Health Capital in the ‘Cis-Elbanian’ vs. ‘Trans-Elbanian’ Grand Regions: Frame Disputes about Framing Ambiguities and Misframings: The present study forms an operational variation of the task undertaken in the outlook paragraph of the authors’ earlier article to study with the help of the Sense of Coherence (SOC) as a group property, the health and general well-being of the Hungarian national community (in an international comparison). With Hungary being the only Eastern Central European (‘Trans-Elbanian’) country joining the EU-project with the title Corporate Culture and Regional Embeddednes (CURE), we Hungarians tried to help achieve this goal by making the following proposal to the researchers of the five Western-European (‘Cis-Elbanian’) countries partaking in the project: the drastically different Health Capital level of the Grand Regions situated on the two sides of the Elbe–Leitha boundary (‘centrum versus semi-periphery’) should be inserted as a control variable into the original research model of the project, which has propounded the hypothesis that the interaction between the organisational culture of the corporations operating in the sample region of the individual countries and the national culture of the respective regions has had an impact on the development of the region. We have presumed that this enormous difference between the Health Capital levels can bring to light the true underlying historical-social-economical impact factors which appear to be ‘cultural’ when approached for the first time. The leadership of the project allowed the Hungarian team to check, beyond the qualitative research design of the project, with the quantitative method of the research, the model variation enriched with a Health Capital variable. The conclusive results thus gained anticipate an affirmation of the results achieved in the original qualitative variation of the project design and may serve as an example for the whole research team to also implement an internationally exact investigation of the effect of the Health Capital as a control variable of the cultural impact in a possible follow up. The present study displays the first, pilot study results of this research undertaking, to be implemented in our country within the frame of the CURE project, and to be transferred into the international comparison if it proves successful. These preliminary results illustrate the interdependency of the cultural dimensions and the Health Capital apprehended in a salutogenic cross section.

KEYWORDS
Health Capital, salutogenesis, frame analysis, regional study, national culture, organisational culture, control variable

Gesundheitskapital in den Großregionen Zis-Elbe versus Trans-Elbe: Klärung des Interpretationssrahmens: Diese Studie bildet eine Durchführungsvariante der Aufgabe, die sich die Autoren im Ausblick ihres früheren Beitrags gestellt haben. Demgemäß sollte die Gesundheit und das allgemeine Wohlbefinden der ungarischen Nationalgemeinschaft mit Hilfe des Kohärenzgefühls (SOC), das als ein Gemeinschaftscharakteristikum aufgefasst wird, (im internationalen Vergleich) untersucht werden. Nachdem Ungarn als einziges mittel-europäisches („Trans-Elbe“) Land dem EU-Projekt CURE („Unternehmenskultur und regionale Einbettung“) beigetreten ist, haben wir den Forschern aus den teilnehmenden fünf west-europäischen (ZisElbe) Ländern vorgeschlagen, das drastisch unterschiedliche Niveau des Gesundheitskapitals in den Großregionen entlang der beiden Seiten der Trennungslinie Leith-Elbe („Zentrum vs. Halb-Periphärie“) als Kontrollvariable ins Forschungsmodell einzubeziehen, das nach der originellen Fassung aus der Interaktion der Unternehmenskultur und der regionalen (nationalen) Kultur in den jeweiligen Stichproberegionen der einzelnen Länder hypothetische Einflüsse auf die Entwicklung der jeweiligen Regionen abgeleitet hat. Diese „Zis- vs. Trans-Elbe“ Kontrollvariable könnte aus dem Hintergund der in erster Annäherung nur „kulturellen“ Einflüsse die wirklichen historisch-gesellschaftlich-wirtschaftlichen Wirkungsfaktoren hervorrufen. Die Projektleitung gab seine Zustimmung dazu, dass der ungarische Team – über das qualitative Untersuchungsvorhaben des Projekts hinaus – die durch die Variable des Gesundheitskapitals ergänzte Modellvariante mit der Quantitativmethode der im Beitrag erwähnten Forschung überprüft. Die auf diese Weise zu erzielenden, konklusiven Ergebnisse können die bei der originellen qualitativen Variante erzielten Ergebnisse bestätigen und ebenfalls als ein Muster dafür dienen, in einem möglichen Folgeprogramm auch im internationalen Verhältnis die Rolle des Gesundheitskapitals als einer Kontrollvariable des kulturellen Einflusses zu klären. In dieser Studie werden die ersten Ergebnisse des Forschungsunterfangens vorgelegt, das im Rahmen des CURE-Projekts in Ungarn durchgeführt wird, und im Falle seines Erfolgs auch in den internationalen Vergleich eingeführt werden soll. So werden mit den Korrelationen, die bei den Erhebungen errechnet wurden, die Wechselwirkungen zwischen den kulturellen Variablen und einem salutogenetischen Querschnitt des Gesundheitskapitals illustriert.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Gesundheitskapital, Salutogenese, Rahmenanalyse, regionale Studie, nationale Kultur, Organisationskultur, Kontrollvariable

