archives | das archiv | archívum


Author(s):
Verfasser:
Szerző(k):
Helene YBRANDT Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title:
Titel:
Cím:
'Ten-Year Trends in Self-Reported Family and Psychological Problems among Swedish Adolescents'
Language:
Sprache:
Nyelv:
English
Englisch
Angol
Received:
Erhalten:
Érkezett:
14 July 2012
Accepted:
Angenommen:
Elfogadva:
5 December 2012
Issue:
Heft:
Füzet:
EJMH 9 (2014) 1
Pages:
Seiten:
Oldal:
54-67
Section:
Rubrik:
Rovat:
Research Papers
Wissenschaftliche Arbeiten
Kutatási eredmények
DOI: 10.5708/EJMH.9.2014.1.4
Online date:
Online Datum:
Online dátum:
15 June 2014.
Corresponding
author:
Kontaktautor:
Kapcsolattartó
szerző:
Helene YBRANDT
Department of Psychology,
Umeå University,
Mediagränd 14, D-114,
SE-90187 Umeå,
Sweden
helene.ybrandt@psy.umu.se
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

ABSTRACTS / ZUSAMMENFASSUNGEN / ÖSSZEFOGLALÓK

  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag
  • Flag

Trend obiteljskih i psihičkih problema u krugu švedskih pubertetlija u proteklih 10 godina mjeren samoopažanjem: Istraživanje je željelo otkriti težinu problema švedskih pubertetlija, posluživši se podacima koje su 2000., odnosno 2010. prikupili ispitivači pomoću intervjua Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, dijagnoza uporabe droge u pubertetu), odnosno na osnovu samopriznanja. Podatke koji se odnose na obiteljske odnose, psihičko stanje i probleme u krugu pubertetlija 15–17 godina prikupili su na dva slučajno odabrana uzorka (2000. godine 12 osoba, 2010. godine 485 osoba). Usporedivši rezultate ispitivanja obavljenih 2000., odnosno 2010. godine koje su vrednovali ispitivači, odnosno koja se temelje na samopriznanju, nema promjena u vezi s težinom problema-nije se povećala razlika između spolova, odnosno između grupa s različitim društvenim i gopodarskim zaleđem. Istovremeno su djevojke ocijenile težim probleme unutar obiteljskih veza, nego mladići. Pubertetlije su u odnosu na 2000. godinu 2010. godine podnijeli izvješće o manje psihičkih problema (primjerice teški strah, napetost, smetnja u razumijevanju, smetnja u pažnji, smetnja u pamćenju, nadalje problemi unutar ili izvan obitelji, odnosno nepovjerenje prema drugima). U interesu unapređivanja mentalnog zdravlja pubertetlija, narednih desetljeća istaknuta je zadaća otkriti probleme u vezi, primjerice pitanja neizvjesnosti u vezi s osobama izvan obitelji.

KLJUČNE RIJEČI
dijagnoza uporabe droge u pubertetu (ADAD), pubertet, mentalna higijena, obitelj, problemi u vezi

Trendy rodinných a psychických problémů vnímané švédskými adolescenty v posledních deseti letech: S cílem odhalit závažnost problémů švédských adolescentů byly využity údaje ze sebehodnocení a z Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, diagnóza užívání narkotik u adolescentů) sesbírané a vyhodnocené v letech 2000 a 2010. Údaje o rodinných vztazích, psychickém stavu a problémech 15–17 ročních adolescentů byly nasbírané ze dvou náhodně vybraných vzorků (121 osob v roce 2000, 485 osob v roce 2010). Výsledky průzkumů z let 2000 a 2010 se z hlediska závažnosti problémů adolescentů nelišili – nepozorovali jsme nárůst rozdílů mezi pohlavími, ani skupinami s rozdílným sociálním a hospodářským zázemím. Nýbrž dívky hodnotili vážnější své problémy v rodinných vztazích, než kluci. Adolescenti v roce 2010 jmenovali méně psychických problémů (např. těžká úzkost a napětí, problémy s porozuměním, s pozorností či pamětí, problémy ve vztazích rodiny i mimo ni - např. problémy sourozenců, nedůvěra vůči jiným) ve srovnání s rokem 2000. Prioritou příštích deseti let bude odhalení problémů ve vztazích, například otázek nejistoty spojené s osobami mimo rodiny – a to pro podporu duševního zdraví adolescentů.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
diagnóza užívání narkotik u adolescentů (ADAD), adolescence, duševní zdraví, rodina, problémy ve vztazích

