archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Károly VARGA
Ákos TÓTH
József ROZNÁR
András OLÁH
József BETLEHEM
Sára JEGES Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'Is ‘Meaningfulness’ a General Mediating Factor? The Salutogenic Revolution of Question-Setting in Health Science and Occupational Psychology'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
31 December 2010
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
5 October 2011
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 7 (2012) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
72–89
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.5708/EJMH.7.2012.1.4
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
6 June 2012
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Sára Jeges
Faculty of Health Sciences
University of Pécs
Rét u. 4.
H-7623 Pécs
Hungary
jeges@etk.pte.hu
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Koliko je općenit motiv „ima smisla za nas (meaningfulness)”? Prinos za revolucionarno novo, salutogenetsko postavljanje pitanja znanosti-zdravstva i psihologije zanimanja: Prema rezultatima naših dvaju ranijih istraživanja koja se međusobno potvrđuju-prema čemu s jedne strane u djelokrugu ispitanika za iskupljenje povoljnih rezultata koji se vezuju za osobu i rad, od motivacijskih potencijala djelokruga u modelu Hackman-Oldham doživljeni značaj i oštroumnost (meaningfulness) zadaće po sebi je doprinjela u signifikantnoj mjeri; s druge strane u salutogenetskom modelu Antonowskog i od komponenti hipotetiziranog osjećaja koherencije (Sense of Coherence, SOC) kao čimbenici zdravlja i dobrog osjećaja, istaknutu ulogu imao je „meaningfulness”- postavivši pitanje: da li se taj pozitivni utjecaj „meaningfulness”-a može dalje uopćavati? Naime ispitivali smo, u krugu žena koje su izabrale poziv zdravstvenog radnika u Mađarskoj, gdje je izrazito velik broj napuštanja poziva, da je pozitivni „meaningfulness” signifikantni čimbenik motivacije pri ostanku kod poziva. S metodičkog gledišta obavili smo kvazi-studiju u krugu žena koje se obrazuju na zdravstvenom smjeru (n = 158) i u krugu onih koje najmanje pet godina rade (n = 79) u zdravstvu. Kao kontrolne grupe poslužili su nam slučajni uzorci onih koji se ne školuju i ne rade u zdravstvu standardizirani na dob i spol. Prema našim rezultatima pokazalo se da je „meaningfulness” unutar osjećaja koherencije, signifikantni čimbenik ostanka kod poziva. Praktični je zaključak istraživanja: prilikom zdravstvenog obrazovanja veći naglasak se mora stavljati na razvijanje osjećaja koherencije kod pojedinca. Instrumenti su: postavljanje modela životnog poziva, pojedinačno planiranje karijere, uspostavljanje mogućnosti za zdraviji način življenja.

KLJUČNE RIJEČI
osjećaj smislenosti rada, salutogenetski pristup, osjećaj koherencije, izobražavanje stručnjaka, mogućnost menadžmenta, razumljivost, paramedikalno obrazovanje, napuštanje poziva, studentice, zaposlenice

Nakolik obecným je motiv „smysluplnosti” (meaningfulness)? Příspěvek zdravovědy a pracovní psychologie k revoluční salutogenetické otázce: Na základě našich dvou předchozích výzkumů, jejichž výsledky se podporovaly, jsme si kladli otázku, nakolik se dá zobecnit pozitivní vliv vnímání smysluplnosti práce na její výsledky? Z motivačních potenciálů uvedených v modelu Hackman-Oldham se pocit důležitosti a smysluplnosti (meaningfulness ) úkolu ukázal jako významný faktor vplyvu na pozitivní výsledky osob a práce v pracovní náplni zkoumaných osob. Na druhé straně hrál v Antonowského salutogenetickém modelu také pocit smysluplnosti významnou roli jako složka pocitu soudržnosti (Sense of Coherence, SOC), hypotetizované jako faktor zdraví a pohody. Konkrétně jsme se v našem výzkumu zabývali tím, zda je v Maďarsku (kde je zvláště vysoký počet opuštění profese) u žen, které si zvolily povolání zdravotnického pracovníka, významným motivačním faktorem setrvání v profesi pozitivné „meaningfulness“? Z metodického hlediska byla provedena případová studie studentek (n = 158) medicínských oborů a žen pracujících nejméně pět let v oblasti zdravotnictví (n = 79). Jako kontrolní skupina sloužily náhodné, podle věku a pohlaví standardizované vzorky studentů nemedicínských oborů a lidí pracujících mino zdravotnictví. Podle našich výsledků bylo potvrzeno, že „meaningfulness“ v pocitu soudržnosti je významným faktorem setrvání v profesi v oblasti zdravotní péče. Praktická konsekvence výzkumu: ve výuce na zdravotnických oborech by se měl klást větší důraz na vývoj individuálního pocitu soudržnosti, jehož prostředky jsou: postavení modelu optimální životní dráhy, plánování osobní kariéry, vytvoření možnosti pro zdravější životní styl.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
pocit smysluplné práce, salutogenetický přístup, pocit koherenčnosti, edukace zdravotních sester, možnost manažování, srozumitelnost, paramedikálna edukace, opuštění profese zdravotními sestrami, posluchačky, zaměstnankyně

