archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Andreas WITTRAHM Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'Mentalhygiene in Organisationen'
Language:
Sprache:
Nyelv:
German
Deutsch
Német
Received:
Erhalten:
Érkezett:
9. Juli 2009
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
11. November 2009
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 5 (2010) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
25–43
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.1556/EJMH.5.2010.1.2
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
16. Juni 2010
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Andreas WITTRAHM
Caritasverband für das Bistum Aachen
Kapitelstraße 3
D-52066 Aachen
wittrahm@t-online.de
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Mental Health in Social Organisations: An organisation is a social arrangement which pursues collective goals and controls its own performance in structure and processes. Such organisations do not function in a vacuum: they all try to realise their goals depending on external conditions on the one hand and the professional and personal resources of their members on the other hand. If these do not fit, organisations often ask too much of the women and men they employ – mental diseases and demoralisation might follow such a permanent strain. By example of welfare-organisations primarily in Central Europe where the social framework is chang- ing, the research identifies the mechanisms that menace employees’ mental health. It examines the values, goals and structures that do not lose sight of the mental health of employees and provide them active protection. First, this includes organisational ethics that ensure the organisation’s goals are transparent and the paths leading to the implementation of the goals are subject to open discussion whenever external factors change. Second, organisations sensitive to issues of mental hygiene are also characterised by structures that involve their members and their employees in the discussion that identifies the best way for their organisation to carry out its goals. Third, an organisation that is well-designed from a mental hygiene aspect employs a personal development strategy that harmonises individual skills with the expectations towards the various roles and positions. And fourth, the prevention of mental diseases in social work demands for all members the chance of guided self-reflection concerning their roles and purposes as well as their participation in their team and in the whole organisation.

KEYWORDS
burnout-syndrome, burnout, vision of the future, organisation, organisational ethics, human resources development, resources, mental health, social issues, values, charitable organisations

Mentalhygiene in Organisationen: Organisationen sind Zusammenschlüsse von Menschen, die sich Strukturen geben und Prozesse beschreiben, um gemeinsam und arbeitsteilig Ziele zu erreichen. Organisationen handeln nicht im luftleeren Raum: Sie streben die Verwirklichung ihrer Ziele unter gegebenen äußeren Bedingungen mit gegebenen Ressourcen ihrer Mitglieder bzw. Mitarbeiter an. Besonders, wenn sich die äußeren Gegebenheiten wandeln, besteht die Gefahr, dass Organisationen unter Druck geraten, ihre Ziele unter Bedingungen zu realisieren, die die Mitglieder überfordern und krank machen. Die Untersuchung zeigt am Beispiel von Organisationen des Sozialwesens, die zumindest in Mitteleuropa genau einer solchen Veränderung der gesellschaftlichen Rahmenbedingungen ausgesetzt sind, auf, welche Mechanismen die Mentalhygiene der Organisationsmitglieder gefährden und welche Werte, Ziele und Strukturen in Organisationen gewährleisten können, dass die seelische Gesundheit der Mitglieder im Blick bleibt und aktiv durch die Organisation geschützt und unterstützt wird. Dazu gehört eine Organisationsethik, die die Ziele der Organisation offen legt und die Wege zur Realisierung dieser Ziele unter sich wandelnden Bedingungen jeweils neu auf den Prüfstand stellt. Weiterhin zeichnet sich die mentalhygienisch sensible Organisation durch Strukturen aus, die die Mitglieder an der Suche nach der jeweils bestmöglichen Verwirklichung der Organisationsziele beteiligen. Zum Dritten betreibt die mentalhygienisch gut aufgestellte Organisation eine Personalentwicklung, die die Ressourcen der Mitglieder und die Anforderungen in den verschiedenen Rollen und Positionen aktiv in Übereinstimmung bringt. Und schließlich gehört zur mentalhygienischen Vorsorge, den Mitgliedern qualifizierte Angebote zur Selbstreflexion in der jeweiligen Rolle und Aufgabe, im Team und in der Gesamtorganisation zu eröffnen.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Burn-out-Syndrom, Ausbrennung, Leitbilder, Organisation, Organisationsethik, Personalentwicklung, Ressourcen, seelische Gesundheit, Sozialwesen, Werte, Wohlfahrtsorganisationen

