Migration Potential of Hungarian Healthcare Professionals: Dynamics of Attraction and Repulsion: The reason why the migration of healthcare professionals has not been described and analyzed yet in Hungary can obviously be found in the authenticity and the lack of this of the Hungarian society. There are several theoretical approaches to the migration processes. Each and every one of them analyzes and defines migration from a different point of view. Our goal was to find out the nature of the migration willingness and activity of Hungarian healthcare specialists. We intended to concentrate primarily on the sociological, cultural-anthropological and social-psychological aspects of this complex phenomenon. This sub-cultural phenomenon can be derived form numerous factors: (a) the family background of Hungarian healthcare specialists, (b) their typical, modal system of values when choosing a profession, (c) the fact that they are typically women, (d) the lack of former experience and knowledge of inspirations in mobility. At the Semmelweis University Faculty of Health Sciences we have already carried out several research projects and their synthesis might lead to the description of the migration trends of healthcare specialists. Four years ago, when we did a study about migration to work abroad, the number of those who predicted leaving the country for sure was the same as today. But the number of those who rejected the whole idea was far higher than nowadays. At that time 20% of healthcare specialists considered a career like this impossible, while now their number is less than 5%. When taking into consideration the fact that the recruiting processes are far more intensive and organized than they used to be, we can expect that a larger number of people can be convinced than ever before. However, the migration intentions are not definite, homogenous or final. The interventions, aiming to keep healthcare specialists in Hungary, still have a chance.

KEYWORDS
acculturation problems, healthcare professionals, human resource management, labour market, mental problems, migration, migration of women, motivation, social integration

Das Migrationspotential von ungarischem, medizinischem Fachpersonal: Die Dynamik von Anziehung und Abstoßung: Der Grund dafür, dass es in Ungarn keine adäquate Beschreibung und Analyse der Migration von medizinischem Fachpersonal gibt, ist in der Authentizität der ungarischen Gesellschaft bzw. in deren Fehlen zu suchen. Für die Betrachtung von Migrationsprozessen gibt es verschiedene theoretische Ansätze. Jeder davon analysiert die Migration aus unterschiedlichen Perspektiven und von verschiedenen Seiten. Ziel unserer Forschungsarbeit war es, die Migrationsabsichten und -aktivitäten des ungarischen medizinischen Fachpersonals sowie deren soziale, sozialpsychologische und kulturanthropologische Eigenschaften kennen zu lernen. Wir untersuchen diesen Problemkreis einerseits aus wissenschaftlichem Interesse und als Grundlage für berufspolitische Entscheidungen, andererseits zur Unterstützung unseres eigenen Programms zur Institutionsentwicklung. Bei diesem Thema handelt es sich um ein subkulturelles Phänomen, das sich auf zahlreiche Faktoren zurückführen lässt: auf die Herkunft des medizinischen Fachpersonals, sein spezifisches modales Wertesystem, auf dem die Berufsentscheidung basiert, auf die Frage, ob es sich vorrangig um Frauen handelt, auf das Fehlen von Vorereignissen und Erfahrungen, die eventuell zur Mobilität motivieren könnten, usw. An der Fakultät für Gesundheitswissenschaften der Semmelweis-Universität versuchen wir schon seit einigen Jahren, mit unseren Untersuchungen einen Beitrag zur Erfassung des Migrationspotentials von medizinischem Fachpersonal zu leisten. In einer vor vier Jahren durchgeführten Untersuchung fanden sich genauso viele sichere Indikatoren für Arbeitsmigration wie heute, doch die Zahl derer, die diese Möglichkeit klar ablehnten, war deutlich höher: Damals hielt ein Fünftel des medizinischen Fachpersonals eine solche Karriere für ausgeschlossen, heute sind es nur noch knapp 5%. Wenn man berücksichtigt, dass die Rekrutierung von medizinischem Fachpersonal im Ausland heutzutage wesentlich besser organisiert ist und intensiver erfolgt, ist zu erwarten, dass ein größerer Anteil als früher dazu zu bringen sein wird, eine Stelle in einem anderen Land anzunehmen. Gleichzeitig aber lassen die Migrationsbemühungen bzw. -vorstellungen nicht alles andere irrelevant werden, sie sind nicht homogen und nicht fatalistisch. Für Interventionen, die die Arbeitnehmer in der Heimat zurückhalten wollen, ist es noch nicht zu spät.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Akkulturationsprobleme, medizinisches Fachpersonal, Personalmanagement, mentale Störungen, Migration, Migration von Frauen, Motivation, soziale Integration