Ten-year Trends in Self-reported Family and Psychological Problems Among Swedish Adolescents: The aim of the study was to compare problem severity among Swedish adolescents, using self-reported and interviewer-rated data from 2000 and 2010, gathered with the Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD) interview. Data relating to family relationships, psychological status and problems were collected in two samples randomly selected from the adolescent population aged 15–17 years (121 adolescents in the year 2000 and 485 adolescents in the year 2010). The results show that the self-rated and interviewer-rated problem severity of adolescents in 2000 and in 2010 seems to be unchanged, with no increased polarisation for sex and socio-economic groups. There was a difference, however, was of girls reporting more severe problems in family relationships compared to boys. In 2010, compared to 2000, adolescents reported on fewer psychological problems (e.g. experiences of serious anxiety and tension, comprehension and concentration disorder, memory loss and, in addition, with relationships in and outside the family sphere – e.g. problems with getting along with siblings, and with trusting other people). In order to promote the mental health of adolescents it is essential during the next decade to reveal relationship problems, such as problems of insecurity with people outside the family.

KEYWORDS
Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD), adolescence, mental health, family, relationship problems

Zehn-Jahres-Trends bei familiären und psychischen Problemen in Selbstberichten von schwedischen Heranwachsenden: Ziel der Studie war es festzustellen, wie gravierend die Probleme von schwedischen Jugendlichen sind. Hierfür wurden Daten aus Selbstberichten und aus Interviews verwendet, die in den Jahren 2000 und 2010 mit Hilfe der Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, Drogenmissbrauch-Diagnose bei Heranwachsenden) erhoben worden waren. In zwei Zufallsstichproben aus der Altersgruppe von 15 bis 17 Jahren (121 Personen im Jahr 2000, 485 Personen in 2010) wurden Daten zu familiären Beziehungen sowie zu psychischem Status und psychischen Problemen erhoben. Beim Vergleich zwischen den in Interviews erhaltenen und den durch Selbstberichte gewonnenen Ergebnissen von 2000 und 2010 konnte hinsichtlich der Schwere der Probleme der Heranwachsenden keine Veränderung festgestellt werden; die Divergenz zwischen den Geschlechtern bzw. zwischen verschiedenen sozioökonomischen Gruppen ist nicht angestiegen. Allerdings betrachten die Mädchen Probleme in ihren familiären Beziehungen als schwerwiegender als die Jungen. Im Vergleich zu 2000 berichteten die Heranwachsenden 2010 über weniger psychische Probleme (z.B. Angstzustände, Spannungen, Probleme mit dem Verstehen, der Konzentration oder dem Gedächtnis sowie Probleme mit Beziehungen innerhalb und außerhalb der Familie – wie Probleme im Kontakt mit den Geschwistern oder fehlendes Vertrauen gegenüber anderen). Eine wichtige Aufgabe für das kommende Jahrzehnt wird es sein, Beziehungsprobleme wie z.B. Unsicherheit gegenüber Personen außerhalb der Familie genauer zu untersuchen, um die mentale Gesundheit von Heranwachsenden zu fördern.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Drogenmissbrauch-Diagnose bei Heranwachsenden (ADAD), Adoleszenz, Mentalhygiene, Familie, Beziehungsprobleme