Zdravstveni kapital u velikim regijama „s ove strane Elbe“ kontra „s one strane Elbe“: razjašnjavanje okvira interpretiranja: Ovaj studij čini jednu od ovršnih varijanti te zadaće, koju su autori prihvatili u sumiranju jednoga svoga ranijeg članka, i koji je pomoću osjećaja koherencije (SOC) kao karakteristike zajednice pokušao istraživati (u međunarodnoj usporedbi) zdravlje i opće blagostanje mađarske nacionalne zajednice. Postizanje ovog cilja pokušali smo potpomoći time, što smo nakon pridruživanja Mađarske, kao jedine istočno europske zemlje („s one strane Elbe“) projektu Europske Unije pod naslovom „Kultura tvrtke i regionalna smještenost“ (CURE), predložili istraživačima pet zapadno europskih zemalja („s ove strane Elbe“), sudionicima ovog projekta, da u originalni istraživački model, koji daje zaključke hipotetičkih učinaka na osnovu interakcije kulture koje djeluju u primjernim regijama pojedinih zemalja, odnosno (nacionalne) kulture dotičnih regija, kao kontrolnu varijablu, uvedemo razinu zdravstvenog kapitala, koja se drastično razlikuje u velikim regijama, s jedne i s druge strane linije Elba-Leitha („centar kontra poluperiferija“), kao takvog faktora, koji će iznijeti na vidjelo stvarne povijesne, društvene i ekonomske činioce, nasuprot prvom površnom pristupu koji ističe samo prividne kulturne činioce. Rukovoditelji projekta su se suglasili s time, da povrh kvalitativnog kontrolnog plana projekta, mađarska strana provjeri kvantitativnim metodom istraživanja varijantu modela, proširenu kontrolnom varijablom zdravstvenog kapitala. Ovako dobijeni konkluzivniji rezultati mogu pojačati kvalitativne rezultate, dobijene u originalnoj varijanti projekta, i mogu poslužiti kao primjer da u jednom mogućem pratećem programu na međunarodnoj relaciji razjasnimo ulogu zdravstvenog kapitala, kao kontrolnu varijablu kulturnog učinka. Ovaj studij daje uvid u prve rezultate ovog istraživačkog poduhvata, koji treba izvršiti u zemlji u okviru projekta CURE, a u slučaju uspjeha prenijeti u međunarodnu usporedbu. Ovako uračunatim korelacijama se ilustrira uzajamno dejstvo kulturne varijable i zdravstvenog kapitala, manifestiranog u salutogenetskom presjeku.

KLJUČNE RIJEČI
zdravstveni kapital, salutogeneza, okvirna analiza, regionalno istraživanje, nacionalna kultura, kultura organizacije, kontrolna varijabla

Zdravotní kapitál ve velkých předlitavských a zalitavských regionech: Objasnění interpretačních rámců: Předložená studie je jednou z realizačních verzí úkolu, který si autoři uložili ve výhledu jednoho ze svých dřívějších článků, a který si kladl za cíl prozkoumat (v mezinárodním měřítku) pomocí pocitu koherence (SOC), jakožto společenské charakteristiky, zdraví a obecný blahobyt maďarského národního společenství. K dosažení tohoto cíle jsme se pokusili přispět tím, že jsme se jako jediná středo-východoevropská (zalitavská) země i my, Maďaři, připojili k EU projektu pod názvem „Firemní kultura a regionální zakotvení“ (CURE). Navrhli jsme badatelům pěti zúčastněných západoevropských (předlitavských) zemí, aby do původního výzkumného modelu projektu, který odvozuje hypotetické vlivy na rozvoj regionu z interakce mezi kulturou firem ve vzorových regionech jednotlivých zemí a mezi (národní) kulturou dotčených regionů, byly začleněny jako kontrolní proměnné i drasticky odlišné hladiny zdravotního kapitálu velkoregionů na obou stranách dělící linie Labe – Litavka („centrum kontra semiperiferie“). Toto je činitel, který může odkrýt skutečné historicko-společensko-ekonomické účinné mechanismy, při prvním pohledu skryté za zdánlivě „kulturním“ vlivem. Vedení projektu odsouhlasilo, aby maďarská strana nad rámec plánu kvalitativních výzkumů ověřila kvantitativní metodou bádání variantu modelu rozšířenou o proměnnou veličinu zdravotního kapitálu. Tak získané více konklusivní výsledky mohou potvrdit závěry, které byly získány původní kvalitativní verzí projektu, a mohou sloužit jako vzor k tomu, abychom v případném následujícím programu také v mezinárodním měřítku objasnili roli zdravotního kapitálu jakožto kontrolní proměnné kulturního vlivu. Předložená studie poskytuje ukázky prvních výsledků výzkumného záměru, který je třeba v rámci projektu CURE realizovat v tuzemsku a v případě úspěšnosti i přenést do roviny mezinárodního srovnání. Ilustruje tak pomocí započítaných korelací vzájemnou interakci kulturních proměnných veličin a v salutogenetickém průřezu pojatého zdravotního kapitálu.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
zdravotní kapitál, salutogeneze, rámcová analýza, regionální výzkum, národní kultura, firemní kultura, kontrolní proměnné