Migracijski potencijal mađarskih stručnih zdravstvenih radnika: Dinamika naklonosti i odbojnosti: To što u Mađarskoj ne postoji adekvatan opis i analiza migracije stručnih zdravstvenih radnika, očigledno se objašnjava autentičnošću mađarskog društva odnosno manjkom iste. Migracijski tokovi sadrže raznovrsne teorijske pristupe. Svaki od njih objašnjava migraciju sa svoje strane i svog gledišta. Cilj našeg istraživanja je bio upoznati se s migracijskim namjerama i aktivnosti mađarskih stručnih zdravstvenih radnika, te socijalne, socijalnopsihološke i kulturnoantropološke osobenosti ove aktivnosti. Mi smo se upustili u analizu ovog kompleksa problema iz dva razloga: s jedne strane zbog znanstvenog interesa, odnosno radi utemeljenja stručno-političkih rješenja, s druge strane zbog potrebe pomoći programima u razvoju vlastitih institucija. Subkulturna pojava koja služi kao osnova za ovu temu, može se izvesti iz brojnih čimbenika: socialnog podrijetla stručnih zdravstvenih radnika, njihovog karakterističkog, modalnog sustava vrijednosti, to, što oni u većini slučajeva pripadaju ženskom spolu, nedostataka preduvjeta i iskustava mogućih inspiracija za mobilnost itd. Pomoću brojnih istraživanja koja se već godinama odvijaju na Fakultetu zdravstvenih znanosti Sveučilišta Semmelweis, pokušavamo dati svoj doprinos izučavanju pitanja migracijskog potencijala stručnih radnika. U jednom našem istraživanju od prije četiri godine, broj nedvojbenih prognozera iseljavanja radi prihvaćanja posla je bio isti kao danas, a broj onih koji su odlučno odbacili takvu mogućnost, znatno veći: tada je jedna petina stručnih zdravstvenih radnika isključila mogućnost takve karijere, dok danas udio istih jedva dostigne 5%. Ako uzmemo u obzir da danas pridobijanje stručnih zdravstvenih radnika ide mnogo organizovanije i intenzivnije, onda se može očekivati da će dotične osobe u većem broju prihvatiti ideju o zapošljavanju u drugoj zemlji, nego ranije. S druge strane migracijska težnja, odnosno misli o migraciji nisu nezaustavljive, homogene i fatalne. Zahvat, koji hoće zadržati posloprimce u matici, ima još perspektive.

KLJUČNE RIJEČI
problemi akulturacije, stručni zdravstveni radnici, menadžment ljudskih potencijala, tržište radne snage, mentalne smetnje, migracija, migracija ženske populacije, motivacija, socijalna integracija

Migrační potenciál maďarských pracovníků ve zdravotnictví: dynamika přitažlivosti a odpudivosti: Příčinu faktu, že nedisponujeme adekvátním popisem a analýzou migrace odborných pracovníků ve zdravotnictví v Maďarsku, je třeba hledat jednoznačně v autenticitě maďarské společnosti, resp. právě v absenci autenticity. K migračním procesům lze přistupovat z několika teoretických pozic. Každá z nich interpretuje migraci z jiné stránky či z jiného úhlu pohledu. Cílem našeho výzkumu bylo poznat migrační úmysly a aktivity maďarských odborných pracovníků ve zdravotnictví, dále pak sociální, sociopsychologické a kulturně-antropologické charakteristiky této migrace. Daný okruh problémů analyzujeme z důvodů vědeckého zájmu, ale též pro získávání odpovídajících podkladů pro odborně-politická rozhodování a také pro podporu vlastních programů rozvoje institucí. Subkulturní jev, který je tématem práce, lze odvodit z řady faktorů: z rodinného prostředí, odkud odborný zdravotnický personál pochází, z typického modálního hodnotového systému, který je podstatný pro volbu profese, z toho, že dominantně patří k ženskému pohlaví, z absence případných dřívějších zkušeností s inspirací k mobilitě, atd. Na Fakultě zdravovědy Univerzity Semmelweis se snažíme již léta probíhajícími četnými výzkumy přispět ke zmapování migračního potenciálu odborných pracovníků. Ve výzkumu, který jsme realizovali před čtyřmi lety, byl počet těch, co jistě počítali s migrací za účelem získání práce, stejně vysoký jako nyní, ovšem těch, co tuto variantu jednoznačně vylučovali, bylo výrazně více: tehdy pětina odborného personálu ve zdravotnictví takovou kariéru vylučovala, dnes je jejich poměr sotva 5%. Zohledníme-li, že zahraniční nábor zdravotnického odborného personálu probíhá dnes mnohem intenzivněji a organizovaněji, tak lze očekávat, že mnohem vyšší procento dotčených bude možné přesvědčit k přijetí zaměstnání v cizí zemi, než tomu bylo dříve. Zároveň migrační snahy a představy nejsou všezahrnující, nejsou homogenní a fatální. Intervence, která si za cíl klade udržení zaměstnanců doma, ještě má čas k účinkování.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
akulturační problémy, odborný zdravotnický personál, management lidských zdrojů, pracovní trh, mentální poruchy, migrace, migrace žen, motivace, sociální integrace