Mentalna higijena u društvenim ustanovama: Ustanove, organizacije su takvi savezi, stvoreni od strane ljudi, koji radi postizanja zajedničkog cilja formiraju strukture i reguliraju radne procese vezane za ove ciljeve. Takve ustanove ne djeluju u vakuumu: ostvarenje svojih ciljeva žele postići uz date vanjske uslove, uz financijske i druge izvore svojih članova i suradnika. Međutim, postoji opasnost, da se pod pritiskom promjene vanjskih uslova članovi ustanova, tijekom ostvarivanja svojih ciljeva, suočavaju s visokim i opterećujućim zahtjevima te se razboljevaju. Studija, preko primjera ustanova koje djeluju u socialnoj sferi, naročito u Srednjoj Europi izloženoj promjenama društvenih okvirnih uslova, ukazuje na te mehanizme, koji izlažu opasnosti mentalno-higijensko stanje suradnika. Istražuje koje su to vrijednosti, ciljevi i strukture, koji ne gube iz vida mentalno zdravlje suradnika, i obezbjeđuju njihovu aktivnu zaštitu. Ovome se dodaje jedna takva organizacijska etika, koja ciljeve ustanove čini transparentnim, te puteve koji vode ka ostvarivanju ovih ciljeva, iznova i iznova razmatra uz promjenjive vanjske uslove. Isto tako su za ustanovu, osjetljivu za mentalnu higijenu, karakteristične takve strukture koje u potragu, za najbolji mogući način ostvarivanja ciljeva ustanove, uvlače i svoje suradnike. Treće, ustanova, koja je s gledišta mentalne higijene dobro izgrađena, vrši takvu razvojnu strategiju osoba, koja će usaglasiti sposobnosti članova i uslove koji su postavljeni prema raznim ulogama i pozicijama. Na kraju, mentalno-higijenska skrb članova podrazumijeva i uvjetnu mogućnost samokontrole u svakidašnjoj ulozi i radu, u grupnom radu i cijeloj organizaciji.

KLJUČNE RIJEČI
burnout sindrom, sagorijevanje, vizija, organizacija, organizacijska etika, razvoj intelektualnih sposobnosti, izvori, mentalno zdravlje, socijalni slučajevi, vrijednosti, karitativne ustanove

Mentální hygiena v občanských organizacích: Občanské organizace a spolky jsou skupinami lidí založené svazky, které za účelem dosažení svých společných cílů vytvářejí struktury a upravují pracovní proces související s cíly. Takové organizace nefungují ve vzduchoprázdnu: realizace jejich cílů se snaží dosáhnout za daných vnějších podmínek a pomocí finančních a jiných zdrojů svých členů a spolupracovníků. Existuje ovšem riziko, že pod tlakem pozměně- ných vnějších podmínek jsou členové organizace konfrontováni při realizaci svých cílů s náročnými a zatěžujícími okolnostmi a v jejich důsledku onemocní. Studie na příkladu organizací, pracujících v sociální oblasti, poukazuje na ty mechanismy, které ohrožují mentálně hygienický stav jejich spolupracovníků, zvláště ve Střední Evropě, která je vystavěna změnám společenských rámcových poměrů. Zkoumá, které hodnoty, cíle a struktury neztrácejí ze zřetele duševní zdraví spolupracovníků a zajišťují jejich aktivní ochranu. K tomu patří taková společenská etika, která činí cíle organizace průhlednými a která činí znovu a znovu předmětem zkoumání cesty, vedoucí k dosažení těchto cílů i za proměňujících se vnějších podmínek. Dále jsou pro organizace, citlivé na mentální hygienu, charakteristické takové struktury, které zatahují své spolupracovníky do procesu hledání nejlepších forem realizace svých cílů. Za třetí, organizace vybudovaná správně podle hledisek mentální hygieny, praktikuje takovou personální rozvojovou strategii, která dokáže sladit schopnosti členů s nároky, kladenými na jednotlivé úkoly a pozice. Nakonec k péči o mentální hygienu patří i kvalifikovaná příležitost jednotlivých členů k sebezkoumání, ať již v jejich aktuálních pozicích a pracovních úkolech, v pracovní skupině nebo v rámci celé organizace.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
Burnout-syndrom, vyhoření, obraz budoucnosti, organizace, společenská etika, rozvoj osobnosti, zdroje, duševní zdraví, sociální záležitosti, hodnoty, dobročinné organizace