Egészségtőke a „Elbán inneni” kontra „Elbán túli” nagyrégiókban: Értelmezési keretek tisztázása: Jelen tanulmány egyik végrehajtási változatát képezi annak a feladatnak, amelyet a szerzők egy korábbi cikkük kitekintésében vállaltak, és amely a közösségi jellemzőként felfogott koherenciaérzet (SOC) segítségével szándékozta (nemzetközi összehasonlításban) vizsgálni a magyar nemzeti közösség egészségét és általános jól-létét. E cél elérését azzal próbáltuk elősegíteni, hogy miután egyetlen kelet-közép-európai („Elbán túli”) országként mi magyarok is csatlakoztunk a „Vállalati kultúra és regionális beágyazottság” (CURE) nevű EU-projekthez, javasoltuk az abban részt vevő öt nyugat-európai („Elbán inneni”) ország kutatóinak, hogy a projekt eredeti kutatási modelljébe, amely az egyes országok mintarégiójában működő vállalatok kultúrája és az illető régiók (nemzeti) kultúrája közötti interakcióból vezet le hipotetikus hatásokat a régió fejlődésére, kontrollváltozóként vegyük be az Elba–Lajta-választóvonal két oldalán elterülő nagyrégiók („centrum kontra félperiféria”) drasztikusan eltérő egészségtőkeszintjét is, mint olyan tényezőt, ami az első közelítésben „kulturálisnak” tűnő hatás mögül felszínre hozhatja a tényleges történelmi-társadalmi-gazdasági hatótényezőket. A projekt vezetése hozzájárult ahhoz, hogy a magyar fél a projekt kvalitatív vizsgálati tervén túlmenően a kutatás kvantitatív módszerével ellenőrizze a modell egészségtőke-változóval kibővített változatát. Az így kapott konkluzívabb eredmények megerősíthetik a projekt eredeti kvalitatív változatában elért eredményeket, és mintául szolgálhatnak ahhoz, hogy egy lehetséges követési programban nemzetközi viszonylatban is tisztázzuk az egészségtőke mint a kulturális hatás kontrollváltozójának szerepét. A jelen tanulmány ennek a CURE projekt keretében idehaza végrehajtandó és sikeressége esetén nemzetközi összehasonlításba is átviendő kutatási vállalkozásnak az első eredményeiből ad bemutatót. Így a számolt korrelációkkal illusztrálja a kultúraváltozók és a szalutogenetikus metszetben megragadott egészségtőke kölcsönhatását.

KULCSSZAVAK
egészségtőke, szalutogenezis, keretelemzés, regionáis kutatás, nemzeti kultúra, szervezeti kultúra, kontrollváltozó