Magyar egészségügyi szakdolgozók migrációs potenciálja: Vonzások és taszítások dinamikája: Az, hogy Magyarországon az egészségügyi szakdolgozók migrációjának nincs adekvát leírása és analízise, nyilvánvalóan a magyar társadalom autentikusságában, illetve annak hiá- nyában keresendő. A migrációs folyamatok többféle teoretikus megközelítéssel rendelkeznek. Ezek mindegyike más és más oldalról, nézőpontból értelmezi a migrációt. Kutatásunk célja az volt, hogy megismerjük a magyar egészségügyi szakdolgozók migrációs szándékait és aktivitását, annak szociális, szociálpszichológiai és kulturális antropológiai sajátosságait. Részben a tudományos érdeklődés, illetve szakmapolitikai döntések megalapozása, részben pedig saját intézményfejlesztési programjaink támogatása céljából elemezzük ezt a problémakört. A témát képző szubkulturális jelenség számos tényezőből levezethető: az egészségügyi szakdolgozók származási hátteréből, jellemző, modális pályaválasztási értékrendszerükből, abból, hogy dominánsan a női nemhez tartoznak, az esetleges mobilitási inspirációk előzményeinek és tapasztalatainak hiányából stb. A Semmelweis Egyetem Egészségtudományi Karán évek óta folyó számos vizsgálattal törekszünk hozzájárulni a szakdolgozók migrációs potenciáljának feltérké- pezéséhez. Egy négy évvel ezelőtti kutatásunkban a munkavállalási célzatú migráció biztos előrejelzői ugyanannyian voltak, mint manapság, viszont az ettől a lehetőségtől mereven elzárkózók lényegesen többen: akkor az egészségügyi szakdolgozók ötöde kizártnak tartott ilyen karriert, ma ezek aránya alig 5%. Ha figyelembe vesszük, hogy az egészségügyi szakdolgozók külföldi rekrutációja lényegesen szervezettebb és intenzívebb formában zajlik napjainkban, akkor várható, hogy az érintettek nagyobb aránya győzhető meg a más országban történő munkavállalásról, mint korábban. Ugyanakkor a migrációs törekvések, illetve elképzelések nem mindent elsöprők, nem homogének és nem fatálisak. Az intervenciónak, amely itthon kívánja tartani a munkavállalókat, még van kifutása.

KULCSSZAVAK
akkulturációs problémák, egészségügyi szakdolgozók, emberi erőforrás menedzsment, munkaerőpiac, mentális zavarok, migráció, női migráció, motiváció, szociális integráció