Mentálhigiéné társadalmi szervezetekben: A szervezetek, organizációk olyan emberek által létrehozott szövetségek, melyek közös céljaik elérése érdekében struktúrákat hoznak létre és a célokkal összefüggő munkafolyamatokat szabályozzák. Az ilyen szervezetek nem légüres térben működnek: céljaik megvalósítását az adott külső feltételek mellett, tagjaik és munkatársaik adott pénzügyi és egyéb forrásaik segítségével kívánják elérni. Fennáll azonban a veszély, hogy külső feltételek megváltozásának nyomására a szervezetek tagjai céljaik megvalósítása során magas és megterhelő követelményekkel kerülnek szembe és megbetegednek. A tanulmány, szociális téren működő szervezetek példáján keresztül, különösen a társadalmi keretfeltételek változásainak kitett Közép-Európában, rámutat azokra a mechanizmusokra, amelyek veszélyeztetik a munkatársak mentálhigiénés állapotát. Vizsgálja, hogy melyek azok az értékek, célok és struktúrák, amelyek a munkatársak lelki egészségét nem veszítik szem elől, és aktív védelmüket biztosítják. Ehhez hozzátartozik egy olyan szervezeti etika, amely a szervezet céljait átláthatóvá és az ezen célok megvalósításához vezető utakat a változó külső feltételek mellett újra és újra vizsgálat tárgyává teszi. Továbbá olyan struktúrák is jellemzők a mentálhigiénére érzékeny szervezetre, amelyek a munkatársakat bevonják szervezetük céljai lehető legjobb megvalósításának a megkeresésébe. Harmadrészt, a mentálhigiéné szempontjai szerint jól felépített szervezet olyan személyzeti fejlesztési stratégiát gyakorol, amelyik a tagok képességeit és a különböző szerepekkel és pozíciókkal szemben támasztott követelményeket összeegyezteti. Végül a mentálhigiénés gondoskodáshoz hozzátartozik a tagok számára – mindenkori szerepükben és munkájukban, a munkacsoportban és a teljes organizációban is – az önvizsgálatra nyújtott minősített lehetőség.

KULCSSZAVAK
Burnout-szindróma, kiégés, jövőkép, szervezet, szervezetetika, személyzeti fejlesztés, források, lelki egészség, szociális ügyek, értékek, jótékonysági szervezetek