Is ‘Meaningfulness’ a General Mediating Factor? The Salutogenic Revolution of Question- Setting in Health Science and Occupational Psychology: According to our earlier researches – stating that on the one hand in the career competency of the examined subjects, out of the Core Job Dimensions present in the Hackman-Oldham Job Characteristic Model, only Meaningfulness (task significance) contributed significantly to inducing favourable Personal and Work Outcomes, and on the other hand, among the components of the Sense of Coherence, portrayed as a health and well-being factor in Antonovsky’s Salutogenic Model, it was Meaningfulness that had a preeminent role – we asked the question: to what extent can this positive effect of Meaningfulness be further generalized? That is, regarding women in Hungary who choose a healthcare career, whether Meaningfulness felt within their job motivates them with a significant enough force to be a counter-effective factor to job abandonment (especially frequent in Hungary), to persevere despite the difficult circumstances. From a methodical point of view, we completed a quasi-case study in the circle of 158 female students taking healthcare courses and 79 women working in healthcare for at least five years. As control groups we used the age- and sex-standardized random samples of non-healthcare students as well as workers. Here, Meaningfulness within the Sense of Coherence proved to be the significant factor for staying in the healthcare profession. Practical conclusion of the research: during the training in healthcare courses, an emphasis has to be laid upon developing the Sense of Meaningfulness in the person, by means of establishing life-career models, personal career design, and creating the chances of a healthier lifestyle.

KEYWORDS
meaningfulness, salutogenic approach, sense of coherence, nurse education, manageability, comprehensibility, paramedical training, nurse turnover, female students, female employee

Inwiefern ist „Sinnhaftigkeit“ („meaningfulness“) ein allgemeines Motiv? Ein Beitrag zur revolutionären salutogenetischen Fragestellung in Gesundheitswissenschaft und Beschäftigungspsychologie: Auf der Grundlage unserer Ergebnisse aus zwei früheren Forschungsprojekten, die sich gegenseitig bestätigten – einerseits hatte sich gezeigt, dass im Arbeitsbereich unserer Probanden von den motivationsfördernden Bedingungen der Arbeitssituation nach dem Hackman-Oldham-Modell allein die empfundene Bedeutsamkeit und Sinnhaftigkeit (meaningfulness) in signifikantem Maße zu positiven Ergebnissen in Bezug auf die Person und die Tätigkeit führten, andererseits kam „meaningfulness“ auch unter den Komponenten des Kohärenzsinns (Sense of Coherence, SOC), der im salutogenetischen Modell nach Antonovsky als Faktor für Gesundheit und Wohlbefinden verstanden wird, eine besondere Rolle zu - gingen wir der Frage nach, inwiefern diese positive Wirkung von „meaningfulness“ weiter zu verallgemeinern ist. Insbesondere haben wir untersucht, ob positive „meaningfulness“ bei weiblichen Fachkräften im Gesundheitswesen in Ungarn, bei denen die Zahl der Berufswechsler besonders hoch ist, signifikant dazu beiträgt, dass sie ihren Beruf nicht aufgeben. Als Methode wurde eine Art Fallstudie gewählt, die bei Frauen, die ein medizinisches Fach belegt haben (n = 158) und bei Frauen, die seit mindestens fünf Jahren im Gesundheitswesen tätig sind, durchgeführt wurde. Als Kontrollgruppen dienten für Alter und Geschlecht standardisierte Zufallsstichproben von Studierenden anderer Fächer und von nicht im Bereich des Gesundheitswesens Tätigen. Unsere Ergebnisse bestätigten, dass „meaningfulness“ innerhalb des Kohärenzsinns einen signifikanten Faktor für das Verbleiben in einem medizinischen Beruf darstellt. Praktische Konsequenz der Forschung: In der Ausbildung in medizinischen Fächern sollte mehr Wert auf die Entwicklung des Kohärenzsinns bei einzelnen Studierenden gelegt werden. Mögliche Maßnahmen hierbei sind: Erstellung von Laufbanhmodellen, individuelle Karriereplanung, Schaffung von Möglichkeiten für eine gesündere Lebensführung.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Bedeutsamkeit/Sinnhaftigkeit der Arbeit, salutogenetischer Ansatz, Kohärenzsinn, Krankenschwesternausbildung, Bewältigbarkeit, paramedikale Ausbildung, Berufswechsel von Krankenschwestern, weibliche Studierende, weibliche Beschäftigte