Az önbevallással mért családi és pszichés problémák trendje a svéd kamaszok körében az elmúlt 10 évben: A kutatás a svéd kamaszok problémáinak súlyosságát kívánta feltárni, melyhez az Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, kamaszkori kábítószer-használati diagnózis) interjú segítségével 2000-ben, illetve 2010-ben kérdezőbiztos által gyűjtött, illetve önbevalláson alapuló adatokat használt fel. A családi viszonyokra, pszichés állapotra és problémákra vonatkozó adatokat a 15–17 éves kamaszok körében, két véletlenszerűen kiválasztott mintán (2000-ben 121 fő, 2010-ben 485 fő) gyűjtötték. A 2000-ben, illetve 2010-ben végzett, kérdezőbiztos által minősített, illetve önbevalláson alapuló vizsgálat eredményeit összehasonlítva nem tapasztalható változás a kamaszok problémáinak súlyosságát illetően – nem nőtt az eltérés a nemek, illetve az eltérő társadalmi és gazdasági hátterű csoportok között. A lányok ugyanakkor súlyosabbnak ítélték a családi kapcsolataikon belüli problémákat, mint a fiúk. A kamaszok 2010-ben 2000-hez képest kevesebb pszichés problémáról (pl. súlyos szorongás, feszültség, megértési zavar, figyelemzavar, emlékezetzavar, továbbá a családon belüli vagy kívüli kapcsolati problémák ‑ pl. a testvérek közötti problémák, illetve a mások iránti bizalmatlanság) számoltak be. A kamaszok mentális egészségének előmozdítása érdekében a következő évtizedben kiemelt feladat feltárni a kapcsolati problémákat, például a családon kívüli személyekkel kapcsolatos bizonytalanság kérdéseit.

KULCSSZAVAK
kamaszkori kábítószer-használati diagnózis (ADAD), kamaszkor, mentálhigiéné, család, kapcsolati problémák

Tendencje problemów rodzinnych i psychicznych określone na podstawie samooceny wśród szwedzkiej młodzieży w minionych 10 latach: Badanie miało na celu rozpoznanie stopnia nasilenia problemów wśród szwedzkiej młodzieży; do badania wykorzystano dane uzyskane w 2000 oraz 2010 roku za pomocą wywiadu Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, diagnostyka zażywania narkotyków przez młodzież), jak również dane pochodzące z własnych relacji uczestników. Dane dotyczące relacji w rodzinie, stanu psychicznego i problemów psychicznych zostały zebrane w kręgu nastolatków w wieku 15–17 lat, w dwóch losowo wybranych grupach (w 2000 roku było to 121 osób, w 2010 – 485 osób). Porównując wyniki badań wykonanych w 2000 i 2010 roku, ocenionych przez ankietera i zawartych w relacjach własnych, można ustalić, że nie stwierdza się zmian odnośnie stopnia nasilenia problemów nastolatków – nie powiększyły się różnice wynikające z przynależności do danej płci lub do grupy o różnym zapleczu społecznym i materialnym. Problemy wynikające z rodzinnych relacji dziewczęta określiły bardziej trudnymi, niż chłopcy. W 2010 roku porównaniu do danych z roku 2000 nastolatki sygnalizowały mniej problemów psychicznych (np. silny stan niepokoju, napięcie, zaburzenie funcji poznawczych, zaburzenie koncentracji, utrata pamięci, poza tym problemy w relacjach rodzinnych lub spoza rodziny – na przykład konflikt między rodzeństwem lub nieufność wobec obcych). W celu promowania zdrowia psychicznego młodzieży, priorytetem zadań w najbliższej dekadzie będzie zbadanie problemów w relacjach międzyludzkich, na przykład zagadnienie nieufności wobec osób spoza rodziny.

SŁOWA-KLUCZE
diagnoza zażywania narkotyków przez młodzież (ADAD), okres dorastania, higiena zdrowia psychicznego, rodzina, problemy w relacjach

Trendul problemelor familiare şi psihice măsurate prin autodeclarare, în cazul adolescenților suedezi în ultimii 10 ani: Cercetarea a încercat să prezinte gravitatea problemelor adolescenților din Suedia, pentru care s-au folosit date colectate în anul 2000 respectiv 2010 de organizatorul procesului de colectare a datelor respectiv bazate pe autodeclarări, cu ajutorul chestionarelor Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, diagnosticul de consum de droguri în adolescență). Datele referitoare la situații familiare, stări psihice și probleme în cazul adolescenților de 15–17 ani s-au colectat pe două eșantioane alese întâmplător (în 2000 pe 121 de persoane, în 2010 pe 485 de persoane). Comparând chestionarele și autodeclarările făcute în 2000 respectiv în 2010, evaluate de către organizatorul procesului de colectare a datelor, nu s-au constatat schimbări în privinţa gravităţii problemelor adolescenților – nu a crescut diferenţa între genuri, respectiv între grupurile cu poziții sociale și economice diferite. Din punctul de vedere al fetelor problemele familiare au gravitate mai intensă, decât al băieților. Adolescenții din 2010 au vorbit de mai puține probleme psihice (de ex. anxietate gravă, tensiune, tulburări de înțelegere, tulburări de atenţie, tulburări de memorie, precum şi problemele interne sau externe ale familiei – de ex. probleme dintre frați, respectiv neîncredere faţă de alţii), decât cei din 2000. În vederea îmbunătățirii sănătății mentale a adolescenţilor, în următorul deceniu este necesară exploatarea problemei legăturilor interumane, de exemplu a problemei nesiguranţei față de persoanele din afara familiei.