Kapitał zdrowia w dużych regionach na terytorium „do Elby” kontra „za Elbą”: Wyjaś- nienie zakresu interpretacji: Niniejsze studium stanowi wykonalną wersję zadania, którego autorzy podjęli się we wcześniejszej publikacji i które miało na celu badanie (w skali międzynarodowej) zdrowia i dobrobytu węgierskiej wspólnoty narodowej przy pomocy wskaźnika poczucia koherencji (SOC), uznanego za charakterystyczną cechę wspólnoty. Dla ułatwienia osiągnięcia wytyczonego celu wysunęliśmy postulat – ponieważ my Węgrzy jako jedyne państwo wschodnio-środkowo-europejskie („za Elbą”) dołączyliśmy się do projektu UE o nazwie „Kultura przedsiębiorstwa i łączność z regionem” (CURE) – proponując naukowcom pięciu państw zachodnio-europejskich („do Elby”), biorących w nim udział wprowadzenie do pierwotnego wzorca badania naukowego, które na podstawie interakcji między kulturą przedsię- biorstw w poszczególnych państwach wzorcowego regionu a narodową kulturą danego regionu analizuje wpływy hipotetyczne na rozwój regionu, jako zmienną kontrolną drastycznie zróżnicowany poziom kapitału zdrowia regionów położonych po dwóch stronach linii granicznej Elba-Lajta („centrum kontra półperyferia”). Stosowanie tej zmiennej może uwidocznić spośród czynników z pozoru „kulturowych” rzeczywiste czynniki oddziałujące, o podłożu historycznospołeczno-ekonomicznym. Dyrekcja projektu wyraziła zgodę, żeby strona węgierska poza planami kwalitatywnych badań projektu przeprowadziła również badania kontrolne w sposób kwantytatywny wersji rozszerzonej o zmienną kapitału zdrowia. Uzyskane w ten sposób bardziej konkluzywne wyniki badań mogą być potwierdzone również przez wyniki otrzymane w pierwotnej, kwalitatywnej wersji, poza tym mogą służyć za wzorzec w kolejnym programie wyjaśniającym na skalę międzynarodową rolę kapitału zdrowia jako zmiennej kontrolnej oddziaływania wpływów kulturowych. Niniejsze studium przedstawia w ramach projektu CURE pierwsze wyniki badań do wykorzystania w kraju i w razie powodzenia do porównania w mię- dzynarodowym środowisku. W ten sposób wyliczonymi korelacjami ilustruje wzajemne oddziaływanie zmiennych kulturowych i kapitału zdrowia ujętego w przekroju salutogenetycznym.

SŁOWA-KLUCZE
kapitał zdrowia, salutogeneza, zakres interpretacji, badania regionalne, kultura narodowa, kultura organizacji, zmienna kontrolna

Capitalul de sănătate în regiunile mari „încoace de Elba“ şi „dincolo de Elba“: clarificarea cadrelor de intrepretare: Prezentul studiu este varianta executivă al acelei sarcini pe care autorii şi-au asumat, ca şi o propunere al unui articol precedent. Examinăm în acest articol, cu ajutorul simţului de coerenţă (SOC), perceput ca şi o caracteristică a comunităţii, sănătatea şi well-beingul populaţiei maghiare. Dorim să atingem acest scop, după ce, fiind singura ţară estcentral-europeană (dincolo de Elba), ne-am alăturat proiectului EU „Cultura organizaţională şi înglobarea regională“ (CURE). Am propus pentru cele cinci ţări vest-europene participante (încoace de Elba), ca, în modelul de cercetare original, care deduce efectele ipotetice ale dezvoltării regiunii din interacţiunea dintre cultura organizaţiilor, (care funcţionează în regiunile model ale unor ţări) şi cultura naţională ale acestor regiuni, să includem şi variabila de control al nivelului capitalui de sănătate, care diferă radical în regiunile mari (centrum contra semiperiferie), ce se întind pe ambele părţi ale liniei despărţitoare Elba–Lajta. Acest factor, care din prisma primei abordări pare a fi „cultural“, ar putea dezvălui adevăraţii factori de influenţă istoricisociali-economici. Conducerea proiectului a contribuit, ca partea maghiară, pe dincolo de proiectul de cercetare calitativ, să controleze cu metode cantitative versiunea dezvoltată a modelului cu variabila capitalului de sănătate. Rezultatele mai conclusive întăresc rezultatele obţinute în varianta originală, calitativă a proiectului, şi pot fi exemple pentru un posibil program de urmărire, cu scopul de a clarifica rolul capitalului de sănătate, ca şi variabila de control al efectului cultural. Studiul ne prezintă primele rezultate ale acestei cercetări, care în caz de succes, pe lângă aplicarea autohtonă, poate fi utilizat şi în comparaţie internaţională. Cu ajutorul corelaţiilor este ilustrat interacţiunea dintre variabilele culturale şi capitalul social, interpretat din prisma secţiunii salutogenetice.

CUVINTE CHEIE
capital de sănătate, salutogeneză, analiză de cadru, cercetare regională, cultura naţională, cultura organizaţională, variabila de control.