Higiena mentalna w organizacjach społecznych: Stowarzyszenia, organizacje są zrzeszeniem ludzi, którzy stworzyli strukturę dla osiągnięcia wspólnie wytyczonych celów i zarządzają przebiegiem prac związanych z realizacją niniejszych celów. Takie organizacje nie działają zawieszone w próżni: osiągnięcie wytyczonych celów przy istniejących uwarunkowaniach zewnętrznych zamierzają realizować za pomocą własnych środków finansowych członków i współpracowników, jak również z wykorzystaniem innych źródeł. Istnieje jednak zagrożenie, że pod presją zmiany czynników zewnętrznych podczas realizacji celów, członkowie organizacji mogą napotkać na trudności w postaci wygórowanych i ostrych wymogów, które z kolei mają wpływ na stan ich zdrowia. Niniejsze studium na przykładzie organizacji działających w dziedzinie socjalnej, szczególnie w Europie Środkowej, narażonej na zmiany zakresu warunków społecznych, wskazuje mechanizmy, które są zagrożeniem dla stanu higieny mentalnej pracowników. Przeprowadza analizę wartości, celów i struktur, które wpływają korzystnie na stan zdrowia mentalnego i przyczyniają się do jego aktywnej ochrony. Nierozłącznym elementem zagadnienia jest etyka strukturalna, która zapewnia przejrzystość celów organizacji i przy zmiennych warunkach zewnętrznych poddaje wielokrotnej analizie drogę prowadzącą do ich realizacji. Poza tym organizacja uczulona na zagadnienia higieny mentalnej charakteryzuje się strukturami, które aktywnie angażują swoich pracowników w poszukiwanie najlepszej metody wiodącej do osiągnięcia celów organizacji. Obok tego, dobrze zbudowana, z punktu widzenia zagadnień higieny mentalnej struktura organizacji stosuje strategię rozwoju kadry, godząc umiejętności pracowników z wymogami stawianymi wobec różnych funkcji i pozycji. Na koniec, w trosce o higienę mentalną każdy pracownik – przy wykonywaniu zadań i pełnieniu funkcji w grupie pracowników i w całej strukturze organizacji – ma możliwość przeprowadzania dogłębnej samoanalizy.

SŁOWA-KLUCZE
wypalenie, wizerunek przyszłości, organizacja, etyka strukturalna, rozwój kadry, źródła, zdrowie mentalne, zagadnienia szocjalne, wartości, organizacje humanitarne

Igiena mentală în organizaţii sociale: Organizaţiile sociale sunt uniuni înfiinţate de către persoane care, pentru atingerea scopurilor comune realizează aceste structuri şi reglementează procesul de muncă legat de aceste scopuri. Organizaţiile nu-şi desfăşoară activitatea într-un vid: doresc atingerea scopurilor cu ajutorul unor condiţii exterue şi a unor surse financiare. Există pericolul ca, prin schimbarea acestor condiţii exterue se vor întâlni cu cerinţe înalte, epuizatoare şi se îmbolnăvesc. Acest studiu aduce exemplul organizaţiilor de pe plan social, care sunt supuse unor schimbări sociale de cadru, îndeosebi în Europa Centrală, arătând acele mehanisme care pun în pericol igiena mentală a muncitorilor. Analizează care sunt acele valori, scopuri şi structuri care nu scapă din vizor sănătatea mentală a muncitorilor, realizând ocrotirea activă a acestora. Aparţine acestora şi o etică organizaţională, care face transparentă scopurile organizaţiei şi oferă posibilitatea de analiză repetată a drumurilor care conduc către aceste scopuri. Organizaţiilor care manifestă interes in igiena mentală sunt caracteristice acele structuri care-şi atrag muncitorii în căutarea celor mai bune soluţii în realizarea scopurilor. În al treilea rând, o organizaţie bazată pe iginena mentală pune în practică o strategie de dezvoltare personală, ceea ce potriveşte capacitatea angajaţilor cu cerinţele rolurilor şi poziţiilor. Şi nu în ultimul rând, igiena mentală oferă posibilitatea de autoanaliză în rolul îndeplinit în munca zilnică, în cadrul grupului şi al organizaţiei.

CUVINTE CHEIE
sindromul burnout, viziunea viitorului, organizaţie, etica organizaţională, dezvoltarea personalului, resurse, sănătatea mentală, probleme sociale, valori, organizaţii caritative.