Dynamika czynników dopingujących i zniechęcających do migracji specjalistów pielęgniarstwa węgierskiej służby zdrowia: Przyczyną faktu, że migracja specjalistów pielęgniarstwa węgierskiej służby zdrowa nie posiada adekwatnej charakterystyki i analizy można doszukiwać się w poczuciu autentyczności węgierskiego społeczeństwa lub też w jej braku. Procesy migracji posiadają wiele teoretycznych koncepcji. Każda z nich pod innym kątem i z innego punktu widzenia interpretuje zjawisko migracji. Celem przeprowadzonych badań było poznanie intencji migracyjnej wśród specjalistów pielęgniarstwa węgierskiej służby zdrowia, aktywności zjawiska oraz charakterystycznych właściwości socjalnych, socjalno-psychologicznych i antropologiczno-kulturowych. Problematykę migracji analizowaliśmy częściowo dla celów naukowych i ugruntowania odpowiednich decyzji polityki zawodowej, częściowo natomiast dla celów wsparcia własnych programów rozwojowych instytucji. Temat migracji, jako zjawisko subkulturowe sprowadza się do wielu czynników: pochodzenie pracownika służby zdrowia, charakterystyczny, moralny system wartości przy wyborze zawodu, dominująca w pielęgniarstwie przynależność do płci żeńskiej, ewentualnie brak przesłanek i doświadczeń w inspiracji do mobilności itp. Na Uniwersytecie Medycznym im. Semmelweisa Wydział Nauki o Zdrowiu prowadząc od wielu lat różorodne badania stara się ocenić wielkość migracji w zawodzie pielęgniarskim. Na podstawie prognozy w naszych badaniach ilość osób zdecydowanych na migrację w celu podjęcia pracy w sontażu sprzed czterech lat równa się ilości ocenianej obecnie, natomiast ilość definitywnie wykluczających taką możliwość kariery była znacznie wyższa: w badaniach przeprowadzonych cztery lata temu jedna piąta specjalistów pielęgniarstwa zdecydowanie wykluczała tę formę kariery, obecnie proporcja ta wynosi zaledwie 5%. Biorąc pod uwagę, że zagraniczna rekrutacja pracowników służby zdrowia w dzisiejszych czasach odbywa się w sposób intensywny i zasadniczo lepiej zorganizowany, można się spodziewać, że znacznie większa część zainteresowanych zdecyduje się na podjęcie pracy w innym kraju, niż miało to miejsce wcześniej. Jednocześnie należy stwierdzić, że dążenia i wyobrażenia migracyjne nie posiadają tendencji o charakterze dominującym, nie są homogeniczne i nie mają symptomów fatalizmu. Interwencja mająca na celu zatrzymanie pracowników w kraju, ma jeszcze duże pole do działania.

SŁOWA-KLUCZE
problemy akulturacyjne, specjaliści pielęgniarstwa, management zasobów ludzkich, rynek pracy, zaburzenia mentalne, migracja, migracja kobiet, motywacja, integracja socjalna

Potenţialul migrator al forţei de muncă specializat în domeniul sanitar maghiar: Dinamica atracţiei şi al respingerii: Faptul că în Ungaria nu există o descriere şi o analiză adecvată a migraţiei forţei de muncă specializat în domeniul sanitar poate fi căutat în autenticitatea societăţii maghiare şi mai bine-zis în lipsa acesteia. Procesul migrator are multe abordări teoretice, care analizează migraţiei din diferite perspective. Scopul cercetării a fost de a cunoaşte intenţia şi activitatea muncitorilor din domeniul sanitar, caracteristicile sociale, socio-psihologice şi cultural-antropologice. Analizăm această problemă pe o parte din interes ştiinţific şi pentru fundamentarea deciziilor politice de specialitate, iar pe de altă parte pentru sprijinirea programelor noastre legate de dezvoltarea instituţională. Procesul subcultural poate fi dedus din mai mulţi factori: din originea persoanelor din domeniul sanitar, din sistemul de valori, din faptul că aparţin predominant sexului feminin, din lipsa experienţei legate de mobilitate. În cadrul Universităţii Semmelweis Facultatea de Ştiinţele Sănătăţii contribuim de ani de zile prin mai multe cercetări la cartografierea potenţialului migrator ai muncitorilor specializaţi în domeniul sanitar. În cercetarea efectuată cu câţiva ani în urmă cei care semnalau cu precizie migraţia erau ca şi număr aproximativ cât sînt azi, dar erau mai multe persoane care nu doreau să trăiască cu această posibilitate. O cincime dintre muncitorii din domeniul sanitar excludeau o asemenea carieră, iar azi proporţia acestora este de 5%. Dacă luăm în calcul faptul că în zilele noastre recrutarea muncitorilor specializaţi din domeniul sanitar este mult mai organizată şi mai intensivă, se poate aştepta la faptul că cei afectaţi pot fi convinşi într-o proporţie mult mai mare să se angajeze în alte ţări, decât în perioada precedentă. Totodată tendinţele şi închipuirile migratoare nu sunt omogene şi fatale. Intervenţia care se referă la păstrarea angajaţilor are perspective.

CUVINTE CHEIE
probleme aculturale, muncitori specializaţi în domeniul sanitar, managamentul resursei umane, piaţa forţei de muncă, probleme mentale, migraţia, migraţia feminină, motivaţia, integrarea socială.