CUVINTE CHEIE
diagnosticul de consum de droguri în adolescență (ADAD), adolescență, sănătate mentală, familie, probleme relaţionale

Тренд семейных и психических проблем, измеряемых с помощью самооценки в кругу шведских подростков за последние 10 лет: В исследовании сделана попытка вскрыть серьёзность проблем шведских подростков, для этого использованы данные, собранные в 2000 году с помощью методики Adolescent Drug Abuse Diagnosis (ADAD, «Диагноз употребления психоактивных веществ у подростков») и в 2010 году, собранные интерьвюерами и основанные на самооценке. Данные, касающиеся семейных обстоятельств, психического состояния и психических проблем подростков 15–17 лет, были собраны двумя отборами проб по случайной выборке (121 человек в 2000 году, 485 человек в 2010 году). Сопоставляя результаты исследований, проведённых в 2000 и в 2010 годах, проанализованных интервьюерами и основанных на самооценке, не наблюдается изменений относительно серьёзности проблем подростков – не увеличилась разница между полами или между группами людей с различным семейным и экономическим положением. Однако, проблемы внутри семьи девушками оценивались более серьёзно, чем юношами. В 2010 году по сравнению с 2000 годом подростками было вскрыто меньше психических проблем (например, серьёзная тревога, напряжённость, нарушение понимания, нарушение концентрации внимания, нарушение памяти, а также проблемы в семье или вне семьи – например, проблемы между братьями или сёстрами, недоверие к людям). Для того, чтобы способствовать развитию психического здоровья подростков, особенно важной задачей следующего десятилетия является выявление проблем в личных отношениях, например, вопросов неопределённости в отношении вне семьи.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
Диагноз употребления психоактивных веществ у подростков (ADAD), подростковый возраст, психическое здоровье, семья, проблемы в личных отношениях

Trendy rodinných a psychických problémov vnímané švédskymi adolescentmi v posledných desiatich rokoch: S cieľom odhaliť závažnosť problémov švédskych adolescentov boli zozbierané a vyhodnotené údaje z rokov 2000 a 2010 zahŕňajúce sebahodnotenie respondentov a Adolescent Drug Abuse Diagnosis Interview (ADAD, zamerané na diagnostiku užívania narkotík u dospievajúcich). Údaje o rodinných vzťahoch, psychickom stave a problémoch 15–17 ročných adolescentov boli zozbierané z dvoch náhodne vybraných vzoriek (121 osôb v roku 2000, 485 osôb v roku 2010). Výsledky prieskumov z rokov 2000 a 2010 sa v závažnosti problémov dospievajúcich nelíšili – nespozorovali sme nárast rozdielu medzi pohlaviami ani medzi skupinami s rozdielnym sociálnym a hospodárskym zázemím. Avšak dievčatá hodnotili vážnejšie svoje problémy v rodinných vzťahoch, ako chlapci. Adolescenti v roku 2010 popisovali menej psychických problémov (napr. ťažká úzkosť a napätie, problémy s porozumením, koncentráciou, pamäťou, problémy vo vzťahoch rodiny i mimo nej – napr. problémy súrodencov, nedôvera voči iným) v porovnaní s rokom 2000. Prioritou nasledujúcich desiatich rokov bude odhalenie problémov vo vzťahoch, napríklad otázok neistoty spojenej s osobami mimo rodiny – a to pre podporu duševného zdravia adolescentov.

KĽÚČOVÉ POJMY
diagnóza užívania narkotík u adolescentov (ADAD), adolescencia, duševné zdravie, rodina, problémy vo vzťahoch