Mennyire általános motívum a „van értelme számunkra (meaningfulness)”? Adalék az egészségtudomány és a foglalkozáspszichológia forradalmian új, szalutogenetikus kérdésfeltevéséhez: Korábbi két kutatásunk egy-egy egymást erősítő eredménye alapján – miszerint egyfelől a vizsgált alanyok munkakörében a személyt és munkát érintő kedvező eredmények kiváltásához a Hackman–Oldham-modellben szereplő munkaköri motivációs potenciálok közül a feladat átérzett jelentősége, értelmessége (meaningfulness) egymagában szignifikáns mértékben járult hozzá; másfelől az Antonovsky-féle szalutogenetikus modellben az egészség és jól-lét tényezőiként hipotetizált koherenciaérzet (Sense of Coherence, SOC) komponensei közül is a „meaningfulness”-nek volt kitüntetett szerepe – tettük fel a kérdést: vajon a „meaningfulness”- nek e pozitív hatása mennyiben általánosítható tovább? Nevezetesen azt vizsgáltuk, hogy az egészségügyi szakdolgozói pályát választó nők körében Magyarországon, ahol különösen magas a pályaelhagyások száma, a pályán maradás szignifikáns motiváló tényezője-e a pozitív „meaningfulness”. Módszertani szempontból kvázi esettanulmányt végeztünk egészségügyi szakon tanuló nők (n = 158) és legalább öt éve az egészségügyi pályán dolgozó (n = 79) nők körében. Kontrollcsoportokként nem egészségügyi szakokon tanulók és nem az egészségügyben dolgozók korra és nemre standardizált véletlen mintái szolgáltak. Eredményeink szerint beigazolódott, hogy a „meaningfulness” a koherenciaérzeten belül az egészségügyi pályán maradás szignifikáns tényezője. A kutatás gyakorlati konzekvenciája: az egészségügyi szakokon folyó képzés során nagyobb súlyt kell fektetni az egyén koherenciaérzetének fejlesztésére, aminek eszközei: életpályamodellek felállítása, egyéni karriertervezés, egészségesebb életvitel lehetőségeinek megteremtése.

KULCSSZAVAK
a munka értelmességének érzete, szalutogenetikus megközelítés, koherenciaérzet, nővérképzés, menedzselhetőség, érthetőség, paramedikális képzés, nővéri pályaelhagyás, női hallgatók, női foglalkoztatottak

Na ile powszechnym motywem jest „ma dla nas sens (meaningfulness)”? Dane dotyczące rewolucyjnie nowego, salutogenetycznego podejścia do zagadnienia nauki o zdrowiu i psychologii zatrudnienia: Na podstawie potwierdzających się wzajemnie wyników naszych dwóch wcześniejszych badań – wedug których, po pierwsze, spośród występujących w modelu Hackmana-Oldhama motywacyjnych potencjałów zakresu pracy, poczucie wagi i sensu wykonywanego zadania (meaningfulness) samo w sobie w znaczącej mierze przyczyniło się do osiągnięcia pozytywnych wyników, dotyczących zarówno osób, jak i efektów pracy na stanowisku badanych osób; po drugie zaś, „meaningfulness” odegrało najważniejszą rolę wśród komponentów hipotetycznego poczucia koherencji (Sense of Coherence, SOC), jako czynnik zdrowia i dobrego samopoczucia w salutogenetycznym modelu Antonowsky’ego – zadaliśmy sobie pytanie: w jakim stopniu można dalej uogólniać pozytywne działanie „meaningfulness”? Przeprowadziliśmy konkretne badania w grupie dyplomowanych pielęgniarek zatrudnionych w służbie zdrowia na Węgrzech, w której notuje się szczególnie duży odpływ z zawodu, by sprawdzić, czy pozytywny „meaningfulness” stanowi znaczący czynnik motywujący pozostanie w zawodzie. Pod względem metodologicznym badanie było zbliżone do badania indywidualnych przypadków wśród kobiet studiujących pielęgniarstwo (n = 158) i pracujących przynajmniej od pięciu lat w służbie zdrowia (n = 79). Grupę kontrolną stanowiły przypadkowe respondentki studiujące oraz pracujące poza służbą zdrowia, o tym samym standardzie pod względem płci i wieku. Wyniki badań potwierdziły, że „meaningfullness” w ramach poczucia koherencji stanowi wymierny czynnik decydujący o pozostaniu w zawodzie. Praktyczny wniosek z badań: na wydziałach pielęgniarskich należy w procesie kształcenia położyć większy nacisk na rozwijanie poczucia koherencji jednostek, czego środkiem może być: opracowanie modelu pracy w zawodzie, indywidualny projekt kariery zawodowej, stworzenie możliwości zdrowszego trybu życia.

