia, maturizarea, asertivitatea, România

Влияние психологических игр на ментальное здоровье в воспитании: Люди, страдающие проблемами ментального здоровья, в среднем чаще, чем другие представителя общества, выбирают профессию помощника – учителя, психолога и т.д. Учителя нуждаются в развитии личности так же, как психотерапевты. Но реализация такого проекта в Румынии столкнулась с огромными трудностями. В результате ошибочного мнения, согласно которому «воспитание – процесс односторонний», к учителям предъявляется требование взять на себя роль Спасителя, который будет решать со своей точки зрения проблемы других, даже, если эти другие отказываются принять помощь. Данные экспериментальных исследований подтверждают тенденцию принятия на себя учителями роли Спасителя. У роли Спасителя есть два негативных последствия: тормозится процесс созревания, взросления у детей и становится источником психологических игр. В этих играх участники прикладывают усилия, чтобы страдать самим и заставлять страдать других, что, конечно, означает серьезную опасность для ментального здоровья школьников. Предупреждающей мерой может быть процесс воспитания умения взрослеть, которое возможно только при утвердительном решении конфликта и при условии жизненной позиции в которой оба участники в отношении друг к другу занимают «ОК» позицию. Автор приходит к мнению, что такая жизненная позиция характерна прежде всего для гуманистической психологии и трансакционального анализа (анализ компромиссного урегулирования). Введение в Румынии педагогики, основанной на этих психологических школах, является достаточно заманчивой возможностью, но это не единственная и не главная возможность. Трудность вызвана тем, что педагогика Гордона не известна в румынской профессиональной литературе, а румынский трансакциональный анализ еще только делает первые шаги.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
ментальное здоровье, школа, трансакциональный анализ, психология, педагогика Гордоня, игры, воспитание, процесс взросления, утвердительный, предупреждение, Румыния

Vplyv psychologickej konfrontácie na duševné zdravie a výchovu: Ľudia, ktorí bojujú s problémami duševného zdravia si vyberajú vo vyššej miere pomáhajúce profesie (učiteľ, psychológ, atď.). Aj učitelia by potrebovali osobný rozvoj, ako je to povinné u psychoterapeutov. Avšak zavedenie takéhoto projektu v Rumunsku naráža na vážne ťažkosti. Kvôli zlému pochopeniu „výchovy ako jednosmerného procesu“ je na učiteľov vyvíjaný tlak, aby prevzali rolu „Záchrancu“. „Záchranca“ sa pokúša riešiť problémy inej osoby podľa vlastných hľadísk, aj napriek jej odporu. Výskumy potvrdzujú tendenciu učiteľov prijať takúto rolu „Záchrancu“. Táto rola má dva nepriaznivé následky: prekáža procesu duševného rozvoja dieťaťa a indikuje vznik psychologických konfrontačných situácií. V týchto situáciách účastníci vyvíjajú úsilie, aby trpeli alebo spôsobili utrpenie ich partnerom a znamenajú nebezpečenstvo pre oblasť duševného zdravia na školách. Efektívnou možnosťou prevencie je príprava na dospelosť prostredníctvom asertívneho riadenia konfliktu a z hľadiska „OK životnej pozície“. Autor prišiel k záveru, že toto možno nájsť predovšetkým v humanistickej psychológii a transakčnej analýze. Zavedenie pedagogických metód vychádzajúcich z týchto psychologických škôl v Rumunsku je jednou z možností. Príčinou ťažkostí je, že Gordonova pedagogika nie je známa v rumunskej odbornej literatúre a transakčná analýza je v Rumunsku ešte len v začiatočnej fáze.

KĽÚČOVÉ POJMY
duševné zdravie, škola, transakčná analýza, psychológia, pedagogika podľa Gordona, hry, výchova, dospievanie, asertívne riešenie, predchádzanie, Rumunsko