Капитал Здоровья в крупных регионах «По эту сторону Эльбы» контра «По ту сторону Эльбы»: Обсуждение форм толкования: Настоящее исследование представляет собой вариант действия по задаче, которую авторы взяли на себя в своей более ранней статье. Эта задача заключалась в намерении изучить здоровье и общее благосостояние венгерской национальной общности (в международном сравнении) с помощью значения когерентности (SOC), рассматриваемого в качестве характерной черты общества. Достижению этой цели мы пытались способствовать тем, что после того, как Венгрия стала единственной восточно-центрально-европейской страной («по ту сторону Эльбы»), присоединившейся к проекту ЕС «Корпоративная Культура и Региональное Внедрение» (CURE), мы предложили исследователям пяти западно-европейских стран («по эту сторону Эльбы»), участвующих в проекте следующее: разительная разница в уровне капитала здоровья крупных регионов, расположенных по разные стороны от границы Эльба- Лейта («центр контра полупериферия»), должна быть включена как контрольная переменная величина в изначальную исследовательскую модель проекта, который предлагал на обсуждение гипотезу о том, что взаимодействие организационной культуры предприятий, работающих в исследуемых регионах и национальной культуры соответствующих регионов оказывают влияние на развитие этих регионов. Мы предположили, что на первый взгляд эта огромная разница между уровнями капитала здоровья может вывести на свет настоящие глубокие исторические и социально-экономические факторы влияния, которые на первый взгляд могли казаться факторами «культурного» влияния. Руководство проекта дало согласие на то, чтобы венгерская сторона помимо количественного плана исследований провела с помощью качественного метода изучение капитала здоровья с учетом роли культурного влияния как контрольной постоянной величины. Настоящий труд представляет первые результаты исследований, которые должны быть проведены в рамках проекта CURE в Венгрии и в случае их успеха перенесены на международный уровень сравнения. Эти предварительные результаты иллюстрируют взаимозависимость культурных переменных величин и капитала здоровья, рассматриваемого в салютогенетическом разрезе.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
капитал здоровья, салютогенезис, формы толкования, региональное исследование, национальная культура, организационная культура, контрольная перемен- ная величина

Zdravotný kapitál vo veľkých regiónoch predlitavských a zalitavských regiónoch: Objasnenie interpretačných rámcov: Predložená štúdia je jednou z realizačných verzií úlohy, ktorú sú autori vytýčili v jednom zo svojich predošlých článkov, a ktorá si kládol za cieľ preskúmať (v medzinárodnom merítku) pomocou pocitu koherencie (SOC), ako spoločenskej charakteristiky, zdravie a všeobecný blahobyt maďarského národného spoločenstva. K dosiahnutiu tohto cieľa sme sa pokúsili prispieť tým, že sme sa ako jediná stredo-východoeurópska („zalitavská“) krajina i my, Maďari, pripojili k EU projektu s názvom „Firemná kultúra a regionálne zakotvenie“ (CURE). Navrhli sme bádateľom piatich zúčastnených západoeurópskych (zalitavských) krajín, aby do pôvodného výskumného modelu projektu, ktorý odvodzuje hypotetické vplyvy na rozvoj regiónu z interakcie medzi kultúrou firiem vo vzorových regiónoch jednotlivých krajín a medzi (národnou) kultúrou dotknutých regiónov, boli začlenené ako kontrolné premenné i drasticky odlišné hladiny zdravotného kapitálu veľkých regiónov na oboch stranách deliacej línie rieky Litavka (nem. Leithe) („centrum kontra semiperiféria“). Toto je činiteľ, ktorý môže odkryť skutočné historicko-spoločensko-ekonomické účinné mechanizmy, na prvý pohľad skryté za zdanlivým „kultúrnym“ vplyvom. Vedenie projektu odsúhlasilo, aby maďarská strana nad rámec plánu kvalitatívnych výskumov overila kvantitatívnou metódou bádania variantu modelu rozšírenú o premennú veličinu zdravotného kapitálu. Takto získané konkluzívnejšie výsledky môžu potvrdiť závery, ktoré boli získané pôvodnou kvalitatívnou verziou projektu a môžu tiež slúžiť ako vzor na to, aby sme v prípadnom nasledujúcom programe tiež v medzinárodnom merítku objasnili úlohu zdravotného kapitálu ako kontrolnej premennej kultúrneho vplyvu. Predložená štúdia predkladá ukážky prvých výsledkov výskumného zámeru, ktorý je treba v rámci projektu CURE realizovať v tuzemsku a v prípade úspešnosti ho preniesť i do roviny medzinárodného porovnania. Ilustruje tak pomocou započítaných korelácií vzájomnú interakciu kultúrnych premenných veličín a v salutogenetickom priereze poňatého zdravotného kapitálu.

KĽÚČOVÉ POJMY
zdravotný kapitál, salutogenéza, rámcová analýza, regionálny výskum, národná kultúra, firemná kultúra, kontrolné premenné