SŁOWA-KLUCZE
poczucie sensu własnej pracy, podejście salutogenetyczne, poczucie koherencji, studia pielęgniarskie, możliwość zarządzania, zrozumiałość, kształcenie paramedyczne, odejścia z zawodu pielęgniarskiego, studentki, pracownice

Cât de general motiv este „are sens (meaningfulness) pentru noi”? Contribuţie la punerea noii probleme revoluţionare, salutogenetice a ştiinţei sănătăţii şi a psihologiei ocupaţionale: în baza rezultatelor celor două cercetări anterioare, care se susţin reciproc - conform cărora, pe de o parte în sfera de activitate a persoanelor examinate, pentru atingerea rezultatelor pozitive în relaţie cu persoana şi munca, după modelul Hackman-Oldham, dintre potenţialele de motivare ale sferei de activitate, importanţa, raţionalitatea simţită a sarcinii (meaningfulness) contribuie singură în mod semnificativ; pe de altă parte în modelul salutogenetic al lui Antonowsky, dintre componenţele senzaţiei de coerenţă (Sense of Coherence, SOC) hipotetizate ca şi factori de sănătate şi bunăstare, „meaningfulness”-ul a avut un rol distins - am pus întrebarea: influenţa pozitivă a „meaningfulness”-ului în ce măsură se poate generaliza în continuare? Am examinat în mod expres ca în cercul femeilor care aleg profesia de specialitate sanitară în Ungaria, unde numărul persoanelor care abandonează posturile este în special ridicat, „meaningfulness”-ul pozitiv este oare factorul de motivare semnificativ al rămânerii în profesie? Din punct de vedere metodologic am făcut deci un studiu de caz în cercul femeilor care studiază în specialitatea sanitară (n = 158) şi al femeilor care lucrează de cel puţin cinci ani în domeniul sanitar (n = 79). Ca şi echipe de control au servit modele aleatorii standardizate pe gen şi vârstă care nu în specialitate sanitară studiază şi nu lucrează în domeniul sănătăţii. Conform rezultatelor noastre s-a dovedit că „meaningfulness”-ul, în cadrul senzaţiei de coerenţă, este un factor semnificativ al rămânerii în domeniul sănătăţii. Consecvenţa de practică a cercetării: pe parcursul instruirii în specialitatea sanitară, ar trebui să se pună un accent mai mare pe interesul dezvoltării senzaţiei de coerenţă a individului, ale cărei mijloace sunt: înfiinţarea modelurilor de carieră, proiectarea carierei individuale, crearea posibilităţilor stilului de viaţă mai sănătos.

CUVINTE CHEIE
senzaţia rezonabilităţii muncii, abordare salutogenetică, senzaţia de coerenţă, formarea asistenţelor medicale, administrabilitate, explicabilitate, instruire paramedicală, abandonarea profesiei de asistenţă medicală, studente feminine, forţă de muncă feminină preocupată