Миграционный потенциал венгерских специалистов – работников медицины: Динамика притяжений и отталкиваний: Причины того, что в Венгрии нет адекватного опи- сания и анализа миграции специалистов системы здравоохранения, явно надо искать в аутентичности венгерского общества. Миграционные процессы располагают несколькими теоретическими подходами. Каждый из них с разных сторон, с разных точек зрения истолковывает миграцию. Цель данного исследования состояла в том, чтобы ознакомиться с намерениями и активностью миграции венгерских работников здравоохранения, с социальными, социально-психологическими и культурно-антропологическими особенностями этого процесса. Мы анализируем этот круг проблем отчасти из-за научной заинтересованности, или по-другому, из-за обоснования профессионально-политических решений, а отчасти для поддержки собственной программы развития учреждения. Субкультуральное явление, являющееся основой темы, складывается из многочисленных факторов: происхождение медицинских работников, характерная система ценностей модального выбора профессии, доминирование женского пола, отсутствие предпосылок и опыта возможных инспираций мобильности и т.д. На медицинском факультете Университета им. Семмелвейса уже много лет, проводя многочисленные исследования, мы стараемся вносить свой вклад в учёт миграционного потенциала медработников. В одном нашем исследовании четыре года назад убеждённых мигрантов с целью найти работу было столько же, сколько и сегодня, однако количество тех, кто отрицал для себя такую возможность существенно больше: тогда пятая часть медицинских работников исключала для себя такую карьеру, сегодня их процент едва ли достигает 5%. Если принять во внимание, что рекрутирование работников здравоохранения за границу в наши дни протекает в гораздо более организованной и интенсивной форме, тогда можно ожидать, что больший чем раньше процент затронутых в этом деле лиц поддастся на уговоры наняться на работу в другой стране. В то же время, миграционные стремления, или представления невсесметающие, нецелостные и нефатальные. У интервенции, которая желает держать работников дома, ещё есть выход.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
проблемы аккультурации, профессиональные медицинские работники, менеджмент людских ресурсов, рынок рабочей силы, умственные расстройства, миграция, миграция женщин, мотивация, социальная интеграция

Migračný potenciál odborných pracovníkov v maďarskom zdravotníctve: Dynamika príťažlivosti a odpudivosti: Zjavným dôvodom toho, že v Maďarsku neexistuje adekvátny opis, ani analýza migrácie odborných zdravotníckych pracovníkov, môže byť autentickosť alebo skôr nedostatok autentickosti maďarskej spoločnosti. Migračných procesov sa týkajú rôznorodé teoretické prístupy. Každý z nich chápe migráciu z odlišného hľadiska. Cieľom nášho výskumu bolo pochopiť migračné zámery a aktivity maďarských odborných zdravotníckych pracovníkov a ich sociálne, sociálno-psychologické a kultúrno-antropologické vlastnosti. Tento okruh problémov je analyzovaný s dvojakým cieľom. Na jednej strane kvôli vedeckému záujmu a v záujme vytvorenia podkladu pre politické rozhodnutia, a na druhej strane s cieľom podporovať naše vlastné programy inštitucionálneho rozvoja. Predmetný subkultúrny jav môže byť odvodzovaný z početných činiteľov: z rodinného pozadia odborných zdravotníckych pracovníkov, ich charakteristického modálneho hodnotového systému v súvislosti s voľbou povolania, z toho, že dominantne patria k ženskému pohlaviu, z nedostatku predchádzajúcich skúseností s možnými mobilitnými inšpiráciami atď. Početnými prieskumami prebiehajúcimi už niekoľko rokov na Fakulte zdravotnej starostlivosti Univerzity Semmelweis sa usilujeme o prispievanie k zmapovaniu migračných potenciálov odborných pracovníkov. V prieskume vykonanom pred štyrmi rokmi bol počet presvedčivých prognostických znakov migrácie za účelom prístupu k zamestnaniu rovnaký ako dnes, ale počet tých, ktorí určite odmietli túto možnosť, bol významne väčší. Pätina odborných zdravotníckych pracovníkov vtedy pokladala takúto kariéru za vylúčenú a dnes pomer takýchto názorov je menej ako 5 percent. Vzhľadom na to, že sa zahraničný nábor odborných zdravotníckych pracovníkov koná dnes vo významne organizovanejšej a intenzívnejšej forme, očakáva sa, že teraz možno presvedčiť o zamestnaní v zahraničí vyššie percento dotyčných ľudí ako predtým. Migračné úsilia a výhľady však nie sú absolútne, nie sú homogénne, ani fatálne. Zásahy s cieľom udržať pracovníkov doma takto ešte majú čas na účinkovanie.

KĽÚČOVÉ POJMY
akulturačné problémy, odborní zdravotnícki pracovníci, riadenie ľudských zdrojov, trh práce, mentálne poruchy, migrácia, migrácia žien, motivácia, sociálna integrácia