Психогигиена в общественных организациях: Организации, общества – это союзы, созданные такими людьми, которые в интересах достижения их общих целей учреждают структуры и регулируют процесс работы, касающейся этих целей. Такие организации функционируют не в безвоздушном пространстве: осуществление своих целей они хотят достичь во внешних условиях, с помощью финансовых и прочих источников своих членов и сотрудников. Однако есть опасность, что под давлением изменённых внешних условий члены организаций в ходе осуществления своих целей встретятся с высокими и обременяющими требованиями и заболеют. Данный трактат, на примере организаций, действующих в социальной области, особенно зависящих от изменений социальных лимитов в Центральной Европе, указывает на те механизмы, которые подвергают опасности психогигиеническое состояние сотрудников. Исследует те ценности, цели и структуры, которые не теряют из вида душевное здоровье сотрудников и обеспечивают их активную защиту. Сюда относится такая организационная этика, которая более ясно освещает цели организации и при изменяющихся внешних условиях снова и снова определяет как предмет исследования, пути, ведущие к осуществлению целей. Далее, организации, открытые для психогигиены, отличаются такими структурами, которые привлекают сотрудников к поиску наилучшего решения целей. В-третьих, с точки зрения психогигиены, хорошо построенная организация использует такую кадровую стратегию развития, которая согласовывает способности членов и определённые требования к различным должностям и позициям. И, наконец, к психогигиенической заботе о членах относится – в их постоянных должностях и постоянной работе, в отдельных рабочих группах и в организации в целом – предоставляемая особая возможность самопроверки.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
синдром эмоционального сгорания (burnout), выгорание, картина будущего, организация, организационная этика, развитие кадров, источники, душевное здоровье, социальные дела, ценности, благотворительные организации

Duševné zdravie v spoločenských organizáciách: Organizácie sú také spolky založené ľuďmi, ktoré vytvoria v záujme dosiahnutia ich spoločných cieľov štruktúry a kontrolujú pracovné procesy súvisiace s danými cieľmi. Takéto organizácie nepôsobia vo vzduchoprázdne: svoje ciele si želajú uskutočniť za daných vonkajších podmienok prostredníctvom určených finančných a iných zdrojov ich členov a spolupracovníkov. Hrozí však riziko, že pod tlakom zmeny vonkajších podmienok sú členovia organizácií konfrontovaní pri realizovaní svojich cieľov s náročnými a zaťažujúcimi okolnosťami a v ich dôsledku ochorejú. Táto štúdia predstaví pomocou príkladov organizácií pôsobiacich v sociálnej oblasti mechanizmy, ktoré ohrozujú stav duševného zdravia spolupracovníkov predovšetkým v strednej Európe, ktorá je vystavená zmenám spoločenských rámcových podmienok. Preskúma hodnoty, ciele, štruktúry, ktoré berú do úvahy duševné zdravie spolupracovníkov a zaistia ich aktívnu ochranu. K tomuto patrí taká organizačná etika, ktorá umožní prehľadnosť cieľov organizácie a pokračujúce a stále skúmanie ciest uskutočňovania určených cieľov za meniacich sa vonkajších podmienok. Okrem toho charakterizujú organizáciu citlivú na duševné zdravie také štruktúry, ktoré zapoja spolupracovníkov do hľadania čo najvhodnejšieho uskutočňovania cieľov svojej organizácie. A v treťom rade, organizácia vhodne vytvorená z hľadiska duševného zdravia uskutoční personálnu rozvojovú stratégiu, ktorá harmonizuje zručnosti členov s požiadavkami týkajúcimi sa rôznych funkcií a pozícií. Nakoniec patrí k duševnej starostlivosti poskytnutie kvalifikovanej možnosti sebapoznávania jednotlivých členov – na úrovni svojej aktuálnej roly a práce, pracovnej skupiny, ako aj celej organizácie.

KĽÚČOVÉ POJMY
burnout syndróm, vyhorenie, obraz budúcnosti, organizácia, organizačná etika, rozvoj personálu, zdroje, duševné zdravie, sociálne záležitosti, hodnoty, dobročinné organizácie