Насколько общепринят мотив «имеет ли это смысл для нас (meaningfulness)»? Материалы для принципиально новой, салютогенетической постановки вопроса в медицине и психологии труда: На основе подкрепляющих друг друга результатов двух наших предыдущих исследований, согласно которым с одной стороны - получению положительных результатов, касающихся личности и работы в сфере деятельности анализируемых субъектов, среди мотивирующих потенциалов деятельности, фигурирующих в моделе Хакман-Олдхам (Hackman-Oldham), в сигнификантной степени способствовала одно переживание значимости и смысла задачи (meaningfulness); с другой стороны – в салютоге- нетической модели Антоновского среди компонентов гипотетического чувства когерентности (Sense of Coherence, SOC), как фактору здоровья и благополучия «meaningfulness» тоже отводилась почётная роль – мы поставили вопрос: насколько же можно обобщать в дальнейшем это положительное воздействие у «meaningfulness»? В частности мы исследовали следующее: в кругу женщин, выбирающих специальности профессиональных работников здравоохранения в Венгрии, где особенно большое число тех, кто отказывается от профессиии, является ли положительный «meaningfulness» сигнификантным мотивирующим фактором чтобы выдержать профессию? С точки зрения методики мы провели квази-экспериментальное исследование в кругу женщин, обучающихся на факультете здравоохранения (n = 158) и женщин, работающих по крайней мере 5 лет в здравоохранении (n = 79). В качестве контрольной группы были использованы случайные выборки, стандартизированные по возрасту и полу субъектов, учащихся не на курсах здравоохранения и работающих не в здравоохранении. Наши результаты доказали, что «meaningfulness», в рамках чувства когерентности, является сигнификативным фактором выдержка в выбранной профессии. Практические консеквенции исследования: в течение обучения, протекающего на факультетах здравоохрахения, необходимо сделать больший акцент на развитие индивидуального чувства когерентности, средствами этого являются: установка модели выбора профессии в жизни, планирование личной карьеры, создание возможностей для более здорового образа жизни.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
чувство смысла работы, салютогенетический подход, чувство когерентности, обучение медсестёр, возможность управления, степень понимаемости, парамедикальная подготовка, отказ от профессии медсестры, студентки, работницы

Nakoľko je motív „zmysluplnosti” (meaningfulness) všeobecný: Príspevok zdravovedy a pracovnej psychológie k revolučnej salutogenetickej otázke: Na základe našich dvoch predchádzajúcich výskumov, ktorých výsledky sa vzájomne podporovali, sme si položili otázku, nakoľko sa dá zovšeobecniť pozitívny vplyv vnímania zmysluplnosti práce na jej výsledky. Spomedzi motivačných potenciálov uvedených v modeli Hackman-Oldham sa pocit dôležitosti a zmysluplnosi (meaningfulness) ukázal ako významný faktor vplyvu na pozitívne výsledky osôb a práce v pracovnej náplni skúmaných osôb. Na druhej strane hral v Antonowského salutogenetickom modeli tiež pocit zmysluplnosti významnú úlohu ako zložka pocitu koherencie (Sense of Coherence, SOC), hypotetizovanej ako faktor zdravia a pohody. V našom výskume sme sa konkrétne zaoberali tým, či je v Maďarsku (kde sa vyskytuje zvlášť vysoký počet prípadov opustenia profesie) u žien, ktoré si zvolili povolanie zdravotníckeho pracovníka, významným motivačným faktorom zotrvania v profesii vnímanie zmysluplnosti ich práce. Z metodického hľadiska bola vykonaná prípadová štúdia študentiek (n = 158) medicínskych odborov a žien pracujúcich najmenej päť rokov v oblasti zdravotníctva (n = 79). Ako kontrolná skupina slúžili náhodné, vzhľadom k veku a pohlaviu štandardizované vzorky študentov nemedicínskych odborov a ľudí pracujúcich mimo zdravotníctva. Podľa našich výsledkov bolo potvrdené, že zmysluplnosť („meaningfulness”) v pocite koherencie je významným faktorom zotrvania v profesii v oblasti zdravotnej starostlivosti. Praktická konsekvencia výskumu: vo výučbe na zdravotníckych odboroch by sa mal klásť väčší dôraz na vývoj individuálneho pocitu koherencie, ktorého prostriedkami sú: vytvorenie modelu optimálnej životnej dráhy, plánovanie osobnej kariéry, vytvorenie možnosti pre zdravší životný štýl.

KĽÚČOVÉ POJMY
pocit zmysluplnej práce, salutogenetický prístup, pocit koherencie, edukácia zdravotných sestier, možnosť riadenia, zrozumiteľnosť, paramedikálna edukácia, opustenie profesie zdravotnými sestrami, poslucháčky, zamestnankyne